OMÍTKOVÉ SYSTÉMY TEPELNĚ IZOLAČNÍ Ing. Miloslava Popenková, CSc.
ÚVOD Speciální omítkové hmoty, obvykle vylehčené izolačními granulemi (perlit, pěnový polystyrén aj.), pojivo omítky působí jako tepelné mikromůstky. Zásadní nevýhodou je jejich nižší účinnost (obvykle cca poloviční)
Připravenost podkladu Na základě tepelně – technického výpočtu a stavebně – technického průzkumu objektu je nutno před aplikací tepelně-izolačních omítek nepřídržné části podkladu odstranit, povrch vyspravit (např. vápenocementovou maltou) a dokonale očistit. Pro jednodušší nanášení omítky je vhodné osadit na všechny okrajové části objektu (rohy, ostění atd.) rohové a soklové omítkové profily.
Realizace tepelně-izolačních omítek (1/3) Před vlastní aplikací těchto omítek se obvykle podklad opatřuje podhozem (cementovým postřikem event. penetrací). Tento spojovací můstek musí být proveden celoplošně. Podle druhu nasákavosti podkladu je nutno plochu před omítáním navlhčit (nesmí však vzniknout na povrchu vodní film).
Realizace tepelně-izolačních omítek (2/3) Při tloušťce omítky 30 mm se doporučuje dvouvrstvé zpracování a to tzv. čerstvá do čerstvé event., dle druhu materiálu, naopak mezi jednotlivými vrstvami je nutno dodržet TP po zavadnutí nanášených vrstev (některé druhy tepelně izolačních omítek vyžadují PT 3 – 4 dny).
Realizace tepelně-izolačních omítek (3/3) Vzhledem k nedokonalosti povrchu se opatřuje tepelně izolační omítka lícní vrstvou omítky – po 3-4 týdnech (do oblastí možných napětí v omítce lze do lícních vrstev omítky ukotvit výztužnou tkaninu). Povrch lícní vrstvy je možno upravit (po krátkém zaschnutí) strukturou rýhovanou, škrábanou aj.