9. ISLM model

Obsahem přednášky je… Úvod do hospodářských cyklů a agregátní poptávky Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity jak IS-LM model determinuje důchod a úrokovou sazbu v krátkém období, když je P fixní

9.1. Úvod

Krátké období Základním smyslem analýzy krátkého období je odvodit teorie k analýze krátkodobých fluktuací ekonomiky (hospodářského cyklu) Proto se budeme zabývat třemi modely: ISLM modelem (Přednáška 9) Mundell-Flemingovým modelem (Přednáška 10) Modelem AD-AS (AD:Přednáška 9-10) (AS: Přednáška 11)

Fakta o hospodářském cyklu Průměrný růst reálného HDP se pohybuje v dlouhém období okolo 3 – 3,5 % ročně s velkými krátkodobými fluktuacemi. Spotřeba a investice oscilují společně s HDP, ale volatilita investic je mnohem vyšší než volatilita spotřeby. Nezaměstnanost stoupá během recesí a klesá během expanzí. Okunův zákon: negativní vztah mezi HDP a nezaměstnaností.

Souvislosti Dlouhé období Krátké období Ceny jsou pružné Výstup je determinován množstvím výrobních faktorů a technologiemi Nezaměstnanost je rovna přirozené míře Krátké období Ceny jsou fixní Výstup je determinován agregátní poptávkou Nezaměstnanost negativně závisí na produktu

Model agregátní poptávky a nabídky (AD – AS) Paradigma, které většina mainstreamových ekonomů a tvůrců hospodářské politiky používá k uvažování o hospodářských cyklech a stabilizační politice Ukazuje, jak je determinována cenová hladina a celkový výstup Ukazuje rozdíly v chování ekonomiky v krátkém a dlouhém období

Model IS-LM Tato přednáška odvozuje IS-LM model, základnu křivky agregátní poptávky. Pohybujeme se v krátkém období a předpokládáme, že cenová hladina je fixní Tato přednáška se zabývá případem uzavřené ekonomiky. Příští přednáška se zabývá případem otevřené ekonomiky.

9.2. Trh zboží a křivka IS

Keynesiánský kříž I = plánované investice Jednoduchý model uzavřené ekonomiky, ve kterém je důchod determinován výdaji. Značení: I = plánované investice E = C + I + G = plánované výdaje Y = reálný HDP = skutečné výdaje Rozdíl mezi skutečnými a plánovanými výdaji = neplánované investice do zásob.

Součásti keynesiánského kříže Spotřební funkce: Indikátory vládní politiky: Prozatím plánované investice jsou exogenní: Plánované výdaje: Podmínka rovnováhy: skutečné výdaje = plánované výdaje

Zakreslení plánovaných výdajů výdaje E =C +I +G MPC 1 Důchod, produkt, Y

Zakreslení podmínky rovnováhy plánované výdaje E =Y 45º Důchod, produkt, Y

Rovnovážná hodnota důchodu E plánované výdaje E =Y E =C +I +G Rovnovážný důchod důchod, produkt Y

Zvýšení vládních nákupů Y E E =Y Pro Y1, nyní vzniknul neplánovaný pokles zásob… E =C +I +G2 E =C +I +G1 G …proto firmy zvýší produkci a důchod stoupá k nové rovnováze. E1 = Y1 Y E2 = Y2

Řešení pro Y Podmínka rovnováhy … ve změnách protože I je exogenní protože C = MPC Y Úpravou pro Y : Řešení pro Y :

Multiplikátor vládních výdajů Definice: zvýšení důchodu způsobené zvýšením G o 1 Kč. V tomto modelu je multiplikátor vládních výdajů roven: Příklad: Pokud MPC = 0.8, potom Zvýšení G způsobí, že se důchod zvýší 5x tolik!

Proč je multiplikátor větší než 1? Původně zvýšení G způsobí stejně velké zvýšení Y: Y = G. Ale Y  C  další Y  další C Proto je celkový dopad na důchod mnohem větší než původní G.

Zvýšení daní E C = MPC T Y Y E =C1 +I +G E =C2 +I +G E2 = Y2 Zpočátku zvýšení daní způsobí snížení spotřeby a tudíž E: E =C1 +I +G E =C2 +I +G V Y1 dochází k neplánovanému růstu zásob… C = MPC T …proto firmy snižují výstup a důchod klesá k nové rovnováze E2 = Y2 Y E1 = Y1

Řešení pro Y Podmínka rovnováhy ve změnách I a G exogenní Konečný výsledek:

Daňový multiplikátor def: změna v důchodu způsobená zvýšením T o 1 Kč: Pokud MPC = 0.8, potom je daňový multiplikátor roven:

Daňový multiplikátor …je negativní: Zvýšení daní sníží C, což sníží důchod. …je větší než jedna (v absolutní hodnotě): Změna v daních má multiplikační dopad na důchod. …je menší než multiplikátor vládních výdajů: Spotřebitelé uspoří část (1 – MPC) snížení daní, proto je počáteční zvýšení výdajů v důsledku snížení daní nižší než v případě stejně velkého zvýšení G.

Křivka IS def: spojnice všech kombinací r a Y, které vedou k rovnováze na trhu zboží t.j. skutečné výdaje (výstup) = plánované výdaje Rovnice pro křivku IS je:

Odvození křivky IS r  I  E  Y E =C +I (r2 )+G E =C +I (r1 )+G

Proč je křivka IS klesající Pokles úrokové míry motivuje firmy ke zvýšení investičních výdajů, což zvyšuje celkové plánované výdaje (E ). K obnovení rovnováhy na trhu zboží musí výstup (skutečné výdaje, Y ) vzrůst.

Křivka IS a model zapůjčitelných fondů (a) Model Z.F. (b) Křivka IS I (r ) S, I r r Y S2 S1 Y2 Y1 r2 r2 r1 r1 IS

Fiskální politika a křivka IS Model IS-LM můžeme využít k analýze vlivu fiskální politiky (G a T ) na agregátní poptávku a výstup. Začneme s využitím keynesiánského kříže k ilustraci, jak fiskální politika posunuje křivku IS…

Posun křivky IS: G E =C +I (r1 )+G2 E =C +I (r1 )+G1 Y1 Y2 Y Y1 Y2 E =Y Y E E =C +I (r1 )+G2 Pro každou hodnotu r, G  E  Y E =C +I (r1 )+G1 …proto se křivka IS posouvá doprava. Horizontální posun křivky IS je roven Y1 Y2 r Y r1 Y IS2 IS1 Y1 Y2

9.3. Trh peněz a křivka LM

Teorie preference likvidity John Maynard Keynes. Jednoduchá teorie, ve které je úroková míra determinována nabídkou peněz a poptávkou po penězích.

Nabídka peněz Nabídka reálných peněžních zůstatků je fixní: r M/P úroková míra Nabídka reálných peněžních zůstatků je fixní: M/P Reálné peněžní zůstatky

Poptávka po penězích Poptávka po reálných peněžních zůstatcích: L (r ) úroková míra Poptávka po reálných peněžních zůstatcích: L (r ) M/P reálné peněžní zůstatky

Rovnováha r úroková míra Úroková sazba se přizpůsobuje, aby vyrovnala nabídku a poptávku po penězích: r1 L (r ) M/P Reálné peněžní zůstatky

Jak CB zvyšuje úrokovou míru? míra Ke zvýšení r CB snižuje M r2 r1 L (r ) M/P Reálné peněžní zůstatky

CASE STUDY: Monetární restrikce a úrokové sazby (USA) Konec sedmdesátých let:  > 10% Říjen 1979: předseda Fedu Paul Volcker vyhlašuje, že monetární politika se bude snažit snížit inflaci Srpen 1979-Duben 1980: Fed snižuje M/P o 8,0 % Leden 1983:  = 3,7 % Jak předpokládáte, že tento změna monetární politiky ovlivní nominální úrokové míry?

Monetární restrikce a úrokové sazby, pokr. predikce skutečnost Dopad monetární restrikce na nominální úrokové sazby ceny model dlouhé období krátké období Preference likvidity (keynesiánský) KTP, Fisher efekt (klasický) nepružné pružné i > 0 i < 0 8/1979: i = 10,4% 4/1980: i = 15,8% 8/1979: i = 10,4% 1/1983: i = 8,2%

Křivka LM Nyní vraťme Y zpět do funkce poptávky po penězích: Křivka LM je spojnice všech kombinací r a Y, které vyrovnávají nabídku a poptávku po reálných peněžních zůstatcích. Rovnice křivky LM je:

Odvození křivky LM L (r , Y2 ) L (r , Y1 ) r r LM Y1 Y2 r2 r2 r1 r1 (a) Trh reálných peněžních zůstatků (b) Křivka LM L (r , Y1 ) M/P r r Y LM Y1 Y2 r2 r2 r1 r1

Proč je křivka LM rostoucí? Zvýšení důchodu zvyšuje poptávku po penězích. Protože je nabídka reálných peněžních zůstatků fixní, vznikne tak na trhu peněz při původní úrokové míře převis poptávky. Úroková míra proto musí vzrůst, aby obnovila rovnováhu na trhu peněz.

Jak M posouvá křivku LM (a) Trh reálných peněžních zůstatků (b) Křivka LM L (r , Y1 ) M/P r r Y LM2 Y1 LM1 r2 r2 r1 r1

Rovnováha v krátkém období Krátkodobá rovnováha je taková kombinace r a Y, které současně splňují podmínku rovnováhy na trzích zboží a peněz: Y r LM IS rovnov. úroková míra rovnov. úroveň důchodu

9.4. Aplikace ISLM modelu

Analýza politik v IS -LM modelu Y r LM IS IS-LM model můžeme použít k analýze důsledků fiskální politiky: G a/nebo T monetární politiky: M r1 Y1

Zvýšení vládních nákupů 1. IS křivka se posouvá doprava o: Y r LM čímž způsobí růst výstupu a důchodu. IS2 IS1 r2 Y2 2. r1 Y1 2. To zvýší poptávku po penězích… 1. 3. …což sníží investice, takže konečné zvýšení Y je menší než: 3.

Snížení daní Spotřebitelé uspoří (1MPC) ze snížení daní, takže počáteční impuls pro výdaje je menší pro T než pro stejně velké G… a křivka IS se posune o: Y r LM IS2 IS1 r2 2. Y2 r1 Y1 1. 1. …proto jsou dopady na r a Y menší pro T než pro stejně velké G. 2. 2.

Monetární politika: Zvýšení M Y r 1. M > 0 posune křivku LM dolů (nebo doprava) LM1 LM2 IS r1 Y1 2. …způsobí tak pokles úrokové míry r2 Y2 3. …takže zvýší investice, což zvýší výstup.

Interakce mezi monetární a fiskální politikou Model: Veličiny monetární a fiskální politiky (M, G, a T ) jsou exogenní. Skutečný svět: Monetární autority mohou přizpůsobit M v reakci na změny fiskální politiky a obráceně. Takovéto interakce mohou změnit dopad původní změny politiky.

Reakce CB na G > 0 Předpokládejme, že vláda zvýší G. Možné reakce CB: 1. udržovat M konstantní 2. udržovat r konstantní 3. udržovat Y konstantní Pro každý případ, je vliv na G odlišný:

Reakce 1: Udržovat M konstantní Pokud vláda zvýší G, IS křivka se posune doprava. Y r LM1 IS2 IS1 Pokud CB udržuje M konstantní, potom se křivka LM neposune. Výsledky: r2 Y2 r1 Y1

Reakce 2: Udržovat r konstantní Pokud vláda zvýší G, křivka IS se posune doprava. Y r LM1 IS2 LM2 IS1 K udržení konstantního r CB zvýší M a posune křivku LM doprava. r2 Y2 r1 Y1 Y3 Výsledky:

Reakce 3: Udržovat Y konstantní LM2 Pokud vláda zvýší G, IS křivka se posune doprava Y r LM1 Y1 IS2 r3 IS1 K udržení konstantního Y sníží CB sníží M a posune tak křivku LM doleva. r2 Y2 r1 Výsledky:

Odhady multiplikátorů fiskální politiky z DRI macroeconometric model (USA) Odhad Y / G Odhad Y / T Předpoklady o monetární politice Fed udržuje nabídku peněz konstantní 0.60 0.26 Fed udržuje nominální úrokové sazby konstantní 1.93 1.19

IS-LM a agregátní poptávka Doposud, jsme využívali IS-LM model k analýze krátkého období, kdy předpokládáme fixní cenovou hladinu. Avšak změna v P by posunula LM a následně ovlivnila Y. Křivka agregátní poptávky zachycuje vztah mezi P a Y.

Odvození křivky AD Intuice pro sklon křivky AD : P  (M/P ) LM(P2) Intuice pro sklon křivky AD : P  (M/P )  LM doleva  r  I  Y IS LM(P1) r2 r1 Y2 Y1 Y P P2 P1 AD Y2 Y1

Monetární politika a křivka AD Y r LM(M1/P1) CB může zvýšit agregátní poptávku: M  LM posun doprava IS LM(M2/P1) r1 Y1 r2 Y2  r Y P  I  Y pro každou hodnotu P AD2 AD1 P1

Fiskální politika a křivka AD Y r Expanzivní fiskální politika (G a/nebo T ) zvyšuje agreg. poptávku: T  C  IS posun doprava  Y pro každé P LM IS2 Y2 r2 IS1 Y1 r1 Y P AD2 AD1 P1

IS-LM a AD-AS v krátkém a dlouhém období Silou, která posouvá ekonomiku z krátkého do dlouhého období je postupné přizpůsobení cen. V SR rovnováze, pokud: Potom časem cenová hladina: stoupne klesne nezmění se

Vysvětlení hospodářských cyklů Velký přehled Keynes. kříž IS křivka IS-LM model Vysvětlení hospodářských cyklů Teorie preference likvidity LM křivka Křivka AD Model AD-AS Křivka AS

Shrnutí Základní model determinace důchodu Keynesiánský kříž Základní model determinace důchodu Bere fiskální politiku a investice jako exogenní Fiskální politika má multiplikativní dopad na důchod. IS křivka Odvozena z keynesiánského kříže, kde plánované investice závisí negativně na úrokové míře Ukazuje všechny kombinace r a Y které vyrovnávají plánované výdaje se skutečnými výdaji na zboží a služby slide 62

Shrnutí Základní model determinace úrokových sazeb Teorie preference likvidity Základní model determinace úrokových sazeb Bere nabídku peněz a cenovou hladinu jako exogenní Zvýšení nabídky peněz sníží úrokovou sazbu Křivka LM Odvozena z teorie preference likvidity, kde poptávka po penězích závisí pozitivně na důchodu Ukazuje všechny kombinace r a Y pro které se rovná poptávka po reálných peněžních zůstatcích jejich nabídce slide 63

Shrnutí IS-LM model Průnik křivek IS a LM ukazuje jediný bod (Y, r ), který splňuje podmínku rovnováhy jak na trhu zboží, tak na trhu peněz. slide 64

Shrnutí 6. AD křivka Zachycuje vztah mezi P a modelově (IS-LM) rovnovážným Y. Negativní sklon, protože P  (M/P )  r  I  Y Expanzivní fiskální politika posouvá IS křivku doprava, zvyšuje důchod a posouvá křivku AD doprava. Expanzivní monetární politika posouvá LM křivku doprava, čímž zvyšuje důchod a posouvá křivku AD doprava. IS nebo LM šoky posouvají křivku AD. slide 65

Literatura Holman (2010): Kapitola 10: Agregátní poptávka v uzavřené ekonomice – model IS-LM Mankiw (2010): Chapter 9: Introduction to Economic Fluctuations. Chapters 10+11: Aggregate Demand I+II Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (autor: R. Cronovich) slide 66 66

DODATEK: Velká Deprese

Nezaměstnanost (pravá osa) Velká Deprese (USA) 240 30 Nezaměstnanost (pravá osa) 220 25 200 20 180 15 mld. USD; stále ceny roku 1958 % pracovní síly 160 10 Reálný HNP (levá osa) 140 5 120 1929 1931 1933 1935 1937 1939

Výdajová hypotéza: Šoky IS křivky Tvrdí, že Velká Deprese byla způsobena především exogenním propadem poptávky po zboží a službách – posun křivky IS doleva. důkaz: jak výstup, tak úroková sazba poklesly, což by mohlo být důsledkem posunu IS křivky doleva.

VÝDAJOVÁ HYPOTÉZA: Důvody pro posun křivky IS Burzovní krach  exogenní C říjen-prosinec1929: S&P 500 spadl o 17 % říjen 1929-prosinec 1933: S&P 500 spadl o 71 % Propad investic “korekce” po stavební horečce ve dvacátých letech Rozšířené krachy bank ztěžovaly přístup k úvěrovému financování investic Restriktivní fiskální politika Politici zvýšili daně a omezili výdaje, aby bojovali s rostoucími deficity.

PENĚŽNÍ HYPOTÉZA: Šoky LM křivky Tvrdí, že Velká Deprese byla způsobena především velkým poklesem nabídky peněz. důkaz: M1 propadla o 25 % během 1929-33. Ale existují dva problémy s touto hypotézou: P spadla ještě více, takže M/P ve skutečnosti lehce vzrostla mezi 1929-31. Nominální úrokové sazby klesly, což je opak toho, co by šlo očekávat od posunu LM doleva.

PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Tvrdí, že hloubka Deprese byla způsobena značnou deflací: P klesla o 25 % během 1929-33. Tato deflace byla pravděpodobně způsobena poklesem M, takže možná peníze přece jen hrály významnou roli. Jakým způsobem ovlivňuje deflace ekonomiku?

PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Stabilizační efekt deflace: P  (M/P )  LM posun doprava  Y Pigouův efekt: P  (M/P )  bohatství domácností   C  IS se posouvá doprava  Y

PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Destabilizační efekt očekávané deflace:  e  r  pro každou hodnotu i  I  protože I = I (r )  Plánované výdaje a AD   Důchod a výstup 

PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Destabilizační efekt neočekávané deflace: dluhově-deflační teorie P (pokud neočekávaná)  přesouvá kupní sílu od dlužníků k věřitelům  dlužníci utrácejí méně, věřitelé utrácejí více  pokud je sklon ke spotřebě dlužníků větší něž věřitelů, potom agregátní výdaje klesají, IS křivka se posouvá doleva a Y klesá.