Nevědomí

Vývoj ve studiu nevědomí Sokrates – uvědomoval si hlubší vrstvy osobnosti, daimonion = vnitřní hlas Arthur Schoppenhauer –myšlenka skrytých sil Sigmund Freud – zavádí pojem podvědomí, které vzniká buď podprahovým zážitky (z dětství) , nebo vytěsněním traumatických vzpomínek z vědomí Carl Gustav Jung – rozšířil pojem podvědomí (nevědomí) na celou oblast, která se nenachází ve vědomí a s jejíž částí (kolektivní n.) nemá člověk žádné vědomé zkušenosti

Nevědomí = souhrn psychických obsahů a procesů, které probíhají mimo vědomí, ale přesto mohou ovlivňovat chování a prožívání Existenci nevědomí nelze empiricky prokázat, pouze nepřímo Vysvětlení nevědomí se u různých psychologů liší Do nevědomí se pravděpodobně ukládají všechny informace, se kterými člověk přijde do styku, ale nevěnuje jim pozornost = neuvědomuje si je; tyto informace v nás mohou vyvolávat emoce, proto člověk propadá do depresí či podléhá euforiím, aniž tuší proč doposud známými způsoby, jak tyto informace dostat do vědomí je regresivní hypnóza či výklad snů

Podprahové vnímání: Archetypy: Probíhá v nevědomí Zaznamenávání všech informacích, i těch, které vědomí nezaregistruje Viz. kauza podprahových reklam Archetypy: Esoterické nauky tvrdí, že je v lidské mysli „otisk" celého kosmu, tedy veškeré poznání, kterého může být dosaženo; proces skutečného poznání si tedy můžeme představit také jako postupné odkrývání nebo aktivování obsahu vlastní mysli Nachází se v mýtech, náboženství, filosofii či literatuře Psychická zkušenost lidstva, která je vrozená a zděděná Vzorce imaginace a cítění, které formulují lidskou zkušenost

Nevědomí podle Freuda b) dynamicky nevědomé (vytěsňované) Nevědomé procesy a) předvědomé b) dynamicky nevědomé (vytěsňované) V předvědomí jsou uloženy vzpomínky, informace a dovednosti, které mohou být v případě potřeby vyvolány do vědomí Dynamicky nevědomé jsou vzpomínky, fantazie a přání, jejichž existenci lze pouze předpokládat a jež se stávají vědomými až po překonání kladeného odporu vůči nim. - Dynamické nevědomí se projevuje chybnými výkony, např.: přeřeknutím či fenoménem „mám to na jazyku“

Nevědomí podle Junga V jádře nevědomých duševních procesů stojí libido – psychická energie Odmítá považovat nevědomé obsahy výhradně jako fyziologické Nevědomí = tvůrčí princip, „životodárný oceán“ Nevědomí: a) osobní nevědomí b) kolektivní nevědomí Osobní nevědomí obsahuje tzv. komplexy, soubory představ a tendencí - vznikají na základě emočního šoku, jsou to obrazy určité situace, které jsou potlačené, ale většinou vyplují znovu na povrch s původní silou Kolektivní nevědomí je nejhlubší vrstva lidské psychiky, nejtrvalejší a nejstabilnější - jsou v něm uloženy archetypy

Učebnice obecné psychologie, Alena Plháková, Praha 2005 Zdroje informací: www.google.cz cs.wikipedia.org Učebnice obecné psychologie, Alena Plháková, Praha 2005 Vypracovala: Markéta Rumanová 30.12.2018