Instituce Evropské unie nadstátnost a její projevy v organizační struktuře EU charakteristika orgánů EU a vztahů mezi nimi Zápatí prezentace

Rozdělení funkcí (dělba moci) rozdělení fci: horizontální v rámci EU vertikální čl. státy – EU (viz. soudnictví) nutnost reflexe: nadstátní povahy faktu, že EU není státem, ale MO s nutností zajistit rovnováhu s národními zájmy Zápatí prezentace

Nadstátnost -> tandem Komise + Rada reprezentuje zájmy EU povinně předkládá návrhy opatření (rozhodnutí, právních aktů) Rada: reprezentuje zájmy čl. st. rozhoduje o jejich (ne)přijetí srovnejte s dělbou moci obecně ve státech

Rovnováha při tvorbě rozhodnutí Proces tvorby rozhodnutí Pozn. Zde je vyjádřeno jen schematické vyjádření principu nadstátnosti – dnes je uvedené schéma do značné míry modifikováno, při rozhodování totiž spolupůsobí i Evropský parlament vada na kráse? Komise (EU) Rada (členské státy)

Rovnováha při tvorbě rozhodnutí dnes Proces tvorby rozhodnutí Komise (EU) Rada (členské státy)  Evropský parl. (lid EU)

Přehled orgánů Hospodářský a sociální výbor Výbor Regionů Evropský parlament, Evropská rada, Rada, Evropská komise, Soudní dvůr Evropské unie, Evropská centrální banka, Účetní dvůr. Hospodářský a sociální výbor Výbor Regionů Zápatí prezentace

Evropská komise Charakteristika: Pravomoci permanentní (5 let); kolektivní (27); nezávislý; kolegiální orgán hájící zájmy EU jako celku Pravomoci iniciativní, výkonný a kontrolní orgán (vláda EU)

Ustavení komise Postup ustavení: Zánik fce: Evropská rada designuje KV bud. předsedu designaci schválí EP Evropská rada po dohodě s DPK schválí KV seznam komisařů EP en bloc (ne)schválí soubor komisařů Evropská rada KV jmenuje celou Komisi    Evropská rada jmenuje se souhlasem předsedy Komise KV vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Zánik fce: Individuálně: smrtí, odstoupením, odvoláním (SD) Vysoký představitel odvoláním ER kolektivně: EP vysloví nedůvěru (2/3 hlasů)

Komise – činnost a aparát Vertikální struktury: 26 generálních ředitelství (DG) – „ministerstva“ v čele DG generální ředitel podřízeno Komisaři Horizontální struktury specializované služby (např. právní služba) Další úřady: Úřad mluvčího, statistický úřad cca 25.000 zaměstnanců

Pravomoci Komise Kontrolní - „hlídací pes smluv“, legislativní výkonná iniciativní pravomoc („motor Společenství“) delegovaná pravomoc; výkonná zejména v oblasti hospodářské soutěže; a pravomoci ve vnějších vztazích (na základě pověření sjednává MS a zastupuje EU mimo SZBP)

GŘ pro jednotlivé politiky Doprava a energie Hospodářská soutěž Hospodářské a finanční věci Informační společnost a média Podniky a průmysl Regionální politika Rybářství a námořní záležitosti Společné výzkumné středisko Spravedlnost, svoboda a bezpečnost Vnitřní trh a služby Výkonné agentury Výzkum Vzdělávání a kultura Zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Zdraví a ochrana spotřebitele Zemědělství a rozvoj venkova Životní prostředí Daně a cla

Rada EU Rada = Rada EU = Rada ES = Rada ministrů Pozor: Rada EU ≠ Rada Evropy ≠ Evropská Rada! Kolektivní orgán, reprezentuje zájmy členských států Složení: zástupci vlád čl.st., oprávnění zavazovat svůj stát různé formace (variabilní složení: všeobecná rada vs. technické rady) Rada pro všeobecné záležitosti; Rada pro vnější vztahy; Hospodářství a finance; Justice a vnitřní věci; Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a záležitosti spotřebitelů; Konkurenceschopnost; Doprava, telekomunikace a energie; Zemědělství a rybolov; Životní prostředí; Vzdělávání, mládež a kultura)

COREPER = Výbor stálých zástupců aparát permanentního charakteru připravuje a koordinuje činnost Rady a usiluje o dosažení předběžné shody, zastřešuje systém výborů a pracovních skupin COREPER I: je tvořen zástupci stálých zástupců a jeho úkolem je příprava Rady pro zaměstnanost, sociální politiku a zdraví, Rady pro konkurenční politiku, Rady pro dopravu a telekomunikace, částečně Rady pro zemědělství a rybolov, Rady pro životní prostředí a Rady pro vzdělání a kulturu (hospodářsko-technické otázky). COREPER II: je tvořen stálými zástupci (velvyslanci) osobně a řeší především politické otázky, připravuje činnost Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, ECOFIN a Rady pro spravedlnost a vnitro A věci (90%) a B věci (politicky citlivé)

Úřednický aparát Rady Sekretariát Rady Příprava materiálů po technické a jazykové stránce Eliminace diskontinuity (volby v čl. st.…)

Předsednictví Rady Výkon Možnost: Vysoký představitel Unie pro SZBP předsedá Radě pro zahraniční věci Ostatním Radám předsedá čl. st., rotace po 6 měsících Možnost: ovlivňovat činnost EU prostřednictvím vytváření podnětů pro nová politická a legislativní rozhodnutí (ČR – jaro 2009 a 3E – Ekonomika, Energetika, Evropa ve světě). pořádá a řídí pracovních schůzek zprostředkování kompromisy

Pravomoci Rady legislativní orgán pravomoci ve vnějších vztazích přijímá (často společně s Evropským parlamentem) akty sekundárního práva uděluje Komisi pravomoc k vydávání prováděcích aktů pravomoci ve vnějších vztazích uzavírání mez. smluv jménem EU přijímání rozpočtu EU (společně s EP)

Rada EU - rozhodování nadstátnost (!) – derogace principu svrchované rovnosti států Vnitřní jednací mechanismy: Některá jednání veřejná Důležitá je úloha předsedy Kulatý stůl Indikační hlasování Zpověď Prodloužení zasedání hlasování – v závislosti na řešené otázce: Prostou většinou (1 stát = 1 hlas) procedurální věci; Kvalifikovanou většinou (tzv. vážené) vnitřní trhu a obchodu. Jednomyslné – bez hlasů proti – v oblasti zahraniční politiky, obrany, policejní a justiční spolupráce ve věcech trestních a otázkách daňových POZOR: změny Lisabonskou smlouvou!

Systém váženého hlasování Německo, Francie, Itálie, Velká Británie 29 Polsko, Španělsko 27 Rumunsko 14 Nizozemsko 13 Belgie, Česko, Maďarsko, Portugalsko, Řecko 12 Rakousko, Švédsko , Bulharsko 10 Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, Slovensko 7 Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Slovinsko 4 Malta 3 CELKEM 345 velké státy (oranžová): 170 hlasů vs. malé státy (modrá): 175 hlasů Kvalifikovaná většina: 255 + demografické kritérium (62%): fakultativně kumulativní + nad 1/2 většina všech států: obligatorně kumulativní

Změna hlasování v Radě Od 1.11.2014 Nová KV, již ne vážené hlasování Návrh Komise: Min. 55% členů Rady, kteří zastupují min. 65% obyvatelstva zúčastněných států Blokační menšina – členové, kteří zastupují min. 35% obyvatelstva zúčastněných států plus 1 stát navíc Rozhodování bez návrhu Komise/vysokého představitele pak: Min. 72% členů Rady, kteří zastupují min. 65% obyvatelstva zúčastněných států Do 31.3.2017 lze jet podle starých pravidel Lisabonskou smlouvou dochazi ke změně systemu hlasovani kvalifikovanouvětšinou v Radě. Učinnost teto změny je však odložena na 1. listopad 2014. Kvalifikovana většina již nebude založena na systemu važenych hlasů, ale je vymezena jako nejmeně 55 % členů Rady zastupujicich členske staty, kteři představuji nejmeně 65 % obyvatelstva těchto statů. Blokačni menšinu musi tvořit nejmeně tolik členů Rady, kolik jich zastupuje nejmeně 35 % obyvatelstva zučastněnych členskych statů, a ještě jeden člen, jinak se kvalifikovana většina považuje za dosaženou. Pokud ovšem Rada nerozhoduje na navrh Komise nebo vysokeho představitele, je kvalifikovana většina vymezena jako nejmeně 72 % členů Rady zastupujicich členske staty, kteři představuji nejmeně 65 % obyvatelstva těchto statů. V Protokolu o přechodnych ustanovenich je v obdobi od 1. listopadu 2014 do 31. března 2017 dana členům Rady možnost požadat, aby bylo dane rozhodnuti přijato kvalifikovanou většinou na zakladě dosavadniho systemu važenych hlasů.

Přehled orgánů Hlavními orgány EU jsou: Dalšími orgány jsou: Evropský parlament, Evropská rada, Rada, Evropská komise, Soudní dvůr Evropské unie, Evropská centrální banka, Účetní dvůr. Dalšími orgány jsou: Hospodářský a sociální výbor Výbor Regionů Zápatí prezentace

Evropská rada Vrcholný orgán EU Složení : hlavy států/předsedové vlád a předseda Komise Předsednictví – dříve rotace, nyní stálý předseda „evropský prezident“ Pravomoc: Základní politické otázky Podněty pro další vývoj Obecné politické směry Evropská rada funguje jako strategický orgán odpovědný za základní politická rozhodnutí, řešení závažných politických problémů a určování směru vývoje evropské integrace. Slouží jako fórum pro vrcholnou politickou diskuzi v krizových situacích a často napomáhá vyřešit případné spory a neshody mezi členskými státy.   Summit obvykle dává podněty k úpravě zakládajících smluv, vyjadřuje se k vnějším vztahům Evropské unie a Společné zahraniční a bezpečnostní politice. V prohlášeních nebo rezolucích se hlavy států a vlád společně vyjadřují ke konkrétním tématům a problémům. Evropská rada neschvaluje právní normy, ale přijímá politická rozhodnutí o prioritách budoucího vývoje. Její deklarace a směrnice nejsou pro členské státy právně závazné. Právní závaznost získávají teprve procedurou hlasování na úrovni EU a případně i členských států. Závěry jednání summitu jsou nicméně důležitým návodem pro činnost Evropské komise i Rady EU. Po každém zasedání Evropská rada povinně předkládá Evropskému parlamentu zprávu o jednání. Každý rok také písemnou zprávou informuje o pokroku, kterého Unie dosáhla. ZASEDÁNÍ Evropská rada se do roku 1986 pravidelně scházela dvakrát ročně na oficiálních zasedáních. Nový jednací řád přijatý na summitu v Seville v roce 2002 stanovil periodu čtyř setkání. V případě potřeby se může Evropská rada sejít na tzv. mimořádných zasedáních. Setkání Evropské rady se konají minimálně dvakrát ročně v Bruselu. V souladu s Lisabonskou strategií se od roku 2000 summit konaný v březnu věnuje ekonomickým a sociálním otázkám a záležitostem týkajícím se životního prostředí. Vyžaduje-li to situace, svolá předseda mimořádné zasedání Evropské rady. Zasedání Evropské rady se účastní hlavy jednotlivých členských států, respektive premiéři členských zemí, kterým předsedá Stálý předseda Evropské rady. Jako plnoprávný člen je přítomen předseda Evropské komise. Jednání se účastní vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Předseda Evropské rady je volen na funkční období 2,5 roku s možností znovuzvolení dvakrát po sobě. Předsedu volí i odvolává Evropská rada. Jeho úkolem je řídit politiku Evropské rady a zastupovat Unii v mezinárodních vztazích. Na setkání Evropské rady se prezentují národní zájmy členských států EU, přičemž hlavním úkolem je hledání konsensu a společného stanoviska všech zúčastněných aktérů. Jednání se řídí mezivládním principem, který zaručuje rovnost a suverenitu všech členských zemí. Evropská rada obvykle rozhoduje konsensem. V některých případech přijímá rozhodnutí jednomyslně nebo kvalifikovanou většinou, podle toho, co stanoví Smlouva. Po skončení každého summitu jsou zpravidla zveřejňovány závěry uplynulého předsednictví. 

Evropský parlament není vrcholným mocenským a legislativním orgánem (srov. s národními P!) zástupce lidu a národů EU permanentní orgán složený ze 736 členů funkční období 5 let (srov. Komisi) volby všeobecné, přímé (poslanec = reprezentant lidu EU), dle různých volebních systémů hlasovací právo od 18 let, rovnost mužů a žen a tajné hlasování. Jerzy Buzek, Roční rozpočet EU schvaluje Parlament společně s Radou. Parlament jej projednává ve dvou po sobě následujících čteních, přičemž předpokladem jeho vstupu v platnost je podpis předsedy Parlamentu.  Parlamentní Výbor pro kontrolu rozpočtu (COCOBU) dohlíží na to, jak je rozpočet vynakládán, a Parlament každý rok rozhoduje o tom, zda schválí způsob, jakým Komise v předchozím finančním roce s rozpočtem nakládala. Tento schvalovací proces se odborně nazývá „udělení absolutoria“.

Počet poslanců

Politické frakce

Ad EP – vnitřní členění II. Předseda a 14 místopředsedů Zastupuje EP navenek Dbá na dodržování Jednacího řádu Delegace 35 styky s parlamenty zemí, které nejsou členy EU zvyšování vlivu Evropy v zahraničí. Parlamentní výbory 20 Oborová orientace, předkládání pozměňovací návrhů, vypracovávání vlastních Např. Výbor pro právní záležitosti Generální sekretariát Úřednický aparát pod vedením generálního tajemníka 4000 úředníků, zejména překladatelské služby (21 jazyků)

Ad EP – pravomoci + legislativní procedury kontrolní - vůči Komisi – možnost interpelací, vyslovení nedůvěry; možnost klást otázky i jiným orgánům i Radě, zřizovat vyšetřovací výbory atd. legislativní - sám neschvaluje právní předpisy, účastní se dle legislativní procedury Omezená účast - konzultace Plná účast - řádná legislativní procedura (spolurozhodování EP a Rady) rozpočtové – navrhuje změny u povinných výdajů, provádí změny u výdajů nepovinných – jedná se o výdaje orgánů EU – do jejich fondů; může zamítnout návrh rozpočtu;

Legislativní proces v EU - připomenutí Komise (EU) Rada (členské státy)  Evropský parl. (lid EU) 27

Soudnictví EU nutné řešení problémů spojených zejména s: řešením sporů mezi EU a čl. st. a mezi EU a jednotlivci; jednotná aplikace práva EU přezkum platnosti sekundárního práva EU; řešení sporů mezi čl. státem a jednotlivcem řešení sporů mezi jednotlivci ES jsou integračním celkem, který si v důsl. své nadst. povahy vytváří své vlastní právo. Tímto právem jsou povinni se řídit jak orgány ES, tak i státy tak i jednotlivci. Tento právní systém musí být zajištěn i po institucionální stránce. Podstatným rysem ES jako právních společenství, zde myšleno analogicky „jako právní stát“ tak je i existence efektivního soudního systému, kt. prosazuje právo ES a zajišťuje právní ochranu, samozřejmě při používání evropského práva. Tento systém pak zajišťuje soudní ochranu nejen jednotlivcům, občanům EU, ale i čl.st. a orgánům EU. Soudy EU musí při prosazování evropského práva řešit řadu povahou různých otázek: viz 1 -7.

Soudy EU – grafické znázornění Prosazování práva EU „evropské“ soudy ESD Tribunál SpVS národní soudy Soudy EU lze nahlížet v: institucionálním nebo funkčním pojetí. Z pohledu institucionálního za soudy EU považujeme Soudní dvůr Evropských společenství Skládá se ze tří soudů: ESD, SPS a SpVS, jejichž hlavním posláním je přezkum legality aktů Společenství a zajištění dodržování práva ES a jednotného výkladu a provádění práva Společenství. S pohledu funkčního za soudy EU považujeme ESD, SPS, SpVS a soudy národní. I ony totiž jsou povinny aplikovat a prosazovat KP. Tato skutečnost byla konstatována i ESD v rozhodnutí Simmenthal - „každý vnitrostátní soudce, který rozhoduje v rámci své pravomoci, má povinnost plně používat právo Společenství a chránit práva, která toto právo poskytuje jednotlivcům, tím, že ponechá nepoužité jakékoli ustanovení vnitrostátního zákona, které by případně bylo s právem Společenství v rozporu, ...“ Soudní dvůr tak ve své judikatuře stanovil povinnost pro vnitrostátní správu a soudy provádět v plném rozsahu právo ES uvnitř sféry jejich pravomoci a chránit práva přiznaná občanům právem ES (přímé použití práva Společenství), přičemž se nepoužije žádný předpis vnitrostátního práva, který, ať již byl přijat před normou Společenství, nebo po ní, je s ní v rozporu (přednost práva Společenství před vnitrostátním právem). Soudní dvůr svou kreativní činností rovněž uznal celou řadu dalších zásad, např. zásadu odpovědnosti členských států za porušení práva Společenství, která jednak představuje okolnost, jež rozhodujícím způsobem posiluje ochranu práv přiznaných normami Společenství jednotlivcům, a jednak faktor, který může přispět k důslednějšímu uplatňování norem Společenství členskými státy. Z porušení, jichž se členské státy dopustily, tak mohou vyplynout povinnosti k náhradě škody, jež se mohou v některých případech závažně odrazit v jejich veřejných financích. Kromě toho může být jakékoli nesplnění povinnosti členským státem, vyplývající z práva Společenství, předloženo Soudnímu dvoru a v případě nevykonání rozsudku konstatujícího takové nesplnění povinnosti mu může být uloženo zaplacení paušální částky nebo penále. Soudní dvůr rovněž spolupracuje s vnitrostátním soudem, který je v oblasti práva Společenství soudem obecným. Jakýkoli vnitrostátní soud, který má rozhodnout spor týkající se práva Společenství, může a někdy musí předložit Soudnímu dvoru předběžné otázky. To pak Soudní dvůr přivede k tomu, aby poskytl svůj výklad pravidla práva Společenství nebo provedl kontrolu jeho legality. dnešní přednáška – pojetí institucionální a budeme se první věnovat ESD charakter ESD – obtížně škatulkovatelný, vykonvá fce ústavního soudnictví, když rozhoduje o rozsahu práv a pov. orgánů ES, rozhoduje o slučitelnosti předpisů sek. práva, tj. vydaných ES s právem primárním, vykonává i fci správního soudnictví – když rozhoduje o žalobách FO a PO proti opatřením orgánům ES – výkonné moci, např. řízení na náhradu škody způsobení činností ES, přezkum rozhodnutí Komise ve věcech OH čl. 19 SEU - Soudní dvůr Evropské unie se skládá ze Soudního dvora, Tribunálu a specializovaných soudů. Zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění Smluv.. rozhodnutí 106/77, Simmenthal - „každý vnitrostátní soudce, který rozhoduje v rámci své pravomoci, má povinnost plně používat právo Společenství a chránit práva, která toto právo poskytuje jednotlivcům….“

ESD – organizační struktura Předseda (1) - Vassilios Skouris (soudci (zbytek) – viz. web, + generální advokáti (8) viz. web) Vedoucí soudní kanceláře = tajemník Pomocní zpravodajové Obslužné útvary Soudního dvora (tzv. služby) předseda: volen členy ESD na 3 roky, řídí soudní činnost, zajišťuje správu ESD předsedá zasedání a poradám největších soudních kolegií přiděluje případy vedoucí soudní kanceláře vede rejstřík podání je odpovědný za doručování účastní se všech zasedání Organizaci a fungování ESD upravuje jednací řád, který podléhá jednomyslnému schválení Radou. Předseda: volí si ho soudci ze svého středu na 3 roky tajným hlasováním, může opakovaně. řídí práci soudu, předsedá plenárnímu zasedání, ustanovuje pro jednotlive věci soudce zpravodaje. určuje termíny jednání ESD Tajemník: je volen tajným hlasováním soudců a GA na 6 let, Roger Grass, pod dohledem předsedy soudu vykonáv 2 hlavní fce: je odpovědný za některé procesní záležitosti – má na starosti registraci písemností, doručování dokumentů, úřední publikaci rozhodnutí, vede archiv ESD, ověřuje dokument, účastní se zasedání, ale ne porad při rozhodování. dále – je vedoucím správy soudu – řídí tedy personální záležitosti, služby soudu, přípravu a provádění rozpočtu, je odpovědný za vydávání Sbírku soudnícho rozhodnutí, která je jediným oficiálním textem rozhodnutí ESD. Obslužné útvary Soudního dvora tlumočnická a překladatelská služba - Kancelář Soudního dvora - Tlumočení - Tisk a informace - Protokol a návštěvy - Knihovna - Výzkum a dokumentace - Překládání 30

Složení ESD - soudci ESD se skládá: z 35 členů – 27 soudců + 8 GA 1 soudce z každého členského státu. Za ČR: prof. Malenovský osoby, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují všechny požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí jejich zemích nebo jsou obecně uznávanými znalci práva (čl. 223) => nemusí být soudcem v členském státě Přísaha: „Přísahám, že budu svoji funkci vykonávat nestranně a podle svého nejlepšího svědomí; přísahám, že budu zachovávat tajnost porad Soudního dvora.“ fce – 6 let, možnost opakovaně každé 3 roky 1/2 ESD je vrcholnou soudní institucí ES. Složen z … Zastoupeny tak jsou všechny právní systémy čl.st. opakované jmenování, 6 let. po 3 letech polovina S a polovina GA – kontinuita … výkon fce končí – úmrtí, demise, uplynutím 6 letého období, jsou nedvolatelní,nadáni imunitou (nemožnost trestního stíhání), mohou být im. zbavení ESD v plénu lichý počet – pokud sudý počet členských států – vybírá se z velkých států, rotační princip jen osoby, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují všechny požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí jejich zemích nebo jsou obecně uznávanými znalci práva (čl. 223) => nemusí být soudcem v členském státě, viz. prof. Malenovský nezávislost – důležitá, jsou vystaveni tlaku ze strany členských států, kterému musí být schopni vzdorovat. Za účelem zajištění nezávislosti – nemohou vykonávat žádné další ať administrativní či snad politické funkce a též nemohou být členskými státy odvoláni. S fcí soudce je naopak slučitlená činnost publikační a mohou rovněž vyučovat na univerzitách… zminuje se i v přísaze… nezávislost je klíčový pojem, je zajišťována i jinak, než přímo Smlouvou, veškeré porady jsou vedeny v soukromí, rozhodnutí soudu jsou podepisována všemi soudci zúčastněnými v daném zasedání (může mít podobu buď plenárního zasedání či některé z komor). Nesouhlasné stanovisko není zveřejňováno, což neovlivnil ani přístup GB a Irska.

Složení ESD - generální advokáti „…Úlohou generálních advokátů je předkládat veřejně, zcela nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí ve věcech, které podle statutu Soudního dvora vyžadují jeho účast.“ počet – 8, každé 3 roky obměna 4 stejné požadavky jako na soudce ESD inspirace francouzským právním prostředím – zde funkcí commisaire du gouvernement francouzského Counseil d’Etat. vypracovává stanovisko - není pro soudce závazné! 5 velkých států jmenuje, 3 rotují – Polsko křičí, cases přidělovány prvním generálním advokatem, který je volen GA na dobu 1 roku. Posuzují případ na základě zprávy SZ a spisu. Poté co skončí ústní jednání, prezentuje analýzu případu, která předjímá, jak by soud měl ve věci rozhodnout. Stejně jako ve franc. vzoru – státní rada, i zde strany nemají možnost vyjádřit se k němu. Prezentováno v závěru ústního ednání před ESD. Publikace – velký vliv. Projednáváno v rámci porad v kolegiích. Problém – v tom, že strana nemá možnost se vyjádřit k posudku. Rozpor s čl. 6.1 EÚ. Nicméně, GA se neúčastní porad. Je nezávislý. Připravuje stanovisko které není adresné soudcům nebo stranám, ale otvírá diskuzi. každý GA a Soudce mají k dispozici 3 referendáře, kteří vykonávají práce obdobné našim asitestnům soudců.

Tribunál (dříve Soud 1. stupně) vznikl na základě JEA rozhodnutím Rady funguje od 1.9.1989 odlehčení činnosti ESD + Zvláštní soudní komory: Soud pro veřejnou službu JEA (1986) – přetíženost ESD zmocnění Rady k vytvoření nového soudního orgánu. Stalo se to rozhodnutím čl. 88/591, kdy byl vytvořen v rámci ESD soudu prvního stupně též SPI- Začal funovat v září 1989 a odlehčil ESD, který se tak mohl soustredit na závažnější věci, především na žaloby komise proti čl. st. Smlouva z Nice jej učinila samostatným orgánem. Počet soudců – stejný jako u ESD, ale může být rozšířen na vyšší počet, GA zatím nejsou, ale Statut může zavést. Právní úprava institutů předsedy a takémníka shodná s ESD. Irena Pelikánová Na základě Niceské smlouvy… ukázálo se, že ESD a SPI řeší určité vysoce specializované spory nepolitického, ale právního charakteru – pracovně právní spory zamců ES, spory týkající s práv duševního vlastnictví. Soud pro veřejnou službu vznikl rozhodnutím Rady č. 2004/752 ze dne 2.11.2004 a je složen ze 7 soudců- Funguje od roku 2006

Vedlejší účastenství + opravné prostředky Účastenství v řízení hlavním účastníkem: navrhovatel a odpůrce (jednotlivec = FO/PO, čl. st., orgány EU) vedlejším účastníkem: orgán EU / čl.st. účast na řízení, překládání stanovisek Opravné prostředky možnost: odvolání – ŘOP, jen právní přezkum, nikoliv skutkový revize rozhodnutí – nová skutečnost, zásadní význam pro věc samou čl.st. nebo instituce ES která není stranou řízení, a jsou na věci zainteresování se mohou účastnit řízení a mají možnost předkládat stanoviska, i kdýž se ho řízení přímo nedotýká. viz rozhodnutí ESD – Van Gend en Los často využíván, možnost ovlivňovat rozhodnutí ESD, když se jich může toto rozhodnutí týkat nepřímo v budoucnu, neb rozhodnutí jsou směrodatná v obdobných budoucích případech opravné prostředky: odovlání – řádný opravný prostředek, od SPS k ESD, nebo od SPVS k SPS, jen v otázkách práva, revize - vyskytne-li se po vynesení rozsudku nová skutečnost, která předtím nebyla známá a jde o skutečnost která zásadním způsoem ovlivňuje rozhododnutí ve věci 34

Jazykový režim před ESD vs. obecný jazykový režim 23 úředních jazyků Francouzština Jazykem řízení – kterýkoliv úřední jazyk ES i čeština, jazyk volí žalobce, pokud je žalobcem členský stát nebo jednotlivec, je jazykem řízení jejich jazyk v případě řízení o předběžné otázce, je jazykem řízení jazyk předkládajícího soudu autentický jazyk rozsudku – jazyk řízení publikace dokumentů – franina, anglina, a postupně i další jazyky prosazovatelnost – přes čl. 256 SES soudy členských států 23 úředních jazyků Značení: C-XX/RR, T-XX/RR, F-XX/RR 35

Přehled dalších základních druhů řízení před ESD a Tribunálem Řízení o předběžné otázce nepřímé řízení zahajované z podnětu národního soudu interpretace práva EU (ne rozhodování o meritu sporu) otázka souladu aktu sek. práva s právem primárním Řízení o neplnění povinnosti členským státem Řízení o neplatnosti aktu instituce Řízení o nečinnosti instituce Řízení o náhradě škody Řízení v pracovněprávních záležitostech Řízení o předběžné otázce Soudní dvůr spolupracuje se všemi soudy členských států, které jsou v oblasti práva Společenství soudy obecnými. K tomu, aby bylo zajištěno účinné a stejnorodé uplatňování právních předpisů Společenství a aby bylo zabráněno rozdílnému výkladu, vnitrostátní soudci mohou, a někdy jsou povinni, obrátit se na Soudní dvůr, aby ho požádali o upřesnění výkladu práva Společenství, aby jim například umožnil přezkoumat soulad jejich vnitrostátních právních předpisů s tímto právem. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se může rovněž týkat přezkumu platnosti aktu práva Společenství. Soudní dvůr neodpovídá pouhým posudkem, ale rozsudkem nebo odůvodněným usnesením. Vnitrostátní soud, kterému je rozsudek určen, je vázán daným výkladem při rozhodování o sporu, který projednává. Rozsudek Soudního dvora váže stejným způsobem ostatní vnitrostátní soudy, které by projednávaly tutéž otázku. Na základě předběžných otázek položených někdy i vnitrostátními soudy prvního stupně, byly takto stanoveny některé významné zásady práva Společenství. Žaloba pro nesplnění povinnosti Umožňuje Soudnímu dvoru kontrolovat, zda členské státy dodržují povinnosti, které jsou jim uloženy na základě práva Společenství. Předtím, nežli je věc předložena Soudnímu dvoru, Komise zahájí předběžné řízení, jehož účelem je dát členskému státu příležitost odpovědět na to, co je mu vytýkáno. Pokud toto řízení nepřivede členský stát ke splnění dotyčné povinnosti, může být podána žaloba pro porušení práva Společenství k Soudnímu dvoru. Tato žaloba může být podána buď Komisí – v praxi je toto nejčastější případ –, nebo některým členským státem. Pokud Soudní dvůr shledá, že došlo k porušení, členský stát je povinen v takovém porušení neprodleně ustat. Jestliže Soudní dvůr po novém předložení věci Komisí uzná, že dotyčný členský stát nevyhověl jeho rozsudku, může mu na žádost Komise uložit zaplacení paušální částky nebo penále. Žaloba na neplatnost Žalobou na neplatnost se žalobce domáhá zrušení aktu orgánu (nařízení, směrnice, rozhodnutí). Soudnímu dvoru jsou vyhrazeny žaloby podané členským státem proti Evropskému parlamentu nebo Radě (s výjimkou aktů Rady týkajících se státních podpor, dumpingu a prováděcích pravomocí) nebo podané některým orgánem Společenství proti jinému orgánu Společenství. Soud je příslušný rozhodovat v prvním stupni o všech ostatních žalobách tohoto druhu a zejména o žalobách podaných jednotlivci. Žaloba na nečinnost Umožňuje Soudnímu dvoru a Soudu prvního stupně kontrolovat legalitu nečinnosti orgánů Společenství. Tato žaloba však může být podána teprve poté, co byl orgán vyzván, aby jednal. Jestliže je protiprávnost opomenutí shledána, je dotčený orgán povinen ustat v nečinnosti vhodnými opatřeními. Příslušnost k rozhodování o žalobě na nečinnost se dělí mezi Soudní dvůr a Soud podle stejných kritérií jako v případě žaloby na neplatnost. Smyslem – nejen donutit jednat, ale i případně implikace pro náhradu škody Řízení o náhradě škody kteoru způsobila ES, nikoliv čl.st., tam rozhodují národní soudy

Tribunál rozhoduje o: přímých žalobách podaných jednotlivci proti aktům orgánů Unie; žalobách podaných členskými státy proti Komisi; žalobách podaných členskými státy proti Radě ohledně aktů přijatých v oblasti státních podpor, ochranných obchodních opatření („dumpingu“) a aktů, jimiž Rada vykonává prováděcí pravomoci; žalobách směřujících k náhradě škody způsobené orgány EU nebo jejich zaměstnanci žalobách opírajících se o smlouvy uzavřené Společenstvími, které výslovně stanoví pravomoc Soudního dvora; žalobách týkajících se ochranné známky Unie Soud prvního stupně je příslušný pro rozhodování o: přímých žalobách podaných fyzickými nebo právnickými osobami, které směřují proti aktům orgánů Společenství (které jim jsou určeny nebo jimiž jsou bezprostředně a osobně dotčeny), nebo o nečinnosti těchto orgánů. Jedná se například o žalobu podanou podnikem proti rozhodnutí Komise, jímž je tomuto podniku uložena pokuta; žalobách podaných členskými státy proti Komisi; žalobách podaných členskými státy proti Radě ohledně aktů přijatých v oblasti státních podpor, ochranných obchodních opatření („dumpingu“) a aktů, jimiž Rada vykonává prováděcí pravomoci; žalobách směřujících k náhradě škody způsobené orgány nebo jejich zaměstnanci; žalobách opírajících se o smlouvy uzavřené Společenstvími, které výslovně stanoví pravomoc Soudu; žalobách v oblasti ochranné známky Společenství.

Evropský účetní dvůr 27 členů (za ČR Jan Kinšt) Kontrolní orgán, nezávislé postavení Přezkum hospodaření s financemi EU Nemá rozhodovací pravomoci Výsledky své činnosti publikuje ve výroční zprávě zveřejňované v Úředním věstníku finanční svědomí ES Evropský účetní dvůr byl založen 22. července 1975 Bruselskou smlouvou v souvislosti se vznikem vlastních příjmů Evropských společenství a potřebou vnější kontroly hospodaření s veřejnými financemi. EÚD svým zaměřením posiluje nadnárodní charakter evropské integrace. Hlavní pravomocí Účetního dvora je kontrola finančního hospodaření Evropské unie - jak příjmů (cel, dávek, procent z HNP a DPH), tak výdajů (částky určené k zajištění společných politik, komunitárních programů a projektů). Prověřuje účetní doklady všech institucí EU, členských států i dalších subjektů přijímajících finanční prostředky EU, které mu musí být k dispozici. Veškeré finanční operace musí probíhat v souladu s evropským právem. Účetní dvůr nemá exekutivní pravomoci. Pokud zjistí, že některý z výše uvedených subjektů nezákonně zacházel s financemi EU, může informovat kompetentní instituce. Jedenkrát ročně vydává Účetní dvůr výroční zprávu pro ostatní instituce. V této zprávě podrobně hodnotí kontrolu příjmů a výdajů a toto jeho stanovisko je podkladem pro možný postih orgánu, jenž v uplynulém roce nehospodařil dle daných pravidel. Je povinen zodpovídat dotazy ostatních institucí, vztahující se k výroční zprávě. ORGANIZACE Účetní dvůr má 27 členů. Ti jsou jmenováni Radou (po konzultaci s Evropským parlamentem) na období 6 let. Člen Účetního dvora - auditor musí být kvalifikovaný a nezávislý. Nesmí vykonávat jiné povolání - ať placené, či nikoliv. Pokud poruší některou z podmínek, které jsou pro výkon této funkce stanoveny, může být odvolán Evropským soudním dvorem 38

Hospodářský a sociální výbor Poradní orgán Složen z 344 poradců reprezentujících nejrůznější zájmové skupiny Jeho stanoviska mají značný politický význam – syntetizují rozporné výchozí zájmy 39

Výbor regionů Poradní orgán Složen ze zástupců místních a regionálních samospráv – 344 členů Poskytuje konzultace: povinné - v oblasti vzdělání, kultury, zdravotnictví, budování transevropských sítí, dopravní, telekomunikační a energetické infrastruktury, hospodářské a sociální soudržnosti, politiky zaměstnanosti a sociální legislativy fakultativní – i u jiných legislativních záměrů 40

Evropská centrální banka Spravuje EURO – hlavní orgán HMU – cílem stabilita měna a odpovídající množství v oběhu nezávislá na Komisi i čl. státech Evropská centrální banka byla založena v roce 1998 a jejím úkolem je řídit euro - jednotnou měnu EU - a zabezpečovat stabilitu cen v zemích, které euro používají. Odpovídá rovněž za definování a realizaci měnové politiky v eurozóně. ECB pracuje naprosto nezávisle, není tedy podřízena žádnému jinému orgánu EU ani členských států. ŮSOBNOST ECB Prvořadým cílem ECB je udržovat cenovou stabilitu a ochraňovat tak hodnotu eura. Evropská centrální banka, konkrétně Rada guvernérů, má výlučné právo povolovat vydávání bankovek v eurozóně. Má také právo být konzultována orgány Společenství při přijímání komunitárních právních aktů a také legislativními orgány členských států. ECB dbá na sjednocování podmínek bankovního dohledu v členských státech EU. Evropská centrální banka má dále právo přijímat právní akty a jiné právní nástroje. Jsou jimi zejména nařízení, rozhodnutí, doporučení, stanoviska a dále obecné zásady, pokyny a vnitřní rozhodnutí. Regulatorní pravomoc ECB je omezena ve Smlouvě a Statutu předmětem plnění úkolů určených pro ECB, respektive pro Eurosystém. 41

Evropská investiční banka Finanční instituce Cílem je vyrovnaný a trvalý rozvoj EU Poskytuje půjčky a záruky při podpoře zaostalých regionů, podniků… EIB má právní subjektivitu a jejími členy jsou členské státy EU. 42