Země ve vesmíru Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s úvodem do studia zeměpisu, se stavbou vesmíru, Sluneční soustavy a postavením Země ve vesmíru.

Zeměpis neboli geografie je přírodní věda zabývající se různými objekty a procesy, týkajícími se planety Země v prostoru jejich změnami v čase jejich vzájemným ovlivňováním a spolupůsobením Zeměpisné obory: fyzický zeměpis (zkoumá hory, vodstvo, organismy…) socioekonomický zeměpis (studuje politiku, ekonomii, náboženství, kulturu…) regionální zeměpis (studuje jednotlivé státy světa) kartografie (vytváří mapy)

Zápis do sešitu Zeměpis neboli geografie přírodní věda zabývá se různými objekty a procesy, týkajícími se planety Země v prostoru jejich změnami v čase jejich vzájemným ovlivňováním a spolupůsobením zkoumá krajinnou sféru Země Zeměpisné obory: fyzický zeměpis (hory, vodstvo, organismy…) socioekonomický zeměpis (politika, ekonomie, náboženství, kultura…) regionální zeměpis (jednotlivé státy světa) kartografie (mapy)

Představy o Zemi a Vesmíru nejstarší představa: vesmír jako takový není Země je plochá placka, která plave na vodě nebo se vznáší ve vzduchu obr. 1

Představy o Zemi a Vesmíru 4. st. př. n. l. – Aristoteles – Země je kulatá, nebylo mu to věřeno – důkaz až v 16. st. 2. st. n. l – Ptolemaios – Země je středem Vesmíru, všechna tělesa obíhají kolem ní obr. 2

Představy o Zemi a vesmíru Mikuláš Koperník (1473 – 1543) – Země se otáčí kolem své osy a spolu s ostatními planetami obíhá kolem Slunce Giordano Bruno (1548 – 1600) – Vesmír je tvořen i dalšími tělesy než jen planetami a Sluncem – Slunce ani Země nejsou středem Vesmíru (upálen za tyto názory) Galileo Galilei (1564 – 1642) – podporoval Koperníka, sledování oblohy dalekohledem, objevy Jupiterových měsíců, hrbolatost povrchu Měsíce a Země obr. 3 obr. 4 obr. 5

Zápis do sešitu Představy o Zemi a vesmíru vesmír jako takový není – Země je placka Aristoteles – Země je kulatá Ptolemaios – Země je středem Vesmíru, všechna tělesa obíhají kolem ní Mikuláš Koperník – Země se otáčí kolem své osy, spolu s ostatními planetami obíhá kolem Slunce Giordano Bruno – vesmír je tvořen i dalšími tělesy než jen planetami a Sluncem – Slunce ani Země nejsou středem vesmíru (upálen) Galileo Galilei – sledování oblohy dalekohledem, objevy Jupiterových měsíců, hrbolatost povrchu Měsíce a Země

Vesmír vznikl pravděpodobně před 13,7 miliardami let teorie o vzniku vesmíru – teorie „Velkého třesku“ je popisován jako hmota o vysoké teplotě v superhustém stavu, ve které nastal výbuch neustálé rozpínání této hmoty vedlo k ochlazování a umožnilo vznik pevných částic neustálé nabalování částic na sebe působením gravitace vedlo ke vzniku vesmírných těles obr. 6

Zápis do sešitu Vesmír před 13,7 miliardami let teorie „Velkého třesku“ hmota o vysoké teplotě v superhustém stavu, ve které nastal výbuch neustálé rozpínání vedlo k ochlazování a vzniku pevných částic neustálé nabalování částic na sebe vedlo ke vzniku vesmírných těles

Gravitační síla pohyby vesmírných těles se řídí gravitačním zákonem jakékoliv dva objekty se vzájemně přitahují silou, které říkáme gravitační gravitační síla závisí na hmotnosti těles a na jejich vzdálenosti proto se Země pohybuje kolem Slunce po stálé dráze podobně se Měsíc pohybuje kolem Země M – hmotnost Země m – hmotnost Měsíce r – vzdálenost Měsíce od Země Fg – gravitační síla obr. 7

Zápis do sešitu Gravitační síla pohyby vesmírných těles se řídí gravitačním zákonem gravitační síla = síla, kterou se dva objekty vzájemně přitahují závisí na hmotnosti těles a na jejich vzdálenosti

Vesmírná tělesa hvězdy – plynová tělesa vyzařující vysokou teplotu a světlo, tvoří většinu vesmíru planety – pevná tělesa obíhající hvězdu; bez vlastní energie, odráží pouze světlo od hvězdy, průměr minimálně 1 500 km měsíce (přirozené družice planet) – Země má jeden, jménem Měsíc asteroidy jsou drobnější tělesa, nacházející se mezi dráhou Marsu a Jupitera, největší je Ceres (trpasličí planeta) obr. 8

Vesmírná tělesa komety – menší tělesa obíhající kolem hvězdy, tvořená ledem a prachem (nejznámější Halleyova) meteoroidy – malá pevná tělesa (několik metrů) meteor – jev v atmosféře – záblesk hořícího meteoroidu při průletu atmosférou meteorit – zbytek meteoroidu, který dopadl na zemský povrch obr. 9 obr. 10 obr. 11

Zápis do sešitu Vesmírná tělesa hvězdy – plynová tělesa vyzařující vysokou teplotu a světlo planety – pevná tělesa obíhající hvězdu; odráží pouze světlo hvězdy, průměr minimálně 1 500 km měsíce – přirozené družice planet asteroidy – drobnější tělesa, mezi dráhou Marsu a Jupitera komety – menší tělesa obíhající kolem hvězdy, tvořená ledem a prachem meteoroidy – malá pevná tělesa (několik metrů) meteor – jev v atmosféře – záblesk hořícího meteoroidu při průletu atmosférou meteorit – zbytek meteoroidu, který dopadl na zemský povrch

Souhvězdí pro lepší orientaci rozdělujeme oblohu na oblasti hvězdy, které v jednotlivých oblastech jsou, seskupujeme do obrazců – souhvězdí celkem je jich na obloze 88 obr. 12

Souhvězdí Obtočnová souhvězdí můžeme je pozorovat celý rok nachází se blízko Polárky, kolem které se hvězdná obloha „otáčí“ Polárka je součástí souhvězdí Malého medvěda, jehož součástí je souhvězdí Malý vůz obr. 13

Souhvězdí Zvířetníková souhvězdí postupně zapadají a vycházejí, takže každou roční dobu pozorujeme jiná zvířetníková souhvězdí je jich celkem 12 obr. 14

Zápis do sešitu Souhvězdí Obtočnová souhvězdí Zvířetníková souhvězdí souhvězdí = zdánlivý obrazec na obloze tvořený hvězdami Obtočnová souhvězdí pozorujeme je celý rok jsou blízko Polárky, kolem které se hvězdná obloha „otáčí“ je součástí souhvězdí Malého medvěda (součástí je Malý vůz) Zvířetníková souhvězdí zapadají a vycházejí každou roční dobu pozorujeme jiná souhvězdí je jich 12

Výzkum blízkého vesmíru 1957 – Sputnik – první umělá družice Země 1957 – pes Lajka – první živý tvor vyslaný do vesmíru (na oběžnou dráhu země) 1959 – sonda Luna 3 vyfotografovala odvrácenou stranu Měsíce obr. 16 obr. 17 obr. 15

Výzkum blízkého vesmíru 1961 – Jurij Alexejevič Gagarin – první člověk ve Vesmíru – obletěl Zemi 1963 – Valentina Těreškovová – první žena ve vesmíru obr. 19 obr. 18

Výzkum blízkého vesmíru 1969 – Apollo 11 přistálo na Měsíci – Neil Armstrong, Buzz Aldrin, Michael Collins 1978 – Vladimír Remek – první Čech ve vesmíru obr. 21 obr. 20 obr. 22

Výzkum blízkého vesmíru NASA – National Aeronautics and Space Administration – Národní úřad pro letectví a kosmonautiku je americký výzkumný program zabývající se ksmickým programem a všeobecným výzkumem v oblasti letectví ESA – European Space Agency – Evropská vesmírná agentura je mezinárodní evropská agentura zabývající se výzkumem vesmíru, má 22 členů včetně ČR obr. 23 obr. 24

Zápis do sešitu Výzkum blízkého vesmíru pes Lajka – první živý ve vesmíru Jurij Gagarin – první člověk ve Vesmíru – obletěl Zemi Valentina Těreškovová – první žena ve vesmíru Apollo 11 přistálo na Měsíci – Neil Armstrong, Buzz Aldrin 1978 – Vladimír Remek – první Čech ve vesmíru NASA – Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (USA) ESA – Evropská vesmírná agentura

Vzdálenosti ve vesmíru kvůli velkým vzdálenostem se používají zvláštní jednotky astronomická jednotka (AU) – střední vzdálenost Země od Slunce (od středu Země do středu Slunce) = 149,6 mil. km světelný rok (ly) – vzdálenost, jakou urazí světelný paprsek za jeden rok světlo urazí vzdálenost Slunce – Země za 8min 20 sekund obr. 25

Zápis do sešitu Vzdálenosti ve vesmíru používají se zvláštní jednotky astronomická jednotka – střední vzdálenost Země – Slunce = 149,6 mil. km světelný rok – vzdálenost jakou urazí světlo za jeden rok

Adresa Země ve vesmíru galaxie – hvězdné soustavy obsahující miliardy hvězd obr. 26

Mléčná dráha galaxie – hvězdné soustavy obsahující miliardy hvězd naše galaxie se nazývá Galaxie (velké G) nebo Mléčná dráha Mléčná dráha je tradiční název ale chybný Mléčná dráha je pouze část naší Galaxie, kterou lze vidět ze Země (stříbrný pás hvězd) obr. 27

Mléčná dráha má tvar spirálovitého disku a obsahuje asi 200 miliard hvězd průměr naší Galaxie je 100 000 světelných let, Slunce obíhá střed ve vzdálenosti 25 000 sv. let obr. 28 video obr. 29

Zápis do sešitu Mléčná dráha naše galaxie se nazývá Galaxie Mléčná dráha je chybný název Mléčná dráha je část naší Galaxie, kterou lze vidět ze Země má tvar spirálovitého disku Slunce obíhá nedaleko jejího středu

Sluneční soustava stáří cca 4,6 miliard let středem je Slunce, kolem kterého obíhají ostatní tělesa 8 planet vnitřní - terestrické (zemského typu) – Merkur, Venuše, Země, Mars vnější - plynní obři (plynové, velké) – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun komety, planetky, meteoroidy obr. 30

Zápis do sešitu Sluneční soustava stará 4,6 miliard let střed je Slunce, kolem kterého obíhají ostatní tělesa 8 planet vnitřní - terestrické (zemského typu) – Merkur, Venuše, Země, Mars vnější - plynní obři (plynové, velké) – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun komety, planetky, meteoroidy

Slunce je to hvězda – probíhá v ní termonukleární reakce, vyzařuje světlo a teplo na povrchu jsou chladnější místa – sluneční skvrny stáří cca 4,6 miliard let na ostatní tělesa působí přitažlivou sílou, obíhají kolem něj po eliptických drahách čím dál je planeta od Slunce, tím má delší oběh Slunce obíhá kolem středu Galaxie společně s celou Sluneční soustavou (cca 250 mil. let)

Slunce je to plynná žhavá koule (plazma, vodík a helium) teplota: na povrchu - cca 6 000 °C, v jádře – 15 mil. °C průměr 1,4 mil. km (poloměr 700 000 km) hmotnost 330 000 hmotností Země vzdálenost Země od Slunce = 1 astronomická jednotka = cca 150 mil. km obr. 31

Zápis do sešitu Slunce hvězda –vyzařuje světlo a teplo chladnější místa – sluneční skvrny na ostatní tělesa působí přitažlivou sílou, obíhají kolem něj po eliptických drahách čím dál je planeta od Slunce, tím má delší oběh plynná žhavá koule (plazma, vodík a helium) teplota: na povrchu – cca 6 000 °C, v jádře – 15 mil. °C hmotnost 330 000 hmotností Země vzdálenost Země od Slunce = 1 astronomická jednotka = cca 150 mil. km

Terestrické (vnitřní) planety pevné planety, stavbou i velikostí podobné Zemi Merkur – je nejblíže Slunci, nejmenší planeta, nemá atmosféru, teploty jsou v rozmezí -200 až 450 °C, oběh Slunce trvá 88 dní Venuše – přibližně stejně velká jako Země, nejjasnější na naší obloze (Jitřenka, Večernice), atmosféra je jedovatá, funguje jako skleník, má opačnou rotaci Země – jediná známá planeta na které je život, 2/3 povrchu tvoří voda Mars – „rudá planeta“, hornatý povrch, na pólech ledové čepičky (zmrzlá voda), dva měsíce, je zde největší sopka Sluneční soustavy Olympus Mons (25 km)

Zápis do sešitu Terrestrické (vnitřní) planety pevné planety, stavbou i velikostí podobné Zemi Merkur –nejblíže Slunci, nejmenší planeta Venuše – přibližně stejně velká jako Země, nejjasnější na naší obloze (Jitřenka, Večernice), skleníková atmosféra Země Mars – „rudá planeta“, hornatý povrch, na pólech ledové čepičky (zmrzlá voda), dva měsíce

Plynní obři (vnější planety) planety jsou tvořeny zkapalněnými plyny a pevným jádrem, velké rozměry, kolem planet se nachází prstence (tvořené prachem a balvany) Jupiter – největší planeta, 63 měsíců, největší Io, Europa, Ganymed – největší měsíc sluneční soustavy – a Kallisto, Velká rudá skvrna je obří hurikán Saturn – má největší prstence, 34 větších měsíců, největší je Titan (druhý největší měsíc Sluneční soustavy, jediný s atmosférou) Uran – namodralá barva, prstence směřují odshora dolů (sklon osy vůči oběžné dráze), nejchladnější planeta sluneční soustavy (-220 °C) Neptun – nejvzdálenější, modrá barva, oběh Slunce trvá 165 let

Zápis do sešitu Plynní obři (vnější planety) jsou tvořeny zkapalněnými plyny a pevným jádrem, velké rozměry, kolem planet prstence Jupiter – je největší planeta, 63 měsíců, má největší měsíc sluneční soustavy Saturn – má největší prstence, 34 větších měsíců Uran – namodralá barva, prstence směřují odshora dolů Neptun – nejvzdálenější, modrá barva

Trpasličí planety Pluto je nejznámější trpasličí planeta pevné těleso tvořeno horninami a ledem největší měsíc je Cháron a s Plutem tvoří dvojplanetku Pluto bylo v roce 2006 vyřazeno z planet (bylo 9 planeta) a zařazeno mezi malé planety a planetky Kuiperova pásu (další jsou např. Eris, Hauamea a Makemake) porovnání měsíců Sluneční soustavy obr. 32

Zápis do sešitu Trpasličí planety nejznámější je Pluto, bylo v roce 2006 vyřazeno z planet trpasličí planety a planetky

Opakování Gravitační síla Země ve vesmíru Zeměpis Vesmírná tělesa neboli geografie přírodní věda zabývá se různými objekty a procesy, týkajícími se planety Země v prostoru jejich změnami v čase jejich vzájemným ovlivňováním a spolupůsobením zkoumá krajinnou sféru Země Zeměpisné obory: fyzický zeměpis (hory, vodstvo, organismy…) socioekonomický zeměpis (politika, ekonomie, náboženství, kultura…) regionální zeměpis (jednotlivé státy světa) kartografie (mapy) Země ve vesmíru Představy o Zemi a vesmíru vesmír jako takový není – Země je placka Aristoteles – Země je kulatá Ptolemaios – Země je středem Vesmíru, všechna tělesa obíhají kolem ní Mikuláš Koperník – Země se otáčí kolem své osy, spolu s ostatními planetami obíhá kolem Slunce Giordano Bruno – vesmír je tvořen i dalšími tělesy než jen planetami a Sluncem – Slunce ani Země nejsou středem vesmíru (upálen) Galileo Galilei – sledování oblohy dalekohledem, objevy Jupiterových měsíců, hrbolatost povrchu Měsíce a Země Vesmír před 13,7 miliardami let teorie „Velkého třesku“ hmota o vysoké teplotě v superhustém stavu, ve které nastal výbuch neustálé rozpínání vedlo k ochlazování a vzniku pevných částic neustálé nabalování částic na sebe vedlo ke vzniku vesmírných těles Gravitační síla pohyby vesmírných těles se řídí gravitačním zákonem gravitační síla = síla, kterou se dva objekty vzájemně přitahují závisí na hmotnosti těles a na jejich vzdálenosti Vesmírná tělesa hvězdy – plynová tělesa vyzařující vysokou teplotu a světlo planety – pevná tělesa obíhající hvězdu; odráží pouze světlo hvězdy, průměr minimálně 1 500 km měsíce – přirozené družice planet asteroidy – drobnější tělesa, mezi dráhou Marsu a Jupitera komety – menší tělesa obíhající kolem hvězdy, tvořená ledem a prachem meteoroidy – malá pevná tělesa (několik metrů) meteor – jev v atmosféře – záblesk hořícího meteoroidu při průletu atmosférou meteorit – zbytek meteoroidu, který dopadl na zemský povrch Souhvězdí souhvězdí = zdánlivý obrazec na obloze tvořený hvězdami Obtočnová souhvězdí pozorujeme je celý rok jsou blízko Polárky, kolem které se hvězdná obloha „otáčí“ je součástí souhvězdí Malého medvěda (součástí je Malý vůz) Zvířetníková souhvězdí zapadají a vycházejí každou roční dobu pozorujeme jiná souhvězdí je jich 12

Opakování Sluneční soustava Slunce Výzkum blízkého vesmíru pes Lajka – první živý ve vesmíru Jurij Gagarin – první člověk ve Vesmíru – obletěl Zemi Valentina Těreškovová – první žena ve vesmíru Apollo 11 přistálo na Měsíci – Neil Armstrong, Buzz Aldrin 1978 – Vladimír Remek – první Čech ve vesmíru NASA – Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (USA) ESA – Evropská vesmírná agentura Vzdálenosti ve vesmíru používají se zvláštní jednotky astronomická jednotka – střední vzdálenost Země – Slunce = 149,6 mil. km světelný rok – vzdálenost jakou urazí světlo za jeden rok Mléčná dráha naše galaxie se nazývá Galaxie Mléčná dráha je chybný název Mléčná dráha je část naší Galaxie, kterou lze vidět ze Země má tvar spirálovitého disku Slunce obíhá nedaleko jejího středu Sluneční soustava stará 4,6 miliard let střed je Slunce, kolem kterého obíhají ostatní tělesa 8 planet vnitřní - terestrické (zemského typu) – Merkur, Venuše, Země, Mars vnější - plynní obři (plynové, velké) – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun komety, planetky, meteoroidy Slunce hvězda –vyzařuje světlo a teplo chladnější místa – sluneční skvrny na ostatní tělesa působí přitažlivou sílou, obíhají kolem něj po eliptických drahách čím dál je planeta od Slunce, tím má delší oběh plynná žhavá koule (plazma, vodík a helium) teplota: na povrchu – cca 6 000 °C, v jádře – 15 mil. °C hmotnost 330 000 hmotností Země vzdálenost Země od Slunce = 1 astronomická jednotka = cca 150 mil. km

Opakování Terrestrické (vnitřní) planety Plynní obři (vnější planety) pevné planety, stavbou i velikostí podobné Zemi Merkur –nejblíže Slunci, nejmenší planeta Venuše – přibližně stejně velká jako Země, nejjasnější na naší obloze (Jitřenka, Večernice), skleníková atmosféra Země Mars – „rudá planeta“, hornatý povrch, na pólech ledové čepičky (zmrzlá voda), dva měsíce Plynní obři (vnější planety) jsou tvořeny zkapalněnými plyny a pevným jádrem, velké rozměry, kolem planet prstence Jupiter – je největší planeta, 63 měsíců, má největší měsíc sluneční soustavy Saturn – má největší prstence, 34 větších měsíců Uran – namodralá barva, prstence směřují odshora dolů Neptun – nejvzdálenější, modrá barva Trpasličí planety nejznámější je Pluto, bylo v roce 2006 vyřazeno z planet trpasličí planety a planetky

OTÁZKY A ÚKOLY Co studuje geografie? Čím se zabývá fyzický zeměpis? Popiš, jak se měnily lidské představy o podobě a umístění Země ve vesmíru. Vysvětli, co je to teorie Velkého třesku. Popiš, jak funguje gravitační síla mezi dvěma tělesy. Vyjmenuj vesmírná tělesa. Popiš, co jsou to souhvězdí. Vysvětli rozdíl mezi obtočnovým a zvířetníkovým souhvězdím. Vyjmenuj některé významné mezníky a osobnosti ve vesmírném výzkumu. Objasni pojem astronomická jednotka a světelný rok. Vysvětli, co je to galaxie. Jak se jmenuje ta naše? Popiš rozdíly mezi hvězdou a planetou. Jak se jmenuje naše nejbližší hvězda? jak je od nás vzdálena? Vyjmenuj vnitřní planety Sluneční soustavy. Vyjmenuj vnější planety Sluneční soustavy. Jak se jmenuje nejznámější trpasličí planeta?

Zdroje obr. 1 – plochá Země http://pottersgrace.com/wp-content/uploads/2017/05/A-myth-or-is-the-earth-flat.jpg obr. 2 – geocentrický model vesmíru https://revivetruth.com/files/2017/01/geocentric-solar-system-model.jpg obr. 3 – Mikuláš Kopernik https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Nikolaus_Kopernikus.jpg/225px-Nikolaus_Kopernikus.jpg obr. 4 – Giordano Bruno https://userscontent2.emaze.com/images/ce166681-b7a0-46c6-8a6e-23c87f04c1da/e6e7d3e062f84f4f5b7e5cb8c3e36994.jpg obr. 5 – Galileo Galilei http://citaty.net/media/authors/galileo-galilei.jpg obr. 6 – velký třesk http://www.astb.se/cassiopeiabloggen/wp-content/uploads/2013/04/big_bang.jpg obr. 7 – gravitační zákon http://time-theory.info/wp-content/uploads/2016/12/o031.png obr. 8 – Sluneční soustava http://media-cache-ak0.pinimg.com/736x/20/80/2d/20802df3f125e0160995e0281c192571.jpg obr. 9 – kometa http://komety.janmarek.net/foto/west.jpg obr. 10 – meteor http://www.astro.cz/images/obrazky/original/056073.jpg obr. 11 – meteorit https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ab/SikhoteAlinMeteorite.jpg obr. 12 – souhvězdí http://media0.nazory.eu/images/media0:50f621d4a7b65.png/sever-duben.gif obr. 13 – jak najít Polárku http://nd04.jxs.cz/639/699/59232f3653_76368271_o2.jpg obr. 14 – zvířetník http://mujweb.cz/richnovotny/skripta06_soubory/image002.gif obr. 15 – Sputnik 1 http://www.maxuta.com/maxuta/collections/032_pn_space_collectibles/032044_first_sputnik_model_01.jpg obr. 16 – Lajka http://extrastory.cz/images/2014/09-zari/Lajka.jpg obr. 17 – Luna 3 https://i.ytimg.com/vi/exvz3BbbqHc/maxresdefault.jpg obr. 18 – Jurij Gagarin http://guap.info/wp-content/uploads/2015/09/Gagarin1.jpg obr. 19 – Valentina Těreškovová http://rocket-women.com/wp-content/uploads/2015/03/valentina1.jpg obr. 20 – Neil Armstrong https://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/alsj/a11/ap11-S69-31741HR.jpg obr. 21 – Buzz Aldrin http://isdc.nss.org/2014/images/speakers/Buzz-Aldrin2.jpg obr. 22 – Vladimír Remek http://www.kosmonautix.cz/wp-content/uploads/remek.jpg obr. 23 – NASA logo https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/NASA_logo.svg/200px-NASA_logo.svg.png obr. 24 – ESA logo http://www.project2work.com/wp-content/uploads/2016/01/Logo_ESA.png obr. 25 – astronomická jednotka http://slideplayer.cz/slide/2022053/ obr. 26 – Galaxie https://leporelo.info/pics/pic/mlecna_draha.jpg obr. 27 – Mléčná dráha https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2f/Perseid_and_Milky_Way.jpg/936px-Perseid_and_Milky_Way.jpg obr. 28 – tvar Galaxie http://www.stoplusjednicka.cz/sites/default/files/galerie/2013/05/galaxie.jpg obr. 29 – poloha Sluneční soustavy https://assets.cdn.astronomynow.com/wp-content/uploads/2016/04/02145759/PB3877_678x509.jpg obr. 30 – Sluneční soustava https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/NovaSlunecniSoustava.jpg/640px-NovaSlunecniSoustava.jpg obr. 31 – Slunce http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/sunsystem/images/slunce/slunce_velke.jpg obr. 32 – Pluto – Charon http://planetfacts.org/wp-content/uploads/2010/03/Pluto.png