Název školy: Základní škola Městec Králové Autor: Mgr. Hana Míčová Název: VY_32_INOVACE_10_D7 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2313 Téma: Venkované v období kolonizace Anotace: Výkladová prezentace Datum: 8.1. 2013

Venkované v období kolonizace Proměny v osídlení venkova v českých zemích ve 12. a 13. století

Kolonizace Důvodem byl rychlý růst počtu obyvatel v této době. Starší vsi se rozrůstaly nebo byly stěhovány na lepší, výhodnější místa. Název pro změny v osídlení ve 12. – 13. století. Zakládaly se nové vsi v méně výhodných polohách – ve vyšší nadmořské výšce, na místech původních lesů.

Nové vesnice Novou půdu získávali pomocí kácením a žďářením lesů. Novou vesnici zakládalo vždy několik rodin, často nedaleko původního osídlení. Vyhledávali chráněné místo s úrodnou půdou a dostatkem vody. Některé založené vsi později zanikly právě kvůli nevhodné poloze.

Lhoty, Lhotky, Lehoty Nejčastější názvy českých vsí mají svůj původ v době kolonizace. Obyvatelé nových vsí byli na určitý čas (10 – 15 let) osvobozeni od všech platů. Znamená to, že dostali lhůtu (lhuotu, lhótu), po kterou se mohli soustředit pouze na obdělání a zúrodnění půdy. Tuto výhodu pak zvěčnili v názvu vsi. Je jich u nás asi 360.

Znáš vsi v okolí, které tento název mají? 1910 Kostelní Lhota, Písková Lhota, Jestřábí Lhota, Uhlířská Lhota, Lhotka

Zemědělství K obdělávání půdy slouží stále ještě rádlo (hák), případně rádlo s plazem. Pluh s krojidlem tažený koňmi zapřaženými do chomoutu umožnil mnohem lepší obdělání půdy. K úpravě půdy se používaly brány. Setí probíhalo ručně. Obilí se žalo srpem, teprve později se užívaly kosy. Mlátilo se cepem na mlatu nebo se přes rozprostřené obilí hnal dobytek.

Obdělávání půdy Ve 12. a 13. století byl zaváděn trojpolní systém. Zjednodušeně se jedná o rozdělení všech polí ve vsi na tři části – hony, kdy se na jednu část selo ozimé obilí, na druhou jarní plodiny a třetí, tzv. úhor, zůstávala ladem. Úhor se nechal zarůst trávou a sloužil k pasení dobytka. Zpravidla po několika letech se úhor zoral a odpočinutá a vyhnojená půda sloužila jako orná půda (plužina) pro obilí. Ladem (úhorem) se nechala část půdy, která dávala nejmenší výnos.

Pluh s krojidlem tažený koňmi umožňoval hloubkové obdělání půdy

Jak vypadaly středověké vesnice? Byly malé, ty nejmenší měly jen 10 -20 hospodářství, ty větší několik desítek. Centrální částí vsi byla náves, často kruhového nebo oválného tvaru. Kolem návsi byste našli největší hospodářství, často tu byla kovárna a hospoda. Později přibyl na návsi kostel, kolem býval hřbitov. Některé vsi vznikly podél důležitých obchodních cest, jiné na březích potoka, když zakladatelé vsi upřednostnili dobrý přístup k vodě.

Okrouhlice Návesovka

Dvouřadá lánová ves, návsí protéká potok

Obr. 5: Pluh s krojidlem http://upload. wikimedia Obr.6: Kostelní Lhota http://www.kostelni-lhota.cz/admin/soubory/aktuality/541_aktuality.jpg Obr.11: Okrouhlice, http://skokan.kvalitne.cz/ZSO/NemeckaKolonizace/OkrouhliceRannyStred.JPG http://skokan.kvalitne.cz/ZSO/PodobaOsidleni/PfaffenschagRekonstrukceZmens.jpg Obr.12.: Dvouřadá ves