Digitální učební materiál Název projektu: Inovace vzdělávání na SPŠ a VOŠ Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0010 Škola: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Písek, Karla Čapka 402 Předmět: CJL Ročník: 3. Téma: Předložky a jejich použití Tematický okruh: Pravopis Jméno autora: Mgr. Hana Maříková Datum tvorby: říjen 2013 Kód materiálu: OPVK_1.5_DUM_III/2_CJL_MA019 Soubor: 09VYSTUPY/VY_32_INOVACE_CJL_MA019 Anotace: Opakování tvarosloví - morfologie, vysvětlení použití a významu předložek dle jejich rozdělení
Předložky neohebný slovní druh neplnovýznamový slovní druh řazeny jako 7. slovní druh stojí před podstatnými jmény, přídavnými jmény, zájmeny a číslovkami
Předložky pomáhají vytvářet fráze a modifikovat (obměňovat, přetvářet) vztahy mezi větnými členy nejsou větným člen, stávají se jím teprve ve spojení s příslušným výrazem a pak jsou součástí předmětu, přívlastku, příslovečného určení nebo doplňku pokud je jejich součástí přívlastek, stojí předložka před celým komplexem
Předložka ve větě stojí před podstatným jménem, zájmenem nebo číslovkou, ke kterým se vztahuje je-li podstatné jméno rozvito přívlastky, předložka se klade před celý takto rozvitý větný člen např.: o městě, o něm, o pěti, o velmi starém městě
Předložková vazba bez připojeného skloňovaného tvaru jmen (v určitém pádě) by předložky neměly smysl tomuto spojení se říká předložková vazba ve větě tvoří větný člen, na který se ptáme např. příslovci (pokud je součástí příslovečného určení)
Předložka ve flektivních jazycích flektivní jazyk vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj. skloňování a časování pomocí předpon a přípon v češtině (i v jiných flektivních jazycích) se každá předložka pojí s určitým pádem nebo více pády v jiných jazycích mohou předložky plně nahradit systém pádů
Rozdělení předložek dle původu podle původu rozlišujeme předložky na: - primární (původní) např.: na, v, do, z, k - sekundární (nepůvodní, které vznikly z jiných slovních druhů a ustálených frází) např. kolem, díky, kvůli
Sekundární předložky z pádů substantiv - dle, kolem (kol), kromě (krom), kvůli, místo, během, díky přechodem z příslovcí – proti, skrz, uvnitř blízko – stojí blízko (příslovce) X blízko domu (předložka) víceslovné výrazy – z důvodu, na rozdíl od, směrem k
Předložky se třemi pády ZA - s 2. p. - za večera - se 4. p. - za knihu - se 7. p. – za městem S - vždy a nejčastěji se 7. p. – s otcem - zřídka s 2. p. - se stolu (z povrchu pryč) X ze stolu (vyndat zevnitř) - výjimečně se 4. p. – kdo s koho
Předložky se dvěma pády na, po, o, v - se 4. p. - na pole, o vše - se 6. p. - na poli, o všem nad, pod, před, mezi - se 4. p. – nad obzor, před tebe - se 7. p. – pod obzorem, před tebou
Předložky s jedním pádem většina předložek (i sekundárních) se pojí pouze s jedním pádem
Předložky s 2. pádem bez, od, do, u, z např.: bez cíle, od otce, do města, u lesa, z lesa zpod, zpoza, blízko, dle, kolem, kromě, místo, během,… např.: během dne, zpoza stolu, kromě mě, místo mne, kolem tebe
Předložky se 3. pádem k – k matce proti – proti otci vůči – vůči nám kvůli – kvůli nim díky – díky vám
Předložky se 4. pádem mimo, ob, pro, skrz, přes př.: mimo dům (X kromě domu); ob den, ob týden; pro tebe - tě, pro mne – mě; skrz prst, skrz labyrint, skrz park; přes plot, přes les, přes město
Pravidlo pro psaný text předložka nesmí stát v psaném textu nikdy na konci řádku
Neslabičné a slabičné předložky vlastní u předložek jako jsou například k a v, může dojít k změně na slabičné ke a ve určuje to slovo, vedle kterého předložka stojí např.: k rozkvetlému stromu, k těm kolejím X ke stromu, ke kolejím
Zdroje SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce. ISBN 80-7200-041-1. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-09-18]. [online]. [cit. 2013-09-25]. DOI: ABZ.cz: slovník cizích slov - on-line hledán.