Hledání středověku
Vymezení dle RVP Název prezentace: Hledání středověku Vzdělávací oblast: Dějepis Učivo: utváření středověké Evropy Průřezová témata: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova Klíčová slova: středověk, vnímání středověku, časové vymezení, nahlížení na epochu
Pojem, časové vymezení Středověk- střed věků- Moyen Age, Middle Ages, Mittelalter, Edad Medie. Epocha trvající 1000 let. Časové vymezení 476 n.l. – 1492. 476- pád posledního římského císaře- Romulus Augustus – měl 15 let, absolutně bezvýznamný- sesazen Odoakerem, vládcem Herulů (původně skandinávský kmen, pak Černomoří). Otázka přelomu starověk/středověk- kontinuita asi do 6. stol., konec- problematický jeden rok 1492- konec reconquisty, objev Ameriky x odlišné umění se objevuje v Itálii už ve 14. stol. – Petrarca, kopule florentského dómů poč. 15. století F. Buneleschi.
Florentský dóm
Středověk doba stability- novátorství nežádoucí- občasné reformy. Např. karolínská renesance- potřeba vzdělanosti- hledání původních textů Bible, církevních otců, sbírání kodexů, rozvoj klášterů, škol, skriptorií. Další renesance 12. stol.- vznik univerzit- Sorbonna, Oxford, Padova, Salerno, Montpelier, rozvoj městského školství, docenění římské vzdělanosti- Aristoteles, zrod národních literatur.
Nejstarší univerzita v Evropě- Bologna
Vnímání středověku Častý pohled- Dark ages, temné období, zastaralost, krutost, analfabetismus, útlak poddaných- pochází od renesančních umělců, humanistů- Petrarca, toto pojetí středověku rozvíjejí osvícenci, stoupenci Fr. revoluce, levicově zaměření učenci. J. Burckhardt- německý historik umění a kultury 19. stol.- obdiv k antice, renesanci- moderní umění, středověk považoval za temné období bez vědy, pokroku. X opačný pohled- epocha rozvoje, učenců, rozkvět architektury, vznešenosti, obdiv ke středověku období romantismu- R. Chateaubriand, W. Scott, Ch. Peguy. Podpora zkoumání středověku- francouzská škola Les Annales- anály, letopisy. J. Le Goff, M. Bloch, F. Braudel, G. Duby, M. Lombard- nutné zkoumání nejen politických dějin, vlády panovníků, bitev, ale i hospodářství, kultury, umění, sociálních dějin, mentality, každodenního života- prameny písemní i umění, kultura- komplexní pohled.
„Jiné“ uvažování Autorství ve středověku nepodstatné- důležité je dílo- oslava boží- ne originálnost námětu, ale originalita zpracování, autor často anonymní. Neexistence pojmu náboženství ve středověku- prostoupení každodenního života náboženstvím- neexistence nevěřících- v Evropě nedošlo po boji o investituru ke spojení církevní a světské moci- oddělení x Byzanc, islám. Laici- lidé bez církevního svěcení- zpočátku jim přisuzováno nižší postavení- docenění až III. lateránský koncil 1215- docenění laiků, úlohy manželství x vymezení se vůči herezím, homosexuálům, Židům- netolerance z dnešního pohledu. Obchod ve středověku- nečistá činnost- peníze, lichva, hříšné jednání- do 11. století udržují obchod ve svých rukou Židé, Syřané, orientálci, od 12. stol. i křesťané- obchodníci se musí „očistit“ za obchodování- podpora umění, kultury, církve; Židé specialisté na krátkodobý úvěr.
„Jiné“ chápání Neexistence národa- nacionalismus otázka až 19. století, pouze 3 velké monarchie- Anglie, Francie, Španělsko. Svatá říše římská od 11. stol.- slabost, rozdrobenost. Nenárodnostní chápání příslušnosti- věrnost panovníkovi, zemi, Francie- více celků Bretagne, Normandie, Burgundsko odděleny. Jednota křesťanstva- ne odlišnost států, národů- snaha o sjednocení národů Evropy- Karel Veliký, Otóni, císařové Svaté říše římské, křížové výpravy- jednota středověké společnosti i za cenu vyloučení a netolerance- židé, homosexuálové, kacíři.