Volby 2017
Volby 2017
Volby 2017
Volby 2017
Volby 2017 S výsledkem voleb nejsou Češi spokojeni Výsledek voleb rozdělil obyvatele Česka na dva tábory. Celkem 55 procent občanů není s výsledkem voleb spokojeno. Vyplývá to z výzkumu agentury Median, který byl zpracován ve spolupráci s Českým rozhlasem a byl zveřejněn v neděli. Negativní a nejistý pocit z výsledku voleb mezi lidmi převažuje. Dohromady 55 % respondentů je nespokojeno či si není jisto, nelibě výsledky nesou zejména vysokoškoláci (59 % nespokojených) a lidé z velkých měst (55 %). Je nicméně nutné zdůraznit, že spokojenost s výsledky voleb logicky souvisí s tím, jakou stranu lidé volili. Voliči ANO jsou spokojení v 93 % případů, mezi spokojenější také patří voliči SPD a Pirátů, ale i STAN, kteří nejspíše potěšili samotným pokořením pětiprocentní hranice. Naopak nespokojenost je vidět u voličů klasických větších stran. Na post premiéra by podle většiny dotázaných (54 %) mělo hnutí ANO nabídnout jinou osobu než Andreje Babiše. Překvapivé je i to, že tento názor zastávají také někteří voliči ANO (16 %) a také zhruba polovina voličů KSČM a SPD.
Systemizace politických ideologií Liberalismus Neokonzervatismus Neoliberalismus New Right Moderní socialismus Neomarxismus, New Left New Labour moderní klasický Socialismus Konzervatismus Komunitarismus
Politické ideologie
Svoboda svoboda negativní – formální V klasickém liberálním a neoliberálním pojetí je svoboda spíše prostou absencí nátlaku (obvykle se kryje se základními, všeobecnými lidskými právy) svoboda pozitivní – účinná V sociálně liberálním a socialistickém pojetí je ambice svobodu jednotlivce naplnit nějakým konkrétním obsahem. (obvykle vyjádřena sociálními, nárokovými právy)
Neoliberalismus čerpá z tradice klasického liberalismu („neoklasický liberalismus“) zdůrazňuje liberální hodnoty zejména v ekonomické sféře („laissez faire“) obhajuje minimální stát, považuje svobodný trh za samoregulující (reakce na Keynesianismus, sociální liberalismus odmítá a omezuje sociální stát (např. F. A. Hayek, M. Friedman)
Krajní pozice AYN RANDová Filosofie „objektivismu“ „dáma, vedle níž je i Klaus trockista“ Cílem filozofické revoluce, kterou zahájila Ayn Rand, je dokázat, že egoismus (racionálně pojímaný) není zlem, že je dobrem, ctností, že je morálkou umožňující a podporující život člověka. Protože morálka racionálního egoismu je odvozena rozumem, je primárním úkolem objektivismu obhájit rozum jako jediný nástroj lidského poznání a přežití. Právo na život, majetek a svobodu je neslučitelné s jakýmkoli odstínem "sociálního státu" či "smíšené," státem regulované ekonomiky. Kapitalismus není jen praktickým nástrojem k dosažení blahobytu člověka. Je jediným morálním společenským uspořádáním. Kapitalismus není dobrem jen pro zdravé, sebevědomé, racionální či bohaté lidi. Je dobrem pro každého člověka, protože je odvozen z podstaty člověka jako volní bytosti se schopností rozumu. Každému otevírá možnost pro realizaci svého potenciálu, umožňuje člověku žít jako člověk. Kritika – radikální egoismus, anti-teismus, nietzscheovská inspirace
Krajní pozice AYN RANDová "Každý státní zásah do ekonomiky spočívá v dávání nezasloužených výhod některým lidem na úkor jiných pomocí násilí.„ Capitalism: The Unknown Ideal "Lidská spodina, která by ve své hlouposti umřela hlady, nepřispívá těm nad sebou zhola ničím, získává však výdobytky všech jejich mozků. Taková je povaha soutěže mezi silným a slabým intelektem. V tom spočívá 'vykořisťování' kvůli kterému odsuzujete silné...„ John Galt, hlavní hrdina románu Atlas Shrugged (1957), česky Atlasova vzpoura (2014)
Krajní „minarchistické“ pozice Paleo-libertarianismus (např. Hans-Hermann Hoppe, Democracy: The God that Failed: The Economics and Politics of Monarchy, Democracy, and Natural Order, 2001) Secese - obnova přirozeného řádu před vznikem organizovaného státu rovných individualizovaných občanů (patriarchální rodina, přirozená aristokracie, na státu nezávislé politické entity) Libertarianismus (např. Robert Nozick, Anarchy, State and Utopia, 1974) Zcela minimální stát zajišťující vnitřní a vnější bezpečnost, žádné redistributivní zdanění
Kritikové liberalismu Socialismus (kapitalismus, individualismus) Konzervatismus (absence morálky) Komunitarismus (individualismus) Anarchismus (panství)
Systemizace politických ideologií Liberalismus Neokonzervatismus Neoliberalismus New Right Moderní socialismus Neomarxismus, New Left New Labour moderní klasický Socialismus Konzervatismus Komunitarismus
- ancient regime - tradice minulosti - monarchie - nedůvěra ke svobodě - konstitucionalismus - elitářská demokracie - klasický liberalismus - respekt ke svobodě - důraz na hodnoty a morálku - respekt k lidské svobodě - podpora tržní ekonomiky - podpora demokracie
Konzervatismus Edmund Burke, Úvahy o revoluci ve Francii (1790) kritika Francouzské revoluce (1789) Obhajoba tradičních institucí a morálky Proti abstraktním osvícenským principům staví „předsudek“ Stát má bránit zlu, nikoli „prosazovat dobro“ Nebyl Tory, ale Whig, v době Americké revoluce vyjadřoval americkým koloniím podporu, uznával ideje Adama Smitha V tomto předjímal alianci konzervatismu a klasického liberalismu
Konzervatismus Konzervatismus je „filosofií lidské nedokonalosti“ Principy konzervatismu: - tradice - nedokonalost člověka - pragmatismus - organické pojetí společnosti - hierarchie, autorita - majetek Konzervatismus je „filosofií lidské nedokonalosti“ Tradice je „demokracie mrtvých“ (Chesterton)
Konzervatismus Russel Kirk, The Conservative Mind (1953) (Česky Konzervativní smýšlení) má zato, že lze konzervatismus lze shrnout do celkem šesti zásad : • víra v transcendentní řád či přirozený zákon • rozmanitost, tajuplnost a nedokonalost lidské existence • strukturovanost, organicita a řád ve společnosti • svoboda a majetek jsou úzce svázány • víra ve zvyklosti, konvence • společenské změny musí být uvážené X radikalita, hledání dokonalosti člověka i společnosti, pohrdání tradicí a důraz na rozum, důraz na ekonomické a politické rovnostářství