DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0967 Název projektu Zlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školy Matiční gymnázium Ostrava,Dr. Šmerala 25/2565, 728 04, Ostrava Název materiálu Homo consomericus Autor Jana Trčková Tematický okruh ZSV - Člověk ve společnosti a jako jedinec Ročník 2.ročník Vytvořeno 5.1.2014 Anotace Cílem těchto pracovních listů je ukázat a popsat podstatné rysy současné doby a co nejvíce je konkretizovat na jevech soudobé společnosti. Zaměřují se hlavně na jev všeobecné spotřeby a hypermodernitu. Metodický pokyn Studenti mohou s předloženým materiálem smysluplně pracovat až po probrání základů sociologie. Jednotlivé úkoly pak slouží k procvičení a k nalezení širších souvislostí v celku základů společenských věd. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

Homo consomericus Hyperspotřeba

Hyperspotřeba Hyperspotřebu čili všeobecnou spotřebu charakterizuje skutečnost, že i oblasti mimo ekonomiku (rodina, náboženství, škola, etika aj.) podléhají způsobu myšlení člověka charakterizovaného jako homo consomericus. I když se všeobecně prosazuje směna na základě stanovené ceny (tržní mechanismus), neohrožuje to naši lidskost, schopnost cítit, milovat a být empatický.

Narušení struktur socializace Hyperspotřeba narušila strukturu veškerých forem socializace, které byly dříve jedincům oporou. Jednotlivci jsou pak více ponecháni sami sobě, tudíž méně vybaveni snášet životní strasti. Nejsou zranitelnější, že by je ničilo zaměření na výkonnost, spíše proto, že ztratili pevnou oporu ve významných společenských institucích.

Narušení struktur socializace Ztráta této opory je příčinou nárůstu psychosomatických potíží, depresí a jiných úzkostných poruch. Materiální spokojenost roste, ale radost ze života jakoby rychlost ztrácela. Život pozbyl na lehkosti ve stejné míře, jako získal na pohotové rychlosti i pohodlí a délce života.

Úkol Vysvětlete označení homo consomericus. Formulujte, jak je v hyperspotřebě narušena struktura socializace a k čemu to může vést.

Hypermodernita a filosofie Společnost v hypermodernitě se neomezuje jen na všeobecnou spotřebu, rozptýlení a zábavu, lidé se chtějí pořád překonávat, tvořit, vynalézat a hledat. Tím pádem filosofie jako obor zaměřený na rozum a hledání pravdy není ohrožena. Nevymizí lidé s ambicí povznést se nad předsudky a vydat se obtížnými cestami pochopit svět idejemi.

Filosofie nenabízí klíč ke štěstí V době individualistického systému samoobsluhy se předmětem spotřeby stávají vedle antidepresiv také různé empirické návody na štěstí. Žádný filosof nás neochrání před prožitkem smutku, beznaděje, bolesti či strachu. Filosofie má za úkol vybavit nás porozumění skutečnosti, ale nic víc. Měla by vnášet trochu světla a poznání, nikoliv nabízet klíč ke štěstí, který zřejmě nikdo nevlastní.

Úkoly Má filosofie v době hypermodernity své místo? Co současná filosofie nemůže a o co se naopak může pokusit?

Konec prométheovské úlohy filosofie Už není třeba dokazovat, jak významnou úlohu sehrála filosofie v dějinách myšlení, po celá staletí z ní vycházeli vědci i umělci. Přispěla k tvorbě principů světa demokratického. Neexistence ,,ismů“, tedy velkých filosofických směrů a škol, je pro dnešní dobu příznačná. Prométheovská úloha filosofie v dějinách skončila, její vliv na společnost se umenšuje, ale její význam zůstává.

Filosofie a princip pomíjivosti K filosofickým dílům máme svobodný a rovný přístup, přitom se filosofie soustřeďuje stále více do univerzitního prostoru. Existují díla, která čte jen hrstka zasvěcených, ale také bestselery, které mají obrovský úspěch a jejichž vliv je čím dál tím více spotřební, tedy krátký a povrchní. Filosofie tak už rozhodně nestojí stranou převládajícího principu pomíjivosti.

Vysvětlete: Co je myšleno tzv. prométheovskou úlohou filosofie? Jak funguje princip pomíjivosti právě ve filosofii?

Zdroje BURUMA, Ian. Krocení bohů: náboženství a demokracie na třech kontinentech. Vyd. 1. Překlad Daniel Micka. Praha: Academia, 2012, 121 s. XXI. století, sv. 15. ISBN 978-802-0020-406. LIPOVETSKY, Gilles a Sébastien CHARLES. Hypermoderní doba: od požitku k úzkosti. V českém jazyce vyd. 1. Překlad Daniel Micka. Praha: Prostor, 2013, 144 s. Střed (Prostor), sv. 15. ISBN 978-80-7260-283-4. JUVIN, Hervé a Gilles LIPOVETSKY. Globalizovaný západ: polemika o planetární kultuře. V českém jazyce vyd. 1. Překlad Martin Pokorný. Praha: Prostor, 2012, 231 s. Střed (Prostor), 102. sv. ISBN 978-807-2602-650. KELLER, Jan a Petr NOVOTNÝ. Úvod do filozofie, sociologie a psychologie: nové pohledy společenských věd : učebnice pro studenty gymnázií a zájemce o vysokoškolské humanitní vzdělávání. Vyd. 1. Překlad Martin Pokorný. Ilustrace Vladimír Renčín. Liberec: Dialog, 2008, 219 s. Střed (Prostor), 102. sv. ISBN 978-808-6761-817.