Prostředí při pěstování květin Klimatické činitele: světlo, teplota, vlhkost vzduchu a vzduch

Prostředí souhrn životních podmínek pro pěstované rostliny venku-dáno: klimatickými podmínkami, geografickou polohou,půdou a zdroji vody ve sklenících-skleníkové mikroklima s klimatickými činiteli: světlo,teplo,vlhkost, pohyb a složení vzduchu

Růstoví činitelé světlo teplo plynné složky vzduchu voda živiny jsou vzájemně podmíněny, je-li jeden v nedostatku nelze jeho omezující vliv odstranit jinými, ale pouze zmírnit přizpůsobením ostatních

Světlo viditelné záření 300-760 nm,barva dána vlnovou délkou,oranžová-červená (675nm)-max.účinnost fotosyntézy zdroj: sluneční záření nebo umělé zdroje sluneční záření:světlo a neviditelné záření: krátkovlnné tepelné-infračervené(760-3000 nm) a ultrafialové (pod 400 nm) globální záření-celkové sluneční záření dopadající na Zemi,obsahuje 45-50%FAR FAR-fotosynteticky aktivní záření:zdroj energie pro fotosyntézu

Měření záření a světla měření globálního záření solarimetrem: měří ozářenost-plochou zachycená energie za 1 s,jednotka J.s-1.m-2 nebo W.m-2 měření světla luxmetrem: měří osvětlení, jednotka lux,kilolux (lx,klx)

Účinky světla na rostliny zdroj energie pro fotosyntézu ovlivnění růstu - fotomorfogeneze regulace kvetení či jiných procesů délkou dne – fotoperiodismus: rostliny krátkodenní,dlouhodenní a neutrální KDD-kritická délka dne:hranice mezi dlouhým a krátkým dnem, 8-15 h fotoperiodická reakce kvalitativní a kvantitativní

Fotoperiodická regulace normální kultura - přírodní délka dne řízená kultura – upravená délka dne, dlouhodenní či krátkodenní ošetření fotoperiodicky citlivých rostlin, 75-100 lx dlouhodenní ošetření:2-5 h,osvětlování uprostřed noci nebo prodlužování dne,cyklické osvětlování (spoří energii), zdroj světla: žárovky, halogenové žárovky, vysokotlaké sodíkové výbojky krátkodenní ošetření:zkrácení dne je-li delší než KDD,při zatemnění max.osvětlení 15 lx, husté prodyšné tmavé tkaniny,černá fólie

Nedostatek světla v zimě při zahuštění porostu důsledky: zpomalení - zastavení fotosyntézy a následný nedostatek asimilátů k růstu projevy na rostlině: pomalé zvětšování listů, horší větvení, vodnatá a řídká pletiva ,nízký obsah sušiny, prodlužování internodií, slábnutí stonků, snazší napadení chorobami a škůdci, prodloužení pěstební doby

Řešení nedostatku světla snížení noční teploty nepěstovat světelně náročné květiny používat odrůdy pro zimní kulturu přizpůsobit teplotu, zálivku a hnojení včas přepichovat, rozsazovat a rozestavovat prosvětlovat husté porosty

Nadbytek světla v létě u neotužených rostlin důsledky: zpomalení růstu, zhoršení kvality květin projevy na rostlině-změna barvy listů, blednutí barvy květů, popálení rostlin řešení: stínování citlivých od 3. do 9., méně citlivých od 4. do 8.

Stínování předchází nepříznivým účinkům silného slunečního záření snižuje teplotu rostlin a vzduchu ve skleníku prospěšné po výsadbě nebo přesazení, u výsevů a vzešlých semenáčků potřebné u citlivých druhů květin: anturia, orchideje, většina kapradin, kvetoucí z čeledi Gesneriaceae (gloxínie,saintpaulie),bramboříky, begónie Elatior, hrnkové okrasné listem (dífenbachie,filodendrony) trvalé nebo pohyblivou clonou

Asimilační osvětlování k doplnění nedostačujícího slunečního záření od 10. do 3. nebo při kultivaci explantátů in vitro posiluje tvorbu asimilátů zlepšuje kvalitu květin zvyšuje výnosy zkracuje pěstební dobu zapnutí při poklesu globál.záření, prodloužení dne na 12-18 h finanční hodnota přínosů musí být větší než náklady zdroj světla:vysokotlaké Na výbojky, zářivky,LED systémy, 5-8 W.m-2, tj. 2100-3400 lx

Teplota teplota vzduchu teplota rostlin teplota půdy Teplota vzduchu - měřena teploměry v bezprostředním okolí rostlin optimální teplota vzduchu - základní východisko pro řízení teploty ve skleníku vytápět na takovou teplotu,která nezhorší výnosy ani kvalitu květin (nižší než optimální) větší rozdíly mezi denní a noční teplotou než 2-3°C vyrovnávat vytápěním v noci

Teplota rostlin v praxi neměřena významná-bezprostředně ovlivňuje životní pochody rostlin 70% absorbované energie rostlina využije k vypařování vody sdílení tepla sáláním nebo prouděním

Teplota půdy teplota půdy a pěstebních substrátů podobná teplotě vzduchu, ale kolísá pomaleji ovlivněna slunečním zářením,vytápěním, vypařováním a teplotou závlahové vody shodná či mírně vyšší než teplota vzduchu vytápění stolů, půdy zřídka působí na růst a funkci kořenů

Nízká půdní teplota zpomaluje –zastavuje příjem vody a živin zastavuje příjem železa - vznik chloróz snižuje aktivitu mikroorganismů rozkládajících organickou hmotu podporuje šíření škodlivých půdních hub

Účinky teploty na rostliny ovlivnění fotosyntézy: většina teplomilných přestává asimilovat při 10°C,při nedostatku světla se větší teplota nevyužije vliv na dýchání: při nižší teplotě se snižuje vliv na transport asimilátů: při nízké se ukládají škroby v listech a chybí stavební látky u růstových vrcholů vliv na aktivitu dělivých pletiv: třeba vyšší než na fotosyntézu a to celý den (24 h) vliv na prodlužovací růst: při vyšší je silnější prodlužování buněk a internódií vliv na kvetení: nejcitlivější zakládání květů

Regulace teploty zvýšení teploty slunečním zářením a vytápěním snížení teploty stínováním, větráním, zvlhčováním vzduchu a chlazením půdy

Růstový klid při dlouhodobějším působení nedostatkových růstových faktorů (nízká teplota,nedostatek světla a sucho) vynucený nebo vnitřní potřeba rostliny soulad mezi životním rytmem cizokrajných druhů a přírodními faktory (venkovní teplota, nedostatek světla v zimě) rostliny v růst.klidu pěstovat při nižší teplotě, zálivce a hnojení

Rychlení postup,kdy u rostlin s již založenými květy a s ukončeným růstovým klidem urychlujeme vyšší teplotou prodlužovací růst květních pupenů uspíší vykvetení (zima-časné jaro) překonání růstového klidu při nejranějším rychlení:chlazení dřevin okolo 0°C,máčení v teplé vodě,působení vodní páry

Vlhkost vzduchu relativní vlhkost r – udává,jak velký podíl z max. možného množství vodních par při určité teplotě je ve vzduchu obsažen, poměr mezi absolutní a maximální vlhkostí vzduchu v % absolutní vlhkost – množství vody v g obsažené v 1 m3 vzduchu maximální vlhkost – množství vodních par, jež může být při určité teplotě ve vzduchu obsaženo teplota rosného bodu: r=100%,při ochlazení nastává kondenzace a uvolnění tepla měření vlasovými vlhkoměry,hygrografy a psychrometry

Účinky vlhkosti vzduchu na rostliny ovlivnění transpirace: vysoká zastavuje přes transpiraci ovlivňuje vzestupný proud vody a živin od kořenů k listům a ochlazování listů výparem vody optimální r pro většinu rostlin 60-90 % nízká 30-40%:zpomaluje růst,zkracuje stonky,podporuje šíření některých škůdců,zasychání poupat a zmenšení květů,zvyšuje riziko popálení vysoká:prodlužování a slábnutí stonků, fyziologické poruchy,šíření škodlivých hub hranice nízké a vysoké je rozdílná podle druhu rostliny náročné na vysokou:anturium,Gesneriaceae,semenáčky, řízky,rostliny po výsadbě,přesazení,zaštípnutí a mladé

Regulace vlhkosti zvýšení – zvětšením ploch,z nichž se odpařuje voda:ruční postřik,celoplošné přestřikování,nízkotlaké nebo vysokotlaké mlhovací zařízení řízené automaticky, snížením teploty snížení – větráním a zvýšením dodávky tepla

Vzduch 21%O2,0,03% CO2,vodní pára,znečištění Kyslík-ve vzduchu dostatek,nedostatek ve sléhavých, utužených a přemokřených půdách CO2-zdroj C pro fotosyntézu,obsah klesá asimilací, zvýšení v mezích 0,04-0,08 % urychlí fotosyntézu a růst, ale jen při dostatku světla, zdroj:zředěné kouřové plyny od kotle na plyn,spalování propanu ve skleníku,technický CO2 v tlakových lahvích vodní pára-vypařováním z rostlin,půdy a vlhkých ploch znečištění-SO2,oxidy N,etylén,předcházet znečištění původem v zahradnickém podniku