Česká literatura po roce 1945 1945 - 1968
Co následovalo po roce 1948 Politické čistky a likvidace inteligence Procesy a popravy v 50. letech Zákazy v oblasti tisku Řádění v knihovnách Psychický teror a emigrace
Politické čistky a likvidace inteligence „Zákon o táborech nucené práce“ – ze dne 25. 10. 1948 – umožňoval bez soudu poslat kohokoliv do komunistických lágrů Akční výbory – založeny hned po převratu desítky vysokoškolských profesorů a stovky studentů vyloučeny Čistky v Syndikátu českých spisovatelů – vyloučeni legionářští spisovatelé, katoličtí spisovatelé, skautští spisovatelé, surrealisté; nakonec zrušen a nahrazen Svazem českých spisovatelů
Procesy v 50. letech Stejně jako za okupace na přelomu 50. let začaly soudní procesy se spisovateli (56 českých spisovatelů a intelektuálů zatčeno a uvězněno) Někteří byli ubiti při výsleších, jiní zemřeli ve vězení nebo na následky krátce po propuštění Největší pobouření vzbudila poprava literárního historika a kritika Záviše Kalandry
Zákazy v oblasti tisku Krátce po převratu zakázány mnohé (kulturní, literární, kulturně náboženské) tiskoviny – bez oficiálního vysvětlení Zakázáno vydávání moderní západoevropské a americké literatury – beletrie, dětská i odborná literatura Některé romány na pokračování byly useknuty v půli
Řádění v knihovnách Z knihoven odstraněna díla předních státníků, teologů, filozofů a spisovatelů, kteří neodpovídali parametrům jediného povoleného uměleckého směru – socialistického realismu Např. Karel Čapek, legionáři, surrealisté, katolíci, Franz Kafka, Jaroslav Foglar, Karel May, J. F. Cooper Zlikvidovány desítky knihoven, knihy páleny nebo zničeny
Psychický teror a emigrace Po uvěznění nekomunistických autorů začaly čistky i mezi komunistickými autory Psychický tlak měl za následek mnoho lidských tragédií a sebevražd Ve 20. století již druhá vlna emigrace – nejen z politických, ale i rasových důvodů (komunistický antisemitismus)