Edukant jako subjekt i objekt edukace Bc. Jana Kouřilová (učo: 360313) „Tělo je nástroj, jehož lidé užívají, ať dělají cokoliv, a je velmi důležité, aby tento nástroj byl dokonale připravený, ať už ho bude použito k  čemukoliv.“ Sókratés

Tělesná zdatnost ve školní tělesné výchově. 1 Tělesná zdatnost ve školní tělesné výchově 1. Zdatnost ve školní TV § pohybové schopnosti Rozvoj pohybových schopností jako součást kategorie zdatnosti patří k  základním cílům ve školní tělesné výchově. Sportováním dochází k aktivaci schopností: Pohybových Senzomotorických Intelektových Sociálních Vztah mezi efektivitou nácviku pohybových dovedností, individuální tělesnou výkonností a pohybovými schopnostmi – rychlostí, sílou, vytrvalostí, obratností aj., je velmi úzký.

Pohybové schopnosti = souhrn vnitřně integrovaných a relativně samostatných dispozic subjektu, potřebných ke splnění pohybového úkolu Jsou geneticky dané a relativně trvalé Liší se stupni a intenzitou Komplexní a soustavný rozvoj =) zvyšuje tělesnou zdatnost, odolnost a výkonnost Pohybové dovednosti = učením získané dispozice , které jsou nutné pro správné a rychlé provádění činností. Osvojování sportovních dovedností a rozvoj obecných nebo specifických schopností jsou nedílnou součástí tréninkového procesu. Nejsou geneticky dané a získávají se učením Při jejich osvojování se uplatňují pohybové schopnosti

2. Struktura pohybových (motorických) schopností Každý člověk přichází na svět s komplexem vrozených znaků a dispozic, které se souhrnně nazývají genotypem (účast genů na každodenních pohybech člověka je 29%). Nejvíce jsou geneticky ovlivňovány rychlostní a rychlostně silové schopnosti, dlouhodobá vytrvalost a somatické znaky (výška těla z 85%). Pohybová činnost je většinou spojena s více pohybovými schopnostmi. Motorické schopnosti nejsou jediným předpokladem pro výborný sportovní výkon, velkou roli hraje také somatotyp, vlastnosti osobnosti, výkonová motivace aj.

Hierarchické uspořádání motorických schopností

3. Rozvoj pohybových schopností ve školní tělesné výchově Základem v  rozvoji pohybových schopností je: tělesné zatěžování (objem, intenzita, frekvence a složitost) v  kombinaci s  odpočinkem (délka a charakter) Aplikace zatížení a odpočinku v  tělovýchovném procesu se má měnit v  závislosti na rozvoji jednotlivých schopností, věku, pohlaví i aktuálním rozvoji žáků. Doporučuje se uplatňovat v TV tyto principy: koncentrovat rozvoj pohybových schopností do senzitivních období spojovat rozvoj pohybových schopností se vzděláváním a výchovou žáků rozvíjet všechny základní pohybové schopnosti tělesné zatížení zvyšovat postupně přivykat žáky k  jejich individuálně-maximální zátěži rozvíjet pohybové schopnosti plánovitě a pravidelně tělesné zatížení dávkovat přiměřeně dle předpokladů žáků pohybové schopnosti rozvíjet jen při plném zdraví a ve spojitosti se správnou životosprávou koncentrovat rozvoj pohybových schopností do určitých cyklů a pravidelně dosažené výsledky kontrolovat a testovat

Síla a její rozvoj Pohybové schopnosti dělíme na: Silové Rychlostní Vytrvalostní Koordinační Ohebnost - pohyblivost Síla a její rozvoj Síla = schopnost překonávat vnější odpor svalovým úsilím podle zadaného úkolu Statická / izometrická Dynamická Dynamická explosivní Při rozvoji síly je potřeba se zaměřit na posílení velkých svalových skupin =) udržují správné držení těla S  posilováním svalů je třeba zařazovat i cvičení protahovací a relaxační se zdůrazněním na správné dýchání

Rychlost a její rozvoj Ve školní praxi se nejčastěji užívají metody: přirozeného posilování komplexní metoda opakovaných úsilí Rychlost a její rozvoj Rychlost = schopnost měnit polohu těla, jeho částí, nebo objektu v  co nejkratším čase, nebo s  nejvyšší frekvencí Na rychlostní schopnosti má limitující podíl dědičnost – trénink zvýší výkon maximálně o 15-20% Rychlostní schopnosti dělíme na: Reakční Akční Reakční rychlost = je psychofyzická schopnost, reagovat v co nejkratším čase na přijaté podráždění nebo informaci Hlavním kritériem je čas

Reakce na signál jsou: akustický (startovní výstřel, písknutí) optický (let míče) taktilní (judo) Dělíme ji dále na reakci: Jednoduchou (písknutí) Výběrovou (pohyb soupeře, let míče) Akční rychlost = je výsledkem rychlosti svalové kontrakce Rozlišuje se na rychlost: Cyklickou (sprinterskou) – běh, plavání Acyklickou – smeč, kop Vývoj rychlostních schopností je u obou pohlaví téměř stejný. U dívek roste běžecká rychlost do 13 let u chlapců do 14 let. Sprinterský výkon dospělé ženy je na úrovni 85% výkonu muže.

Při rozvoji rychlosti je potřeba sledovat tyto parametry: délku trvání cvičení intenzitu cvičení počet opakování délku času na zotavení V  každém rychlostním projevu je důležité správné technické provedení. Cvičení pro rozvoj rychlosti - rozvíjíme rychlost jednotlivých pohybů, rychlost reakce a běžeckou rychlost na krátkých tratích

4. Zdravotně orientovaná zdatnost /testování/ Zdravotně orientovaná zdatnost = ovlivňuje zdravotní stav nebo se k  dobrému zdravotnímu stavu vztahuje. Mezi složky zdravotně orientované zdatnosti zařazujeme: kardiovaskulární zdatnost svalová zdatnost (svalové dysbalance, držení těla) kloubní pohyblivost ( flexibilita ) složení těla Hodnocení úrovně zdravotně orientované zdatnosti posuzujeme především pomocí těchto jejích jednotlivých komponent: 1. Aerobní zdatnost 2. Svalová zdatnost - maximální svalová síla , svalová vytrvalost 3. Svalová rovnováha a flexibilita (pohyblivost v  zákl. kloubních spojení) 4. Složení těla Testování se obvykle provádí na začátku a na konci školního roku, nebo před zařazením určitého nového učiva.

Eurofit test (7-18 let) Obsahuje: somatická měření (tělesná hmotnost, tělesná výška) testy pohybové výkonnosti (skok do dálky z  místa, leh-sed 30 s, výdrž ve shybu, člunkový běh 10 x 15 m, vytrvalostní člunkový běh na 20 m) Unifit test Měří se prostřednictvím 4 testů: skok daleký z místa odrazem snožmo vytrvalostní člunkový běh 20 m (léger test, rychlost běhu je určena časovým signálem s  narůstající frekvencí) leh – sed (60 s) člunkový běh 4 x 10m (chlapci i dívky do 15 roků) opakované shyby (chlapci od 15 let) výdrž ve shybu (dívky od 15 let). Testová baterie je ještě doplněna o základní tělesné ukazatele: tělesná výška hmotnost BMI množství podkožního tuku

Aerobní zdatnost Svalová zdatnost Mezi testy vytrvalostních schopností patří: ekvivalentní testy – běh po dobu 12 min., chůze na vzdálenost 2 km, vytrvalostní člunkový běh na 20 m Ruffierův test Je založen na principu vyhodnocení dynamiky návratu hodnot SF ke klidovým hodnotám po předchozí zátěži. Svalová zdatnost Statická síla – ruční dynanometrie, výdrž ve shybu nadhmatem Dynamická síla – shyby nadhmatem, sed-leh opakovaně, kliky Výbušná (explozivní) síla – vertikální výskok, hod obouruč

Svalová rovnováha a flexibilita Test pro hodnocení svalové nerovnováhy, znalost svalů s tendencí ke zkrácení a ochabnutí Držení těla: Ideálně držené tělo Vadné držení děla K  hodnocení držení těla lze použít různé diagnostické metody: Testování dle Jaroše a Lomíčka - hodnotí držení těla u dětí – držení hlavy a ruky, hrudníku, břicha a sklonu pánve, křivky zad, držení těla v čelné rovině a stejně tak hodnotí postavení dolních končetin. Součtem známek stanoví klasifikaci držení těla. Za správné držení těla se pokládá takové, které se může označit jako držení klidové, jehož lze dosáhnout tím, že ze stoje v pozoru se nechá svalstvo uvolnit, nikoliv však ochabnout. 1. Hodnocení držení těla při pohledu zezadu (ve frontální rovině): osa páteře je totožná s osou těla ramena jsou stejně vysoko, a symetrická lopatky neodstávají a jsou symetrické osa boků je rovnoběžná s osou ramen a je kolmá na osu těla středy kyčelních, kolenních a hlezenních kloubů jsou na svislici klenba nohy je fyziologická (není příčně ani podélně plochá).

2. Hodnocení držení těla při pohledu z boku: Jednotlivé parametry při pohledu z boku hodnotíme vzhledem k těžnici, kterou spustíme ze středu hrbolu kosti týlní: hlava je vzpřímená ("zasunutá") brada svírá pravý úhel s osou těla spojnice oční štěrbiny a horního úponu ušního boltce je kolmá na těžnici spuštěnou z hrbolu kosti týlní vzdálenost krční lordózy od těžnice je kolem 2 cm (v dospělosti do 3 cm) hrudník je vyklenutý a symetrický, jeho osa je kolmá žebra svírají s páteří úhel 30° vrchol hrudní kyfózy se dotýká těžnice spuštěné z hrbolu kosti týlní břišní stěna je za kolmicí spuštěné z mečíkovitého výběžku kosti hrudní vzdálenost bederní lordózy od těžnice je 2,5-3 cm (dospělosti opět větší) pánev s kostí křížovou svírá s vertikálou úhel asi 30° těžnice prochází mezi hýžďovou rýhou, středem mezi koleny a dopadá do středu spojnice pat

Hodnocení somatických znaků (složení těla) Měříme pomocí: Tělesné výšky a tělesné hmotnosti Obě hodnoty můžeme využít ke stanovení tzv. Body Mass Indexu (BMI) hmotnost (kg) / výška (m2) Měření podkožního tuku provádíme pomocí přístroje kaliperu, měříme tloušťku dvojité vrstvy kožní řasy a odpovídající podkožní tuk.

Literatura VILÍMOVÁ, Vlasta. Didaktika tělesné výchovy. Vyd. 2. přeprac. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 144 s. ISBN 9788021049369. JANSA, Petr. Pedagogika sportu. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2012, 226 s. ISBN 9788024620268. http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/js12/ztv/web/pages/04-diagnostika-text.html https://is.muni.cz/auth/el/1451/podzim2013/np2004/ - studijní materiály

Děkuji za pozornost 