Setkání pracovníků městských a obecních úřadů - Zlín

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Ing. Hana Procházková (Úřad práce Pardubice)
Advertisements

Příprava krajů na programovací období Tisková konference , Praha.
Evropa 2020 Integrované směry
Tvorba OP pro programovací období Kontext a vazby OP •EU jako ek. nejrozvinutější společenství na světě – charakterzované sociálním smírem.
Východiska EU pro zaměření priorit Olomouckého kraje v kohezní politice EU Budoucnost Olomouckého kraje v rámci kohezní politiky EU 2014+,
Představení Generálních sekretářů a generálního zmocněnce Aktuální stav přípravy 2014 – 2020.
Aktuální proces přípravy programového období 2014+
Aktuální stav čerpání evropských fondů Příprava na další programovací období z pohledu regionů Mgr. Radko Martínek hejtman Pardubického kraje.
Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, , Přerov.
Kohezní politika a venkov 2014+
Kohezní politika EU – současnost a perspektiva Radomír Špok Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.
MAS Lužnice, o.s. Příprava strategie MAS Lužnice na období
Nástroj pro realizaci IS rozvoje území. Umožňuje koordinaci navzájem provázaných a územně zacílených intervencí z různých prioritních os jednoho či více.
Regionální politika a strukturální fondy Evropské unie
Nástroj změny v místním prostředí
Co je nového v evropských fondech Datum: Místo: Ostrava David Sventek.
Budoucnost strukturálních fondů Plzeň |Arnost Marks
CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic
Regionální politika v České republice a Evropské unii 5 Národní rozvojový plán ČR Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti.
Příprava krajů na programovací období Praha
Udržitelná energetika 3 Czech BCSD Praha, Ing. Vladimír Vlk, energetický poradce.
Chomutov, RNDr. Josef POSTRÁNECKÝ URBÁNNÍ DIMENZE VÝHLED V OBDOBÍ 2014+
Příprava programového období Aktuální proces přípravy programového období Zpracoval: Nazim Afana Datum: duben 2013.
Společná budoucnost Evropy a jejich měst Městská dimenze jako jedna z priorit kohezní politiky Oldřich Vlasák Poslanec Evropského parlamentu Předseda Svazu.
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Daniel Braun 1. náměstek ministra Výsledky střednědobého hodnocení, návrh rozvojových cílů.
Strukturální politika
ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR CESTA K INFORMACÍM O EVROPSKÉ UNII V ČESKÉ REPUBLICE.
Mgr. Martin Turnovský, MBA Sekce rozvoje podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti © Ministerstvo průmyslu a obchodu Strategické záměry a.
Členství ČR v EU II. Regionální politika EU března 2010.
Potřeby obcí a jejich financování v období Ing. Dan Jiránek XV. Celostátní finanční konference Praha, 29. listopadu 2012.
Regionalistika 2 Strategické řízení a jeho využití ve veřejné správě v ČR.
1 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Programovací období
Příprava programového období Ministerstvo pro místní rozvoj.
Strukturální fondy EU a priority MŠMT Ondřej Liška ministr školství, mládeže a tělovýchovy.
Příprava na období 2014 – 2020 Cíl 2 „Evropská územní spolupráce“ Ostrava, 29. listopadu 2012.
Program rozvoje venkova na období možnosti podpor pro obce Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA JIHLAVY DO ROKU 2020 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A SOUSTAVU NATURA 2000.
Územní dimenze a nové nástroje v programovém období Mgr. Jelena Kriegelsteinová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
Zájmové sdružení právnických osob OK4Inovace Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje
Zkušenosti s činností ROPu Střední Morava a náhled na implementaci v příštím programovém období aneb od administrace k řízení EU fondů Roztoky.
Kulatý stůl pro NNO k problematice přípravy NRP Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství.
Informační setkání k přípravě Olomouckého kraje na kohezní politiku EU , Jeseník.
Strategie sociálního začleňování na období let 2012 – 2020 Příspěvek ke konferenci "Sociálně vyloučené lokality - vznik, rizika, možnosti řešení"
Příprava na programovací období východiska a přístupy.
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Podřipsko Vzdělávání.
1 Aktuální otázky budoucnosti kohezní politiky EU Ing. arch. Daniela Grabmüllerová, MBA, Ph.D. ředitelka Odboru evropských záležitostí Ministerstvo pro.
Integrovaný regionální operační program Mgr. Jan Veselský, Centrum pro regionální rozvoj České republiky Praha- Dotační možnosti a aktuální výzvy.
Integrovaná strategie rozvoje území , Vrbátky.
Regionální interveční rámec pozice AK ČR pro programové období 2014+
Daniel Braun Konference „Moravskoslezsko “, Ostrava Příprava budoucího programového období
ITI METROPOLITNÍ OBLASTI (MO) Dr. Ing. Marie Zezůlková Kancelář strategie města.
Veřejné rozpočty Mgr. Oldřich Hájek.
Regionální politika EU v období
Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje ČR
ROP JV – informace o novém programovém období
Aktuální otázky v oblasti kohezní politiky a rozvoje měst
STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR
Starosti starostů s evropskými fondy, Praha
Koncepce rozvoje sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením poskytovaných příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje na období Luhačovice.
STRATEGII REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR
The Ministry for Regional Development of the Czech Republic (MRD)
LIPSKÁ CHARTA o udržitelných evropských městech
Plán činnosti PS na rok 2009 Náměty na činnost PS
Nástroj změny v místním prostředí
Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Praha, 22. června 2012
Rozvoj inovací v EU.
Tvorba veřejných projektů – příklad Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Mgr. Bc. David Póč Oddělení pro strategii a rozvoj/Katedra.
Nástroj změny v místním prostředí
VENKOV SPOV ČR
Nástroj změny v místním prostředí
Transkript prezentace:

Setkání pracovníků městských a obecních úřadů - Zlín Kohezní politika po roce 2014 - její zaměření a význam pro obce Zlínského kraje Pracovníci odboru strategického rozvoje KÚ ZK

Kohezní politika pro období 2014 – 2020 Program jednání Kohezní politika pro období 2014 – 2020 - Úvod do problematiky (Mgr. Milan Filip) - Zhodnocení končícího programového období 2007 - 2013 (Ing. Ivana Habartová) - Kohezní politika po roce 2014 o Východiska pro nové období (Mgr. Milan Filip) o Nařízení EK (PhDr. Jana Pšejová) o Pozice ČR a Zlínského kraje: Priority pro nové období (Mgr. Milan Filip) o Přeshraniční spolupráce ČR/SR v novém programovacím období (Mgr. Milan Filip) - Diskuse

Dotační politika Zlínského kraje Program jednání Koncepční činnost a významné rozvojové projekty realizované ve Zlínském kraji Strategické plánovaní ve Zlínském kraji (RNDr. Jan Vaňek) RIS – Aktualizace Akčního plánu RIS (Ing. David Mareček) Brownfields ve Zlínském kraji (Ing. Ivana Habartová) Dotační politika Zlínského kraje - Regionální operační program Střední Morava – Aktuální informace (Ing. Jana Koldová)

Přidělené finanční prostředky jako makroekonomický stimul 2,6 mld. EUR v období 2004-2006 26,7 mld. EUR v období 2007-2013 Jedná se o investice do našeho sociálního, hospodářského a územního rozvoje Tyto investice probíhají na základě identifikace reálných potřeb a identifikace nejefektivnějších oblastí vedoucích právě k tomuto rozvoji 2007-13 (rozděleno do 7 let, roční alokace ve výši téměř 10% státního rozpočtu ČR)

Komentář a zkušenosti stávajícího období Příprava programů pro stávající období byla poznamenána dlouhodobým ekonomickým růstem nejen ČR, ale i Evropy – dnes je situace odlišná ČR má v přepočtu na obyvatele největší objem dotací z celé EU – dokážeme je skutečně vyčerpat ? (a s jakými přínosy a dopady) Velký počet operačních programů z toho plyne komplikovaný systém implementace Široce vymezené priority společně s indikátory neprovázané na cíle programů a NSRR Převládá resortismus oproti systémovému přístupu (neprovázanost a nedostatečná synergie) Vysoké riziko netransparentnosti v důsledku politických vlivů, lobbingu, střetu zájmů, korupčního jednání, prosazování zájmů určitých skupin a subjektů poddimenzovanost personálních kapacit a jejich nedostatečná zkušenost v některých OP, způsobená značnou fluktuací

Komentář a zkušenosti stávajícího období Regionální zkušenosti V regionech jsou díky ROP úspěšně rozvíjeny kapacity a získávány zkušenosti s plánováním a s realizací kohezní politiky Bude důležité, abychom využili získané zkušenosti nejen z implementace, ale i s plánováním a s realizací.

Aktuální stav diskuse a vyhodnocení klíčových dokumentů o budoucnosti Kohezní politiky EU po roce 2013 Diskuse započala v září 2007 a od té doby je rámována několika zásadními dokumenty, ovlivňujícími její obraz: Strategie EU 2020; Agenda pro reformovanou Kohezní politiku (prof. Fabrizio Barca); Orientation Paper (Pawel Samecki); Reforma rozpočtu EU; Proces přípravy na příští programovací období Kohezní politiky EU po roce 2013 začíná nabývat na intenzitě; Akademická diskuse se pozvolna přetváří v politickou agendu;

Strategie EU 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Základní dlouhodobý strategický ekonomický rámec EU v horizontu roku 2020; Dokument zásadně ovlivňující budoucí podobu kohezní politiky Tři hlavní směry: INTELIGENTNÍ RŮST – inovace, vzdělávání, digitální společnost - růst prostřednictvím znalostních a inovačních faktorů UDRŽITELNÝ RŮST – klima, energie a mobilita, konkurenceschopnost - Konkurenceschopnější, propojenější a ekologičtější ekonomický systém a aktivity RŮST PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ – zaměstnanost, boj proto chudobě - vstřícnost vůči občanskému začleňování a averze vůči jakýmkoliv formám diskriminace a bariérám tomuto procesu;

Cíle Strategie 2020 1.Zaměstnanost Zaměstnat 75 % osob ve věkové kategorii od 20 do 64 let 2. Výzkum, vývoj a inovace Investovat 3 % HDP Evropské unie (kombinace veřejných a soukromých zdrojů) do výzkumu, vývoje a inovací 3. Změna klimatu a energetika Snížit emise skleníkových plynů o 20 % (nebo dokonce o 30 %, pokud k tomu budou vytvořeny podmínky) ve srovnání se stavem v roce 1990 Zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 % Zvýšit energetickou účinnost o 20 % 4. Vzdělávání Snížit míru nedokončení studia pod 10 % Dosáhnout ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40 % podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva 5. Chudoba a sociální vyloučení Snížit alespoň o 20 milionů počet lidí, kteří žijí v chudobě a sociálním vyloučení nebo jsou na pokraji chudoby a hrozí jim sociální vyloučení

Pět hlavních cílů – Cíl 1 Návrh EK Zvýšení míry zaměstnanosti populace ve věku 20-64 let minimálně na 75%. Pozice ČR Souhlas. Zvyšování míry zaměstnanosti je jedním z klíčových faktorů budoucího růstu zejména s ohledem na demografický vývoj ve většině členských států. Aktuální stav v ČR V roce 2008 72,4%, v roce 2009 70,9%.

Pět hlavních cílů – Cíl 2 Návrh EK Pozice ČR Aktuální stav v ČR Investice do oblasti výzkumu a vývoje na úrovni 3% HDP. Pozice ČR Souhlas. Investice v této oblasti jsou jedním z klíčových faktorů pro zvyšování konkurenceschopnosti ekonomik členských států EU. Aktuální stav v ČR V roce 2009 1,54%.

Pět hlavních cílů – Cíl 3 Návrh EK Pozice ČR Aktuální stav v ČR Energetický cíl 20-20-20 - 20% snížení energetické náročnosti ekonomiky - 20% podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě - 20% redukce emisí CO2 (oproti r. 1990). Pozice ČR Souhlas Aktuální stav v ČR Redukce skleníkových plynů v ČR v roce 2008 činila 23,7 %. Podíl OZE na konečné spotřebě elektřiny v roce 2008 činil 5,2%, pro rok 2009 se odhaduje 6,8%.

Pět hlavních cílů – Cíl 4 Návrh EK Pozice ČR Aktuální stav v ČR Zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30-34 na 40% (nyní 31%). Snížení počtu žáků předčasně opouštějících vzdělávací systém na méně než 10% (nyní 15%). Pozice ČR Souhlas s tím, že ČR klade důraz na udržení a posílení kvality vysokoškolského vzdělávaní, zlepšení podmínek pro terciární vzdělávání osob již zaměstnaných a rovněž na prosazování principu celoživotního učen . Aktuální stav v ČR V roce 2009 předčasně opustilo vzdělávací systém 6% žáků . Ve věkové skupině 19-letých je v ČR 84% vysokoškoláků.

Pět hlavních cílů – Cíl 5 Návrh EK Aktuální stav v ČR Snížení počtu obyvatel žijících pod hranicí chudoby o 25%, tedy o 20 miliónů lidí. Aktuální stav v ČR V ČR v současnosti pod hranicí chudoby žije 8-9 % obyvatel. ČR je tak členským státem s nejnižším počtem osob, žijících pod hranicí chudoby v celé EU.

Agenda pro reformovanou Kohezní politiku (prof. Fabrizio Barca) Deset pilířů: 1: Soustředění se na hlavní priority EU by měla soustředit přibližně 65 % svých zdrojů na financování tří až čtyř hlavních priorit, podíl jednotlivých členských států a regionů by se měl lišit v závislosti na potřebách a strategiích. Kritéria pro přidělování finančních prostředků by se v podstatě neměla měnit (tj. základem by měl být HDP na obyvatele). Jedna či dvě hlavní priority by se měly zaměřit na sociální začleňování. 2: Nový strategický rámec Je nezbytné posílit strategický dialog mezi Komisí a členskými státy (případně regiony), jenž bude vycházet z evropského strategického rozvojového rámce, v němž jsou stanoveny jasně formulované zásady, ukazatele a cíle pro posouzení dosahovaných výsledků. 3: Nový smluvní vztah, provádění a podávání zpráv Komise a členské státy by měly vypracovat nový typ smluvního ujednání (smlouva o národním strategickém rozvoji) zaměřeného na výsledky a ověřitelné závazky. 4: Posílená správa pro hlavní priority Komise by měla stanovit soubor „podmínek“určených vnitrostátním institucím, jejichž splnění by podmiňovalo přidělení finančních prostředků, a měla by posuzovat pokrok při dosahování cílů. 5: Podporování dodatečných, inovativních a flexibilních výdajů Komise by měla vytvořením přímé vazby na Pakt o stabilitě a růstu posílit zásadu „adicionality“,která zajišťuje, že členské státy nebudou nahrazovat vnitrostátní výdaje výdaji EU. Smluvní závazek je nezbytný, pokud má být zajištěna inovativnost a přidaná hodnota opatření.

Agenda pro reformovanou Kohezní politiku (prof. Fabrizio Barca) 6: Podpora experimentování a mobilizace místních subjektů Komise a členské státy by měly podporovat experimentování a dosažení lepší rovnováhy mezi vytvořením pobídky pro zapojení do politik na místní úrovni a zabráněním tomu, aby se politiky „zmocnily“ zájmové skupiny. 7: Podporování procesu učení: krok směrem k prozíravému posuzování dopadů Lepší vypracování a provádění metod odhadování výsledků, kterých by se dosáhlo, kdyby nedošlo k intervenci, by vedlo k lepšímu pochopení toho, co kde funguje, a k uplatnění určité disciplíny při přípravě činností. 8: Posílení úlohy Komise jako„kompetenčního centra“ Zabezpečit více specializovanou odbornost v Komisi s lepší koordinací mezi generálnímiředitelstvími, která by odpovídala posílené úloze a volnosti uvážení Komise v rámci politiky. Vyžadovalo by to výrazné investice do lidských zdrojůa organizačních změn. 9: Zajištění finanční správy a kontroly Dosažení vyšší účinnosti při správě strukturálních fondů pokračováním v probíhajícím programu zjednodušování a zvážením jiných možností snižování nákladů a zátěže pro Komisi, členské státy a příjemce. 10: Posílení systému kontroly a bilancování na vysoké politické úrovni Posílení systému kontroly a bilancování mezi Komisí, Evropským parlamentem a Radou ustanovením formální Rady pro politiku soudržnosti. Podpora probíhající diskuse o obsahu, výsledcích a dopadech politiky soudržnosti.

Orientation Paper (Pawel Samecki) Posílená efektivnost Kohezní politiky EU: Koncentrace na omezený počet priorit (explicitní soulad se Strategií EU 2020); Silnější vazba mezi výsledky a podmínkami, za nichž jsou poskytovány finanční prostředky; Zesílení strategického zaměření Kohezní politiky EU; Zvýšená propojenost se sektorovými politikami na národní i unijní úrovni; Jednodušší, efektivnější a transparentnější management a kontrolní systém

Architektura politiky soudržnosti 2007 - 2013 2014 - 2020 Konvergence <75% (pro CF <90% ) HDP EU 25 + přechodná podpora (<75_HDP EU15, >75% HDP EU 25) 251 mld EUR Méně rozvinuté regiony <75% (pro FS <90% ) HDP EU 27 221,3 mld EUR Přechodné regiony 75% < HDP EU 27 < 90% 38,9 mld EUR Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 49 mld EUR Více rozvinuté regiony 53,1 mld.EUR Evropská územní spolupráce 7,75 mld.EUR Územní spolupráce 11,7 mld.EUR Connecting Europe 40 mld.EUR + 10 mld z FS Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (vč.Leader +) a Evropský rybářský fond mají vlastní právní základ a nejsou součástí politiky soudržnosti. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský rybářský fond zahrnuty do společného rámce (CSF fondy)

Zeměpisné pokrytí podpory 3 kategorie regionů Méně rozvinuté regiony Přechodové regiony Více rozvinuté regiony

Hlavní milníky Zveřejnění 5. kohezní zprávy – 11/2010 Schválení Pozice krajů České republiky k závěrům 5. kohezní zprávy – leden/2011 Vláda ČR projednala materiál ke Kohezní politice – srpen/2011, usnesení č. 650/2011 Zveřejnění návrhu nové legislativy – říjen/2011 A dále… Vyjednávání víceletého finančního rámce - do konce 2012 Další postup z pohledu krajů – pozice AKČR březen/2012

Pátá kohezní zpráva Pátá kohezní zpráva – zveřejněna 10. listopadu 2010. jasné pokyny a strategičtější přístup k vyjednávacímu procesu i navazujícím krokům soustředit unijní prostředky na malý počet priorit zohledňující specifické potřeby regionu uplatnit přístup zaměřený na výsledky, využívat měřitelných cílů a ukazatelů výsledků podpořit využívání nových finančních nástrojů posílit územní soudržnost a roli městských agend s přesnějším určením využití unijních prostředků

Pozice krajů České republiky k závěrům 5. kohezní zprávy 14.1 2011 Propojení politiky soudružnosti se Strategií EU 2020 Zlepšení hodnocení výsledků výkonnosti Podpora využívání nových finančních nástrojů Zefektivnit a zjednodušit systém poskytování podpory Snižování administrativní zátěže

Strategie krajů Územní přístup („place-based“ ) je místně orientovaný model rozvoje, realizovaný dlouhodobou strategií zaměřenou na vypořádání se s přetrvávajícím nevyužíváním potenciálu dané lokality a na snížení přetrvávajícího sociálního vyloučení v konkrétních místech prostřednictvím vnějších intervencí a víceúrovňového řízení. Zpracování návrhu priorit musí vycházet z jasně a měřitelně stanovených cílů spojených a odvozených od potřeb rozvoje území.

Kohezní politika EU po roce 2013 – pozice krajů Kohezní politika by měla i nadále přispívat ke zmenšování rozdílů mezi regiony, jedná se o součást regionální politiky EU. Pro řešení většiny socioekonomických problémů neexistuje „univerzální“ řešení; aby byla pomoc účinná, musí být „šitá na míru“ danému území. Základním cílem kohezní politiky by mělo být zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých regionů. Cíle České republiky v programovacím období 2014+ musí respektovat to, že dojde k posunu: od doby doplňování územní infrastrukturou a vybavenosti k ekonomickému růstu a podpoře efektivity a inovací, od doby závislosti na evropských finančních zdrojích k využívání vlastních – národních – prostředků, od doby naprosté převahy dotačního financování ke kombinaci dotací s revolvingovými nástroji.

Index regionální konkurenceschopnosti Východiska na evropské úrovni: „Studie regionálního indexu konkurenceschopnosti“ (EU Regional Competitiveness Index 2010) je východiskem pro „Pátou zprávu o hospodářské, sociální a územní soudržnosti“. => Evropská unie měří svoji konkurenceschopnost, chce a musí být i nadále být konkurenceschopnou ekonomikou vůči světovým ekonomikám.

Index regionální konkurenceschopnosti Východiska na národní (regionální) úrovni: Evropská unie je unií regionů, regionů soudržnosti. Z národní úrovně konkurenceschopnost řeší „Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR“ (nejde do úrovně regionů soudržnosti) a „Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020“ (je zpracovaná návrhová část).

Index konkurenceschopnosti

Index regionální konkurenceschopnosti Je bezrozměrné číslo hodnotící rozvoj jednotlivých Regionů soudržnosti (v následující analýze hodnota 1=nejlepší, hodnota 5=nejhorší). Index konkurenceschopnosti je agregován do 11 pilířů: základní skupina Instituce Makroekonomická stabilita Infrastruktura Zdraví a zdravotnictví, sociální služby Kvalita základního a středoškolského vzdělávání podpora efektivity Vysokoškolské vzdělávání a celoživotní učení Efektivita trhu práce Velikost trhu podpora inovací Technologická připravenost Sofistikovanost podnikání Inovace

Index regionální konkurenceschopnosti Pilíře indexu regionální konkurenceschopnosti v ČR: Pátá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti rozpracovává pilíře „pouze“ do úrovně regionů soudržnosti. => s ohledem na mezikrajské odlišnosti je potřeba znát rozvoj (stav) jednotlivých pilířů i do úrovně krajů, Výsledek rozvoje (zaostalosti) jednotlivých pilířů v jednotlivých krajích (regionech soudržnosti) nedeterminuje potřebu investic. Teprve na základě zhodnocení potenciálu (absorpční kapacity) krajů, regionů soudržnosti lze zvolit vhodnou investiční strategii.

Index regionální konkurenceschopnosti REGIONY SOUDRŽNOSTI: vypočtené hodnoty indexu konkurenceschopnosti (varianta 1 – průměr všech pilířů)

Pozice krajů České republiky k závěrům 5. kohezní zprávy – 14.1 2011 Volba vhodných strategii a z nich odvozené možné scénáře a to jak na úrovni EU, tak v rámci České republiky, bude znamenat přizpůsobení investiční strategie regionů tak, aby byly posíleny jejich specifické přednosti a eliminovány nedostatky, a to právě vhodně zvoleným mixem priorit, dle jejich stupně rozvoje. Dle rozvinutosti regionu realizuji investiční strategii – stabilizační, zvýšení konkurenceschopnosti a konvergenční typ regionu/ skupina Méně rozvinuté regiony Středně rozvinuté regiony Vysoce rozvinuté regiony Základní skupina (%) 50 40 30 Účinnost (%) Řízení inovací (%) 10 20

Program rozvoje venkova v novém období Politika soudržnosti (ERDF, ESF, FS) je v současném období doplňována politikou rozvoje venkova v rámci společné zemědělské politiky (financované z EAFRD) Současný Program rozvoje venkova financovaný z EAFRD (Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova) je nedostatečně provázán se stávajícími OP v ČR Politika rozvoje venkova ve stávající podobě podporuje spíše zemědělce a nezemědělské podnikání zemědělců

Jakou chceme Kohezní politiku v ČR pro rozvoj obcí, měst a krajů ? Potřeby rozvoje území na příkladu Olomouckého kraje: Je možné mít stejný přístup k rozvoji odlišných území? Příklad: place-based přístupu: Diverzifikace – jsou problémy shodné? Je možné řešit stejnou strategii na Hané (charakteristický venkov se zemědělskou výrobou) – souměstí Olomouc-Přerov-Prostějov (průmyslová oblast) – a Jeseníky (venkovské horské území se špatnou dostupností, ale s potenciálem využití přírodních podmínek )?

Jakou chceme Kohezní politiku v ČR pro rozvoj obcí, měst a krajů ? V regionech bude nutné rozvíjet spolupráci mezi obcemi, městy a kraji jako nezbytnou podmínku efektivně realizovaných investic V jednotlivých regionech bude nutné s ohledem na místní podmínky definovat logická území, na něž budou zaměřeny rozvojové strategie Na úrovni obcí, měst a krajů bude nutné zkvalitnit strategické plánování s důrazem na stanovení měřitelných cílů při využití potenciálu území s důrazem na monitorování a hodnocení V oblasti implementace je nutné zvolit takový model, který se oprostí od stávajících negativních zkušeností a naopak využije pozitivní zkušenosti tak, aby byly splněny požadavky na úspěšnou implementaci definovanou výše uvedenými tezemi…

Usnesení vlády č. 650 z 31. 8. 2011 Vláda ČR bere na vědomí:    1. Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky Evropské unie po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů Evropské unie po roce 2013, obsažený v části III materiálu č.j. 836/11; 2. jako národní rozvojové priority pro vymezení operačních programů pro programové období 2014 – 2020    a) zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky,    b) rozvoj páteřní infrastruktury,    c) zvyšování kvality a efektivity veřejné správy,    d) podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví,    e) integrovaný rozvoj území;

Národní rozvojové priority projednané vládou ČR

Usnesení vlády č. 650 z 31. 8. 2011 Na základě usnesení vlády ze dne 31. srpna 2011 č. 650 má MMR mandát: rozpracovat národní rozvojové priority do úrovně vymezení budoucích operačních programů – do dubna 2012, připravit a vyjednat Smlouvu (dnes již Dohoda) o partnerství (která bude obsahovat operační programy) – průběžně, koordinovat přípravu budoucích programových dokumentů - průběžně.

Tematické okruhy - TO znamenají převodník mezi cíli priorit a cílů budoucích OP. Efektivní trh práce – cíle: efektivní trh práce, vzdělávání, celoživotní učení, zvyšování kvalifikace, udržet zaměstnanost osob nad 55, zvýšit zaměstnanost žen s dětmi, aj. Funkční výzkumný a inovační systém – efektivní řízení aplikovaného výzkumu a vývoje, propojení poptávky podnikatelů s nabídkou VaV institucí, vznik nových technologických podniků, aj. Konkurenceschopné podniky – zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky s důrazem na aktivity ne přímo vázané na VaV, aj. Mobilita, dostupnost, sítě, energetika – dobudování páteřních komunikací, dostupnost a udržitelná doprava, moderní technologie. Efektivní správa a instituce – zvýšení kvality státní správy a samosprávy, transparentnost, soudnictví. Integrovaný rozvoj území – posílení konkurenceschopnosti regionů (zdůraznění významu rozvojových pólů) a posilování územního principu/soudržnosti. Boj s chudobou, inkluze, zdraví – řešení problémů vyloučených lokalit, dostupnost sociálních služeb, aj. Životní prostředí – snížení energetické náročnosti ekonomiky, budov, řešení vybraných problémů ochrany prostředí a přírody, aj.

Problémové analýzy krajů O zpracování problémových analýz byly požádány dotčené resorty a všechny kraje (dodání prosinec 2011). Účel problémových analýz: Navrhnout smysluplné priority a opatření se znalostí skutečných potřeb za účelem nejvhodnějšího nastavení budoucích intervencí. Náplň problémových analýz: Na základě analýzy stávajícího stavu identifikovat hlavní problémy v dané oblasti/kraji. Stanovit cíle a priority, které reagují na klíčové problémy a jsou ve vazbě na hlavní strategické dokumenty (EU2020, NPR, aj.). Rozpracovat gesci za řešení problémů. Navrhnout vhodné indikátory.

Vymezení Regionální dimenze Operační programy (tematické i regionálně zaměřené) budou reflektovat specifické regionální potřeby či regionální rozdíly. Zdůvodnění: prohlubující se regionální rozdíly v ekonomické a sociální výkonnosti krajů resp. okresů, ve kterých se následně koncentrují disparity v nezaměstnanosti, životní úrovni a sociální situaci obyvatel. Vymezení Regionální dimenze Vyčlenění území, pro jehož podporu je určen speciálně zaměřený regionální operační program či programy Vyčlenění potřeby/prostoru uplatnění RD v rámci podpůrných nástrojů tematických programů (samostatná priorita/ intervence/ opatření) Modifikace hodnotících kritérií Zastoupení regionálních aktérů v orgánech rozhodujících o výběru akcí Zastoupení regionálních aktérů mezi příjemci podpory z tematických programů

Urbánní dimenze Identifikované problémy: Priority: nevhodná struktura ekonomiky, slabá inovativní výkonnost zhoršující se demografická a sociální situace (stárnutí populace, růst domácností jednotlivců) kapacitně či technicky nevyhovující technická, dopravní a environmentální infrastruktura občanská vybavenost a veřejné služby. Priority: konsolidace měst představujících póly růstu; infrastruktura, dopravní obslužnost a dostupnost; stimulace hospodářského rozvoje a podpory podnikání; investice do lidských zdrojů a vzdělávání, veřejného zdraví, sociální soudržnosti; podpora vědy, výzkumu, inovací, informačních technologií; zajištění zdravého životního prostředí; partnerství a spolupráce v území, tvorba sítí a udržitelnost jejich fungování.

Integrované přístupy - nástroje Integrované územní investice (Integrated Territorial Investments - „ITI“) Integrované plány měst a území, v rámci více než jedné prioritní osy jednoho nebo více operačních programů. Místní rozvoj s využitím místních komunit (Community Led Local Development – „CLLD“) vychází z podoby programu LEADER, bude řešeno územní a tematické vymezení. Společné akční plány (Joint Action Plan – „JAP“) dosud není vyjasněna podoba nástroje.

Příklad „multi-financování“

Pozice AKČR ze dne 2. března 2012 (jednání hejtmanů s ministrem pro místní rozvoj) požaduje, aby byly v rámci kohezní politiky v letech 2014 – 2020 zachovány regionální operační programy a regionální rady jako jejich řídící orgány pro uplatnění územního přístupu v rámci kohezní politiky 2014-2020, a to s ohledem na zvýšení efektů z kohezní politiky, řešení disparit a rozvojových potřeb regionů je připravena jednat o změně postavení regionálních rad tak, že do jejich orgánů budou zapojeny nejen kraje a zástupci měst, ale také příslušná ministerstva a hospodářští partneři požaduje, aby řešení disparit a rozvojových potřeb regionů bylo řešeno také s ohledem na závěry ministerstvem pro místní rozvoj zpracovávané strategie regionálního rozvoje deklaruje, že zpracuje alternativní návrh vymezení operačních programů k návrhu MMR při respektování připravovaných nařízení Evropské unie a předloží jej Vládě ČR a Evropské komisi k vyjádření a podpoře

Hlavní teze pro nejbližší období Systémové pojetí přístupu k politice soudržnosti Zpracování alternativního návrhu vymezení operačních programů – AKČR (východisko dané Programovým prohlášení vlády ČR: „radikální snížení počtu operačních programů a jejich podřízení vládě“) Další postup přípravy krajů vyplyne z pozice AKČR a z projednání zástupců AKČR s vládou ČR

Jak zajistit financování rozvojových aktivit po roce 2014+ v obcích, městech, krajích – v celé České republice ? O to se právě nyní hraje! Buďme aktivní: reformní směřování ČR kohezní politika EU po roce 2014+ generování zdrojů pro rozvoj

Méně investic do log a více reálných výsledků… …období post 2014

DĚKUJEME VÁM ZA POZORNOST! Pracovníci odboru strategického rozvoje kraje Krajského úřadu Zlínského kraje