Základní charakteristika a hlavní rysy (Učebnice strana 52 – 59) Vrcholný středověk

Úvod Vrcholný = doba největší rozkvětu středověké společnosti V různých částech Evropy v různou dobu – 11. st. až 14. století Počátky spojeny s: uklidněním politických poměrů, konec nájezdů Vikingů, Arabů a Maďarů, omezeny vnitřní války mezi šlechtou Konec = hladomory a morové epidemie, války (př.: stoletá), lidová povstání, krize církve

Hlavní znaky vrcholného středověku Společenské uspořádání = učení o trojím lidu Zakládání a rozvoj nových měst = centra obchodu a řemesel Technologický pokrok v zemědělství (agrární revoluce) = demografický růst Přechod od naturálního k tržnímu hospodářství Znovuobjevení antických spisů = scholastika, vznik univerzit Velká (městská + vesnická) kolonizace Konflikt mezi panovníkem a šlechtou Křížové výpravy + mocenské soupeření mezi Francií a Anglií Gotika + hrady a rytířská kultura

Učení o trojím lidu Společnost rozdělena na tři společenské vrstvy Tu ora, tu protege, tu labora Společnost rozdělena na tři společenské vrstvy „Bůh rozdělil společnost na tři skupiny“ - bojovníky, kteří měli společnost bránit, duchovní, kteří měli pečovat o spásu společnosti, a rolníky, kteří měli společnost živit. Vedla ke smíru ve společnosti =

Agrární revoluce a demografický růst Nové dokonalejší zemědělské nástroje + trojpolní systém hospodaření = větší efektivita práce Rozmanitější druhy pěstovaných plodin Lepší využití půdy = větší sklizně = více potravin = ? Přežívá větší množství novorozeňat Za tři století zhruba zdvojnásoben počet obyvatel Evropy

Velká (vesnická) kolonizace Cca 12. – 13. století Růst počtu obyvatel = větší potřeba další orné půdy Venkovské obyvatelstvo – zlepšení životní úrovně + šlechta – touha po větším bohatství Podpora kolonizátorů ze strany panovníků/ šlechty (jaká podpora?) Původní husté lesy jsou nahrazovány sítí osad. Vysušování bažin, mýcení lesů = přeměna krajiny na úrodnou půdu

Středověká města Stoupající životní úroveň + růst počtu obyvatel + oddělení řemesel od zemědělství = postupná obnova městského života Řemeslníci a obchodníci se usazují v bývalých antických městech, podhradí panských sídel, u klášterů a na křižovatkách obchodních cest = základy budoucích měst Zakládání nových měst „na zeleném drnu“ (typickým rysem plánovitě budovaná síť silnic) Růst bohatství měst = větší moc – postupný zisk zvláštních privilegii (nejvíce města královská) Význam měst : hospodářský, politický, kulturní (vysvětlit)

Hrad uprostřed středověkého francouzského města Carcassonne

Městská privilegia a městské úřady Zpracovat samostatně (učebnice 54 – 55)

Tržní hospodářství - rozvoj obchodu Rozvoj městských trhů – prodej řemeslných výrobků + zemědělských plodin Naturální obchod nahrazen peněžní směnou (peníze pronikají na venkov) = prohloubení majetkových rozdílů Rozvoj dálkového obchodu Větší potřeba peněz = rozvoj hornictví a mincovnictví Různé typy mincí v Evropě = první směnárny, později banky (půjčující peníze na úrok)

Univerzity Název z lat.: universitas = společenství, všeobecnost Duchovní instituce zakládané papežem Nejvyšší stupeň vzdělání – absolventi duchovní/světské povolání Členěny na fakulty – nejčastěji 4: teologická, právnická, lékařská, artistická (filozofická) V čele univerzity rektor, v čele fakulty děkan Univerzity přinášejí svobodu v myšlení oproti dogmatickému ranému středověku(!) – studenti vedeni k diskuzi (=disputace)

Nejstarší univerzity v Evropě 1088 – Bologna (Itálie) Sorbona (Francie) Oxford (Anglie) … Doplnit