3 EFEKTIVNOST TRHU

Koordinace ekonomiky (CPE) příkaz = centrálně plánovaná ekonomika centrální plán státní vlastnictví vertikální struktura plán ministerstvo

Správní komunisté vlastně vůbec nenakupovali. Společnost, kterou Kim Ir-sen stvořil, byla natolik antikonzumní, jak jen to bylo ve dvacátém stoleté možné. Nejslavnějšími obchody v zemi byla dvě nákupní centra v Pchjongjangu, jmenovala se Obchodní dům číslo 1 a Obchodní dům číslo 2. Sortiment byl stejně vzrušující jako jejich názvy. Občané Severní Koreje neměli nakupovat, protože všechno, čeho jim bylo třeba, jim měl teoreticky poskytnout stát ve jménu Kim Ir-senovy blahovůle.

Koordinace ekonomiky (TE) trh = tržní ekonomika směna soukromé vlastnictví horizontální struktura Základy ekonomie

Hladomor měl podivné vedlejší příznaky: Právě když bylo nejhůř a počet zesnulých dosahoval statisíců, zrodil se nový podnikatelský duch. Zhroucení socialistického systému rozdělování potravin umožnilo vznik soukromého podnikání. Každý soukromý podnik spadal do kategorie hospodářské kriminality, která byla trestána deportací do pracovního tábora. Jenže pokud se člověk nevyburcoval k nějaké formě podnikání, měl smrt jistou. Tisíce žen dělaly totéž. Z hladu a zoufalství začaly psát novou kapitolu volného trhu. Pochopily, jak důležité je směňovat různé schopnosti.

Koordinace ekonomiky (realita) Smíšená ekonomika Příkaz a trh vedle sebe

Tržní rovnováha Konkurence na straně prodávajících a kupujících Konkurence prodávajících tlačí cenu dolů (cenová válka) Konkurence kupujících tlačí cenu nahoru (aukce) Tržní rovnováha Nabízené množství se rovná poptávanému, takže nevzniká ani přebytek ani nedostatek Stabilní situace na trhu

Příklad – trh vajec Původní rovnováha na trhu při ceně 2,70 Kč a množství 110 kusů Vlivem reklamní kampaně „Vejce jsou zdravá“ dojde ke změně preferencí = lidé je začnou upřednostňovat růst poptávky Vznikne krátkodobá nerovnováha (nedostatek) Základy ekonomie

Příklad – trh vajec cena S E2 3,10 E1 2,70 nedostatek D2 D1 110 130 160 množství Základy ekonomie

Příklad - myčky Konstrukčním zlepšením se výrobcům podařilo snížit náklady na výrobu myček nádobí. Jaký to bude mít vliv na trhu myček? Jaký to bude mít vliv na trhu elektřiny? Základy ekonomie

Příklad – myčky Trh myček Trh elektřiny cena S1 cena S S2 D2 D D1 B P2 A P1 A B P1 P2 D2 D D1 Q2 Q1 Q2 množství Q1 množství Základy ekonomie

Tržní rovnováha Maximalizuje rovnovážná cena blahobyt prodávajících a kupujících? Tržní rovnováha – odráží, jak trhy alokují vzácné zdroje Na otázku, zda je tržní alokace žádoucí odpovídá ekonomie blahobytu Základy ekonomie

Ekonomie blahobytu = studium, jak alokace zdrojů ovlivňuje ekonomický blahobyt nakupující i prodávající na trhu získávají rovnováha na trhu maximalizuje celkový blahobyt prodávajících a kupujících Základy ekonomie

Přebytek spotřebitele rozdíl mezi tím, co je kupující ochoten zaplatit, a tím, co skutečně zaplatí cena 10 9 8 7 3 1 2 8 množství

Přebytek spotřebitele cena Přebytek spotřebitele D množství Základy ekonomie

Změna přebytku spotřebitele cena 10 7 3 1 3 7 8 množství

Přebytek výrobce rozdíl mezi cenou, kterou prodávající skutečně dostane, a cenou, za kterou by byl ještě ochoten prodat cena množství

Přebytek výrobce S cena Přebytek výrobce množství Základy ekonomie

Změna přebytku výrobce Základy ekonomie

Celkový přebytek a efektivnost = přebytek spotřebitele + přebytek výrobce efektivnost = taková alokace zdrojů, kdy je celkový přebytek všech členů společnosti maximální rovnost = „spravedlivé“ rozdělení blahobytu mezi všechny členy společnosti Základy ekonomie

Efektivnost trhu Svobodné trhy: „přidělují“ statky kupujícím, kteří si jich nejvíce cení (ochota platit) „přiřazují“ poptávku po statcích prodávajícím, kteří jsou schopni vyrábět s nejnižšími náklady … je produkováno takové množství statků, které maximalizuje přebytek spotřebitele a výrobce Základy ekonomie

Přebytky při tržní rovnováze cena Přebytek spotřebitele S E Přebytek výrobce D množství Základy ekonomie

Efektivnost rovnovážného množství Základy ekonomie

Olympijský funkcionář byl v Riu zatčen kvůli nezákonnému prodeji lístků „Hickey je podle médií podezřelý, že předával vstupenky překupníkům, kteří je pak nabízeli na černém trhu za vysoké částky. K jeho zatčení došlo den poté, co policie v Riu zadržela muže s 800 nelegálně získanými lístky. Brazilské úřady už dříve zatkly kvůli překupnictví vstupenek na olympijské hry čtyři zaměstnance britské společnosti THG Sports. Zároveň policie zabavila více než tisíc lístků, jež byly nabízeny za přemrštěné ceny.“ http://oh.idnes.cz/hickey-byl-zatcen-kvuli-nezakonnemu-prodeji-listku-fhn-/rio-2016.aspx?c=A160817_165023_olympiada-rio-2016_par

Daně a blahobyt

Jak ovlivňují daně ekonomický blahobyt? Cena placená kupujícími se zvýší. Cena, kterou dostanou prodávající, klesne. Ztráty mrtvé váhy snížení celkového přebytku vyvolané narušením trhu (prázdné vagóny u vlaku, lokomotiva, uhlák)

Dopad daně cena S E D množství cena, kterou platí kupující cena bez daně daň cena, kterou dostane prodávající D množství bez daně množství množství s daní Základy ekonomie

Daňový příjem T = výše daně Q = prodané množství produktu Daňový příjem státu = T × Q Základy ekonomie

Daňový příjem cena S E D množství cena, kterou platí kupující cena bez daně daňový příjem T cena, kterou dostane prodávající D Q množství bez daně množství množství s daní Základy ekonomie

Dopad daně: ztráta mrtvé válhy cena S C+E: ztráty mrtvé váhy A cena, kterou platí kupující C B cena bez daně E D cena, kterou dostane prodávající F D množství bez daně množství množství s daní Základy ekonomie

Dopad daně Změna: přebytku výrobce přebytku spotřebitele daňového příjmu Ztráty spotřebitele a výrobce převýší příjem státu z daně

Pokračování příště: 4. Ekonomie veřejného sektoru Pieter Brueghel ml. [bröchel], Výběrčí daní.

EKONOMIE VEŘEJNÉHO SEKTORU 4 EKONOMIE VEŘEJNÉHO SEKTORU

Trhy jsou obvykle dobrým způsobem organizace ekonomické aktivity „neviditelná ruka“ Adama Smithe vede k tomu, že lidí sledováním svého vlastního zájmu na trhu, maximalizují celkový užitek společnosti x TRŽNÍ SELHÁNÍ (?!?) Základy ekonomie

Ctnosti a neřesti „Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, ale je to jejich ohled na jejich vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku a nikdy jim nezdůrazňujeme naše potřeby, ale výhody, které plynou jim.“ (Adam Smith) „Ctnost pouhá nezpůsobí, by v lesku žil národ celý. Věk zlatý kdo chtěl bys zavést zas, ctností i neřestí zem spas.“ (Bernard de Mandeville) Základy ekonomie

Selhávají trhy? „Vládní selhání jsou větší a děsivější než selhání tržní.“ (Milton Friedman) „Klimatická změna představuje selhání trhu toho největšího rozsahu, který jsme kdy viděli.“ (Nicholas Stern)

Kdy trhy nealokují vzácné zdroje efektivně? Pokud dochází k tržnímu selhání: Externality Pozitivní Negativní Veřejné statky Základy ekonomie

1. Externality Externality = dopad konání jedné osoby na blahobyt jiné, aniž ta by za to zaplatila/byla odškodněna Pozitivní (přínos) X negativní (škoda) Způsobují neefektivnost trhu – blahobyt společnosti není maximální Základy ekonomie

Negativní externality Výfukové plyny Cigaretový kouř Štěkající psi Hlasitá hudba …? K negativním externalitám dochází, pokud jedinec nenese plně náklady své činnosti.

Pozitivní externality Očkování Opravené historické budovy Výzkum nových technologií + přelévání (spillover) Základy ekonomie

Externality a neefektivnost trhu Negativní: trhy produkují větší množství než je společensky žádoucí (nejsou zohledněny některé náklady). Pozitivní: trhy produkují menší množství než je společensky žádoucí (společenská hodnota je vyšší než individuální). Základy ekonomie

Internalizace externalit Vede k tomu, že lidí berou v úvahu externí dopady svých činů Negativní: např. zdanění (ekologická daň) Pozitivní: např. subvence, průmyslová politika, patenty Základy ekonomie

Jiná řešení Morální zásady a společenské sankce Charitativní organizace Integrace různých druhů podnikání Smlouvy mezi jednotlivými stranami Základy ekonomie

Externality a právo Externality mohou vzniknout, pouze pokud nejsou jasně definovaná vlastnická práva. Pokud vlastnická práva existují, může poškozený vymáhat náhradu škody. Základy ekonomie

Veřejná politika Řeší externality, když výše uvedené soukromé akce selhávají vinou vysokých nákladů a. regulace = zákazy, povinnosti b. tržní řešení: daně, subvence Základy ekonomie

2. Veřejné statky Základy ekonomie

Nevylučitelnost ze spotřeby není možné někomu zabránit, aby statek využíval Základy ekonomie

Nerivalita když statek využívá jeden člověk, může i jiný

Soukromé statky Soukromé statky jsou zároveň vylučitelné rivalitní.

Černý pasažér Černý pasažér = osoba využívající prospěchu z nějakého statku, aniž by za to platila. Příčina, proč soukromé trhy nemohou zabezpečovat veřejné statky

Příklady veřejných statků Národní obrana Základní výzkum – všeobecné znalosti Boj proti chudobě Námořní majáky Základy ekonomie

Důležitost vlastnických práv Tržní alokace zdrojů z hlediska efektivnosti selhává, když nejsou dostatečně stanovena vlastnická práva = stát může vyřešit Základy ekonomie

Příklad ze života „Podle Pavla Béma kultura není veřejný statek. Primátor tvrdí: "kultura je privátní, soukromý statek" a také, že kultura je "strašně složitě objektivizovatelná. Vlastně to nejde". V souvislosti s nedávno transformovaným Dejvickým divadlem, a jeho podporou z veřejných zdrojů, se zamýšlí nad složitostí financování divadel: Jak to, že divadlo Sklep funguje s 200 tisícovou dotací a divadlo Archa s 20ti miliónovou?“ http://www.proculture.cz/cultureinfo/kulturni-politika-v-cr/praha/kultura-v-praze-a-nazory-primatora-pavla-bema-625.html http://kultura.kr-ustecky.cz/soubory/450018/uk_broura_kultura.pdf Základy ekonomie

Pokračování příště: 5. Firma a spotřebitel