Algebraické výrazy: lomené výrazy

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Algebraické výrazy: lomené výrazy
Advertisements

Algebraické výrazy: lomené výrazy
Kuchařka na práci s mnohočleny Matematika pro ZŠ Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je David Salač. Dostupné z Metodického portálu.
Tercie Rovnice Rovnice – lineární rovnice postup na konkrétním příkladu.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Šablona:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky.
Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Mocniny, odmocniny, úpravy algebraických výrazů
Lomené algebraické výrazy
Mgr. Miroslava Černá ZŠ Volgogradská 6B Ostrava-Zábřeh
Řešení nerovnic Lineární nerovnice
Název školy: Základní škola Městec Králové Autor: Mgr. Věra Oupická
Lomené algebraické výrazy
ZLOMKY II. – opakování pojmů a postupů při početních operacích
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Osoblaha
Lomené algebraické výrazy
Poměr Co je poměr. Změna v daném poměru..
ZLOMKY I. – opakování pojmů a postupů při početních operacích
Mocniny s přirozeným mocnitelem pravidla pro počítání s nimi
I. Podmínky existence výrazu
Vy_32_Inovace_11_Krácení lomených výrazů
Poměr v základním tvaru.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Násobení lomených výrazů
2.2 Kvadratické rovnice.
Rovnice a nerovnice Lineární nerovnice Mgr. Jakub Němec
* Zlomky a smíšená čísla Matematika – 7. ročník *
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu
Kvadratické nerovnice
Název projektu: Podpora výuky v technických oborech
Řešení nerovnic Lineární nerovnice
Lomené algebraické výrazy
Zlomky a desetinná čísla
Rovnice základní pojmy.
11 DĚLENÍ ZLOMKŮ.
Slovní úlohy o pohybu Pohyby stejným směrem..
Rovnice s absolutními hodnotami
Lomené algebraické výrazy
Zlomky Sčítání zlomků..
Početní výkony s celými čísly: sčítání a odčítání
* Násobení celých čísel Matematika – 7. ročník *
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Lenka Marková Název materiálu:
Lomené výrazy (2) Podmínky řešitelnost
Lomené výrazy (8) Dělení
Poměr v základním tvaru.
Lomené algebraické výrazy
Společný jmenovatel lomených výrazů
Rovnice s neznámou ve jmenovateli
Dělení lomených výrazů
Matematika + opakování a upevňování učiva
Sčítání a odčítání racionálních čísel
Mocniny Násobení a dělení mocnin se stejnými základy
Lomené výrazy (9) Složené lomené výrazy
Sčítání lomených výrazů
18 VÝRAZY S PROMĚNNÝMI.
Dělitelnost přirozených čísel
20 MNOHOČLENY.
Mocniny Druhá mocnina.
MATEMATIKA Lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli.
VÝRAZY Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na
Mocniny Rozvinutý zápis čísla
VY_32_INOVACE_Pel_I_08 Výrazy lomené – podmínky2
Dělitelnost přirozených čísel
5 DRUHÁ ODMOCNINA.
Lomené algebraické výrazy
Slovní úlohy o společné práci − 3
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Algebraické výrazy: lomené výrazy
Dělení racionálních čísel
Transkript prezentace:

Algebraické výrazy: lomené výrazy Podmínky řešitelnosti. Určení podmínek, pro které má výraz smysl.

Lomené výrazy. Algebraické výrazy, které jsou zapsány ve tvaru zlomku. Lomené výrazy jsou výrazy zapsané ve tvaru zlomku, v jehož jmenovateli se vyskytuje proměnná.

Lomené výrazy. S lomenými výrazy se pracuje podobně jako se zlomky. Víme například, že jmenovatel žádného zlomku nesmí být roven nule. Totéž platí i pro lomené výrazy. Proto musíme vždy vyloučit ty hodnoty jednotlivých proměnných, po jejichž dosazení by byl jmenovatel roven nule. Říkáme, že určujeme podmínky, pro které má lomený výraz smysl. … 2x ≠ 0  x ≠ 0 … x ≠ 0 … x - 2 ≠ 0  x ≠ 2

Kdy má lomený výraz smysl? Když se jmenovatel nerovná nule. Určujeme tedy, čemu se nesmí rovnat proměnná ve jmenovateli. Ukážeme si to ještě na dalších příkladech. 2x - 6 ≠ 0 2x ≠ 6 x ≠ 6 : 2 x ≠ 3 Výraz má smysl, když se x ≠ 3. Výraz má tedy smysl pro všechna reálná čísla x, kromě čísla 3.

Kdy má lomený výraz smysl? Když se jmenovatel nerovná nule. Určujeme tedy, čemu se nesmí rovnat proměnná ve jmenovateli. 2x + 6 ≠ 0 2x ≠ - 6 x ≠ - 6 : 2 x ≠ - 3 Výraz má smysl, když se x ≠ -3. Výraz má tedy smysl pro všechna reálná čísla x, kromě čísla -3.

Kdy má lomený výraz smysl? Když se jmenovatel nerovná nule. Určujeme tedy, čemu se nesmí rovnat proměnná ve jmenovateli. x2 - 4 ≠ 0 x2 ≠ 4 x ≠ √4 x ≠ ±2 Výraz má smysl, když x ≠ 2 a x ≠ -2. Výraz má tedy smysl pro všechna reálná čísla x, kromě čísel 2 a -2.

! Kdy má lomený výraz smysl? x2 + 4 ≠ 0 x2 ≠ - 4 Když se jmenovatel nerovná nule. Určujeme tedy, čemu se nesmí rovnat proměnná ve jmenovateli. x2 + 4 ≠ 0 ! x2 ≠ - 4 Výraz má smysl pro všechna reálná čísla. Nemůže nastat případ, že by druhá mocnina byla záporným číslem.

Kdy má lomený výraz smysl? Když se jmenovatel nerovná nule. Určujeme tedy, čemu se nesmí rovnat proměnná ve jmenovateli. Výraz má smysl, když se x ≠ 3/5. Výraz má tedy smysl pro všechna reálná čísla x, kromě čísla 3/5.

Kdy má lomený výraz smysl? Když se jmenovatel nerovná nule. Určujeme tedy, čemu se nesmí rovnat proměnná ve jmenovateli. Výraz má smysl, když se x ≠ 3/5y. To znamená, kdyby například y = 5, x ≠ 3, nebo y = 10, x ≠ 6, atd.

Kdy má lomený výraz smysl? Když se jmenovatel nerovná nule. Určujeme tedy, čemu se nesmí rovnat proměnná ve jmenovateli. Vzorec Součin dvou výrazů není roven nule, pokud ani jeden z výrazů není roven nule. Výraz má smysl, když se x ≠ y, x ≠ -y. To znamená, kdyby například y = 5, x ≠ ±5, nebo y = -2, x ≠ ±2, atd.

Kdy má lomený výraz smysl? Když se jmenovatel nerovná nule. Určujeme tedy, čemu se nesmí rovnat proměnná ve jmenovateli. Vzorec Součin dvou výrazů není roven nule, pokud ani jeden z výrazů není roven nule. Výraz má smysl, když se x ≠ (2/3)y, x ≠ (-2/3)y. To znamená, kdyby například y = 3, x ≠ ±2, nebo y = -6, x ≠ ±4, atd.

Kdy má lomený výraz smysl? Když se jmenovatel nerovná nule. Určujeme tedy, čemu se nesmí rovnat proměnná ve jmenovateli. Vytýkání Vzorec Součin tří výrazů není roven nule, pokud ani jeden z výrazů není roven nule. Výraz má smysl, když se x ≠ 0, y ≠ 3, y ≠ -3.

Pozor na formulaci otázky. Vždy si dobře a pozorně přečtěte, jak zní otázka a co se v ní od vás žádá. Porovnejte následující otázky ke stejnému výrazu. Příklad č. 1: Určete, pro která reálná čísla x nemá výraz smysl. Výraz nemá smysl pro x = 0 nebo x = 2. Příklad č. 2: Určete, pro která reálná čísla x má výraz smysl. Řešení by bylo stejné, ale odpověď jiná. Výraz má smysl pro všechna reálná čísla kromě 0 a 2.

A pozor i na další formulaci otázky. Příklad č. 1: Určete, pro která reálná čísla x se výraz rovná nule. I u takto formulované otázky samozřejmě nejdříve musíme zjistit, pro která x výraz nemá smysl. Jelikož jmenovatel být roven nule nemůže, bude výraz roven nule, pokud se nule bude rovnat čitatel. Výraz se rovná nule pro x = 5.

A pozor i na další formulaci otázky. Příklad č. 2: Určete, pro která reálná čísla x se výraz rovná nule. Víte proč bylo u předcházejícího příkladu uvedeno, že i u takto formulované otázky samozřejmě nejdříve musíme zjistit, pro která x výraz nemá smysl? Ne? Tak si to nyní ukážeme. Opět platí, že jelikož jmenovatel být roven nule nemůže, bude výraz roven nule, pokud se nule bude rovnat čitatel. Podle posledních výpočtů by měl být výraz roven nule pro x = 0 nebo x = 2. Číslo 2 je však v rozporu s podmínkou vypočítanou v úvodu příkladu. Číslo 2 tedy řešením být nemůže, což znamená, že výraz je roven nule jen pro x = 0!

Kdy má lomený výraz smysl? Příklady č. 1: Pro která reálná čísla nemají smysl následující výrazy? Příklady č. 2: Pro která reálná čísla mají předcházející výrazy smysl?