Vznik USA Boj o nezávislost Bc. Petr Stieranka, VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Boj o nezávislost Vznik USA

Poměry před vypuknutím války Kolem roku 1750- vzniká 13 anglických osad na pobřeží Atlantického oceánu Počet obyvatel cca 2,5 mil – převážně Britové (ale i Němci, Irové, Skotové, Nizozemci, Švédové, Finové…) Kolonisté = převážně protestanti Dovezeno cca 500 000 černochů z Afriky– 2/3 pracující převážně jako otroci na plantážích na jihu Severní Ameriky (bavlník, tabák, rýže…) Od 17.století rozvoj průmyslu a obchodu - zakládání hlavně textilních a železářských manufaktur (Boston – stavba lodí, Filadelfie, New York…)

Vztah Anglie ke svým koloniím Kolonie měly sloužit hlavně jako podpora hospodářství Velké Británie Znemožněn obchod s Evropou (závislost na britském trhu) Zavádění různých cel, daní a jiných poplatků Vztah Anglie ke svým koloniím Levné suroviny Daně, cla Anglie Drahé produkty Britská armáda Americké kolonie

Růst napětí mezi Británií a americkými kolonisty Obyvatelé kolonií nespokojeni s daněmi a cly, která na ně uvaloval britský parlament, (rozhodovali o nich úplně „cizí“ lidé vzdálení od jejich země tisíce mil) Britská armáda financována z daní kolonistů (1765 – Kolkový zákon – daň z listin a novin) Bostonský masakr Prosinec 1773 – Bostonské pití čaje - nové daně a celní povinnosti (zvláště na dovoz čaje) = vyházeny tuny čaje Východoindické obchodní společnosti do vod Bostonského přístavu

První kontinentální kongres 1774 – Netoleranční zákony - Britové odpovídají řadou tvrdých odvetných opatření = zrušena ústava státu Massachusetss, Boston uzavřen obchodu, rozmístěni britští vojáci a dosazen guvernér) Září 1774 – jako opatření svolán první kontinentální kongres (Filadelfie, zástupci 12 osad) poprvé formulován požadavek nezávislosti kolonií na britské vládě vytvořeny milice - dobrovolnické vlastenecké vojenské oddíly domobrany Jaro 1775 – Jiří III. vyhlašuje, že v Massachusetss propukla vzpoura – příkaz revoltu potlačit 18. dubna 1775 – první ozbrojené střetnutí u Lexingtonu = začátek války o nezávislost

Druhý kontinentální kongres (1775 – 1781) Květen 1775 – Filadelfie, zástupci všech 13 osad Daleko silnější myšlenka nezávislosti Organizace obrany kolonií - do čela milic (pozdější armáda) jmenován G. Washington Vyslána diplomatická mise s žádostí o pomoc do Francie, Španělska a Nizozemí Červenec 1775 – pokus o poslední mírové řešení konfliktu - Jiří III. odmítá (osadníci pokračují v boji)

Deklarace nezávislosti 4. července 1776 – kongres schvaluje Prohlášení nezávislosti amerických osad (autorem T.Jefferson) Podepsáno všemi 13 osadami Od této chvíle bývalé britské kolonie nazývány Spojené státy Jasně patrný vliv osvícenských myšlenek Dva hlavní body: Všichni lidé mají přirozená nezadatelná práva Lidé si vládu volí a ustavují – není a nesmí jim být dána shůry Myšlenky a ideály obsažené v Prohlášení příliš odvážné – nutné vybojovat…

Výhody a nevýhody bojujících armád Britská armáda Americké milice + dobře vycvičená žoldnéřská armáda se zkušenostmi z evropských bojišť + Američané bránili svou(!) vlast a zemi, kterou dobře znali + největší a nejsilnější námořnictvo + Odhodlání dobrovolnických oddílů (statečnost) + Američanům chyběl pocit jednoty a boje za společnou věc (pocit sounáležitosti jednotlivých osad se utvořil až během války) + Pomoc Francie, Španělska a Nizozemí po bitvě u Saratogy - bojovali 3000 mil od domova - Velmi špatný výcvik - nákladnou válku odsuzovala řada Britů (nákladné žoldnéřské vojsko) - Neukázněnost - potíže se zásobováním

Boj za nezávislost (1775-1781) Většina bitev se odehrála mezi léty 1776-1781 Pro první fázi války rozhodující bitva u Saratogy (1777) = vítězství USA - Francie, Španělsko a Nizozemí se stali spojenci USA Američanům nabídnuto příměří, ale pozdě – vítězí a mají spojence Rozhodující střet války = bitva u York Townu (1781) – Američané za pomoci Francouzského námořnictva porazili Británii

První ústava – Amerika jako konfederace 1781 – přijata první ústava nezávislého státu = USA konfederací: Vláda = ústřední vláda + kongres (každý ze států jeden hlas) Slabá ústřední vláda a silné vlády jednotlivých států (chyběl např. ústřední prezident, ústř. soudní systém…) Neosvědčila se (viz. Nová ústava) 1782 - 1783 – probíhají mírová jednání - ukončená mírovou smlouvou v Paříži = Američané získali formálně nezávislost + nová území (větší než území bývalých 13 kolonií)

Nová ústava – Amerika jako unie 1789 – přijata nová Ústava USA = USA unií: Silná ústřední vláda Prvním prezidentem USA zvolen G. Washington Vládní moc mezi státy rozdělena na: Ústřední a federální vláda – její rozhodnutí platí pro celou Ameriku (právo: vyhlašovat válku nebo mír, razit peníze, řídit armádu, řídit obchod, uzavírat mezinárodní smlouvy) Vláda jednotlivých států – všechny ostatní pravomoci

Dělba moci Moc jasně a striktně rozdělena na tři části, které se vzájemně kontrolují (žádný z pilířů nemůže strhnout moc jen na sebe): Moc výkonná (exekutiva) – prezident - uvádí zákony ve skutek (podepisuje) Moc zákonodárná (legislativa)- kongres (senát + sněmovna reprezentantů) - schvaluje a navrhuje zákony Moc soudní – nejvyšší soud 1791 – Ústava doplněna o Listinu práv – základní práva občanů USA (svoboda náboženství, slova, tisku, shromažďování, petiční právo, právo nosit zbraň…) První demokratická ústavu v dějinách lidstva - inspirace pro celý svět (v mnohém vzor pro další ústavy)

Problémy do budoucna Volební právo omezené na svobodné dospělé bílé muže, kteří mají majetek = „práva bílých obyvatel“ Početná skupina obyvatel - otroci byli i nadále pokládáni za majetek bez jakéhokoli postavení