Klinická a orální mikrobiologie: úvod MUDr. Ondřej Zahradníček Mikrobiologický ústav LF MU 20. 2. 2007 – Přednáška pro obor Zubní lékařství s využitím části přednášky MUDr. Vladany Woznicové, Ph.D. přednesené 21. 2. 2006 a části přednášky prof. MUDr. Miroslava Votavy, CSc. přednesené (pro VL) 23. 2. 2006

Klinická mikrobiologie Mikrobiologie rostlin Molekulární biologie a genetika Infekční lékařství Humánní klinická mikrobiologie Epidemiologie infekčních nemocí Obecná mikrobiologie Veterinární klinická mikrobiologie Dermato- venerologie Buněčná biologie

Jak se k tomu člověk dostane Základní mikrobiologický výzkum Průmyslová mikrobiologie Klinická mikrobiologie Jiné medicínské obory Chemicko- technologické školy Přírodovědecké fakulty Lékařské fakulty Moje cesta je ta oranžová, stejně je tomu i v případě as. Woznicové a as. Černohorské. Naproti tomu ing. Holá je absolventkou FŽP UJEP v Ústní nad Labem.

Neobešli bychom se ovšem také bez zdravotních laborantů dosud střední odborné vzdělání, nyní dle sladění s EU absolventi VOŠ nebo bakalářského stupně VŠ

Trocha historie nikoho nezabije Antony van Leeuwenhoek (1632 – 1723), tvůrce prvního mikroskopu vrátný na radnici v Delftu, brusič čoček 1676 popsal bakterie v povlaku na povrchu svých zubů

Další významní mikrobiologové Louis Pasteur (1822 – 1895) – zakladatel moderní mikrobiologie, kvašení je vyvoláno mikroby, očkoval proti vzteklině a sněti slezinné Robert Koch (1843 – 1910) – 1892 objev původce TBC M. tuberculosis, Kochovy postuláty, kultivace na pevných půdách – získání kmene

Kochovy postuláty Určitý mikrob je etiologickým agens, pokud je prokázán ve všech případech choroby je z hostitele vypěstován takto vypěstovaným mikrobem lze napodobit onemocnění na jiném hostiteli a z tohoto hostitele ho lze opět vypěstovat Existuje též moderní varianta Kochových postulátů, která namísto pokusných zvířat popisuje chování jednotlivých genů, a všímá si i vytváření protilátek proti mikrobovi.

Výuka Náš ústav Provoz (analýza klinických vzorků) Výzkum

Co dělá provozní část našeho ústavu Do laboratoře přijde vzorek K nepřímému průkazu jsou přijímány vzorky séra (kde hledáme protilátky) K přímému průkazu jsou přijímány vzorky z.těch míst na těle, kde předpokládáme infekci: nejčastější jsou výtěry z krku a nosu, vzorky moče a stolice, ale někdy přijde i třeba kousek srdeční chlopně odebraný při operaci Výjimkou nejsou ani vzorky ze stomatologie

Proces mikrobiologického vyšetřování LÉKAŘ (I ZUBNÍ) LABORATOŘ Indikace vyšetření – zda, jaké Vlastní provedení odběru Transport materiálu Rozhodnutí, jak zpracovat Vlastní zpracování materiálu Zaslání výsledku Interpretace v kontextu ostat. výsledků a stavu pacienta (léčit vždy pacienta, ne nález)

V naší praktikárně

Virus HIV obrázek z internetu

Co je to mikrob Musí to být živé. Zrníčko prachu není mikrob, i když je mikroskopické Musí to být mikroskopické. Žirafa není mikrob, i když je živá Z druhé podmínky se připouštějí výjimky. Třeba tasemnice patří do mikrobiologie přesto, že mohou mít deset metrů. Ale jejich vajíčka jsou mikroskopická.

Bakterie Helicobacter a kolem ní schematicky její genom obrázek z internetu

Co jsou všechno mikroby Mikroby jsou tedy například mikroskopické řasy a sinice, archea (dříve archeobaktérie), různé organismy schopné vydržet hluboko pod mořem nebo v extrémních podmínkách horkých pramenů Jako klinického mikrobiologa mne tyto mikroby neživí, přesto musím uvést, že jsou zajímavé a úžasné

Co tyhle mikroby umí Přežívají v moři v hloubce 10 km Přežijí i teploty kolem 110 stupňů Celsia Vydrží značnou radioaktivitu Jsou schopny místo kyslíku „dýchat“ síru či dusík (zkrátka, mají jiný akceptor elektronů než atom kyslíku) Mnoho věcí ovšem umějí i mikroby lékařsky významné, jak si povíme dále

Neisserie obrázek z internetu

Třídění živých organismů Priony – neobsahují DNA, většinou se vůbec nepovažují za živé organismy Viry a bakteriofágy Buněčné organismy Archea (archeobakterie) Eubacteria (eubakterie) Eucarya (eukaryotní organismy) jednobuněčné mnohobuněčné

Klinicky významné mikroby Klinicky významné mikroby jsou takové, které jsou významné pro lidské tělo (ne tedy pro člověka = tvůrce, ale pro člověka = objekt) „Významné pro tělo“ ani zdaleka není totéž jako „tělu škodlivé“. Naopak, mnohé jsou neškodné, nebo dokonce pomáhají Každý organismus má své klinicky významné mikroby: člověk, každý druh zvířete či rostliny. Dokonce i mikroby (třeba bakterie) mají své mikroby (bakteriofágy).

Neisseria gonorrhoeae obrázek z internetu

Hlavní klinicky významné mikroby Viry (a priony) Bakterie (třeba streptokok nebo Escherichia) Houby (kvasinky a plísně) Paraziti – přesahují pojem mikrob: Vnitřní paraziti Prvoci (třeba původce malárie) Motolice (třeba motolice jaterní) Hlístice (třeba roup nebo škrkavka) Tasemnice (třeba tasemnice dlouhočlenná) Vnější paraziti (vši, blechy, štěnice)

Ebola obrázek z internetu

Co nutno znát o mikrobu XY? – I 1. Klasifikace, morfologie, struktura Je to bakterie, kvasinka či prvok? (Či virus?) Bakterie: je G+, G-, nebo se barví jinak? Je to kok, tyčinka, vlákno, spirála? Je uspořádán ve dvojicích, řetízcích, shlucích? Tvoří spory, pouzdra, granula? 2. Fyziologie, biochemie, genetika, odolnost Jaký má vztah ke kyslíku? Má nějakou typickou biochemickou vlastnost? Má nějakou zvláštnost z hlediska genomu? Je odolný, či choulostivý?

Co nutno znát o mikrobu XY? – II 3. Antigenní struktura (jen tam, kde má svůj význam) Je jediný antigenní typ, či typů několik? 4. Patogenita Které choroby či syndromy vyvolává? 5. Patogeneze Brána vstupu, šíření tělem, vylučování? Jak vznikají příznaky? Které jsou faktory patogenity? 6. Imunita Vzniká vůbec? Krátkodobá, nebo doživotní? Látková, či buněčná?

Co nutno znát o mikrobu XY? – III 7. Epidemiologie Zdroj infekce: člověk, zvíře, nebo prostředí? Jaký je způsob přenosu? 8. Prevence, případně profylaxe Dá se proti mikrobovi očkovat? Dá se podávat protilátka (pasivní imunizace)? 9. Terapie Je možno/nutno použít antibiotikum (antivirotikum…)? Pokud ano, které je lékem volby?

Co nutno znát o mikrobu XY? – IV 10. Laboratorní diagnostika Průkaz přímý, nebo nepřímý? Když přímý, co se nemocnému odebírá? Jak se to vyšetřuje? Když kultivací, nechce to zvláštní půdu? Jak se to blíže určí? Když nepřímý, který typ reakce se používá? Co se považuje za pozitivní nález?

Vztah mikrobiologie a zubního lékařství mnohé chorobné projevy v dutině ústní a na zubech mají mikrobiální podklad – např. zubní kaz a choroby parodontu zubní plak je tvořen bakteriemi, dutina ústní má bohatou mikroflóru (a nedá se vždy říci, co ní je „to dobré“ a co je „to špatné“) mnohé celkové choroby se projevují v dutině ústní (např. Koplikovy skvrny u spalniček) rozvoj samostatného oboru – orální mikrobiologie

Z historie mikrobiologie dutiny ústní Leber a Rotenstein 1867 – popis mikroorganismů v.dentinových tubulech W.D. Miller 1889 – pracoval v Berlíně u R. Kocha - izoloval 30 druhů mikroorganismů z povrchu zubů a ze slin a prokázal jejich vztah k zubnímu kazu – tzv. chemicko-parazitární teorie zubního kazu (1890) J.K. Clarke – izoloval z kazivé léze Streptococcus mutans R.M. Stephan 1943 – Stephanova křivka, strmý pokles pH po zátěži sacharidy a pozvolný návrat k neutrálnímu pH (s laskavým přispěním prof. Z. Broukala, Výzkumný ústav stomatologický)

Shrnutí Lékařská mikrobiologie (nebo také humánní klinická mikrobiologie) studuje mikroby mající medicínský význam. Obor se dělí na lékařskou bakteriologii, virologii, parazitologii a mykologii. Mnohé chorobné projevy v dutině ústní a na zubech mají mikrobiální podklad.

Praktická poznámka – z čeho se učit Prof. Votava, přednosta ústavu, píše učebnici lékařské mikrobiologie pro stomatology. Bude mít asi 600 stran (učebnice pro všeobecný směr mají celkem 750 stran) a měla by vyjít během nejbližších měsíců Na IS MU najdete tuto prezentaci a různé další prezentace z praktik i z přednášek – pro vás i pro všeobecný směr Využívejte také www.medmicro.info Zatím se neučte, ale choďte na přednášky a dávejte na nich pozor, bude se vám to hodit!

Mějte se krásně! Můžete se mne ptát zde nebo se na mne můžete obracet později: Ondřej Zahradníček, MÚ LF MU a FN USA e-mail: zahradnicek@fnusa.cz nebo ozahrad@med.muni.cz nebo 1671@is.muni.cz mobil: 777 031 969 ICQ: Bacil, 242-234-100 Mějte se krásně!