Jaké chtějí občané ČR vodní nádrže a kolik jsou ochotní za ně zaplatit? Vojtěch Máca, Milan Ščasný, Iva Zvěřinová konference Vodní nádrže 2017, Brno, 3. 10. 2017

cíl a kontext studie kontext pozornost veřejnosti (epizody povodní – 1997, 2002, 2006, 2009, 2015; a sucha 2000, 2003, 2015) Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod („Generel LAPV, MZe&MŽP 2011) územní ochrana před využitím znemožňujícím budoucí využití pro akumulaci vod  podklad pro územní plánování (PÚR, ÚPD) jedno z adaptačních opatření pro snížení nepříznivých účinků povodní a sucha (§ 28a vodního zákona) - případná realizace v příštích cca 50 až 100 letech, cíl: zjistit přijatelnost výstavby nových nádrží a ochotu podílet se na nákladech případné výstavby nádrží jako těch v Generelu plochy těchto lokalit jsou morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod a mohou sloužit jako jedno z adaptačních opatření pro případné řešení dopadů klimatické změny v dlouhodobém horizontu. - diskuse o aktualizaci Generelu lokalit přirozené akumulace vod (Generel LAPV)

materiál a metody dotazníkové šetření reprezentativní vzorek dospělé české populace (kvótní výběr, respondenti rekrutováni z Českého národního panelu) sběr dat: jaro 2016 pro zjištění preferencí respondentů použita metoda výběrového experimentu (discrete choice experiment) multi-atributová metoda vyjádřených preferencí – respondent volí mezi dvěma či více scénáři popsanými experimentálně stanovenými úrovněmi atributů 2 varianty výběrového experimentu: N=1594 pro Variantu 1 a N=968 pro Variantu 2 při čistění dat vyřazeno 81/50 respondentů, kteří dotazník „odklikali“ (<48% mediánového času vyplnění) a 96/76 respondentů, kteří „protestovali“ proti hypotetickému scénáři či jeho atributům každý respondent provedl 6 voleb (ve variantě 1), resp. 4 volby (ve variantě 2)

materiál a metody atributy výběrového experimentu 4 společné: počet nových přehrad (20-30-45-65-100-120), podíl pro zásobování vodou (0-30-70-100 %), podíl pro ochranu před povodněmi (100%-podíl pro zásobování), měsíční zvýšení vodného placeného domácností (100-250-400-600- 800 Kč) v prvním výběrovém experimentu navíc 2 další: možnost rekreačního využití přehrad (0-30-70-100 %), využití pro výrobu elektřiny (0-30-70-100 %) kombinace jednotlivých úrovní pro jednotlivé výběrové situace stanovena na základě D-efektivního designu

výběrová karta (varianta 1 experimentu)

Pni = Prob(Vni + εni > Vnj + εnj ∀ j  i ) materiál a metody model a analýza dat pro analýzu dat z výběrového experimentu použit model diskrétní volby: Pni = Prob(Vni + εni > Vnj + εnj ∀ j  i ) vysvětlovaná proměnná: volba plánu nebo současného stavu vysvětlující proměnné: atributy výběrového experimentu socioekonomické charakteristiky respondentů použity jako doplňující vysvětlující proměnné

výsledky regresní model (panelový probit s náhodnými koeficienty)   VARIANTA 1 VARIANTA 2 koeficient sm. chyba konstanta (=20 přehrad, 0 % pro zásobování vodou) 0.8452 *** 0.0857 1.4541 0.1078 počet přehrad=30 -0.0383 0.0801 -0.2202 * 0.1011 počet přehrad=45 -0.0354 0.0766 -0.3038 ** 0.1010 počet přehrad=65 -0.1770 0.0661 -0.4492 0.0978 počet přehrad=100 -0.1753 0.0619 -0.7310 0.1001 počet přehrad=120 -0.1320 0.0584 -0.7522 0.1021 hl. účel-zásob. vodou (1 % přehrad) 0.0001 0.0005 0.0013 0.0008 vedl. účel-elektřina (1 % přehrad) 0.0004 vedl. účel-rekreace (1 % přehrad) -0.0009 náklady plánu -0.0013 -0.0018 sigma 1.34 0.0453 1.44 0.0781 rho 0.57 N 1417 842 log-likelihood -5058.9 -1964.7 hladina statistické významnosti: '***' 0.001 '**' 0.01 '*' 0.05

výsledky vyšší počet přehrad v plánu snižuje pravděpodobnost jeho volby respondenti nemají statisticky významně odlišné preference pro účel - ochrana před povodněmi je pro ně srovnatelně důležitá jako zajištění zásobování vodou vyšší využití přehrad pro výrobu elektřiny (Varianta 1 výběrového experimentu) zvyšuje pravděpodobnost volby plánu přehrad, zatímco vyšší využití pro rekreační účely pravděpodobnost volby plánu přehrad snižuje ze socioekonomických proměnných testovaných jako dodatečné vysvětlující proměnné, je statisticky významný pouze příjem domácnosti (~ předpokladům ekonomické teorie)

predikce volby plánu přehrad (varianta 2 výběrového experimentu) výsledky pravděpodobnost volby plánu přehrad koreluje negativně s počtem přehrad v plánu a se zvýšením vodného predikce volby plánu přehrad (varianta 2 výběrového experimentu) horní a spodní hrana krabice označuje první a třetí kvartil a pruh uvnitř medián.

predikce volby plánu přehrad podle počtu přehrad, podílu využití pro výrobu elektřiny a zvýšení vodného (Varianta 1 výběrového experimentu)

Výsledky: ochota platit za realizaci plánu (Kč/měsíc/domácnost, ve Variantě 1 uvažováno rekreační využití z 50 %) Počet přehrad v plánu Varianta 1 Varianta 2 Podíl přehrad využitých pro výrobu elektřiny 0 % 30 % 70 % 100 % -  20 595 (*) 624 (*) 662 (*) 691 (*) 822 30 698 45 650 65 478 (*) 507 (*) 546 (*) 575 (*) 568 100 409 120 512 541 580 609 397 * mezi plány s 20/30/45 přehradami a plány s 65/100 přehradami není statisticky signifikantní rozdíl … bezmála 30 % respondentů ovšem nevědělo, kolik platí za vodné a stočné; ti, co věděli, platí v průměru >500 Kč/měsíc.

Závěr takřka 60 % respondentů vyjádřilo pozitivní ochotu platit pro některou z podob představeného plánu výstavby přehrad na ochranu před povodněmi a/nebo zásobování vodou  některá jiná opatření jsou ovšem populárnější… ochota platit je o 15-20 % vyšší, pokud jsou přehrady zároveň využity pro výrobu elektřiny (a naopak nižší, jsou-li využívány k rekreačním účelům)  rozdíl mezi podporou plánu se 100% využitím pro výrobu elektřiny a 0% využitím pro rekreaci a plánem s opačnými charakteristikami je 40 % při extrapolaci ochoty platit za plán s 65 nádržemi na všechny české domácnost se dostáváme k částce 27 mld. Kč/rok

Která z následujících opatření zmírňující dopady povodní a sucha by podle Vás měla, nebo neměla být zavedena?

Závěr takřka 60 % respondentů vyjádřilo pozitivní ochotu platit pro některou z podob představeného plánu výstavby přehrad na ochranu před povodněmi a/nebo zásobování vodou ochota platit je o 15-20 % vyšší, pokud jsou přehrady zároveň využity pro výrobu elektřiny (a naopak nižší, jsou-li využívány k rekreačním účelům)  rozdíl mezi podporou plánu se 100% využitím pro výrobu elektřiny a 0% využitím pro rekreaci a plánem s opačnými charakteristikami je 40 % při extrapolaci ochoty platit za plán s 65 nádržemi na všechny české domácnost se dostáváme k částce ~27 mld. Kč/rok

Děkuji za pozornost vojtech.maca@czp.cuni.cz Poděkování: Tento výzkum byl podpořen z projektů „Podpora výměny informací o dopadech změny klimatu a adaptačních opatření na národní a regionální úrovni“ (EHP-CZ02-OV-1-011-2014) financovaného z EHP fondů 2009-2014 – programu CZ02 – Životní prostředí a GEMCLIME – Globální excelence v modelování klimatu a energetiky financovaného z programu Horizont 2020