Jak banky schvalují úvěry aneb Řízení rizika ve finančních institucích Ing. Martin Svítil Ph.D. 603985422 svitil.martin@svse.cz Univerzita třetího věku SVŠE Znojmo

Majetková a finanční struktura podniku Majetková a finanční struktura podniku je zobrazena v rozvaze: - Majetková struktura = majetek podniku <= >aktiva - Finanční struktura = zdroje k pořízení majetku <=> pasiva Výše aktiv = výše pasiv Majetek je v rozvaze členěn primárně z hlediska časového (dlouhodobý / krátkodobý), zdroje pak primárně z hlediska vlastnického (vlastní / cizí). Finance podniku

Rozvaha v podobě od roku 2016 Finance podniku

Majetková struktura podniku (aktiva) A. Pohledávky za upsaný základní kapitál: dosud nesplacená část vkladu společníků / akcionářů, k jejímuž splacení se zavázali B. Dlouhodobý majetek: např. nemovitosti, stroje, dopravní prostředky C. Oběžná aktiva: např. zásoby, peníze na účtech nebo v pokladně, pohledávky... D. Časové rozlišení aktiv: náklady příštích období a příjmy příštích období Finance podniku

Finanční struktura podniku (pasiva) A. Vlastní kapitál B. Rezervy B. + C. Cizí zdroje = cizí kapitál C. Závazky D. Časové rozlišení pasiv: výdaje příštích období a výnosy příštích období Finance podniku

Finanční zdroje podniku a) Vnitřní X Vnější b) Vlastní X Cizí c) Krátkodobé < 1 rok X Dlouhodobé > 1 rok (případně střednědobé 1 - 4 roky) ad a) Vnitřní (= vytvářené činností podniku): - Zisk - Fondy ze zisku - Odpisy - Příjmy z prodeje majetku - Rezervy Vnitřní zdroje jsou vždy vlastní, s výjimkou rezerv (ty jsou vnitřní a cizí zdroj) Vnější (= podnik získává z vnějšku): vše ostatní Finance podniku

Finanční zdroje podniku Příklady finančních zdrojů podniku podle zatřídění: Vnější vlastní zdroje: - akciový kapitál - základní kapitál u neakciových spol. (např. u s.r.o.) - dotace, dary... Vnější cizí dlouhodobé zdroje: - dlouhodobé úvěry - podnikové dluhopisy (obligace) - finanční leasing - dlouhodobé závazky Vnější cizí krátkodobé zdroje: - krátkodobé úvěry - operativní leasing - krátkodobé závazky Finance podniku

centrální banka komerční banky Bankovní úvěr jako zdroj cizího kapitálu Zdroj: Polouček: Bankovnictví Úvěr či půjčka = externí finanční zdroj, poskytován nejčastěji bankou n. jiným finančním poskytovatelem (nemusí to tak být vždy). Bankovní systém centrální banka komerční banky Díky oddělení centrálního a obchodního (komerčního) bankovnictví se mluví o dvoustupňovém bankovním systému. Finance podniku

Bankovní úvěr jako zdroj cizího kapitálu Centrální banka je - základní bankou státu - vrcholnou institucí bankovní regulace a dohledu - monopolním emitentem měny daného státu (v našem případě české koruny) - určuje měnovou politiku v zemi - spravuje rezervy ve zlatě a cizích měnách (devizové rezervy) - stanovuje úrokové sazby, od kterých se odvíjejí sazby na mezibankovním trhu - v některých zemích ovlivňuje měnový kurz U nás je centrální bankou Česká národní banka (ČNB). Politika ČNB je nezávislá na vládě. Finance podniku

Bankovní úvěr jako zdroj cizího kapitálu Poskytování úvěrů je spolu s přijímáním vkladů a zajišťováním platebního styku jednou ze základních aktivit komerčních bank. Úvěry tvoří u komerčních bank rozhodující část aktiv. Pro banku jsou úvěry relativně málo likvidní, relativně rizikové, ale přinášející vyšší výnos. Úroky z úvěrů jsou základním zdrojem příjmů komerčních bank. Komerční banky poskytují úvěry podnikům, fyzickým osobám, jiným bankám a finančním institucím (typicky např. leasingovým společnostem), veřejnému sektoru, municipalitám (tj. městům a obcím), případně i vládě. Finance podniku

Bankovní úvěr jako zdroj cizího kapitálu Pro rozhodování o poskytnutí či neposkytnutí úvěru danému žadateli mají banky zřízená oddělení řízení rizik (risk managementu). Mezi rozhodovací hlediska patří především: - ekonomická situace klienta, tzv. bonita (hodnocená na základě finanční analýzy a obvykle s využitím ratingu klienta popř. scoringu) - tzv. úvěrová historie klienta, tj. zkušenost s klientem (vlastní zkušenost banky, ale také další dostupné informace, např. v rejstřících BRKI / NRKI, SOLUS, v insolvenčním rejstříku atd.) - aktuální výše poskytnutých úvěrů klientovi - požadovaný typ a podmínky nového úvěru (částka, délka, způsob splácení...) - úrok (za rizikovější úvěr požaduje banka vyšší úrok, tzv. rizikovou marži) - zajištění (viz dále) - podnikatelský záměr, výhled do budoucna - obecná situace v odvětví, regionu... - případné další vlivy (dotace, zapojení státu, státních institucí nebo jiných bank...) Finance podniku

Bankovní úvěr jako zdroj cizího kapitálu Rating klienta: individuální hodnocení každého dlužníka, resp. jeho zařazení do rizikové třídy. Pro každou třídu musí být určeno úvěrové riziko - v podstatě pravděpodobnost výpadku, tedy pravděpodobnost, že dlužník nebude schopen svůj dluh splácet. Obvykle se stanovuje na dobu nejbližšího roku a po každém roce se aktualizuje. Pokud banka poskytuje větší počet úvěrů nižších hodnot (např. spotřebitelské úvěry domácnostem), využívá místo ratingu jednodušší scoring. Každý klient je při schvalování vyhodnocen automaticky na základě několika kritérií (např. úvěrové historie, výše příjmů apod.) a podle toho úvěr získá nebo nikoliv. Banka pak z hlediska rizika všechny tyto menší úvěry řídí jako množinu. Finance podniku

Příklad bankovního rating klienta Rating podle agentury Moody's Pravděpodobnost výpadku během 1 roku 1A Aa1 - Aa2 0,01% - 0,02% 1B Aa3 0,02 - 0,03% 1C A1 0,03% - 0,04% 1D A2 0,05% - 0,06% 1E A3 0,07% - 0,08% 2A 0,08% - 0,09% 2B Baa1 0,10% 2C Baa2 0,1 - 0,2% 2D 2E 3A Baa3 0,2% - 0,5% 3B Ba1 0,6% - 0,7% 3C Ba2 0,8% - 1,6% 3D Ba3 1,6% - 2,4% 3E 4A B1 2,4% - 5,4% 4B B2 5,4% - 12,2% 4C B3 12,2% - 17% 4D 4E Caa 17% - 100% 5A až 5E C Default = výpadek Rating klienta: Finance podniku

Bankovní úvěr jako zdroj cizího kapitálu Výpočet ratingu klienta se obvykle provádí na bázi dvou kategorií dat: 1) tzv. Hard - facts, tj. údajů o ekonomické situaci firmy, zejména na základě rozvahy a výsledovky hodnoceného subjektu 2) tzv. Soft – facts, tj. jiných než číselných ekonomických dat. Sem patří např. délka existence společnosti, kvalita managementu, předchozí zkušenosti banky se společností jako klientem, rizikovost oboru podnikání apod. Čím větší společnost, tím větší důraz se při tvorbě ratingu klade na hard – facts a menší na soft-facts. Finance podniku

Bankovní úvěr jako zdroj cizího kapitálu Možné způsoby zajištění úvěru: - směnka (příp. s tzv. avalem), obvykle blanko, tj. s nevyplněnou částkou - ručení třetí osoby (např. jiné firmy ve skupině, osobní ručení vlastníků podniku...) - zástava nemovitosti (+ pohledávek z pojištění nemovitosti), může jít o nemovitost financovanou požadovaným úvěrem (hypotéka...), ale i o jinou nemovitost ve vlastnictví žadatele o úvěr - zástava movitých věcí (zásob...), cenných papírů - zástava pohledávek (již existujících nebo i budoucích) - zástava obchodního podílu v podniku - notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti (= exekuční titul pro výkon exekuce při nesplacení dluhu). - patronátní prohlášení v rámci skupiny - a další... Finance podniku

Bankovní úvěr jako zdroj cizího kapitálu Typy běžně nabízených bankovních úvěrů: - Kontokorentní úvěr (povolený debet na podnikatelském účtu) - Revolving - Hypotéční úvěr - Podnikatelské provozní úvěry (financování provozního kapitálu) - Investiční úvěry - Úvěry na nákup akcií / podílů (akviziční financování) - Projektové financování - Strukturované financování (kombinace různých typů úvěrových linek a produktů k dosažení optimální struktury financování společnosti, včetně dceřiných společností v rámci konsolidovaných skupin) - Syndikovaný (či klubový) úvěr: podílí se na něm několik bank Finance podniku

Bankovní úvěr jako zdroj cizího kapitálu - Kontokorent: Na běžném účtu, kde podnik provádí běžný platební styk, je povolený debet do stanovené výše. Úrok se platí jen z aktuálně načerpané částky úvěru, každá příchozí platba jej snižuje. - Revolving: opakovaně čerpatelný úvěr, podnik si s bankou dohodne max. výši načerpané částky (limit) a lhůtu, během níž může opakovaně podle potřeby čerpat a podle možností splácet. Výhodou je jednak jistota podniku, že v případě potřeby má úvěr k dispozici bez dalšího schvalování (a tedy zdržení) a zároveň má nižší úrokové náklady. Z rozdílu mezi skutečně načerpanou částkou úvěru a limitem neplatí podnik úroky, nýbrž pouze nižší tzv. odměnu za rezervaci zdrojů. - Hypotéční úvěr (hypotéka): úvěr zajištěný zástavním právem k nemovitosti, určený jak fyzickým, tak i právnickým osobám. Obvykle se jako zástava využívá financovaná nemovitost (i rozestavěná), ale není to podmínkou, ručit lze i jinou nemovitostí, popř. několika nemovitostmi najednou. Finance podniku

Bankovní úvěr jako zdroj cizího kapitálu - Provozní úvěry: běžné financování, může se využít např. na oběžné prostředky (pohledávky, zásoby) sezónní náklady (vyplývající z charakteru činnosti podniku během roku, typicky např. v zemědělství) krytí přechodného nedostatku peněžní prostředků (podnik má významné pohledávky po lhůtě splatnosti popř. je v druhotné platební neschopnosti a potřebuje pokrýt výdaje např. na mzdy, materiál atd.) Finance podniku

Bankovní úvěr jako zdroj cizího kapitálu - Investiční úvěry: k financování investičních potřeb podniku. Předmětem úvěrování mohou být nemovitosti, stavby, stroje a zařízení, dopravní technika apod. Jedná se obvykle o účelový termínovaný úvěr se stanoveným plánem čerpání a splácení (tzv. splátkový kalendář). Vlastnosti investičních úvěrů: od krátkodobých (do 1 roku), přes střednědobé (1 až 4 roky) až po dlouhodobé (nad 5 let) čerpání úvěru může být jednorázové nebo postupné splácení pravidelné nebo nepravidelné (nejčastěji měsíční n. kvartální), někdy možnost jednorázového splacení existuje je možnost odkladu splácení, než začne pořizovaná investice vynášet pohyblivé nebo fixní úrokové sazby Používá se také k předfinancování a spolufinancování projektů podporovaných ze strukturálních fondů Evropské unie nebo jiných dotačních titulů či investičních pobídek. Finance podniku

Bankovní úvěr jako zdroj cizího kapitálu - Projektové financování je zvláštní případ úvěrování, které se používá především u velkých, investičně náročných celků. V takových případech se při snaze investora získat dostatečné množství finančních prostředků naráží často na problém kvalitního zajištění – zejména nedostatku vhodného majetku na zástavu. Toto lze řešit metodou projektového financování, kdy jsou zárukou za investované prostředky aktiva pořízená v rámci projektu a očekávané výnosy z vlastní investice. Tento způsob financování se nejprve začal uplatňovat při těžbě a zpracování nerostů, později i při jiných rozsáhlých investicích, např. financování výstavby elektráren atd. Typické znaky projektového financování: - Vždy spojené s konkrétním investičním projektem, oddělené od ostatních aktivit mateřského podniku. Někdy se zakládá speciální projektová firma. - Financování často zabezpečuje skupina (konsorcium) bank; podíl vlastního kapitálu podniku bývá nízký - Projekt musí nabídnout věřitelům hmotnou záruku (např. zásoby surovin, dlouhodobé smlouvy o odběru produkce apod.) - Úvěr se splácí dlouhodobě, splátky se nastavují tak, aby odpovídaly schopnosti projektu generovat příjmy Díky oddělení od ostatních aktivit podniku se část rizika přesouvá na financující banky. Finance podniku

Bankovní úvěr jako zdroj cizího kapitálu Průběh úvěrového financování (platí obecně, u většiny typů úvěrů): Součástí úvěrové smlouvy jsou podmínky, které musí podnik plnit a) před načerpáním úvěru (zejména dodání dokumentace, vytvoření zajišťovacích instrumentů, např. zápis zástav do katastru nem., podpis směnek a smluv o ručení apod. ) b) během celé doby trvání úvěru. Patří sem např. pravidelné dodávání informací o zajištění (např. o průběžné splácených a naopak nově vznikajících pohledávkách, o změnách na hmotném či nehmotném majetku...), o důležitých nových skutečnostech (např. nově přijaté úvěry podniku...) a také pravidelné dodávání finančních výkazů, zpravidla čtvrtletně. Z nich pak banka počítá určité, předem stanovené ukazatele (např. rentability, poměr vlastního kapitálu apod.), tzv. kovenanty, které podnik musí plnit. Pokud by je podnik neplnil, banka má právo úvěr tzv. zesplatnit, tj. požadovat okamžité splacení celé částky. Banka samozřejmě také průběžné sleduje, jak podnik splácí úroky a podíly na jistině úvěru. Obvykle mají banky vytvořené specializované oddělení (workout, inkasní odd.), které se zabývá případy, kdy se dlužník dostal do prodlení se splácením. Finance podniku

Bankovní úvěr jako zdroj cizího kapitálu Cena bankovního úvěru jako zdroje financování podniku Cena úvěru je představována úrokem. Úrok vyjádřený procentem z ceny úvěru je úroková sazba či úroková míra, která pro věřitele (např. banku) představuje poměr výnosu (odměny za půjčení kapitálu) k celkové výši půjčeného kapitálu. Částka úvěru, ze které se počítá úrok = jistina. Doba, na kterou je jistina zapůjčena = kapitálové období = úrokovací doba Úroková sazba se udává za určité úrokové období, které může být: - roční, zkráceně p.a. (per annum) - pololetní p.s. (per semestre) - čtvrtletní p.q. (per quartale) - měsíční p.m. (per mensem) - denní p.d. (per diem) Finance podniku

Bankovní statistika ČNB leden 2018 Zdroj: www.cnb.cz Finance podniku

Bankovní statistika ČNB leden 2018 Zdroj: www.cnb.cz Finance podniku

Finance podniku

Děkuji za pozornost. Finance podniku