DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0967 Název projektu Zlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školy Matiční gymnázium Ostrava,Dr. Šmerala 25/2565, 728 04, Ostrava Název materiálu Sókratés Autor Jana Trčková Tematický okruh Základy společenských věd – Základy filosofie Ročník 3. ročník Vytvořeno 16. 6. 2013 Anotace Cílem těchto pracovních listů je na konkrétních textech a s konkrétními úkoly pochopit přínos Sókratovy filosofie. Metodický pokyn Studenti mohou s pracovním listem smysluplně pracovat až po probrání základů Sókratovy filosofie. Jednotlivé úkoly pak slouží k procvičení a k nalezení širších souvislostí v celku antické filosofie. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

Sókratés Pracovní list

1. Čím se Sókrates zabýval: Sókratés se ve své filosofii nezabýval světem a jeho vznikem, ale do středu pozornosti postavil samotný způsob života, mravy, do- bro a zlo. Velmi aktivně reaguje na působení sofistů a jejich argu- menty. Usiloval o nalezení spolehlivého základu pro naše poznání a dom- níval se, že je v lidském rozumu. Byl tedy přesvědčený racionalista.

2. Pozorně si prostudujte následující text: Sókratés v sobě slyšel božský hlas a toto svědomí mu napovídalo, co je správné. Kdo ví, co je správné, také správně činí. Myslel tím, že správné chápání vede ke správnému jednání. A pouze ten, kdo činí správně, sta- ne se správným člověkem. Když jednáme špatně, je to proto, že o správnějším chování nevíme. Proto je tak důležité rozšiřovat své znalosti.

3. Úkol pro Vás: Na základě výše uvedeného textu vysvětlete pojem etický intelektualismus.

4. Odpověď na zadanou otázku: Člověk rozšiřující své znalosti (intelektualismus), správně chápe jevy a souvislosti, ví, co je správné, a tím také vykonává správné věci (etický).

5. Opět pozorně přečtěte: Sókratés toužil nalézt zcela jasné a všeobecně platné definice toho, co je dobré a co je špatné. Rozdílně od sofistů byl toho názoru, že schopnost rozlišovat mezi dobrem a zlem je zakotvena v rozumu jednotlivce, a nikoliv ve společnosti.

6. V souvislosti s textem správně odpovězte: Jaký je rozdíl v přístupu k pravdě u Sókrata a u sofistů?

7. Odpověď na výše položenou otázku: Sókratés hledal pravdu v rozumném jednání jednotlivce (etický intelektualismus, svědomí), sofisté pravdu rela- tivizovali a posuzovali ji podle určité situace.

8. O čem vypovídá následující text a kdo je vlastně autorem těchto řádků? ….a zároveň s těmito slovy dal číši k ústům a zcela lehce a klidně ji vypil. A mnozí z nás až potud dost dobře do- vedli se zdržovat, aby neslzeli, ale jak jsme uviděli, že pi- je a vypil, již to nebylo možno, přemohlo mě to a mně samému tekly slzy, takže, zahaliv si obličej, plakal jsem sám nad sebou – nad ním jistě ne, nýbrž nad svým vlas- tním osudem, jakého přítele jsem zbaven.

9. Odpověď: Výše uvedený text vypovídá o Sókratově smrti, kdy byl odsouzen k smrti vypitím číše jedu. Přítomni byli jeho nejbližší přátelé. Autorem textu je Platón, díky kterému vlastně o Sókratovi víme.

10. Sókratés se ani těsně před smrtí nevzdal své pověstné ironie, vysvětlete jeho slova: …..Tu mu již chladlo tělo, asi tak kolem života, on se odkryl, ležel totiž přikryt, a řekl poslední slova: ,,Kristóne, Asklépiovi jsme dlužni kohouta, dejte mu ho a nezapomeňte!“

11. Vysvětlení: Sókratés hovoří ironicky o Asklépiovi (býval označován za boha lékařství) a o kohoutovi, oběti právě pro něj.

12. Závěrečný úkol: Hodně podobností lze nalézt mezi Sókratem a Ježíšem, pokuste se některé formulovat.

13. Možné podobnosti Sókratova a Ježíšova života: Oba byli svými současníky považováni za tajuplné by- tosti. Ani jeden z nich své poselství nezapsal. Klademe si otázku, proč vlastně museli umřít. Uměli rozmlouvat s lidmi. Kritizovali současnou moc. Mohli požádat o milost, ale neudělali to.

Použitá literatura GAARDER, Jostein. Sofiin svět: Román o dějinách filosofie. První vydání. Košice: Knižná dielňa Timotej, 1995. NOVOTNÝ, Zdeněk. Jak (se) učit filosofii. 1. vyd. Překlad David Mik. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2004, 143 s. Dějiny filosofie (Olomouc), díl 1. ISBN 80-718-2179-9. RICKEN, Friedo. Antická filosofie. 1. vyd. Překlad David Mik. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1999, 230 s. díl 1. ISBN 80-718-2092-X.