NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ

Prezentace na téma: "NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ"— Transkript prezentace:

1 NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ
AUTOR: PhDr. Milan Simon NÁZEV: VY_32_INOVACE_ S 03 TEMA: Slunce ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/

2 Cíl prezentace: Žáci se seznámí se vznikem a charakteristikou Slunce. Prezentace je doplněna komentářem. Prezentaci lze využít v rámci mezipředmětových vztahů i při výuce fyziky.

3 SLUNCE

4 Vznik Slunce Naše Slunce se zřejmě zrodilo ve velké mlhovině v rovině naší Galaxie spolu se stovkami dalších hvězd. Takovéto mlhoviny jsou složeny převážně z vodíku a z 1–10 % prachových částic.

5 Slunce je staré přibližně 4,6 miliard let, což je řadí mezi hvězdy středního věku. Bude svítit ještě asi 5 až 7 miliard let. Teplota na povrchu Slunce činí asi 5800 K, proto je lidé vnímají jako žluté (i když maximum jeho vyzařování je v zelené části viditelného spektra). Průměr Slunce je zhruba 1 400 000 km, což činí asi 109 průměrů Země. Jeho objem je tedy asi 1,3 milionkrát větší než objem Země. Hustota Slunce činí průměrně 1400 kg m−3. Slunce se otáčí jinou rychlostí u pólů a na rovníku. Na rovníku se otočí jednou za 25 dní, na pólu za 36 dní. Jde o nejjasnější těleso na obloze. Astronomický symbol pro Slunce je kruh s bodem uprostřed.

6 Slunce je hvězda hlavní posloupnosti, spektrální třídy G2V patřící do třídy svítivosti V. Obíhá okolo středu Mléčné dráhy ve vzdálenosti od 25 000 do 28 000 světelných let. Oběh trvá přibližně 226 milionů let. Tvoří centrum sluneční soustavy, od Země je vzdálené 1 AU (asi 150 milionů km). Jde tedy o hvězdu Zemi nejbližší. Hmotnost Slunce je asi krát větší než hmotnost Země a představuje 99,8 % hmotnosti sluneční soustavy. Slunce je koule žhavého plazmatu, neustále produkuje ohromné množství energie. Jeho výkon činí zhruba 4×1026 W, z čehož na Zemi dopadá asi 45 miliardtin. Tok energie ze Slunce na Zemi činí asi 1,4 kW m−2.

7 Slunce je hvězda nejbližší k Zemi, jejíž povrch zásobuje teplem a světlem. Světlo dosáhne povrchu Země za 8 minut a 19 sekund (přičemž z druhé nejbližší hvězdy Alpha Centauri dosáhne světlo zemského povrchu za 4,35 roku). Vzdálenost mezi Zemí a Sluncem se pohybuje v rozmezí 147 097 000 km (perihélium) až do 152 099 000 km (afélium). Tyto změny vzdálenosti však nejsou příčinou střídání ročních období na Zemi. Energie slunečního záření pohání téměř všechny procesy, které na Zemi probíhají. Je na ní závislé podnebí, změny počasí i teploty, významně se podílí na přílivu a odlivu. Pomáhá udržet na zemském povrchu vodu v kapalném skupenství, je klíčovým faktorem pro fotosyntézu rostlin a umožňuje živočichům vidět. Zemská atmosféra propouští jen část spektra slunečního záření - všechny složky viditelného spektra, část ultrafialového, infračerveného a radiového záření. Ultrafialové záření podněcuje tvorbu vitaminu D vznikajícího v lidské kůži. Při dlouhodobějším působení ale může způsobovat i nepříznivé efekty v podobě mutací a vzniků nádorových onemocnění či slepoty.

8 Sluneční skvrny Sluneční skvrny jsou oblasti fotosféry se sníženou teplotou, zářením a tlakem plynu. Sluneční skvrny mají tloušťku několik tisíc kilometrů. Z nejnižší části skvrny stoupá vzhůru proud plazmatu, to se na povrchu skvrny ochladí a rozlévá se od středu skvrny k okrajům.

9 Sluneční erupce Sluneční erupce jsou obrovské exploze na povrchu Slunce. Během několika málo minut materiál o teplotě několika milionů kelvinů, uvolní energii o síle miliardy megatun TNT. Erupce vznikají v blízkosti slunečních skvrn, obvykle na rozhraní oblastí s opačnou magnetickou polaritou, jsou charakterizované vyzařováním v rentgenovém oboru či proudem vysoce energetických částic. Proč je pro nás tak důležité sledovat sluneční erupce? Sluneční erupce silně ovlivňují vesmírné počasí v blízkosti Země. Uvolňují do sluneční soustavy a tím i do geomagnetického pole Země velké množství vysokoenergetických částic, které vnímáme jako radiaci. Díky magnetickému poli nehrozí lidem na Zemi velké nebezpečí. Sluneční erupce může přispět k větší intenzitě jižní a severní polární záře, nebo přerušit rádiové vysílání. Vysoké nebezpečí však vzniká pro kosmonauty a kosmické sondy.

10 Sluneční protuberance
Protuberance je velký jasný oblak chladného plazmatu vybíhající z povrchu Slunce a často mající podobu smyček. Protuberance začínají na povrchu Slunce ve fotosféře a vybíhají do koróny. Zatímco koróna obsahuje velmi horké plazma, protuberance se svým složením blíží chromosféře — obsahuje mnohem chladnější plazma.

11 Zatmění Slunce První potvrzené zmínky o pozorování zatmění Slunce jsou z doby starověké Asyrie, přesně 15. června roku 762 př. n. l. Zpráva je napsána klínovým písmem na hliněné destičce.

12 Zatmění Slunce Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje. Taková situace může nastat jen, pokud je Měsíc v novu. V případě úplného zatmění dochází na zastíněné části Země k výraznému setmění a ochlazení, kolem Měsíce zakrývajícího Slunce je vidět výrazná záře sluneční koróny, na obloze se objeví hvězdy i některé planety a jev mohou doprovázet také neobvyklé reakce zvířat. Tyto průvodní jevy v některých kulturách v minulosti vedly ke spojování události s náboženstvím a přisuzování mystických významů.

13 Slunce bylo ve starověku v mnoha kulturách uctíváno jako božstvo
Slunce bylo ve starověku v mnoha kulturách uctíváno jako božstvo. V antickém Řecku byl bohem Slunce Helios, který cestoval každý den po obloze ve svém zlatém voze. Ve starověkém Římě se nazýval Sol a ve starověkém Egyptě pak Ré, Ra či Amon. V astrologii je Slunce symbolem vitality a zdraví. Většina kultur považovala Slunce za symbol života a znovuzrození, což bylo spojeno s jeho pravidelným objevováním se na obloze každé ráno.

14 Další vývoj Slunce bude velice bouřlivý a jeho důsledkem bude zničení veškerého života na Zemi. Naštěstí je velice pravděpodobné, že se ho lidská civilizace vůbec nedožije, nastane totiž až za 4 či 5 miliard let. Ve věku asi 12 miliard let spálí Slunce v jádru veškeré zásoby vodíku, jádro bude koulí čistého hélia. Slunce se začne rozpínat. Nejprve pohltí Merkur, poté Venuši a je pravděpodobné, že pohltí i Zemi. Zářivý výkon Slunce se mnohonásobně zvětší. Slunce se stane červeným obrem. Sluneční vítr odnese většinu sluneční hmoty. Silou gravitace se jádro začne smršťovat. Po nějaké době zůstane pouze zhroucená středová část o velikosti Země. Jaderné reakce ustanou. Zářivý výkon klesne hluboko pod současný průměr. Ze Slunce se stane bílý trpaslík.

15 Test: Jaké je přibližné stáří našeho Slunce ?
Jaká je povrchová teplota Slunce ? Kolik kilometrů dělí naši Zemi od Slunce ? Co je to sluneční erupce ? Vyjmenujte některé vlivy ultrafialového záření na lidský organismus.

16 Použité materiály: Slunce. [online] , [cit ]. Dostupné z: Hvězdy: Slunce. hvězdy [online] [cit ]. Dostupné z: Cosmostv: solar flare.  [cit ]. Dostupné z: [cit ]. Dostupné z: Solar prominence [cit ]. Dostupné z: Aten disc.  [cit ]. Dostupné z: Zatmění Slunce. Zatmění Slunce [online] [cit ]. Dostupné z: