České právní dějiny Cesty vedoucí k Bílé hoře Naďa Štachová

Politická situace na počátku 17. století Stavovské povstání 1618-1620 Spory o Rudolfův Majestát z roku 1609 mezi protestanty a katolíky Rudolf II. se vzdal trůnu ve prospěch mladšího bratra Matyáše 1611 Protihabsburská koalice západoevropských zemí (Francie, Nizozemí, Anglie) x habsburský katolický tábor (papež, Bavorsko) Nástupnictví po bezdětném Matyáši -> vybrán Ferdinand Štýrský 1617 za příštího českého krále Matyáš porušuje Majestát 23. května 1618 pražská defenestrace Ustavení 30-členného direktoria (rovné zastoupení pánů, rytířů, měst) Naďa Štachová

Stavovské povstání 1618-1620 Morava se zapojila do českého povstání až 1619 1619 zemřel Matyáš 31. července 1619 uzavření Konfederace – upraveny vztahy mezi pěti zeměmi Srpen 1619 Ferdinand II. sesazen z trůnu, zvolen Fridrich Falcký Srpen 1620 Habsburkové sesazeni z uherského trůnu-> Gábor Bethlen, ovládl téměř celé Slovensko Válečné operace – více než dva roky trvaly boje mezi stavovskými a habsburskými vojsky, převahu Habsburkové, pomoc ze zahraničí mizivá

Bitva na Bílé hoře – 8. Listopadu 1620 Šlechta obsazuje strategické body v zemi V průběhu 1620 habsbursko-katolická koalice převahu (postup z jihu i severu) Stavové se stáhli k Praze a opevnili se na Bílé hoře Útok nečekaný, císařská armáda početní převahu, stavovské velení nejednotné, armáda demoralizovaná a špatně placená Bitva netrvala ani dvě hodiny, žoldnéři se rozutekli a Fridrich Falcký a řada předáků odboje opustili Prahu Maxmilián Bavorský ovládl město Naďa Štachová

Důsledky Bílé hory Vyrovnání se s odbojnými stavy Tři vlny konfiskací majetku 1620-1635 Zakupování se cizí šlechty v českých zemích Poprava 27 českých pánů v roce 1621 Násilná rekatolizace Odchod šlechtických elit a vzdělanosti z vlasti Zavedení absolutismu, vítězství habsburské koncepce vlády – centralismus, přeměna středoevropského makroregionu Příprava a přijetí nové kodifikace – Obnovené zřízení zemské pro Čechy (1627) a pro Moravu (1628)

Habsburský program Programově vytvářen od Ferdinanda I. 1. Rodové pojetí monarchie, prosazení dědičnosti trůnu, plynulosti následnictví 2. Vytvoření nezpochybnitelného jádra – Čechy, Morava, Horní a Dolní Rakousy 3. Zavedení efektivní správy a soudnictví v podobě institucí podřízených panovníkovi 4. Ideový pilíř – katolicismus jako jediné státní náboženství 5. Země jako dědičné provincie = základní stavební kámen jednotné monarchie, nikoliv státy Naďa Štachová

Česká stavovská koncepce Střet různých sociálních a skupinových zájmů Vyjádřena v České konfederaci z července 1619 Vytvořen systematický právní základ principů stavovského státu a jeho institucí Definice jednotného českého státu s atributy – celistvostí, voleným panovníkem, stavovským zřízením a deklarovaným náboženství (většinovým i menšinovým) Konfederace založena na představě nenásilného rozšíření do rakouských a uherských zemí -> Česká cesta směřovala k restrukturalizaci střední Evropy, která by znamenala konec habsburské monarchie Naďa Štachová

Srovnání České konfederace a OZZ Oba dokumenty ústavní povahu OZZ navíc i kodifikací zemského práva obsahující předpisy z práva majetkového, obligačního, trestního, procesního, správního atd. Oba dokumenty vycházejí z existence českého státu jako mezinárodněprávního subjektu, nemění základní strukturu státních orgánů a orgánů soudních, ale jiné kompetence Stavové – vytvoření konfederace ovládané protestanty, jejímž základem sjednocené země Koruny vytvářející jednotu založenou smluvně a otevřenou dalším zemím OZZ – zlomit odpor stavů, nastolit absolutismus, z českého státu učinit nedílnou součást habsburské monarchie Naďa Štachová

Česká konfederace Sněmovním usnesením Jde o smlouvu pěti zemí – Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Lužice Je závazkem společné obrany zásad, na kterých konfederace spočívá Nositeli zásad jsou evangeličtí stavové jednotlivých zemí, kteří jsou oproti katolíkům zvýhodněni Předpokladem spojenectví naprostá rovnost zemí Nerušila ani nenahrazovala ústavní předpisy, které byly v rozporu s novou ústavní podobou, žádná zrušovací klauzule Naďa Štachová

Obnovené zřízení zemské Vychází z teorie o propadlých právech českých stavů Nekatolické obyvatele státu vylučuje z podílu na politické moci, ale i z území českého státu Vyjadřovalo vůli panovníka a dvora Založilo novou absolutistickou podobu české ústavnosti Vyloučilo platnost všech právních norem, které by byly v rozporu s jeho ustanoveními Starší soudní nálezy a privilegia pozbývají platnosti, resp. záleží na panovníkovi, zda je povolí Mizí pojetí státu jako instituce podřízené právu Panovník je legibus solutus, stojí nad právem, on je zákon, on je ztělesněním panovnické suverenity, která měla být zavedením dědičnosti českého trůnu věčná Naďa Štachová

Právo v českém státě po roce 1620 Staré české právo nezmizelo, ani český stát, přeměna ve stát absolutistický (odraz v právních normách týkajících se politických práv stavů) Změny v zemském právu procesním, majetkovém a trestním požadovány delší dobu Zůstává vlastní smysl práva, které má zajišťovat společenský pořádek, nedotknutelnost vlastnictví, potlačovat odpor poddaných Stavy však ztrácejí výsady, které do té doby užívaly a mění se i právní postavení poddaných (zostření trestní represe) Pro zemské právo nově platí OZZ Pro města platí Koldínův zákoník z roku 1579 (v 18. Stol. i pro poddané) Naďa Štachová

Právo v českém státě po roce 1620 Římské právo se stává podpůrným pramenem práva zemského (šlechtického) Procesní právo pod vlivem zásad kanonicko-právních Mizí nezávislost a svrchovanost zemského soudu Mizí právo obyčejové a existuje jen právo psané Revize stavovských práv – má platit jen to, co není v rozporu s OZZ Zákaz soudních nálezů Všechna soudní rozhodnutí podrobena kontrole panovníka Rozhodnutí panovníka nově určující Jedině panovník má právo tvořit zákony – jus legis ferendae Sílí tendence k unifikaci práva