Revoluce v roce 1848 Revoluce v Rakousku
Vznik národního revolučního hnutí 11. března 1848 sjezd radikálů do Svatováclavských lázní – sepsání petice -přejmenování na Národní výbor
2. – 12. června 1848 – Slovanský sjezd v Praze Předseda sjezdu František Palacký Otázka austroslavismu a panslavismu Na sjezdu schválen Manifest sjezdu Slovanského k národům Evropským 12. června 1848 začaly revoluční bouře vojsko vedl generál Windischgrätzem,
proti vojsku se postavili revoluční studenti a radikální demokraté, založili národní gardy
boje na barikádách trvaly týden, Praha byla bombardována dělostřelectvem a nakonec zapálena revoluci se podařilo brutálním způsobem potlačit 17. června 1848 Praha kapitulovala revolucionáři zatčeni Národní výbor zrušen
22. listopadu byl v Kroměříži ústavodárný sněm – chtěli vypracovat rakouskou ústavu, v ní body: 1) rovnost občanů před zákonem 2) zrušení šlechtických privilegií 3) všeobecná branná povinost Císař Ferdinand byl donucen abdikovat 2. prosince 1848 nastoupil František Josef I. (1848 – 1916) 7. března 1849 nechal vojenskou silou rozpustit říšský sněm v Kroměříži a vydal vlastní ústavu Země Koruny české byly přímo podřízeny Císařské Koruně rakouské císař měl moc zákonodárnou i výkonnou ústava nevzešla nikdy v platnost v celém rozsahu, roku 1851 byla zrušena tzv. Silvestrovskými patenty a to znamenalo konec revoluce
do roku 1853 byla nad Prahou vyhlášen stav obležení někteří radikálové byli posláni do vyhnanství – Karel Havlíček Borovský k trestu smrti byl odsouzen například Karel Sabina, ale tyto tresty byly sníženy na 20 let tvrdého vězení
Autor: PhDr Jaroslav Psík Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.