Když já se ráno probudím, tak jsem skoro k ničemu Když já se ráno probudím, tak jsem skoro k ničemu. Tak se nejraději, projdu nejdříve po mé zahrádce, ustřihnu nějakou kytičku, dám si ji na můj stůl a mohu pomalu připravovat snídaní. Jak vidíte, mám toho na stole hodně. Ale vše potřebuji mít po ruce.
Kytičky, to je moje rdost.
Tak se procházím svojí zahradou a skleníkem
Ještě i po těch mrazech, mi tam hodně krásy zůstalo
To je již třetí nadílka. Potvůrky si nedají pokoj.
Tak a jsem ve skleníku. Bude koprová polévka a později i omáčka
Takové krásné mám již svoje brambory.
Krásného květáku mi můžete jen závidět Krásného květáku mi můžete jen závidět. Raději tam již nic dalšího nedám. Snad to ještě všechno sklidím. Antonín.