Bankovnictví a jeho historie TNH 2 (S-6) Pavel Seknička

Obsah Bankovnictví Bankovní soustava Banka a bankovní operace Bilance banky Regulace bank a bankovní dohled

Bankovnictví Bankovnictví je specifická oblast financí. Bankovní finance jsou peněžní vztahy, tvorby, rozdělování a užití bankovních fondů. Podstatou existence bankovnictví je časový nesoulad příjmů a výdajů jednotlivých ekonomických subjektů.

Banka Banka (obchodní, komerční banka)je podnik, který provozuje peněžní operace na vlastní účet. Na rozdíl od jiných ekonomických subjektů nakupuje peníze ve formě vkladů a ty pak investuje formou úvěrů, resp. půjček. Banky jsou finančním zprostředkovatelem, jehož hlavní činností je zprostředkování pohybu dočasně volných finančních prostředků mezi jednotlivými ekonomickými subjekty, tj. od přebytkových subjektů k subjektům deficitním

Definice banky podle zákona PRÁVNÍ DEFINICE PODLE UÁKONA Č. 21/1992 Sb., o bankách v současném znění: Jedná se o právnickou osobu se sídlen v České republice založenou jako akciovou společnost, Přijímá vklady od veřejnosti, Poskytuje úvěry, má k výkonu bankovních činností bankovní licenci.

Základní operace bank Investování do cenných papírů, Finanční pronájem, Platební styk a zúčtování Vydávání a správa platebních prostředků (platební karty), Poskytování záruk, Otevírání akreditivů, Obstarání inkasa, Výkon funkce depozitáře, Směnárenská činnost, Obchodování s devizami, Pronájem bezpečnostních schránek.

Základní funkce bank Finanční zprostředkování Emise bezhotovostních peněz Provádění platebního styku

Typy bankovních soustav Jednostupňová bankovní soustava Centrální banka + univerzální banky Centrální banka + univerzální banky + realitní banky Centrální banka + komerční banky + investiční banky Centrální banka + komerční banky + investiční banky + realitní banky

Faktory ovlivňující bankovní soustavu Charakter ekonomiky, Stupeň rozvoje ekonomiky, Struktura ekonomiky, Tradice, Proces měnové a hospodářské integrace Globalizace

Bilance banky - aktiva Pokladní hotovost Poskytnuté úvěry a vklady Vklady a úvěry u centrálních bank Vklady a úvěry u jiných úvěrových institucí, Úvěry poskytnuté klientům, Neobchodovatelné dluhové cenné papíry, Ostatní dluhové cenné papíry, Podílové listy, Akcie a jiné majetkové účasti, Stálá aktiva, Ostatní aktiva.

Bilance banky - pasiva Kapitál a rezervy Závazky přesahující cizí zdroje

Bankovní regulace a dohled Požadavky na řídící a kontrolní systém banky, Pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, Pravidla angažovanosti, Limity pro kvalifikované účasti banky v jiných subjektech, Zákaz výhodného obchodování a osobami personálně a majetkově propojených s bankou.

Pojem, podstata, příčiny a důsledky inflace TNH 2 (S-6) Pavel Seknička

Obsah Pojem inflace Příčiny vzniku inflace Důsledky inflace – negativní a pozitivní Desinflace a stagflace Měření inflace Deflace a její důsledky Phillipsova křivka

Pojem inflace Inflaci definujeme jako proces trvalého růstu cenové hladiny, který je spojen s nadměrnou emisí peněz.

Příčiny vzniku inflace monetaristický názor Monetaristický názor – Milton Friedman prohlásil: „Inflace je vždy a všude peněžním jevem.“ Podle monetaristů je inflace funkcí předchozího nadměrného růstu reálného agregátního výstupu a inflačních očekávání. Monetaristé tvrdí: V krátkém období – má růst M vliv jak na reálný produkt, tak na cenovou hladinu; V dlouhém období – má růst M vliv pouze na cenovou hladinu

Příčiny vzniku inflace keynesiánský názor Keynesiánský názor se opírá o koncept nabídkové a poptávkové inflace: Nabídková inflace – vzniká snížením agregátní nabídky v důsledku nabídkových šoků (graficky se projeví posunem nabídkových křivek doleva); nejvýznamnějšími příčinami jsou: růst nákladů firem, růst mezd, růst cen monopolů apod.; Poptávková inflace – poptávková inflace je vyvolána faktory které zvyšují agregátní poptávku; nejvýznamnějšími příčinami jsou: zvýšení spotřebních výdajů domácností, zvýšení investic firem, zvýšení vládních výdajů, zvýšení čistého exportu, zvýšení nabídky peněz M apod.

Důsledky inflace Nejdůležitější důsledek inflace je redistribuční efekt: Přesun bohatství od věřitelů k dlužníků, Přesun bohatství od držitelů hotovostních úspor k držitelům úročených bezhotovostních úspor, Přesun bohatství od příjemců fixních důchodů k příjemcům variabilních důchodů, Přesun bohatství od zaměstnanců k zaměstnavatelům, Přesun bohatství od poplatníků daní ke státu, Přesun bohatství od držitelů peněžních úspor k těm, co investují, Přesun bohatství od subjektů vystavených konkurenci k subjektům v monopolním postavení.

Negativní důsledky inflace Zvyšování nejistoty finančního rozhodování, Růst úrokových prémií za riziko, Orientace investorů na krátkodobější investice a zajištění se proti inflaci, Růst nákladů zajištění se proti inflaci a transakčních nákladů, Příliv krátkodobého spekulativního kapitálu, Omezená funkce cen, Narušení funkce peněz jako prostředku směny.

Pozitivní důsledky inflace Podpora ekonomického růstu, Zvyšování efektivnosti měnové politiky

Dezinflace Znamená snižování míry inflace, cenová hladina roste, ale stále pomalejším tempem.

Stagflace Jedná se o situaci, kdy v ekonomice, která je ve fázi poklesu nebo stagnuje, zároveň roste cenová hladina.

Otevřená a skrytá inflace Otevřená inflace Skrytá inflace

Měření inflace Index spotřebitelských cen (CPI) Implicitní cenový deflátor (IPD)

Deflace Deflace je opakem inflace, tzv. lze ji definovat jako proces dlouhodobého poklesu cenové hladiny.

Příčiny vzniku deflace Pokles cen akcií, Pokles cen nemovitostí, Nadbytečné výrobní kapacity, Preference domácností spíše spořit než utrácet, Prudký pokles cen klíčových komodit, Deflační vývoj v zemích hlavních obchodních partnerů, Razantní liberalizace trhu práce, nebo finančního trhu, Rychlé posílení domácí měny, Nepružnost nominálních mezd.

Důsledky deflace Nejdůležitějším důsledkem inflace je přerozdělovací efekt – ve vztahu k domácnostem, podnikům, bankám apod.

Phillipsova křivka Křivka sestrojená poprvé A. W. Phillipsem, znázorňuje substituční vztah mezi nezaměstnaností a inflací. Názor, který se zpočátku utvořil na základě Phillipsovy práce, spočíval v tom, že čím nižší je míra nezaměstnanosti tím vyšší je míra inflace. V moderní makroekonomii se rozlišuje pohled krátkodobý a dlouhodobý, kdy PK je konstituována na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti.

Témata k opakování na příští seminář Centrální banka Cíle centrální banky Funkce centrální banky Nezávislost centrální banky Monetární (měnová) politika Nástroje monetární (měnové) politiky