Země ve vesmíru

CO JE SOUČÁSTÍ VESMÍRU? Galaxie Mlhoviny Hvězdy Černé díry Temná hmota, temná energie Planety, planetky Měsíce Komety, meteoroidy Umělá kosmická tělesa

Složení vesmíru „ Je překvapující, že běžná hmota, jako jsou atomy, tvoří jen okolo 4 procent hmotnosti vesmíru.“ Dosud vědci netuší, co přesně je temná hmota a temná energie.

Galaxie Galaxie je seskupení hvězd, plynu a prachu, neviditelné temné hmoty a temné energie. Běžná galaxie má 10 milionů až 1000 miliard hvězd a je tisíce až statisíce světelných let velká. V pozorovaném vesmíru je 120 miliard galaxií; nejvzdálenější pozorované galaxie jsou vzdálené 14 mld. světelných let Světelný rok je jednotka vzdálenosti. Je to vzdálenost, kterou světlo uletí za jeden rok. 1 světelný rok = cca 10 bilionů km

Sluneční soustava Neptun Uran Saturn Mars Země Jupiter Venuše Merkur

Hvězda Přiklad hvězdy - Slunce Je vesmírné těleso veliké hmotnosti, ve kterém vzplanula termonukleární reakce. Díky tomu vydává světlo a teplo. Hvězdy se seskupují ve hvězdokupách a ty pak v galaxiích. Po zániku (vyhoření) hvězdy může zůstat černá díra. Planeta Přiklad planety – Saturn, Mars Planety mají mnohem menší hmotnost než hvězdy a okolo hvězd obíhají. Spolu se svojí hvězdou, okolo které obíhají, tvoří soustavu (např. Sluneční soustava). Planety neprodukují žádnou energii, neboť na nich nedochází k termonukleárním reakcím. Energii získávají hlavně z hvězd . Okolo planet někdy obíhají měsíce.

Vznik Země objasňují různé hypotézy- domněnky hypotézy dělíme na : a) vědecké – např. Vesmír vznikl tzv. Velkým třeskem, Země vznikla ze zbytků plynů a prachu okolo naší hvězdy (Slunce). b) nevědecké – např. Zemi stvořil Bůh.

Velký třesk = big bang Před 14 miliardami let došlo zřejmě k velké explozi nahromaděných plynů. Seskupováním a rotací částic došlo ke vzniku mlhoviny = mračna prachu a plynů (80% vodíku a 15% hélia).

Z mlhoviny vznikly galaxie. Naše galaxie Mléčná dráha (Milky Way) vznikla před 10 miliardami let. 100 000 svět. let naše Slunce

V Galaxii se vytvořily zárodky Slunce a planet (= protoplanety). zárodek Slunce protoplanety

Slunce 1 m2 povrchu Slunce svítí jako 600 000 100W žárovek Slunce je hvězda. Tvoří centrum sluneční soustavy, od Země je vzdálená asi 150 milionů km, tj cca 8 světelných minut. Jde tedy o hvězdu Zemi nejbližší. Slunce je koule žhavého plazmatu o průměru 1,4 miliónu km, neustále vytváří ohromné množství energie. Žluté sluneční světlo pochází z asi 500 km silné vrstvy v atmosféře Slunce, její teplota se odhaduje na 5500 °C. Teplota jádra je 14 milionů °C  . 1 m2 povrchu Slunce svítí jako 600 000 100W žárovek

1. ultrafialové sluneční záření s vlnovými délkami menšími než 390 nm, je ze značné části absorbováno atmosférickým ozónem ve stratosféře, na Zemi dopadá 0 -4% z celkového slunečního záření 2. viditelné sluneční záření s vlnovými délkami od 390 nm do 760 nm- vytváří spektrum barev od fialové po červenou , tvoří až 46 % celkového slunečního záření, 3. infračervené sluneční záření, má vlnové délky větší než 760 nm , tvoří přibližně 50% z slunečního záření

1. Země ve vesmíru Země – planeta sluneční soustavy v galaxii Mléčná dráha Naše hvězda – Slunce – přeměnou vodíku v hélium uvolňuje energii zdroj života na Zemi Sluneční záření: ultrafialové: zachycováno ozónovou vrstvou atmosféry stejně jako kosmické záření; ve větších dávkách -smrtelné, viditelné = světlo: zdroj energie pro fotosyntézu a infračervené - tepelné Sluneční soustava: 8 planet: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran; měsíce, planetky, komety = úlomky ledu, hornin a zmrzlé plyny, meteoroidy Vznik sluneční soustavy – rotací a smršťováním mlhoviny asi před 5 mld let, Země vznikla asi před 4,6 mld let. Pohyby Země: a) kolem Slunce (s nakloněnou osou)  střídání ročních období b) kolem osy  střídání dne a noci

Opakování: Popiš sluneční soustavu. Jaké druhy slunečního záření dopadají na Zemi a jaký to má význam? Jak se Země pohybuje a co to způsobuje?