Pěstební postupy, práce a pěstební zásahy v květinářství

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Růst a vývoj rostlin Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Růst a vývoj rostlin.
Advertisements

Regulátory rostlinného růstu
MÁK SETÝ (Papaver somniferum).
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Předmět: Odborný výcvik Ročník: 2. Téma: Pěstování Rostlin zahrada
Střední odborná škola veterinární, mechanizační a zahradnická a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Publikace vznikla v rámci projektu OPVK.
Obor: H/01 Zemědělec – farmář
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Cytokininy Cytokininy odvozeny od cytokinesis
NázevRůst rostlin Předmět, ročník Biologie, 1. ročník Tematická oblast Botanika AnotaceVýklad s testem, lze použít i jako materiál k samostudiu Klíčová.
Rostlinná produkce a prostředí
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Obor: H/01 Zemědělec – farmář
Obor: H/01 Zemědělec – farmář
ROSTLINA SE TÍSNÍ V KVĚTINÁČI? NE NEPŘESAZUJEME ANO PRŮMĚR KVĚTINÁČE JE VĚTŠÍ NEŽ 25cm VYMĚNÍME VRCHNÍ VRSTVU ZEMINY NE ANO MÁ ROSTLINA VÍCE NARŮST ? PŘESAZUJEME.
Jiří Kec,Pavel Matoušek
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Obor: H/01 Zemědělec – farmář
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Obor: H/01 Zemědělec – farmář.
Předmět: Odborný výcvik Ročník: 2. Téma: Pěstování Rostlin zahrada
Téma: Vybrané zahradnické plodiny plodová zelenina, rajče II
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
RŮST A VÝVOJ ROSTLIN.
Projekt: CZ / / „SŠHL Frýdlant
Obor: H/01 Zemědělec – farmář
Projekt: CZ / / „SŠHL Frýdlant
Obor: H/01 Zemědělec – farmář
Zelí hlávkové Brassica oleracea (brukev zelná) Čeleď – brukvovité
Kukuřice setá (Zea mays)
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Obor: H/01 Zemědělec – farmář.
VYUŽITÍ EXPLANTÁTOVÝCH KULTUR
Otázky k přednášce 1. 1.Jaké jsou charakteristické vlastnosti rostlin na rozdíl od živočišných organismů na úrovni buňky, pletiva a celého organismu? Jaký.
Dormance.
Koncept pro lesní školku
Projekt:OP VK Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Autor:Mgr. Alena Přibíková Číslo DUM:Pě Datum ověření ve výuce: Ročník:7.
HYDROPONICKÉ PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN Vypracovala: Bečvářová, Hudcová.
Hydroponické pěstování rostlin Adriana Javůrková, Nikola Bajerová, Emílie Zárubová, Sára Bendová.
„JAKO RYBA VE VODĚ“ EXPERIMENT TŘÍDY KVINTA A – SKUPINA „VÁPNÍK“
Projekt:OP VK Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Autor:Mgr. Alena Přibíková Číslo DUM:Pě7 - 3 Datum ověření ve výuce: Ročník:7.
Číslo projektudum.KVĚTEM 0.1 Název školy Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, nám. Svobody 318, Bzenec PředmětKvětinářství.
Projekt:OP VK Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Autor:Mgr. Alena Přibíková Číslo DUM:Pě7 - 5 Datum ověření ve výuce: Ročník:7.
Projekt do biologie a chemie. VODĚNKA - DUSÍK EXPERIMENT – JAKO RYBA VE VODĚ  DEN 1. – ZAKLÁDÁNÍ EXPERIMENTU  DEN 9. – KONTROLA  DEN 12. – KONTROLA.
P RAKTICKÉ ČINNOSTI Řez ovocných stromů Vypracoval: Lukáš Karlík.
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Ing. Pavel Skopal Název prezentace (DUMu): Letničky Tématická oblast:Pěstování letniček a dvouletek Ročník:1. ročník Číslo.
Hrnkovky se středními nároky na teplotu Hedera - břečťan čeleď: Araliaceae - aralkovité v interiéru jim nevyhovuje teplý suchý vzduch, který způsobuje.
Dusík a potos. = bezpůdní pěstování rostlin  Charakteristické je pěstování v lehce prostředí s lehce stravitelnými živinami – v roztoku  Půda přináší.
Hrnkovky s nízkými nároky na teplotu
Projekt: OP VK Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Autor:
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Druh učebního materiálu Anotace Klíčová slova Metodický pokyn
Název prezentace (DUMu): Růst rostlin
Vegetativní množení hrnkovek
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
Choroby hrnkovek okrasných listem
Generativní množení hrnkovek
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Projekt: OP VK Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Autor:
HYdroponie.
DUM I. / 15. roční období Bc. Zdeněk Klíma.
Název prezentace (DUMu):
Zelenina. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi.
Květiny k řezu.
Rozmnožování a pěstování květin pro venkovní výsadby
Tržní květinářství.
Prostředí při pěstování květin
Číslo projektu dum.KVĚTEM 0.7 Název školy Předmět Květinářství
Nádobová hydroponie.
Číslo projektu dum.palmy1/1 Název školy Předmět Květinářství
Transkript prezentace:

Pěstební postupy, práce a pěstební zásahy v květinářství

Pěstební postup sled časově vymezených pracovních operací a pěstebních zásahů mezi dobou množení či sázení a dobou prodejnosti rostlin volit takový, jenž povede k žádoucím pěstitelským i ekonomickým výsledkům zahrnuje sázení(výsadba,hrnkování, přesazování),rozestavování,řez,zaštipová-ní,vyštipování,tvarování a podpírání

Sázení záměrný přenos rostlin i s kořeny(někdy části rostliny) z jednoho stanoviště na druhé působí větší či menší poruchu vývoje rostliny zahrnuje:výsadbu, sázení do pěstebních nádob (hrnkování) a přesazování

Výsadba sázení rostlin na volné zahradní či skleníkové záhony snazší u předpěstovaných v nádobách rostlinám s volnými kořeny chránit kořenový bal do vlhké půdy a tak hluboko jako při předpěstování, poté zálivka nejlépe za vlhkého a podmračeného počasí

Hrnkování sázení rostlin do pěstebních nádob pěstební nádoby-trvanlivé,lehké,snadno čistitelné,použitelné i ke spodní závlaze typy pěstebních nádob:plastové,kultipaky, Jiffy-Pots,hliněné,přepravky a kbelíky z plastů na dně nádoby drenážní vrstva strojní efektivní jen při větším počtu

Pěstební nádoby Dostatečně trvanlivé Lehké Snadno čistitelné Se zajištěným odtokem vody Použitelné ke strojnímu sázení Využitelné pro spodní závlahu

Typy nádob plastové květináče hliněné (keramické) květináče nejčastější prům. 9 - 12 cm, kuželovitý tvar (silný horní okraj), problém - odpad hliněné (keramické) květináče porézní stěny, těžké, lehko rozbitné, obtížná desinfekce, kvalita různá, nutné namáčení před výsadbou rašelinocelulózové sadbovače (Jiffy Pots) jednotlivé nebo v paletách, rozložitelné, výsadba s rostlinou vícemístné souborné nádoby (kultipaky) spojené palety plastových květináčů, předpěstování sadby, transport, prodej, nejč. prům. 6-8cm přepravky a kbelíky z plastu

Přesazování sázení rostlin z menší nádoby do větší či z jednoho stanoviště na jiné předpoklad plynulého růstu náročné na lidskou práci,snaha omezovat je na jaře nebo po odkvětu,je-li bal jen z kořenů,vyrůstají-li kořeny z odtokového otvoru,jsou-li malé přírůstky a kvetení

Rozestavování menší rostliny zabírají méně místa než větší ty s kratší pěstební dobou rozestavovat 1x, ostatní maximálně 2x ve správnou dobu konečná hustota podle velikosti rostlin a květináče – 16-50 ks na 1m2

Řez sklizňový-řez stonků s květy a poupaty seřezávání rostlin nebo zpětný řez polokeřových a keřových druhů odstranění části výhonu s vegetačním vrcholem, řeže se na hlouběji položené výhony, prorůstání pupenů trvá déle u růží a některých hrnkových a kbelíkových-zmlazení a zlepšení tvaru na začátku vegetace

Zaštipování odřezávání,odštípnutí nebo jiné mechanické odstranění bylinné části výhonu s vegetačním vrcholem omezí apikální dominanci a podpoří rozvětvení u kvetoucích oddaluje kvetení,u hrnkových upravuje tvar měkké, hlubší a chemické (postřik metylestery mastných kyselin-Atrinal)

Vyštipování odstraňování postranních poupat nebo výhonků na květních stoncích (velkokvěté chryzantémy) nebo přebytečných výhonů po zaštípnutí a předčasných poupat (brambořík) tehdy, jdou-li vyštipované části uchopit a odstranit bez poškození rostliny

Tvarování rostlin k dosažení určitého požadovaného tvaru na vysoký kmínek do oblouku do pyramidy

Podpírání rostlin u hustě vysazovaných rostlin k řezu sítě na nosných prvcích ve 2-3 patrech výhodné výškově posunutelné (stačí 1) drátěné pletivo na okraji záhonů (statice) podpěrné kolíky a pevné podpěry (u kbelíkových a s kmínkem)

Růstové regulátory auxiny - IAA, NAA, IBA, podporují zakládání kořenů,účinná složka stimulátorů zakořeňování, i při kultivaci in vitro cytokininy - BAP, 2iP, podporují tvorbu výhonů, při množení in vitro gibereliny - podporují prodlužování buněk a stonků - při pěstování květin ve stromkovém tvaru,omezení žloutnutí listů řezaných etylén - urychluje stárnutí květů,indukuje kvetení bromélií

Retardanty růstu chemické syntetické látky brzdící prodlužovací růst buněk a internódií zvyšují tržní kvalitu rostlin a spoří pěstební plochu různé účinné látky:chlormequat(Retacel), daminozid(Alar 85),paclobutrazol(Cultar) účinnost ovlivněna stářím rostliny, rychlostí růstu a roční dobou - lepší u mladých, v plném růstu a v zimě

Zásady pro aplikaci retardantů vlhký substrát (po ošetření nelze 24h smáčet vodou) a dobré zakořenění (2-3 týdny po nasázení) ne při silném slunečním záření a je-li pod 12°C stejnoměrně rostliny smáčet - třeba 10-20 l na 100 m2 po zaštípnutí aplikovat tehdy,až jsou výhony 1-4 cm dlouhé opakovat po 10-21 dnech dodržet přesnou koncentraci

Přezimování rostlin v bezmrazém prostoru - sklep, zasklený balkón,zimní zahrada, skleník,schodiště možnost větrání kontrolovat 1xtýdně,zásahy proti škůdcům, zálivka podle teploty a světla 3 termíny zazimování:před 1.mrazy (Cyperus),před mrazy více než -5°C (Citrus), před mrazy více než -12°C (Trachycarpus fortunei)

Fotoperiodická regulace KDD-kritická délka dne,hranice mezi dlouhým a krátkým dnem u fotoperiodicky citlivých rostlin, 8-15 hod Krátkodenní rostliny-do generativní fáze přecházejí při kratší délce dne než je jejich KDD,Euphorbia pulcherrima, E.fulgens, Kalanchoe,Bouvardia,Begonia elatior, Schlumbergera Dlouhodenní rostliny zakládají květy nejrychleji při délce dne 24 h,nemají vyhraněnou délku dne, Dianthus, Alstroemeria, Antirrhinum, Eustoma, Gypsophila, Liatris, Matthiola,Matricaria, Trachelium, Achimenes,Petunia, Calceolaria,Campanula isophylla, Fuchsia, Stephanotis Fotoperiodická reakce kvalitativní a kvantitativní

Normální a řízená kultura Normální kultura - fotoperiodicky citlivé rostliny pěstovány při přírodní délce dne Řízená kultura - fotoperiodicky citlivé rostliny pěstovány při upravené délce dne Dlouhodenní ošetření - osvětlování uprostřed noci s temnými úseky pod 7 h, cyklické osvětlování nebo osvětlování v návaznosti na denní světlo. Zdroj světla: žárovky,halogenové žárovky,vysokotlaké výbojky Krátkodenní ošetření - zkrácení délky dne,je-li větší než KDD,zatemňování tmavými tkaninami či černou fólií, max.osvětlení 15 lx