Interpretace a aplikace práva Teorie práva Interpretace a aplikace práva Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz

Pojem interpretace práva (právních norem) Proces nalézání obsahu práva - snaha o jeho poznání a) kognitivní funkce - poznání obsahu (hledání odpovědi na otázku quid iuris) b) explikativní funkce – odstranění nejasností Právní norma vzniká až jako výsledek procesu interpretace Praktické, mocensko-organizační a argumentační funkce interpretace práva Předmět interpretace a) Primární – text právní normy b) Sekundární – principy, hodnoty, doktrína atd.

I) formálně závazný výklad 1) kompetenční závaznost Dělení interpretace práva z hlediska osoby interpretátora a závaznosti jí prováděné interpretace I) formálně závazný výklad 1) kompetenční závaznost a) legální výklad aj. typy autentického výkladu b) výklad interně závazný (závazný pro podřízené osoby a orgány) 2) procesně závazný výklad – závazný jen pro účastníky daného procesu a) výklad Ústavního soudu b) soudní výklad Nejvyššího soudu a Nejvyš. správ. soudu jako nástroje sjednocování judikatury c) soudní výklad v ostatních případech II) formálně nezávazný a) doktrinární b) laický

Interpretační metody (typy výkladu podle metody) Jazykový (gramaticko sémantický) výklad 2) Logický výklad argumentum a contrario argumentum per eliminationem argumentum per analogiam (a simili) per analogiam legis per analogiam juris a fortiori a minori ad maius (od menšího k většímu) a maiori ad minus (od většího k menšímu) argumentum ad absurdum (pouze pomocný argument) argumentum e silentio legis (vychází ze zásady legální licence)

Metody výkladu e ratione legis 3) Systematický výklad argumentum a rubrica – soudí se, že daná právní norma se týká pouze té části předpisu, v níž pod rubrikou uvedena výklad doslovný (adekvátní) výklad rozšiřující (extenzivní) výklad zužující (restriktivní) Metody výkladu e ratione legis 4) Historický výklad 5) Teleologický výklad – ptá se po účelu právní úpravy 6) Komparativní (srovnávací) výklad

Realizace práva = výkon práva Realizace práva = výkon práva (jednání způsobem, které objektivní právo umožňuje) Aplikace práva – kvalifikovaná forma realizace práva, při níž orgány veřejné moci rozhodují o právech a povinnostech subjektů práva Subsumpce (podřazení) konkrétní skutkové podstaty pod abstraktní skutkovou podstatu (právní normu) Stádia aplikace práva 1) Zjištění skutkového stavu (questiones facti) 2) Řešení právních otázek (questiones iuris) 3) Samotné rozhodnutí ve věci

Zjišťování skutkového stavu Důkazní prostředky Domněnky - předpokládáme určité skutečnosti na základě vycházející ze zkušenosti (např. domněnka otcovství) Fikce – víme, že určitá skutečnost nenastala, přesto však právní následky jakoby nastala (např. fikce doručení) Nedokazuje se: 1) platné právo – iura novit curia 2) notoriety 3) skutečnosti známé soudu z jeho předchozí činnosti

Řešení otázek právních řešení těchto otázek je úkolem interpretace práva Zákaz denegatio iustitiae – nutnost řešení mezer v právu Řešení rozporů v právním řádu 1) lex superior derogat inferiori (vyšší má přednost před nižším) 2) lex specialis derogat generali (zvláštní má přednost před obecným) 3) lex posterior derogat priori (pozdější má přednost před dřívějším) Analogie zákona (postup per analogiam legis) Analogie práva (postup per analogiam iuris)

Rozhodnutí ve věci Účinnost aktu aplikace práva – schopnost vyvolat zamýšlené následky Právní moc – 1) závaznost (materiální stránka právní moci) 2) nezměnitelnost (formální stránka právní moci) Opravné prostředky – řádné a mimořádné Kasace – odvolací orgán napadené rozhodnutí může pouze zrušit, nemůže je však nahradit rozhodnutím vlastním Apelace – odvolací orgán může napadené rozhodnutí zrušit a ve věci sám věcně rozhodnout

Účinky opravného prostředku 1) devolutivní (odvalovací) rozhodnutí se přesouvá na orgán vyšší instance výjimky z devolutivního účinku a) autoremedura – nápravu sjedná sám orgán, jehož rozhodnutí bylo napadeno (uzná své pochybení) b) rozklad (opravný prostředek proti rozhodnutí, kde již v prvním stupni rozhodnuto ústředním orgánem státní správy) 2) suspenzivní (odkladné) rozhodnutí nenabude právní moci (odkládá se právní moc) Presumpce správnosti – rozhodnutí ač věcně vadné právně zavazuje až do chvíle, kdy je pro vadu, jíž trpí, zrušeno jiným rozhodnutím Nulitní správní akt (paakt) - vada jíž trpí je natolik vážná, že na rozhodnutí se pohlíží jako by vůbec nebylo vydáno (nemá právní účinky)