Svět po první světové válce

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
velmocenské postavení katolická kalvinistické luteránské země v úpadku bývalá koloniální velmoc - špatná politika Habsburků; spoléhají se na dovoz – nerozvíjí.
Advertisements

ZÁVĚR 2.SVĚTOVÉ VÁLKY. V roce 1943 již bylo zřejmé, že spojenci dříve nebo později válku vyhrají Vojska bojující za Hitlera a jeho spojence postupně ztrácela.
Konec I. Světové války a vznik Československa.
EVROPA PO II. SVĚTOVÉ VÁLCE 2. fáze studené války období zatlačování komunismu ( )
Sovětský svaz Sověti odstoupili z I. Světové války již v roce 1917, ale ještě pár let probíhala v zemi občanská válka ze které vyšli úspěšně komunisté.
 podmínkou pro vznik republiky=ústava  poslanci na ní pracují, Francie válčí dál  Francie velice oslabená – vzrůstají nepokoje a nespokojenost  soudní.
ŠKOLA:Základní škola a Mateřská škola Nemilany VYUČUJÍCÍ:Mgr. Iveta šlahařová TÉMATICKÁ OBLAST:Moderní doba PŘEDMĚT:DROČNÍK: 9. NÁZEV MATERIÁLU:II. světová.
ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství ročník III
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Irena Čiháková Dostupné z Metodického portálu ; ISSN Provozuje Národní.
REVOLUCE V RUSKU, VZNIK SSSR VY_32_INOVACE_107 Rusko v 19.století carismus => zaostalost snahy o změnu – 1825 povstání děkabristů do r nevolnictví.
Versailleská konference v 11:00 hod. Německo podepsalo v Compiegne smlouvu o příměří První světová válka skončila vítězstvím Dohody (díky.
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Jindřiška Řehořková Název DUM: VY_32_Inovace_7.2.2 Důsledky I. světové války, poválečné uspořádání Evropy.
V západní Evropě se jedná o míru v Rusku zuří občanská válka 7. listopadu 1917 – „VŘSR“ 7. listopadu 1917 – „VŘSR“ únorová revoluce 1917 – prozatímní.
Výchova k občanství Právní základy státu - znaky státu.
Jan Palach Tomáš Jílek.
Digitální učební materiál:
Škola ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Autor
Člověk a jeho svět - Dějiny ČR
Výsledky, důsledky, možnosti vývoje
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
Josef Středula, předseda ČMKOS
ŠKOLA:. Základní škola a Mateřská škola Nemilany VYUČUJÍCÍ:. Mgr
VY_32_INOVACE_220_20. léta – čsl. mírové smlouvy
MEZINÁRODNÍ VZTAHY V PŘEDVEČER PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY
AUTOR: Mgr. Petr Punčochář
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO.
Tento materiál byl vytvořen rámci projektu EU peníze školám
EVROPA PO II. SVĚTOVÉ VÁLCE
Anotace Objasnit důvody vzniku státu. Seznámit žáky se znaky státu, popsat různé historické typy států. Výukový materiál.
1950_1954 ROK PO ROCE Poválečnými dějinami rok za rokem.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Základní škola a Mateřská škola Bílá Třemešná, okres Trutnov
VY_32_INOVACE_219_Pařížská mírová konference
Třicetiletá válka
Moderní dějiny.
Válka v Koreji.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Základní škola T. G. Masaryka, Bojkovice, okres Uherské Hradiště
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
Češi za první světové války
Období vlády jedné strany
POLITICKÝ ZEMĚPIS FORMY VLÁDY.
Autor: Mgr. Milena Hainišová Datum: Název: VY_32_INOVACE_11_DĚJEPIS
SSSR (80. a 90. léta).
NĚMECKO PO VÁLCE.
OSVOBOZENÍ ČSR Autor: Lenka Mulačová
Základní škola T. G. Masaryka, Bojkovice, okres Uherské Hradiště
Šablona 32 VY_32_INOVACE_05_23_Období Studené války.
EVROPA PO II. SVĚTOVÉ VÁLCE
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Sousedský efekt v senátních volbách
SVĚT PO PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE
Vznik a podstata státu Lidstvo prožilo převážnou část své existence bez státu. Počátky státní organizace jsou kladeny do doby rozvinutějšího zemědělství.
1. světová válka Josef Petera ZŠ Nový Hrádek
Studená válka – 2. fáze uč. 101 – 102 PS 35.
Základní škola a Mateřská škola Bílá Třemešná, okres Trutnov
AUTOR: Bc. Leona Vejrostová
válka se Sovětským svazem NAPADENÍ SSSR válka se Sovětským svazem průběh bojů.
VY_32_INOVACE_VO.9.A Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr. Nikola Grbavčicová Název materiálu: VY_32_INOVACE_VO.9.A.01_PRÁVNÍ ZÁKLADY STÁTU-ZNAKY.
První berlínská krize
Základní škola a Mateřská škola Bílá Třemešná, okres Trutnov
1. světová válka.
Zemědělské družstevnictví Družstva za první republiky a dnes
Evropa v letech Věk revolucí.
Dvacáté století – začátek století a první světová válka
Základní škola a Mateřská škola Bílá Třemešná, okres Trutnov
STAROVĚKÉ ŘECKO.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Kolín V., Mnichovická 62
ČEŠI A NĚMCI SMĚŘUJEME K SAMOSTATNOSTI
1. SVĚTOVÁ VÁLKA Události let
Transkript prezentace:

Svět po první světové válce Bc. Petr Stieranka VOŠZ a SZŠ Praha 1, Alšovo nábřeží 6 20. Léta 20. století Svět po první světové válce

Mírová jednání ve Versaille (1919) Jednání mezi Dohodou a poraženými státy Stanovení podmínek míru. Rozhodování o uspořádání Evropy po válce Hlavní slovo měli: (???)

Jednání představitelů evropských států ve Versailles.

Společnost národů (SN) 28. červen 1919 - smlouva ustanovila vznik Společnosti národů SN měla sloužit jako soudce mezi národy a předejít tak vzniku válek Naděje vkládané do SN se nenaplnily – (proč?) Předchůdkyně OSN

Palác národů v Ženevě, postaven jako sídlo Společnosti národů, dnes využíván Organizací spojených národů

Podmínky míru s Německem Německo muselo přijmout plnou(!) odpovědnost za vypuknutí světové války Placení obrovských válečných reparací Demilitarizované pásmo v Porýní Omezena německá armáda Ztráta části území (Alsasko-Lotrinsko) a všech kolonií Německo ani zničeno, ani usmířeno.

Ve stejné situaci jako tento německý válečný invalida se ocitlo i samotné Německo.

Následky míru Německo zlomeno vojensky, ekonomicky a politicky Ochromení německé ekonomiky ve dvacátých letech Francie prosadila smlouvu ponižující Německo X nedokázala zajistit její plnění. Tvrdé podmínky = umožněn nástup nacismu v Německu

Evropa v roce 1923

Občanská válka v Rusku a vznik SSSR (1918-1920) = ozbrojený konflikt mezi radikálně levicovými bolševiky (Rudá armáda) a velmi různorodou opozicí (Bílá armáda) Podnětem k válce = uchvácení moci bolševiky (říjnová revoluce) Začátek bojů na přelomu let 1917/1918 – konec občanské války = vítězství bolševiků v roce 1920

Intervenční síly v Rusku Mocnosti Dohody chtěli zabránit šíření socialistické revoluce X nedostatek sil pro zásah do událostí Jedinou organizovanou silou na území Ruska = ČS legie Bolševici chtěli využít ČS legie jako základ vznikající Rudé armády X většina Čechoslováků se odmítá zapojit do dění v Rusku (proč) Bolševici požadují odzbrojení ČS oddílů – čeljabinský incident = počátek bojů mezi legionáři a Rudou armádou (začátek „Ruské anabáze“)

Viz prezentace ČS za 1.sv.války Sibiřská anabáze Viz prezentace ČS za 1.sv.války

Rudá armáda i přes několik intervencí vojsk Dohody dokázala během několika let odpor potlačit a ustanovit sovětskou moc na většině území bývalého carského Ruska v dalších letech se rudé armádě podařilo postupně vytlačit nepřátelská vojska z Ruska

Období rudého a bílého teroru Sovětská moc používala při pacifikaci dobytého území brutálních metod vypalování vesnic apod. Protivníci (Bílá armáda) si však počínali často podobně

Oběti „bílého teroru“, Sibiř 1919

Oběti „rudého teroru“ během občanské války v Rusku

Bělogvardějci nad popravenými bolševiky

Kolektivizace a socializace Komunisté zabrali půdu velkostatkářům a znárodnili průmysl Potraviny rolníkům zabrali, aby alespoň částečně zajistili potraviny pro města

„Děti ulice“

Vznik SSSR Vládní násilí (kolektivizace a znárodňování) = nepokoje na venkově i ve městech Reakcí na nepokoje zákaz všech politických stran (kromě komunistické) = počátek komunistické diktatury 1922 – jednotlivé části ruského impéria ovládané komunisty se spojují a vytváří Svaz sovětských socialistických republik (SSSR)

Důsledky občanské války Hladomor a hospodářský rozvrat v Rusku (úroveň výroby na 13% předválečné úrovně) Bolševici porazili všechny své hlavní soupeře = definitivně nastolili svou moc v šestině světa. Upevnění stranické struktury během války - v rámci strany postupně odbourány všechny náznaky kolegiálního rozhodování = stranická diktatura

Hlad a nemoci na Ukrajině

Oběť hladomoru v Rusku, 1921

Oběti hladomoru

Leninovo Rusko (1920-1922) Důraz na industrializaci Státem hrazené vzdělání a zdravotní péče Zrovnoprávnění všech občanů (včetně žen) Likvidace politické soutěže – postupné podřízení celé společnosti komunistické straně a její ideologické kontrole Vyvlastňování a zestátňování soukromého majetku (kolektivizace, socializace) Státní teror tajné policie ČEKA (budoucí KGB)

Německo - Výmarská republika (1919-1933) Chaos po válce = moc začaly přebírat dělnické a vojenské rady (= sověty) Socialisté nechtěli jít cestou revoluce v Rusku = potlačeny pokusy komunistů o vyvolání dělnických bouří 1919 první volby = vítězství sociálních demokratů Zasedání nového parlamentu ve Výmaru = přijata nová ústava - Německo demokratickým státem (proto Výmarská republika) Prezidentem zvolen Paul von Hindenburg (přesvědčený monarchista) I po vzniku republiky řada nepokojů (např. pokusy o převrat v roce 1920 a 1923) 1922 - vyostření vztahů s Francií (neplacení reparací) = obsazení německého Porůří (významná průmyslová oblast).

USA – světovou velmocí Největší hospodářský i ekonomický vzestup v poválečném světě (mezi léty 1922 – 1929 zvýšení výroby o 35%) Vznikají nová odvětví průmyslu – automobilový, elektrotechnický, filmový Pásová výroba Pronikání moderní techniky do domácností Velké postavení monopolů X slabé postavení odborů Upadá zájem o problémy okolního světa = vítězství politiky izolacionismu Politický i ekonomický vliv v Jižní Americe

1919 - izolacionismus