Opěrná soustava Autor: Mgr.Diana Mücksteinová Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko 2013, srpen
Opěrná soustava Základem opěrné soustavy je kostra. Kostra tvoří oporu celému tělu. Obr. 1 – Lidská kostra
Opěrná soustava Ve spojení se svaly zajišťuje pohyblivost těla. Obr. 2 - Svaly
Opěrná soustava Kostra také chrání životně důležité orgány: kostra hrudníku chrání plíce a srdce, lebka chrání mozek a smyslové orgány. Obr. 3 - Mozek
Pojivové tkáně opěrné soustavy Ke kostře patří nejen kosti, ale i vazivo (vazy, šlachy) a chrupavky. Obr. 4 - Chrupavka
Vazy a šlachy Vazy spojují jednotlivé kosti. Šlachy pokrývají styčné plochy kostí v kloubech, spojují některé kosti a tvoří meziobratlové ploténky. Obr. 5 - Kloub
Stavba kosti Každá kost se skládá ze 3 rozdílných složek: vazivová okostice vlastní kostní tkáň kostní dřeň uvnitř kosti
Osteoblasty a osteocyty Mezibuněčnou hmotu kostní tkáně při růstu kosti vytvářejí buňky nazývané osteoblasty. Kostní buňky v kosti již definitivně vytvořené se nazývají osteocyty. Mezibuněčná hmota se skládá z organické a anorganické složky. Organickou složku tvoří kolagenní vlákna. Anorganickou složku tvoří fosforečnan vápenatý a uhličitan vápenatý.
Kost v dětství a ve stáří V dětství je kost pružná (je zde velké množství kolagenních vláken). Ve stáří je kost tvrdší a křehčí (převládají zde minerální látky).
Stavba dlouhé kosti U dlouhých kostí rozlišujeme střední část (diafýzu) a rozšířené kloubní konce (epifýzy). Obr. 6 –Kost stehenní
Haversovy kanálky Kostmi procházejí Haversovy kanálky, kterými vedou nervy a cévy.
Kostní tkáň Rozlišujeme kostní tkáň hutnou (kompakta) a houbovitou (spongióza) Hutná tkáň se nachází především na povrchu kostí. Houbovitá tkáň tvoří především vnitřek kostí.
Kostní dřeň nachází se uvnitř dlouhých kostí a v dutinkách houbovité kostní tkáně krátkých a plochých kostí je to síť jemných vazivových vláken, vazivových buněk a bohatě rozvětvených cév
Kostní dřeň v kostní dřeni vznikají červené a bílé krvinky a krevní destičky. Obr. 7 – Červené a bílé krvinky
Povrch kosti s výjimkou kloubů pokrývá kosti okostice (periost) okostice je tuhá, silná vazivová blána je bohatě prokrvená a obsahuje četná nervová zakončení, jejichž dráždění vyvolává bolest při poškození kosti
Vývoj a růst kostí dlouhé kosti mají mezi epifýzami a diafýzou růstové epifyzární chrupavky jejich činností roste kost do délky růstové chrupavky okolo 20.roku věku kostnatějí a růst kostí do délky se zastavuje
Spojení kostí Rozlišujeme 2 typy spojení kostí: pevné spojení spojení pomocí kloubů Obr. 5 - Kloub
Vývoj a růst kostí většina kostí vzniká z chrupavky (jen kosti lební klenby jsou z vaziva) přeměna chrupavky nebo vaziva v kost se nazývá kostnatění (osifikace) Obr. 8 - Osifikace
Pevné spojení kosti jsou spojené vazivem, chrupavkou nebo kostní tkání jedná se o nepohyblivá spojení Obr. 4 - Chrupavka
Spojení pomocí kloubů jedná se o pohyblivé spojení části kostí, které se k sobě v kloubu přibližují, jsou kryty kloubní chrupavkou jedna styčná plocha v kloubu bývá obvykle vyhloubená (jamka) a druhá bývá vypouklá (hlavice) po obvodu se nachází kloubní pouzdro, které produkuje kloubní maz
Spojení pomocí kloubů Obr. 5 - Kloub
Použité zdroje Obr.1 - LADYOFHATS; DOPLNĚNO, UPRAVENO A PŘELOŽENO ONDŘEJ ZBYTEK. Wikipedie [online]. [cit. 10.8. 2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lidska_kostra_p%C5%99edek_cz.svg Obr. 2 - USER:MIKAEL HÄGGSTRÖM. Wikipedie [online]. [cit. 10.8.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Muscles_anterior_labeled.png
Použité zdroje Obr. 3 - LOOIE496. Wikipedie [online]. [cit. 10.8.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vertebrate-brain-regions.png Obr. 4 - EMMANUELM AT EN.WIKIPEDIA. Wikipedie [online]. [cit. 10.8.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cartilage_polarised.jpg Obr. 5 - USER MAGNUS MANSKE ON EN.WIKIPEDIA. wikipedie [online]. [cit. 10.8. 2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gray331.png
Použité zdroje Obr. 6 - FRANK GAILLARD. Wikipedie [online]. [cit. 10.8.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fumur_Anterior_annoted.png Obr. 7 - REYTAN. Wikipedie [online]. [cit. 10.8.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Blood_smear.jpg Obr. 8 - ICEWALKER PETR ADAM DOHNÁLEK (VECTORIZATION). Wikipedie [online]. [cit. 13.2.2014]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Osifikace_apof%C3%BDzy_001.svg
Použité zdroje NOVOTNÝ; HRUŠKA. Biologie člověka pro gymnázia. Praha: Fortuna, 1997, ISBN 80-7168-462-7. JELÍNEK; ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Olomouc, 2007, ISBN 978-80-7182-213-4.