SLUNEČNÍ SOUSTAVA Karel Jahodík 14.11.2017

SLUNEČNÍ SOUSTAVA – definice Je planetárním systémem hvězdy Slunce. Je součástí Galaxie nazývané Mléčná dráha. Zhruba 99% celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří samo Slunce, které svou gravitační silou udržuje soustavu pohromadě. Zbytek hmotnosti připadá na planety a jiná tělesa. 14.11.2017

MLÉČNÁ DRÁHA 14.11.2017

SLOŽENÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY Slunce. 8 planet, které obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Více než 3 trpasličí planety. Přes 170 měsíců. A další komety, planetky a meteoroidy. 14.11.2017

Planeta Astronomický symbol Význam Merkur ☿ Merkurova okřídlená helma a žezlo. Venuše ♀ Venušina ruka se zrcadlem. Země ⊕ Glóbus s rovníkem a nultým poledníkem. ♁ Královské jablko. Mars ♂ Marsův oštěp a štít. Jupiter ♃ Jupiterův blesk nebo orel. Saturn ♄ Saturnův srp, nebo kosa. Uran ♅ "H" podle iniciály příjmení jeho objevitele Wiliama Herschela. Neptun ♆ Neptunův trojzubec. 14.11.2017

Zobrazení vzdálenosti od slunce a hmotnostní srovnání 14.11.2017

Vznik sluneční soustavy Vědecká teorie jejího vzniku předpokládá, že před více než 4 miliardami let se v galaxii začali shlukovat částečky prachu a plynu až vznikl prachoplyný mrak. Částečky se zformovaly do prstenců, které obíhaly kolem hustého a hmotného středu mraku. Jádro mračna se velmi ohřálo a začala v něm probíhat termonukleární reakce (samovolné srážky atomů vodíků, při kterých se uvolní velké množství energie). První vzniklo SLUNCE, dalším slučováním částic prachu a plynů vznikaly další planety. 14.11.2017

Zobrazení Vzniku sluneční soustavy 14.11.2017

Budoucnost sluneční soustavy Podle současných znalostí se sluneční soustava nebude nijak dramaticky měnit až do doby, kdy Slunce přemění všechny své zásoby vodíku v jádře na helium, a následně se začne ve svém vývoji posouvat směrem k fázi RUDÉHO OBRA. Po vyčerpání zásob He se z jádra Slunce stane velmi hustá hvězda – BÍLÝ TRPASLÍK. 14.11.2017

Porovnání rozměru Slunce po jeho přeměně na červeného obra se současným rozměrem 14.11.2017

Slunce Centrální bod sluneční soustavy. Pojmenované podle boha Slunce. Sluneční jádro nám dává světlo a teplo. Světlo dosáhne povrchu Země za 8 minut a 19 sekund. 14.11.2017

Merkur Planeta nejbližší Slunci. Pojmenována po římském bohu Merkurovi, posel bohů. Je nejmenší planetou. 1 oběh kolem Slunce trvá 88 dnů. Velký rozdíl teplot mezi osvětlenou (430°C) a neosvětlenou polokoulí (mráz -180°C). 14.11.2017

Venuše – druhá planeta Pojmenovaná po římské bohyni lásky a krásy Venuši. Podobná Zemi. 1 oběh kolem Slunce 225 dnů. Povrchová teplota 480°C. Pozorovatelná okem: Jitřenka - ráno Večernice - večer 14.11.2017

Země - třetí planeta, mateřská planeta Má 1 přirozený satelit Měsíc. Je jedinou planetou lidského života – díky vodě a vzduchu. 1 oběh kolem Slunce za 365 dnů. Povrchová teplota 22°C. Na povrchu Země se vyskytuje oceán kapalné vody, který zabírá 71% zemského povrchu. 14.11.2017

Mars – 4. Planeta 2. nejmenší planeta po Merkuru. Pojmenována po římském bohu války Martovi. 1 oběh kolem Slunce za 687dnů. Povrchová teplota je -23°C. Má načervenalou barvu. Mars má dva měsíce – Phobos a Deimos. 14.11.2017

Jupiter – 5. planeta Největší planeta sluneční soustavy. Plynný obr. Pojmenován po římském bohu blesku. 1 oběh kolem Slunce 12 let. Povrchová teplota je -150°C. Má 63 měsíců, největší je Europe. 14.11.2017

Saturn - 6. planeta 2. největší planeta po Jupiteru. Pojmenovaná po římském bohu zemědělství, sklizně a času Saturnovi. Je to světle žlutý plynný obr se soustavou prstenců. 1 oběh kolem Slunce za 30 let. Povrchová teplota je -182°C. Má 60 měsíců, největší je Titan. 14.11.2017

Uran - 7. Planeta 3. největší planeta. Pojmenovaná po řeckém bohu nebes Úranovi. 1 oběh kolem Slunce 84 let. Povrchová teplota -210°C. Patří mezi plynné ledové obry. Má i planetární prstenec a obíhá ho řada měsíců. 14.11.2017

Neptun - 8. planeta Nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy. Je to plynný ledový obr modré barvy. Pojmenovaný po starořímském bohu moří Neptunovi. 1 oběh kolem Slunce trvá 165 let. Povrchová teplota -220°C. 14.11.2017

trpasličí planety Ceres Pluto Eris + Haumea Makemake 14.11.2017

Trpasličí planeta Pluto Objevena v roce1930 astronomem Clydem Tombaughem. Původně zařazena mezi planety, v roce 2006 vyřazena a začleněna do trpasličích planet. Složení: kámen, led. 1 oběh kolem Slunce trvá 247 let. Povrchová teplota je -240°C. Má 5 měsíců. 14.11.2017

Trpasličí planeta haumea Nachází se také v Kuiperově pásu. Má extrémně protáhlý tvar. 1 oběh kolem Slunce za 284 let. 14.11.2017

Trpasličí planeta MAKEMAKE Obíhá v Kuiperově pásu. 1 oběh kolem Slunce trvá 310 let. 14.11.2017

meteority Menší kosmická tělesa, která dopadla na povrch Země. Při padání meteoriodů vidíme na obloze světelný jev. Meteority zvané perseidy, nejvíce padají 11. – 13. srpna. 14.11.2017

Otisk PO DOPADU meteoRITu 14.11.2017

KOMETY – MALÁ TĚLESA obíhající kolem slunce SLOŽENÍ: led a prach. Jsou známé svými nápadnými ohony. Většina komet je za oběžnou dráhou Pluta. Nejznámější kometa Halleyova. 14.11.2017

Děkuji vám za pozornost a zase příště … 14.11.2017

Kvíz Co je to? Jaká je největší planeta ve sluneční soustavě? Jaká je nejvzdálenější planeta? Která je nejznámější kometa? Co se stane se sluncem, když vyčerpá všechny zásoby vodíku? Která planeta je nejblíže ke Slunci? Která planeta byla v roce 2006 přeřazena na trpasličí? Na jaké planetě je největší rozdíl teplot? Co je to? 14.11.2017