ÚSES ekologická stabilita krajiny

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
P ODPORA TRANSFORMACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Ivana Příhonská Praha /
Advertisements

Realizace společných zařízení pozemkových úprav v Olomouckém kraji 1.
Organizační legitimita: aplikace institucionální teorie a teorie závislosti na zdrojích v rámci výzkumu NNO Magdaléna Šťovíčková SOS FHS UK, 2013/2014.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Vladimír Mikulík. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Název DUM: VY_32_INOVACE_XVI_1_20_Péče a ochrana ŽP Šablona číslo : XVISada číslo: 1Pořadové číslo DUM: 20 Autor: Mgr.Lenka Dědečková.
Nástroje dotační politiky MŽP k ochraně půdy Ing. Jiří Klápště Odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŽP.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Mgr. Lubomíra Moravcová Název materiálu:
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Strategické dokumenty, řízení, plánování a směřování Jihočeského kraje Ing. Luboš Průcha vedoucí oddělení regionálního rozvoje KÚ JčK.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Podnik ro Název projektu: Nové ICT rozvíjí matematické a odborné kompetence Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název školy: Střední odborná.
KVALITA VZDĚLÁVACÍCH SLUŽEB KVALITA VZDĚLÁVACÍCH SLUŽEB JIHLAVA Mgr. Naděžda Vrbatová, PhD.
Jsou venkovské školy horší než městské?
Proč chránit přírodu? Pro uchování biodiverzity (rozmanitosti počtu druhů, počtu jedinců každého druhu i genetických informací). Z produkčních důvodů (každý.
Datum:   Projekt: Kvalitní výuka Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/
Brno, Příslušnost vodoprávních úřadů
TNH 2 – 1. seminář Finanční trh a peníze
Pojem přeměna obchodní společnosti
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
EKOLOGIE (oikos = dům; logos – slovo)
Ochrana přírody a krajiny
Krajina, krajinné složky, krajinotvorné procesy
Současný stav HÚL v evropském kontextu
Co je to NATURA 2000? NATURA 2000 je soustavou chráněných území evropského významu. Jejím prostřednictvím se chrání nejvzácnější a nejvíce ohrožené druhy.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_06-01
Právo životního prostředí pojem, vývoj, prameny, postavení v systému práva, principy Ivana Průchová.
ZŠ Brána Nová Paka, Přírodopis 6. – 9. třída
Ekonomika– národní hospodářství
Evaluace a hodnocení Evaluace Autoevaluace ©.
Společenská odpovědnost organizací Město Třebíč 21. září 2017
Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tématický celek
Stimulace tvořivosti – tvůrčí řízení a vedení lidí,
Základní pojmy Absolutní a komparativní výhoda
Neživá příroda - voda Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
K SOCIALIZACI – VLČÍ DĚTI
RIZIKO.
Elektromagnetická slučitelnost
Seminář s krajskými úřady
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Rozmanitost a ochrana přírody, vesmír, technika Název materiálu
Katedra biologie, PdF MU, Poříčí 7, , Brno
SOUSTAVA CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ EVROPSKÉHO VÝZNAMU
Biosféra sféra s vhodnými podmínkami pro život na Zemi
Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor TEmatický celek
Tolerování rozměru a geometrické tolerance
Finanční trh a peníze TNH 2 (S-5)
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Lubomíra Moravcová Název materiálu:
Pozemkové úpravy.
Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Olomouckém kraji
Ideová východiska záměru územní studie krajiny
8. Základní ekologické pojmy, organismus a prostředí
Abiotické podmínky života.
Vodní plochy jako VKP z pohledu práva
RIZIKO.
Stav hmyzu v ČR ve světle změn v krajině
Kůrovcová situace v NPŠ v roce 2009
Ochrana a péče o přírodu a krajinu
Les Porost dřevin v němž je vyvinuto stromové patro a stromy dosahují výšky alespoň 5 m a zápoj korun je 25 % Složitý ekosystém tvořený: Fytocenózou =
PhDr.hana pazlarová, ph.d
Vytváření podmínek pro podporu populací vranky obecné (Cottus gobio) v EVL Krkonoše Přednášející : Jiří KŘESINA.
Biodiverzita V. Ochrana biodiverzity.
OSOBNOST.
DRUHOVÁ ROZMANITOST …neboli biodiverzita. Vztahy mezi druhy jsou důležité viz. potravní řetězec. Vyhynutím některého druhu se přeruší. Červená kniha ohrožených.
12 VÝVOJ EKOSYSTÉMU Sukcese.
Územní plán s prvky regulačního plánu
Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tematický celek
OP ŽP PO 4 - Ochrana a péče o přírodu a krajinu
Vymezení VKP údolní niva
Vývoj prostorové struktury sídel a komunikací Příklad využití starých map a nástrojů GIS Geografické aspekty středoevropského prostoru Brno,
Transkript prezentace:

ÚSES ekologická stabilita krajiny

Krajinný systém Přírodní krajina Kulturní krajina „Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky“ (zák. č. 114/1992 Sb.). Přírodní krajina mozaika rozmanitých přírodních ekosystémů Kulturní krajina mozaika ekosystémů do různé míry ovlivněných činností člověka „dodatková energie“ z ekologického hlediska měně stabilní a nestabilní ekosystémy polní kultury, hospodářské lesy, urbanizovaná území

Ekologická stabilita krajiny Schopnost ekologických systémů uchovat a reprodukovat své podstatné charakteristiky pomocí autoregulačních procesů (Míchal 1996) = schopnost ekosytému vyrovnávat změny způsobené vnějšími i vnitřními činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce Rozeznáváme 2 typy: 1) Vnitřní ekol. stabilita 2) Vnější ekol. stabilita

Vnitřní ekologická stabilita schopnost ekosystému existovat při normálním působení faktorů prostředí včetně těch extrémů, na něž jsou ekosys. dlouhodobě adaptovány především sukcesně zralé ekos. s klimaxovým charakterem (vys. biodiverzita, velké množství vnitřních vazeb) => jsou to: 1) ekos. s přírodním vývojem (přirozené lesy, rašeliniště) 2) člověkem podmíněné ekosytémy s přiroz. vývojem bioty v rámci dlouhodobých antropogenních podmínek (pastviny, rybníky)

Vnější ekologická stabilita schopnost ekosystému odolávat působení mimořádných vnějších faktorů, na něž není ekosystém přírodním vývojem adaptován (zemětřesení, znečišťování vod…) hl. projevem ekologické stability je ekologická rovnováha dynamický stav udržovaný pomocí regulačních mechanismů (vazby mezi rostlinami, zvířaty atd.) ekosystémy resistentní X resilientní

Hodnocení stupně ekologické stability Význam jednotlivých typů ekosystémů je stanovován relativně Vychází se z: relativní stupeň ekologické stability je nepřímo úměrný intenzitě antropogenního ovlivnění Potřeba představy o přírodním stavu krajiny Biogeografická diferenciace krajiny v geobiocenolickém pojetí - STG

Základ pro vymezování ÚSES Biogeografická diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí Diferenciace potenciálního přírodního stavu geobiocenóz (STG) Diferenciace současného stavu geobiocenóz Kategorizace současných geobiocenóz podle intenzity antropogenního ovlivnění Kategorizace současných geobiocenóz podle stupně ekologické stability Diferenciace území z hlediska ochrany a tvorby krajiny včetně vymezení ekologicky významných segmentů krajiny.

Stupeň ekologické stability - SES Vyjadřuje významnost krajinného segmentu (složky) pro daný ekosystém Je zde zohledněn stav jednotlivých krajinotvorných prvků

Koeficient ekologické stability Poměrové číslo, které stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území podle vzorce (Míchal, 1985):

Koeficient ekologické stability

Ekologicky významné segmenty krajiny EVSK Části krajiny, které jsou tvořeny ekosystémy s relativně vyšší vnitřní ekologickou stabilitou Části krajiny v nichž tyto ekosystémy převažují Kostra ekologické stability Soubor ekologicky významných segmentů krajiny v současné době v krajině existujících Zbytky přírodních a přirozených společenstev s vyšší ekologickou stabilitou

V lesní krajině…

…v zemědělské krajině…

…v sídelní krajině… …atd.

Ekologicky stabilní území zachovala se především tam, kde přírodní podmínky omezovaly rozvoj nejintenzivnějších forem hospodaření „ostrovy" biologické rozmanitosti v „moři" současné agroindustriální krajiny BIOGEOGRAFICKÁ TEORIE OSTROVŮ (Mac Arthur, Wilson, 1967)

The Theory of Island Biogeography Druhová bohatost závisí na velikosti ostrova Island area Island area

The Theory of Island Biogeography Druhová velikost závisí na vzdálenosti od pevniny Hory – ostrovní biotop →

Co je tedy ÚSES? § 3 zák. č. 114/1992 Sb. vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu Cíle: uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny zajištění příznivého působení na okolní, ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny, uchování významných krajinných fenoménů.

Skladebné části ÚSES Biocentra - biotop nebo soubor biotopů, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodně blízkého ekosystému Brno, Řečkovice Brno, Řečkovice

Skladebné části ÚSES Biokoridory - skladebná část ÚSES, která je nebo cílově má být tvořena ekologicky významným segmentem krajiny, který podporuje biocentra a umožňuje migraci, šíření a vzájemné kontakty organismů Foto: M. Culek

Skladebné části ÚSES Interakční prvky - ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům, významně ovlivňujícími fungování ekosystémů kulturní krajiny (remízky, solitérní stromy)

Úrovně ÚSES

1999 2007 Regionální biokoridor Regionální biokoridor Regionální biokoridor Regionální biokoridor Regionální biokoridor - nefunkční Regionální biokoridor - nefunkční Regionální biokoridor - nefunkční Regionální biokoridor - nefunkční Regionální biokoridor - nefunkční Regionální biokoridor - nefunkční Regionální biokoridor - nefunkční Regionální biocentrum Regionální biocentrum Regionální biocentrum Regionální biocentrum Regionální biocentrum - nefunkční Regionální biocentrum - nefunkční Regionální biocentrum - nefunkční Regionální biocentrum - nefunkční Regionální biocentrum - nefunkční Regionální biocentrum - nefunkční Regionální biocentrum - nefunkční Osa nadregionálního biokoridoru Osa nadregionálního biokoridoru Osa nadregionálního biokoridoru

Prostorově funkční kritéria vymezování ÚSES viz. přednášky kritérium rozmanitosti potenciálních ekosystémů kritérium prostorových vztahů potenciálních ekosystémů kritérium nezbytných prostorových parametrů kritérium aktuálního stavu krajiny kritérium společenských limitů a záměrů

Všechny publikace najdete v knihovně Přf Literatura ke studiu http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola9_uvod.html http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=85 MÍCHAL, I. Ekologická stabilita. 2. rozš. vyd. Brno: Veronica, 1994. 276 s. ISBN 80-85368-22-6 LÖW, J., a kol. Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. Teorie a praxe. Brno: Doplněk, 1995. 124 s. ISBN 80-85765-55-1 BUČEK, A., LACINA, J. Geobiobenologie II. Brno: MZLU v Brně, 2000, ISBN 80-7157-417-1 BUČEK, A., LACINA, J. Přírodovědná východiska ÚSES. In LÖW, J., a kol. Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. Teorie a praxe. Brno: Doplněk, 1995. 124 s. ISBN 80-85765-55-1 Všechny publikace najdete v knihovně Přf