Název školy: ZŠ Varnsdorf, Edisonova 2821, okres Děčín, příspěvková organizace Člověk a příroda, Přírodopis, Pedosféra Autor: Kamil Bujárek, Bc. Název materiálu: VY_52_INOVACE_05/IV.SADA Anotace: Prezentace je určena pro žáky 9. ročníku, je určena k výkladu učiva Pedosféra. Období: září – prosinec 2011

Pedosféra - půdní obal Země (z řečtina: pedon = půda, výzkumem půdy se zabývá pedologie - neplést!) - je to tedy tenká slupka na povrchu litosféry; od povrchu až po tzv. matečnou horninu – zvětralou podložní horninu či nerost - vzniká přeměnou litosféry spolupůsobením organismů, podnebí, vzduchu, vody... - půdy jsou více či méně úrodné, tak či onak jsou zdrojem potravy pro téměř veškeré suchozemské rostlinstvo a v potravním řetězci i živočišstvo – tedy i pro celé lidstvo!!!

Vrstevnatá pedosféra Průřez černozemí: O – Organická (živá) hmota, vrstva A – Humusový horizont (nejůrodnější vrstva, nejcennější a nejohroženější) B – Anorganická (neživá hmota, vrstva) C – podložní hornina

Půdní typy a druhy - opakování - vzpomeňte: půdní typy rozeznáváme u půd na základě způsobu její vrstevnatosti (viz obrázek) - nejúrodnější je černozem a hnědozem (kde se vyskytují v ČR?) - v Česku nejčastější je hnědá lesní půda půdní druhy rozlišujeme dle převažující velikosti zrn v ní: kamenité, štěrkovité, písčité, hlinité, jílovité - v Česku jsou nejčastěji půdy hlinité (ty jsou také základem půd nejúrodnějších); půdy písčité zase bývají zásobarnou kvalitní pitné vody...

Ohrožená pedosféra - civilizační tlak na pedosféru je enormní - důvodem je zejména vytváření nových zemědělských ploch (rozvojový svět – kácení lesů) - ve vyspělých zemích se kvalitní půdy ničí zejména díky růstu měst (obytné zóny a průmyslové zóny) a dopravním stavbám (silnice, železnice, letiště) - otevírání nových ložisek nerostných surovin je problém bez ohledu na vyspělost zemí - v okolí aglomerací měst a průmyslových závodů je půda znečišťována civilizačními produkty

Ohrožená pedosféra - samotný způsob využívání půdy vede k jejímu znehodnocování či dokonce ničení: Přehnojování: problém vyspělého světa – půda je chemicky zúrodňována obrovskými dávkami dusičnanů, fosforečnanů atp. což ji kontaminuje škodlivými látkami a ty se projevují i v plodinách na ní vypěstovaných (a v podzemních vodách...) Zhutnění: rovněž ve vyspělém světě; půda je udusávána obrovskými mechanismy, které ji obdělávají (traktory, osevní stroje, postřikové stroje, kombajny...)

Ohrožená pedosféra Krátkodobá úrodnost: v rozvojových zemích se používají půdy např. zpod trop. d. pralesů, které mají málo humusu a po max. pěti letech se vyčerpají a přestanou plodit Eroze: celosvětový problém – na hodně svažitých půdách či půdách v oblastech, kde přívalově prší, se extrémně odplavuje hlavně vrchní humusová vrstva, a proto jsou půdy méně úrodné Dezertifikace a zasolování: v oblastech kolem pouští dochází díky glob. oteplování a nadměrnému zalévaní k hromadění solí v půdách

Ochrana pedosféry - je spíše virtuální realitou - poptávka po potravinách je tak velká, že nejsou prostředky ani čas ji chránit Přesto: někde se přiklánějí k biozemědělství (?) šlechtí se odolnější plodiny, které nepotřebují tolik postřiků proti nemocem minimalizují se počty vjezdů na pole (kombinované multifunkční stroje) opouštějí se přiliš sklonité pozemky, nebo se oře tzv. po vrstevnici (vysvětlete) Máte další návrhy?

Použité zdroje: Vališ, Jaroslav - Přírodopis pro 8. ročník ZŠ, 6., upravené vydání, SPN Praha, 1992. 157 stran, ISBN 80-04-26325-9 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cc/Soil_profile.jpg (obrázek) (citace 28.11.2011)