„Svoboda a majetek jsou úzce svázány“. „Svoboda je poznaná nutnost“. „žádná společnost neexistuje, existují jen individuální muži, ženy a také rodiny…“

Prezentace na téma: "„Svoboda a majetek jsou úzce svázány“. „Svoboda je poznaná nutnost“. „žádná společnost neexistuje, existují jen individuální muži, ženy a také rodiny…“"— Transkript prezentace:

1 „Svoboda a majetek jsou úzce svázány“. „Svoboda je poznaná nutnost“. „žádná společnost neexistuje, existují jen individuální muži, ženy a také rodiny…“ „Člověk je od přirozenosti dobrý a kazí jej společnost“. „Filosofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit“. „Silně progresívní daň. Zrušení dědického práva“. „Nejdůležitější změna, k níž rozsáhlá státní regulace vede, je psychologického typu - proměna lidského charakteru. To je z povahy věcí pozvolný proces, který trvá ne několik let, ale dokonce jednu nebo dvě generace“. „Stát je božská vůle jakožto přítomný, ke skutečné podobě a organizaci světa se rozvíjející duch.“ „Sociální a ekonomické nerovnosti mají být uspořádány tak, aby sloužily maximálnímu prospěchu nejméně zvýhodněných občanů“. “Morálka neexistuje, pouze osobní disciplína…”

2 SVOBODA ROVNOSTSPRAVEDLNOST Politické ideologie svádí jakýsi boj o „legitimní význam termínů a pojmů“... „sporné pojmy“ – nelze dospět k obecně akceptované definici Pospolitost Demokracie Sociální stát Blahobyt

3 Svoboda svoboda negativní – formální (svoboda „od“) absence nátlaku (obvykle se kryje se základními, všeobecnými lidskými právy) Klasický liberalismus, neoliberalismus, moderní konzervatismus svoboda pozitivní – účinná (svoboda „k“) naplněna konkrétním obsahem, svoboda realizovat svá přání (obvykle vyjádřena sociálními, nárokovými právy) Moderní liberalismus, sociální demokracie, socialismus, komunismus Liberalismus klasický moderní (sociální)

4 Rovnost Italský politolog Norbert Bobbio (kniha Pravice a levice. Důvod a smysl rozdělení politické scény) Za základní rozlišovací kritérium považuje v postoji vůči myšlence rovnosti, levice se zasazuje o rovnost a pravice o diferenciaci. Je to vlastně spor o přirozenou míru diferenciace a o míru potřeby jejího odstraňování. Na jedné straně stojí ti, kdo se domnívají, že lidé si jsou spíše rovni, na druhé ti, kdo si myslí, že si spíše rovni nejsou. Tento protiklad je také doprovázen odlišným hodnocením vztahu mezi rovností a nerovností přirozenou a sociální a dále odlišným hodnocením toho, zda s nerovností něco více či méně dělat. Levice má sklon zasahovat do chodu společnosti za účelem dosažení rovnosti, pravice je ochotnější přijmout to, co je přirozené. LEVICEPRAVICE X

5 „Poctivě žít, nikomu neškodit, každému dávat, co mu patří“ Ulpianus Justitia suum cuique distribuit. Spravedlnost dává každému, co jeho jest. Cicero, De Natura Deorum, III, 38

6 Současná debata o spravedlnosti John Rawls (A Theory of Justice, 1971) „kolektivistický liberalismus“ ((levicově liberální pozice) spravedlnost jako „férovost“, experiment „závoje nevědomosti“, sociální a ekonomické nerovnosti mají být uspořádány tak, aby sloužily maximálnímu prospěchu nejméně zvýhodněných občanů) X Robert Nozick (Anarchy, State and Utopia, 1974) „anarcholibertarianismus“ (libertariánská pozice) spravedlnost jako „právo“, odmítá redistribuci majetku jakožto zásah do práv člověka, odmítá aby jedni byli prostředkem druhých

7 Liberalismus Liberalismus je jakási „metaideologie“ v tom nejširším slova smyslu, ve všech svých variacích formující Západní civilizaci… Všechny současné hlavní ideologické proudy přijaly v jisté formě dědictví liberalismu (svoboda, lidská práva, ústavní demokracie, vláda práva) Liberalismus - jako politická doktrína - jako ekonomická doktrína

8 Hodnoty liberalismu   individualismus (primát jednotlivce před společností)   svoboda (co nejširší svoboda sladitelná se svobodou druhých)   rovnoprávnost (nikoli rovnost)   rozum (vychází z osvícenství, proti „předsudkům“)   spravedlnost (rovnost příležitostí, meritokracie)   tolerance a rozmanitost (pluralita)

9 LiberalismusLiberalismus klasický moderní (sociální) neoliberalismuslibertarianismus - - silný individualismus - - důraz na morálku - - negativní svoboda - - formální rovnost - - důraz na slabý stát - - slabší individualismus - - morálka není důležitá - - pozitivní svoboda - - rovnost příležitostí - - odpovědnost státu - - čerpá z tradice KL - -„laissez faire“ - -minimální stát - - samoregulující svobodný trh - - antiKeynesianismus - -omezuje sociální stát

10 Konzervatismus Russel Kirk, The Conservative Mind (1953) (Česky Konzervativní smýšlení) má zato, že lze konzervatismus lze shrnout do celkem šesti zásad : víra v transcendentní řád či přirozený zákon rozmanitost, tajuplnost a nedokonalost lidské existence strukturovanost, organicita a řád ve společnosti svoboda a majetek jsou úzce svázány víra ve zvyklosti, konvence společenské změny musí být uvážené X radikalita, hledání dokonalosti člověka i společnosti, pohrdání tradicí a důraz na rozum, důraz na ekonomické a politické rovnostářství

11 Konzervatismus autoritářskýpaternalistickýliberální - ancient regime - tradice minulosti - monarchie - nedůvěra ke svobodě - konstitucionalismus - elitářská demokracie - klasický liberalismus - respekt ke svobodě - důraz na hodnoty a morálku - respekt k lidské svobodě - podpora tržní ekonomiky - podpora demokracie

12 Nová pravice (New Right) Vzestup od 70. let 20. století - Margaret Thatcherová (UK) - - Ronald Reagan (USA) - -Kombinuje morální konzervativní hodnoty s liberální ideologií svobodné ekonomiky New Right neoliberalismusneokonzervatismus

13 Hodnoty socialismu   pospolitost (primát kolektivu před individuem)   bratrství (spolupráce x konkurenci)   sociální rovnost (materiálně vyjádřená)   důraz na potřeby (hedonický princip)   společenská třída (zdroj společenských rozporů)   společné vlastnictví (skepse vůči institutu soukromého vlastnictví)

14 SocialismusSocialismus komunismus demokratický socialismus New labour Nové formy - Evoluční vývoj – rozšiřování volebního práva - - Sociální demokracie - - sociální stát - - Keynesianismus - -Násilná revoluce - - zrušení vlastnictví výrobních prostředků - - odmítání demokracie - Uznání nezbytnosti kapitalistické ekonomiky - Důležitá ekonomická a sociální role státu - Opuštění socialistického rovnostářství - Osvojení si liberální ideje rovnosti příležitostí a meritokracie

15 Třetí cesta Hledá alternativu k:   staré sociální demokracii   nastupujícímu neoliberalismu Uznání nezbytnosti existence kapitalistické ekonomiky Důležitá ekonomická a sociální role státu Opuštění socialistického rovnostářství Osvojení si liberální ideje rovnosti příležitostí a meritokracie New Labour sociální liberalismus socialismus

16 Extremismus Relativita pojmu – extremismus je definován vůči systému – etablovanému režimu a poměrům, stávajícímu pozitivnímu právu (viz. boj za lidská práva v totalitním režimu, liberální idea v době feudalismu apod.) Extrémní – nejkrajnější, nejvzdálenější Radikální – radix, kořen, do hloubky

17 Extremismus Socialismus – komunismus – anarchismus? Liberalismus – konzervatismus – fašismus – nacismus?

18 Radikální ideologie Ultralevice neostalinismusanarchismus Ultrapravice neonacismusneofašismusnacionalismus

19 Systemizace politických ideologií Liberalismus Konzervatismus Socialismus Komunitarismus Neoliberalismus Neokonzervatismus New Right Moderní socialismus Neomarxismus, New Left New Labour klasický moderní