Kdo je můj pacient a co pro něho mohu udělat Marie Kuchařová 7. 3. 2018

Kdo jsme a kdo jsem já..? Jsem staniční sestrou v kolektivu oddělení paliativní péče v NMSKB Naše oddělení je poměrně malé. Jeho kapacita je 13 lůžek pro pacienty a 6 lůžek pro doprovázející rodinné příslušníky. V paliativní péči se staráme nejen o tělesnou, ale i o psychickou, sociální a duchovní stránku každého člověka.

Kdo je můj pacient..? Můj pacient je.. člověk v terminálním nebo preterminálním stádiu nejčastěji onkologického onemocnění, u kterého již byla ukončena cílená léčba (chemoterapie a podobně) člověk, který má velké trápení se svou nevyléčitelnou nemocí, která ho limituje člověk většinou ležící, vyčerpaný, neschopný sebeobsluhy, trpící bolestí, dušností i řadou dalších symptomů (podle povahy nemoci)

Jak se k nám potřebný člověk dostane..? První kontakt (obvykle telefonicky): - volají příbuzní, že péči o blízkého v domácích podmínkách již nezvládají - volá lékař z domácí péče, že situace doma je již nezvladatelná - volá lékař z onkologie, že má pacienta, pro kterého již nemůže po terapeutické stránce nic udělat - volá sociální pracovnice z nemocnice, že potřebuje u pacienta zajistit navazující péči - volá sám pacient a zajímá se o možnosti péče na našem oddělení - rodina se přichází informovat osobně

Jak se k nám potřebný člověk dostane..? Podání žádosti o přijetí Zájemce žádáme o vyplnění žádosti o přijetí (je ke stažení na našich webových stránkách) a přiložení dokumentace o zdravotním stavu (např. propouštěcí zprávy). Žádost je možné přinést osobně, zaslat poštou, většinou přichází e-mailem nebo faxem. Po doručení žádosti o přijetí je kontaktován ošetřující lékař pacienta a rodinní příslušníci. Je domluvený termín přijetí nebo jsou odmítnuti (většinou z kapacitních důvodů).

Jak se k nám potřebný člověk dostane..? Občas se stává, že pacient zůstává doma a žádost je u nás podaná jen pro případ, že se zdravotní stav zhorší tak, že rodina přestane péči doma zvládat. Těmto lidem voláme, když se uvolní místo, a zjišťujeme jejich situaci nebo se sami průběžně ozývají. Volné lůžko jim nedržíme. V případě zhoršení zdravotního stavu jsou akutně přijímáni do naší nemocnice a my si je přebíráme, pokud máme volné lůžko.

A co lidé kolem nemocného..? Do naší paliativní péče patří i blízcí našich pacientů, a to nejen v době jejich hospitalizace u nás, ale už před přijetím nemocného na oddělení a také po jeho odchodu na věčnost. Poměrně často někdo z rodiny zavolá a potřebuje vyslechnout, sdílet bolest, kterou prožívá nad tím, že jeho blízký už nemá šanci na uzdravení. Po krátkém vyslechnutí domlouváme schůzku u nás na oddělení, aby byl dostatek času na naslouchání, pochopení, rozlišení, radu a návrhy na řešení konkrétní těžké situace.

A co lidé kolem nemocného..? Několik praktických zásad… Mít čas, ale umět ho i limitovat. Umět odmítnout, když pacient není indikovaný pro paliativní péči. Nabídnout jiná řešení jejich tíživé situace.

Všichni jsou pro nás „VIP“, tedy osoby s výjimečnou důležitostí V - vidět jejich konkrétní situaci, vyslechnout je, porozumět jim a chápat jejich problémy I - informovat je o tom, co nabízíme, jakou péči jsme jim schopni poskytnout, uvést na pravou míru jejich mylné představy a očekávání (např. eutanázie) P – přijmout, dát zakusit opravdový zájem a přijetí

Pacient a jeho blízcí, aneb péče o celou rodinu.. Pacient je přijímám často v doprovodu rodiny Informujeme - o možnosti stálého doprovázení a neomezené době návštěv - o možnosti duchovní péče – s. Lada Petříková - o psychoterapeutické podpoře – Gaudia - o sociálním poradenství – Pavlína Nevoralová - o možnosti využívat klubovnu – vaření kávy a čaje, zapůjčení knih a her - o naší připravenosti jim být nablízku

Pacient a jeho blízcí, aneb péče o celou rodinu.. Pečujeme o jejich potřeby podle našich možností. Zvolna pronikáme do rodinných vztahů. Vnímáme, jak jednotliví členové rodiny nemocného rozdílně reagují na těžkou situaci, zjišťujeme, kdo je nejkřehčím článkem konkrétní rodiny. Nabízíme čas ke sdílení jejich starostí a obav. Snažíme se, aby pocítili, že nám na celé rodině záleží a že je chceme doprovázet.

Pacient a jeho blízcí, aneb péče o celou rodinu.. Povzbuzujeme je, aby omezený čas života jejich drahého opravdu plně využili, k něze, odpuštění a poděkování. Po odchodu jejich drahých na věčnost jim umožňujeme přijít se s nimi rozloučit na naše oddělení. Pokud rodina není přítomna smrti, sdělujeme jí podrobnosti odchodu jejich drahého. Děkujeme za jejich přítomnost, za vše, co pro našeho pacienta udělali.

Kdo je můj pacient a co pro něho mohu udělat? Kromě řešení jejich fyzických symptomů (bolest, slabost, zvracení, nadýmání, průjmy, zácpa, škytavka) je rovněž potřeba vnímat našeho pacienta jako celek. Pro všechny zúčastněné mohu udělat mnoho. Je nutné umět se pacientovi přiblížit a projevit mu svoji blízkost úsměvem, dotykem a porozuměním. Ráda říkám, že jsme porodnicí na věčnost, a to je přece radostná událost, když se někdo dobře narodí pro věčnost.

který jsme zde mohli strávit, není časem ztraceným a nevyužitým. Kéž čas, který jsme zde mohli strávit, není časem ztraceným a nevyužitým.

DĚKUJI ZA POZORNOST Děkuji za pozornost.