I. Úvod do předmětu 1a. Historie a dějepisectví, historické prameny, metody historické práce

Historie a dějepisectví minulost nauka o minulosti dějepis (historie, historická věda) humanitní a společenská věda zkoumající dějiny (historii) člověka a jeho civilizace především na základě písemných a hmotných pramenů

Historie a dějepisectví dějepisectví (historiografie) zaznamenávání událostí, dějů a stavů v minulosti (např. na úrovni jednotlivců, společenských vrstev, národů) určitým systematickým způsobem předchůdce historické vědy v tom smyslu, že před vznikem (kriticky analyzující) historické vědy existovala jen („nevědecká“ a do značné míry uměleckými styly ovlivněná) historiografie

Historie a dějepisectví historický výzkum: objasňuje, systematizuje a zachovává poznatky vztahující se k dějinám světa a národním a teritoriálním dějinám věnuje se dějinám vzniku a rozvoje lidské společnosti a životu jedince v ní, dějinám lidské kultury zaměřuje se na dějiny lidského vědění a jeho parcializace, věnuje se společenským, politickým a ekonomickým souvislostem v uvedených dějinných procesech

Historické prameny primární zdroj informací v historickém bádání pramen = vše, co, zachováno pro poznání a ověřování historických skutečností, vzniklo z lidské činnosti, činnosti lidské společnosti informace: kriticky čerpány z mnoha typů pramenů (zdrojů) s různým stupněm relevance (pravdivosti)

Historické prameny rozdělení historických pramenů podle několika hledisek: dle původu pramene (památky, pozůstatky a tradice, prameny) dle formálních znaků (písemné, nepsané, ústní) dle informační struktury (bezprostřední, zprostředkované) dle typu (písemné, hmotné, etnografické, ústní, lingvistické, fonografické, filmové a fotografické) dle obsahu (ergotechnické – ekonomika, sociotechnické – společnost, psychotechnické – vědomí, tradice)

Historické prameny písemné historické prameny A. psané prameny institucionálního původu normativní prameny (právní dokumenty): zákoníky, právní příručky diplomatické prameny: listiny, listy, akta správní a hospodářské prameny: aktový materiál, účty, soupisy půdy, povinností a obyvatelstva, berní rejstříky…

Historické prameny písemné historické prameny B. psané prameny soukromého původu literární a písemná pozůstalost: teologické a vědecké prameny osobní korespondence osobní deníky

Historické prameny písemné historické prameny C. narativní (a) literární psané prameny historiografie (dějepisectví): kroniky, letopisy hagiografie: legendy krásná literatura: romány, fikce

Historické prameny nepsané historické prameny hmotné prameny: kosterní pozůstatky, výtvory lidské práce obrazové prameny: kresby, kartografické materiály audiovizuální prameny: různá záznamová média

Historické prameny ústní prameny tradiční prameny: mytologie, ústní lidová slovesnost oral history

Děkuji za pozornost.