Lékařská mikrobiologie I Mikrobiologie a medicína

Prezentace na téma: "Lékařská mikrobiologie I Mikrobiologie a medicína"— Transkript prezentace:

1 Lékařská mikrobiologie I Mikrobiologie a medicína
MUDr. Vladana Woznicová, Ph.D. Mikrobiologický ústav LF MU Přednáška pro obor Zubní lékařství

2 Čím se zabývá lékařská mikrobiologie?
…mikroby majícími medicínský význam – význam pro nemoc, ale i zdraví člověka úzce související obory – epidemiologie, infekční lékařství, imunologie význam pro všechny lékařské obory, např. chirurgie , gynekologie, pediatrie, dermatovenerologie, ORL ….příklady v oboru působí atestovaní lékaři - mikrobiologové a vysokoškolsky vzdělaní specialisté (molekulární biologové apod.) spolu se středními zdravotnickými pracovníky – laboranty

3 Vztah mikrobiologie a zubního lékařství
mnohé chorobné projevy v dutině ústní a na zubech mají mikrobiální podklad – např. zubní kaz a choroby parodontu zubní plak je tvořen bakteriemi, dutina ústní má bohatou mikroflóru mnohé choroby celkové se projevují v dutině ústní rozvoj samostatného oboru – orální mikrobiologie

4 Historie oboru I Antony van Leeuwenhoek (1632 – 1723), tvůrce mikroskopu vrátný na radnici v Delftu, brusič čoček 1676 popsal bakterie v povlaku na povrchu svých zubů anatom de Graaf na něj upozornil britskou Královskou společnost pečlivé záznamy – dílo Opera omnia

5 Historie oboru II anglický lékař Edward Jenner (1749 – 1823) - očkoval proti variole Ignác Semmelweis (1818 – 1865) – Maďar, který dokázal porazit horečku omladnic Louis Pasteur (1822 – 1895) – zakladatel moderní mikrobiologie, kvašení je vyvoláno mikroby, očkoval proti vzteklině a sněti slezinné anglický chirurg Joseph Lister (1827 – 1912) – operoval pod clonou karbolky Robert Koch (1843 – 1910) – 1892 objev původce TBC M. tuberculosis, Kochovy postuláty L. Pasteur

6 Kochovy postuláty Z napadeného hostitele lze vypěstovat infekční agens
Tímto agens lze infikovat v experimentu další makroorganismus (experimentální zvíře) Z tohoto organismu lze opět izolovat příslušné agens

7 Z historie mikrobiologie dutiny ústní
Leber a Rotenstein 1867 – popis mikroorganismů v dentinových tubulech W.D. Miller 1889 – pracoval v Berlíně u R. Kocha - izoloval 30 druhů mikroorganismů z povrchu zubů a ze slin a prokázal jejich vztah k zubnímu kazu - tzv. chemicko-parazitární teorie zubního kazu (1890) J.K. Clarke – izoloval z kazivé léze Streoptococcus mutans R.M. Stephan 1943 – Stephanova křivka, strmý pokles pH po zátěži sacharidy a pozvolný návrat k neutrálnímu pH 50. a 60. léta – zvířecí modely zubního kazu – definitivní průkaz přenosnosti S. mutans, počátkem 80.let popsány podmínky přenosu z matky na dítě Od 60. let také zkoumán podíl mikroorganismů na onemocněních parodontu, pokrok zejména s rozvojem molekulárně-biologických technik (s laskavým přispěním prof. Z. Broukala, Výzkumný ústav stomatologický)

8 Rozdělení oboru Bakteriologie (např. Staphylococcus aureus…)
Virologie (např. virus chřipky…) Parazitologie (např. Trichomonas vaginalis…) Mykologie (např. Candida albicans…) rod druh odlišnosti metodické a někdy i klinické Lékař rozhoduje o indikaci vyšetření, odběru materiálu pro vyšetření!

9 Souhrn Lékařská mikrobiologie studuje mikroby mající medicínský význam. Obor se dělí na bakteriologii, virologii, parazitologii a mykologii. Mnohé chorobné projevy v dutině ústní a na zubech mají mikrobiální podklad.