DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0969 Název školy Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 Název materiálu VY_52_INOVACE_BI_KOD_25_ABIOTICKE_FAKTORY_VLIV_TEPLOTY_NA _ROSTLINY Autor Pavla Kodríková Tematický okruh EVVO Ročník 3. ročník, septima Datum tvorby 26.9.2013 Anotace Prezentace slouží k odvození vlivu teploty na rostliny. Metodický pokyn Prezentace je určena jako výklad do hodiny i jako materiál k samostudiu Možnosti využití: promítání, práce jednotlivců nebo dvojic u PC Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
Abiotické faktory – vliv teploty na rostliny Teplota prostředí: u většiny organismů je optimum 15-30°C zdroje : infračervené záření, příjem z okolí, vznik při metabolických procesech Některé extrémy : Některé bakterie snesou teploty od -190 do +100oC, jejich spory až -271oC Želvušky -270 až +120oC
vliv na rostliny Doplňte text – použijte znalosti z fyziologie rostlin: pohlcené záření se mění na ………………. rostliny jsou ……………… organismy, na slunci se přehřívají zvýšená teplota - ………. vody ochlazují se ……………., ……………………. světla pomocí lesklých listů snížená teplota - ………………obsahu vody Pohlcení = absorpce
vliv na rostliny pohlcené záření se mění na teplo rostliny jsou poikilotermními organismy, na slunci se přehřívají zvýšená teplota - výpar vody ochlazují se transpirací, odrážení světla pomocí lesklých listů snížená teplota - snížení obsahu vody Pohlcení = absorpce
Dělení rostlin podle teplotní valence = termovalence: Označte na obrázku rostliny s širokou úzkou termovalencí 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 oC
Dělení rostlin podle teplotní valence = termovalence: Označte na obrázku rostliny s širokou - žlutě úzkou termovalencí - modře 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 oC eurytermní rostliny – (-5 – 55 oC), v reprodukční fázi (-5 – 45 oC) teplotní optimum 20 - 25 oC b) Stenotermní rostliny – např. v horkých pramenech 60 – 70 oC sněžná pole 0 oC (řasa Chlamydomonas)
Dělení rostlin podle nároku na teplotu: termofyty – potřebují k životu vysokou teplotu psychrofyfy – potřebují k životu nízkou teplotu kryofyty – na sněhu, velmi chladných návětrných stranách hor (Přečtěte si o kriticky ohroženém kryofytu ČR na stránkách: http://www.naturabohemica.cz/poa-riphaea/ )
Výškové stupně vegetace Teplota určuje také vertikální členitost vegetace. s přibývající nadmořskou výškou vliv na : - pokles teploty: na 100 m asi o 0,5°C - počet mrazových dní - podíl sněhových srážek - rozdíl mezi teplotou vzduchu a půdy
Výškové stupně vegetace http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=68&idkapitola=88 Pročtěte a prohlédněte uvedenou webovou stránku. Přiřaďte jednotlivým výškovým stupňům - nadmořskou výšku, - typický rostlinný porost - případně uveďte, jak je v současnosti výškový stupeň změněn antropogenní činností
Výškové stupně vegetace Nížinný stupeň: do 200 m nad mořem dubové lesy (doubravy) v současné době většinou pole Pahorkatinný stupeň : od 200 do 500 m nad mořem dubové a dubovo-habrové lesy v současné době většinou pole
podhorský stupeň: od 500 do 800 m nad mořem bukové a jedlobukové lesy v současné době smrkové lesy horský stupeň: od 800 do 1 200 m nad mořem (v Karpatech do 1 500 m, v Alpách do 1 800 m nad mořem) jedlobukové lesy, smrkové lesy - po horní hranici lesa většinou zachovány
subalpinský stupeň: od 1200 do 1900 m nad mořem kosodřevina, pastviny většinou zachovány alpinský stupeň: od 1900 do 2200 m nad mořem, v ČR vrcholové partie Krkonoš, Hrubého Jeseníku travnaté a mechové porosty, mechy, lišejníky zachovány
v ČR není, vytvořen v Alpách věčný sníh, led – horské ledovce subnivální stupeň: od 2200 do 2500 m nad mořem v ČR není, vytvořen v Karpatech a Alpách holá skála většinou zachovány nivální stupeň: nad 2500 m nad mořem, v ČR není, vytvořen v Alpách věčný sníh, led – horské ledovce
Zdroje: LANÍKOVÁ, Jana; KISLINGER, František; ŠLÉGR, Jiří. Ekologie a ochrana životního prostředí pro gymnázia. Praha: Fortuna, 2002, ISBN 80-7168-828-2. SULLIVAN, John. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leaf_1_web.jpg [online]. [cit. 20.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org INDUCTIVELOAD. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Normal_Distribution_PDF.svg [online]. [cit. 20.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org GRIFFITH, Roger. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Inosculated_Quercus_petraea.JPG [online]. [cit. 20.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org BERKOVEC, Jiří. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bog_spruce_forest.JPG [online]. [cit. 20.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org BOTEV; LUBENOVA. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vasilashki_chukar.JPG [online]. [cit. 20.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org JACKPH. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:MonteRosa001.jpg [online]. [cit. 20.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org http://www.naturabohemica.cz/poa-riphaea/ http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=68&idkapitola=88