8.1.2 Podprostory.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu DUM Škola budoucnosti s využitím IT VY_6_INOVACE_MAT49 Název školy SPŠ a.
Advertisements

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Šablona:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky.
Funkce Lineární funkce a její vlastnosti 2. Funkce − definice Funkce je předpis, který každému číslu z definičního oboru, který je podmnožinou množiny.
Mnohočleny Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblast Matematika – výrazy s proměnnými Datum vytvoření
Definice: Funkce f na množině D(f)  R je předpis, který každému číslu z množiny D(f) přiřazuje právě jedno reálné číslo. Jinak: Nechť A, B jsou neprázdné.
Základní škola Čelákovice
Kombinatorika. Základní pojmy. Pravidla pro práci se skupinou:
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Vázané oscilátory.
Matematická logika 4. přednáška
CZECH SALES ACADEMY Hradec Králové – VOŠ a SOŠ s.r.o.
Matematika 3 – Statistika Kapitola 4: Diskrétní náhodná veličina
Lineární funkce - příklady
Řešení nerovnic Lineární nerovnice
MATEMATIKA Obsah přednášky. Opakování, motivační příklady Funkce.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.5.00/ ČÍSLO MATERIÁLU 1 – Množiny – teorie
Lineární rovnice a nerovnice I.
Ukázky aplikací matematiky
Statistické pojmy. Statistické pojmy Statistika - vědní obor zabývající se zkoumáním jevů, které mají hromadný charakter Pojem statistika slouží k.
Lineární rovnice Ekvivalentní úpravy
Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
8.1 Aritmetické vektory.
PERMUTACE S OPAKOVÁNÍM
MATEMATIKA Dělitel a násobek přirozeného čísla.
Popis pohybu hmotného bodu (kinematika)
Soustava dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými
Maďarská metoda Kirill Šustov Michal Bednář Stanislav Běloch
Repetitorium z matematiky Podzim 2011 Ivana Vaculová
Autor: Předmět: Ročník: Název: Označení: DUM vytvořen:
Repetitorium z matematiky Podzim 2012 Ivana Medková
2.2 Kvadratické rovnice.
VY_32_INOVACE_90.
APLIKACE MATEMATIKY A FYZIKY A Matematická část 2
Kvadratické nerovnice
ČÍSLO PROJEKTU ČÍSLO MATERIÁLU NÁZEV ŠKOLY AUTOR TÉMATICKÝ CELEK
VY_32_INOVACE_62.
Řešení nerovnic Lineární nerovnice
8.1.3 Lineární obal konečné množiny vektorů
ČÍSLO PROJEKTU ČÍSLO MATERIÁLU NÁZEV ŠKOLY AUTOR TÉMATICKÝ CELEK
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Úvod do teoretické informatiky
MNOŽINY.
Rovnice základní pojmy.
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
Pravděpodobnost a statistika
Rovnice s absolutními hodnotami
MATEMATIKA Obsah přednášky. Opakování, motivační příklady Funkce.
REÁLNÁ ČÍSLA (mocniny a odmocniny) mocniny a odmocniny.
STATISTIKA Exaktní věda Úkoly statistiky zjišťovat data
Jiří Vyskočil, Marko Genyg-Berezovskyj 2010
Teorie chyb a vyrovnávací počet 1
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Lenka Marková Název materiálu:
Lomené výrazy (2) Podmínky řešitelnost
Rozoluiční princip.
Výuka matematiky v 21. století na středních školách technického směru
KOMBINACE BEZ OPAKOVÁNÍ
Výuka matematiky v 21. století na středních školách technického směru
Lineární funkce a její vlastnosti
NEJMENŠÍ SPOLEČNÝ NÁSOBEK
Základy infinitezimálního počtu
Lineární rovnice Druhy řešení.
Základy infinitezimálního počtu
Více náhodných veličin
Dělitelnost přirozených čísel
Grafy kvadratických funkcí
MATEMATIKA Lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli.
Teorie chyb a vyrovnávací počet 2
Dělitelnost přirozených čísel
Transkript prezentace:

8.1.2 Podprostory

Podprostory Budeme hledat mezi podmnožinami aritmetického vektorového prostoru takové, že samy budou vektorovými prostory. To nás přivádí k definici podprostoru aritmetického vektorového prostoru 𝑉 𝑟 . Definice. Množinu 𝑊 nazveme podprostorem aritmetického vektorového prostoru 𝑉 𝑟 , jestliže a) 𝑊⊂ 𝑉 𝑟 , b) 𝑊≠∅ (tj. množina 𝑊 obsahuje alespoň jeden prvek), c) pro libovolné dva vektory 𝒂 a 𝒃 z 𝑊 je 𝒂+𝒃∈𝑊, d) pro libovolné reálné číslo 𝑘 a pro libovolný vektor 𝒂 z 𝑊 je 𝑘∙𝒂∈𝑊. Vlastnost c) lze formulovat tak, že množina 𝑊 je uzavřena na součet vektorů, a vlastnost d) tak, že množina 𝑊 je uzavřena na reálný násobek vektoru.

Příklad 1. Uvažujme množinu 𝑊= 𝑎, 𝑎, 𝑎, 𝑎 ;𝑎∈𝑅 . Rozhodneme, zda množina 𝑊 je podprostor aritmetického vektorového prostoru 𝑉 4 . Vyjdeme z definice podprostoru aritmetického vektorového prostoru, tj. ověříme všechny čtyři vlastnosti: množina 𝑊 je množina uspořádaných čtveřic reálných čísel, proto 𝑊⊂ 𝑉 4 , zvolíme-li např. 𝑎=1, dostáváme 1, 1, 1, 1 ∈𝑊, proto 𝑊≠∅, pro libovolná reálná čísla 𝑎 a 𝑏 jsou vektory 𝑎,𝑎, 𝑎, 𝑎 a 𝑏, 𝑏, 𝑏, 𝑏 z 𝑊 a platí: 𝑎,𝑎, 𝑎, 𝑎 + 𝑏, 𝑏, 𝑏, 𝑏 = 𝑎+𝑏,𝑎+𝑏, 𝑎+𝑏, 𝑎+𝑏 ∈𝑊, pro libovolné reálné číslo 𝑎 je vektor 𝑎,𝑎, 𝑎, 𝑎 z 𝑊 a pro libovolné reálné číslo 𝑘 platí: 𝑘∙ 𝑎,𝑎, 𝑎, 𝑎 = 𝑘∙𝑎,𝑘∙𝑎,𝑘∙𝑎,𝑘∙𝑎 ∈𝑊. Z vlastností a), b), c) a d) vyplývá: množina 𝑊 je podprostorem prostoru 𝑉 4 .

Příklad 2. Uvažujme množinu 𝑊= 𝑎, 0, 𝑏, 𝑐 ;𝑎∈𝑅 𝑏∈𝑅 𝑐∈𝑅 . Rozhodneme, zda množina 𝑊 je podprostor aritmetického vektorového prostoru 𝑉 4 . Vyjdeme z definice podprostoru aritmetického vektorového prostoru, tj. ověříme všechny čtyři vlastnosti: množina 𝑊 je množina uspořádaných čtveřic reálných čísel, proto 𝑊⊂ 𝑉 4 , zvolíme-li např. 𝑎=𝑏=𝑐=0, dostáváme 0, 0, 0, 0 ∈𝑊, proto 𝑊≠∅, pro libovolná reálná čísla 𝑎 1 , 𝑏 1 , 𝑐 1 , 𝑎 2 , 𝑏 2 a 𝑐 2 platí: 𝑎 1 ,0, 𝑏 1 , 𝑐 1 + 𝑎 2 ,0, 𝑏 2 , 𝑐 2 = 𝑎 1 + 𝑎 2 ,0, 𝑏 1 + 𝑏 2 , 𝑐 1 + 𝑐 2 ∈𝑊, pro libovolný vektor 𝑎,0, 𝑏, 𝑐 z 𝑊 a pro libovolné reálné číslo 𝑘 platí: 𝑘∙ 𝑎,0, 𝑏, 𝑐 = 𝑘∙𝑎,0,𝑘∙𝑏,𝑘∙𝑐 ∈𝑊. Z vlastností a), b), c) a d) vyplývá: množina 𝑊 je podprostorem prostoru 𝑉 4 .

Příklad 3. Rozhodneme, zda množiny 𝑊 1 =∅ a 𝑊 2 = 𝒐 jsou podprostory aritmetického vektorového prostoru 𝑉 𝑟 . Protože 𝑊 1 =∅ je porušena vlastnost b) podprostoru, množina 𝑊 1 není podprostorem prostoru 𝑉 𝑟 . Množina 𝑊 2 ⊂ 𝑉 𝑟 a 𝑊 2 ≠∅ (obsahuje právě jeden prvek), dále 𝒐+𝒐=𝒐, tedy množina 𝑊 2 je uzavřená na součet. Pro libovolné reálné číslo 𝑘 je 𝑘∙𝒐=𝒐∈ 𝑊 2 , tedy i vlastnost d) je splněna. Množina 𝑊 2 je podprostorem prostoru 𝑉 𝑟 . Poznámka. Podprostor 𝑊 aritmetického prostoru 𝑉 𝑟 musí být neprázdný, tzn. existuje vektor 𝒂∈𝑊, dále množina 𝑊 musí obsahovat všechny reálné násobky vektoru 𝒂, tedy i 0∙𝒂∈𝑊, ale 0∙𝒂=𝒐, tedy i 𝒐∈𝑊. Tedy každý podprostor arimetického prostoru 𝑉 𝑟 musí obsahovat nulový vektor.

Příklad 4. Rozhodneme, zda množina 𝑊= 𝑉 𝑟 je podprostor aritmetického vektorového prostoru 𝑉 𝑟 . Množina 𝑊= 𝑉 𝑟 ⊂ 𝑉 𝑟 a 𝑊= 𝑉 𝑟 ≠∅. Pro libovolné dva vektory 𝒂 a 𝒃 z 𝑊 platí: 𝒂+𝒃∈ 𝑉 𝑟 =𝑊, tedy množina 𝑊 je uzavřená na součet. Pro libovolné reálné číslo 𝑘 a pro libovolný vektor 𝒂 z 𝑊= 𝑉 𝑟 určitě platí: 𝑘∙𝒂∈ 𝑉 𝑟 =𝑊, tedy množina 𝑊 je uzavřená na reálný násobek. Jsou splněny všechny čtyři podmínky pro podprostor, tudíž množina 𝑊= 𝑉 𝑟 je podprostorem 𝑉 𝑟 . Máme-li aritmetický vektorový prostor 𝑉 𝑟 , potom jeho nejmenší podprostor je množina 𝒐 , kterou nazýváme triviálním podprostorem prostoru 𝑉 𝑟 , a největ-ším podprostorem je celý prostor 𝑉 𝑟 (tzn. pro 𝑉 𝑟 bude platit i to, co platí pro podprostory). Triviální podprostor je jediným konečným podprostorem 𝑉 𝑟 .

Příklad 5. Uvažujme množinu 𝑊= 𝑎, 1, 𝑏, 𝑐 ;𝑎∈𝑅 𝑏∈𝑅 𝑐∈𝑅 . Rozhodneme, zda množina 𝑊 je podprostor vektorového prostoru 𝑉 4 . Vyjdeme z definice podprostoru aritmetického vektorového prostoru, tj. ověříme všechny čtyři vlastnosti: množina 𝑊 je množina uspořádaných čtveřic reálných čísel, proto 𝑊⊂ 𝑉 4 , zvolíme-li např. 𝑎=𝑏=𝑐=1, dostáváme 1, 1, 1, 1 ∈𝑊, proto 𝑊≠∅, pro libovolná reálná čísla 𝑎 1 , 𝑏 1 , 𝑐 1 , 𝑎 2 , 𝑏 2 a 𝑐 2 platí: 𝑎 1 ,1, 𝑏 1 , 𝑐 1 + 𝑎 2 ,1, 𝑏 2 , 𝑐 2 = 𝑎 1 + 𝑎 2 , 1+1 2 , 𝑏 1 + 𝑏 2 , 𝑐 1 + 𝑐 2 ∉𝑊, tedy tato vlastnost není splněna. Protože vlastnost c) není splněna, dostáváme, že množina 𝑊 není podprosto-rem vektorového prostoru 𝑉 4 . Mohli jsme to dokázat také tak, že 𝒐∉𝑊.

Podprostory Je-li množina 𝑊 podprostorem aritmetického vektorového prostoru 𝑉 𝑟 a jsou-li 𝒂 1 , 𝒂 2 , …, 𝒂 𝑠 vektory z 𝑊, potom všechny lineární kombinace vektorů 𝒂 1 , 𝒂 2 , …, 𝒂 𝑠 jsou prvky podprostoru 𝑊. Proč? Jsou-li 𝑘 1 , 𝑘 2 , …, 𝑘 𝑠 libovolná reálná čísla, potom vektory 𝑘 1 ∙ 𝒂 1 , 𝑘 2 ∙ 𝒂 2 , …, 𝑘 𝑠 ∙ 𝒂 𝑠 jsou podle vlastnosti d) podprostoru prvky podprostoru 𝑊; vytvoříme-li vektor 𝑘 1 ∙ 𝒂 1 + 𝑘 2 ∙ 𝒂 2 +…+ 𝑘 𝑠 ∙ 𝒂 𝑠 , potom je podle vlastnosti c) podprostoru rovněž prvkem podprostoru 𝑊, ale 𝑘 1 ∙ 𝒂 1 + 𝑘 2 ∙ 𝒂 2 +…+ 𝑘 𝑠 ∙ 𝒂 𝑠 je lineární kombinace vektorů 𝒂 1 , 𝒂 2 , …, 𝒂 𝑠 . Shrneme-li, 𝑊 obsahuje všechny lineární kombinace všech konečných skupin vektorů, které obsahuje.

Standardní vnoření 𝑉 𝑟 do 𝑉 𝑠 pro 𝑟<𝑠 Uvažujeme-li dva aritmetické vektorové prostory 𝑉 𝑟 a 𝑉 𝑠 takové, že 𝑟<𝑠, potom vektorový prostor 𝑉 𝑟 není podprostorem vektorového prostoru 𝑉 𝑠 . Proč? Určitě neplatí, že 𝑉 𝑟 ⊂ 𝑉 𝑠 , protože žádná uspořádaná 𝑟-tice reálných čísel není uspořádanou 𝑠-ticí reálných čísel pro 𝑟≠𝑠. Na straně druhé by se nám hodilo nějakým způsobem tuto nepříjemnost odstranit, což uděláme takto: každému aritmetickému vektoru 𝒂= 𝑎 1 , 𝑎 2 , …, 𝑎 𝑟 ∈ 𝑉 𝑟 přiřadíme aritmetický vektor 𝑠𝑣 𝒂 = 𝑎 1 , 𝑎 2 , …, 𝑎 𝑟 ,0,…,0 𝒂 ∈ 𝑉 𝑠 , který nazveme standardním vnořením vektoru 𝒂 z 𝑉 𝑟 do 𝑉 𝑠 . Takto z vektorů 𝑠𝑣 𝒂 vytvoříme množinu 𝑠𝑣 𝑉 𝑟 , kterou nazveme standard-ním vnořením 𝑉 𝑟 do 𝑉 𝑠 . Množina 𝑠𝑣 𝑉 𝑟 je podprostorem prostoru 𝑉 𝑠 .

Standardní vnoření 𝑉 𝑟 do 𝑉 𝑠 pro 𝑟<𝑠 Jsou-li 𝑉 𝑟 a 𝑉 𝑠 aritmetické vektorové prostory takové, že 𝑟<𝑠, potom množina 𝑠𝑣 𝑉 𝑟 je podprostorem prostoru 𝑉 𝑠 . Důkaz. a) 𝑠𝑣 𝑉 𝑟 ⊂ 𝑉 𝑠 , protože každý prvek 𝑠𝑣 𝑉 𝑟 je uspořádaná 𝑠-tice reálných čísel, b) 𝑠𝑣 𝑉 𝑟 ≠∅, protože např. 𝒐∈𝑠𝑣 𝑉 𝑟 , c) jsou-li 𝒂 a 𝒃 vektory z 𝑠𝑣 𝑉 𝑟 , potom 𝒂= 𝑎 1 , 𝑎 2 , …, 𝑎 𝑟 , 0, …, 0 , 𝒃= 𝑏 1 , 𝑏 2 , …, 𝑏 𝑟 , 0, …, 0 a 𝒂+𝒃= 𝑎 1 + 𝑏 1 , 𝑎 2 + 𝑏 2 , …, 𝑎 𝑟 + 𝑏 𝑟 , 0, …, 0 , ale z toho vyplývá, že 𝒂+𝒃∈𝑠𝑣 𝑉 𝑟 , d) je-li 𝒂 vektor z 𝑠𝑣 𝑉 𝑟 a 𝑘 reálné číslo, potom 𝒂= 𝑎 1 , 𝑎 2 , …, 𝑎 𝑟 , 0, …, 0 a 𝑘∙𝒂= 𝑘∙ 𝑎 1 ,𝑘∙ 𝑎 2 , …,𝑘∙ 𝑎 𝑟 , 0, …, 0 ∈𝑠𝑣 𝑉 𝑟 . Z a), b), c) a d) vyplývá, že 𝑠𝑣 𝑉 𝑟 je podprostorem prostoru 𝑉 𝑠 .

Průnik podprostorů Jsou-li množiny 𝑈 a 𝑊 podprostory aritmetického vektorového prostoru 𝑉 𝑟 , potom množina 𝑈∩𝑊 je rovněž podprostorem aritmetického vektorového prostoru 𝑉 𝑟 . Důkaz. a) Protože 𝑈⊂ 𝑉 𝑟 a 𝑊⊂ 𝑉 𝑟 , musí být 𝑈∩𝑊⊂ 𝑉 𝑟 , b) protože např. 𝒐∈𝑈 a 𝒐∈𝑊, je 𝒐∈𝑈∩𝑊, tudíž musí být 𝑈∩𝑊≠∅, c) jestliže 𝒂 a 𝒃 jsou vektory z 𝑈∩𝑊, musí být vektory 𝒂 a 𝒃 jak z 𝑈, tak i z W, podle vlastností podprostoru musí být 𝒂+𝒃 vektor jak z 𝑈, tak i z W, tudíž 𝒂+𝒃∈𝑈∩𝑊, d) jestliže 𝒂 je vektor z 𝑈∩𝑊 a 𝑘 reálné číslo, potom 𝒂 je vektor jak z 𝑈, tak i z W, tj. 𝑘∙𝒂 je vektor jak z 𝑈, tak i z W, tudíž 𝑘∙𝒂∈𝑈∩𝑊. Z a), b), c) a d) vyplývá, že 𝑈∩𝑊 je podprostorem prostoru 𝑉 𝑟 .

Příklad 6. Uvažujme množiny 𝑈= 𝑎, 𝑏, 0 ;𝑎∈𝑅 𝑏∈𝑅 a 𝑊= 0, 0, 𝑎 ;𝑎∈𝑅 . Rozhodneme, zda množina 𝑈∪𝑊 je podprostor vektorového prostoru 𝑉 3 . Vyjdeme z definice podprostoru aritmetického vektorového prostoru, tj. ověříme všechny čtyři vlastnosti: 𝑈∪𝑊 je množina uspořádaných trojic reálných čísel, proto 𝑈∪𝑊⊂ 𝑉 3 , zvolíme-li např. 𝑎=𝑏=0, dostáváme 0, 0, 0 ∈𝑈, proto 𝑈∪𝑊≠∅, zvolíme-li v 𝑈 𝑎=𝑏=1 a v 𝑊 𝑎=1, dostaneme vektory 1, 1, 0 ∈𝑈 a 0, 0, 1 ∈𝑊, potom vektor 1, 1, 0 + 0, 0, 1 = 1, 1, 1 ∉𝑈∪𝑊, tedy tato vlastnost není splněna. Protože vlastnost c) není splněna, dostáváme, že množina 𝑈∪𝑊 není podprostorem vektorového prostoru 𝑉 3 . Obecněji: sjednocení podprostorů prostoru 𝑉 𝑟 nemusí být podprostorem 𝑉 𝑟 .

© Vysoká škola ekonomie a managementu, 2016 Děkuji za pozornost. © Vysoká škola ekonomie a managementu, 2016