Měření vybraných znaků tělesné stavby, somatotypy Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.

Tělesné složení 2) Metody odhadu tělesného složení A Měření tloušťky podkožního tuku Radiografie: na RTG. snímku je možné změřit průřez svalstva a kosti Utrazvuk: vysokofrekvenční ultrazvuk se odráží na hranicích mezi tkáněmi (odlišné akustické vlastnosti) Infračervená interakce: tato metoda je založena na absorpci a odrazu infračerveného světla B Denzitometrie (vychází ze vztahu H = denzita x objem) 1) Hydrostatické vážení: objem těla je určen na základě zvážení pod vodou s korekcí na denzitu a teplotu vody, od výsledku ještě odečítáme tzv. reziduální objem plic (30% vitální kapacity plic), který samozřejmě tělo nadnáší. 2) Voluminometrie: objem těla zjišťujeme za pomoci Archimédova zákona (objem vody, která je tělem vytlačena) C Hydrometrie (vychází ze zjištění ATH - zavodněná část organismu)1) Izotopy vodíku: testovací substance - deuterium je rozpustná ve všech vodních prostorech (2 hodiny) a v konstantní rovnoměrné koncentraci vydrží po dobu 3 hodin, pak využíváme hmotové spektrometrie či plynové chromatografie. 2) Bioelektrická impedance (BIA): tato metoda využívá měření prostupnosti elektrického proudu nízké intenzity (800 µA, 50Hz), elektrody jsou umístěny na horní a dolní končetině (stanovujeme ATH)3) Celková tělesná vodivost: obdoba BIA ale   měříme rozdílnost vodivosti (ATH) a nevodivosti (TUK) tkání Biofyzikální metody (nutné využití celotělových počítačů)1) Celkový tělesný draslík: draslík je uložen především intracelulárně 2) Celkový tělesný vápník: vápník je konstantní součástí kostních minerálů (38-39%)3) Celkový tělesný dusík: tato metoda umožňuje odhad svalové hmoty na základě obsahu proteinů Biochemické metody 1) Kreatininurie: kreatinin je odpadní produkt metabolismu ve svalech a je vylučován ledvinami v množství (1,2 -  1,7g / 24hod), jeho množství odpovídá množství svalstva 2) Celkový plasmatický kretinin: vychází ze stejného předpokladu jako kreatininurie, jeho množství zjišťujeme přímo v krevní plasmě (1mg kreatininu odpovídá 0,88-0,98 kg svalové hmoty) F Kaliperace podle Pařízkové

@

Somatotypy Určitý tělesný typ, morfologický předpoklad úspěšnosti pro tělesná cvičení Morfologická struktura charakterizující rozměry a složení těla

Somatotypy dle Hippokrata Habitus phtihisicus – štíhlé, dlouhé tělo Habitus apoplecticus – krátké, zavalité tělo

Další typologie Rostan – dechový (velký hrudník (1. zleva), zažívací (malý hrudník, velké břicho (2. zleva), svalový (vyrýsované svalstvo na trupu a končetinách (3. zleva), mozkový (drobné tělo a velká hlava (4. zleva)

Další typologie Sigaud – dechový, zažívací, mozkomíšní Bunak – stenoplastický, mesoplastický, euryplastický

Další typologie Kretschmer: Astenický Atletický Pyknický

Další typologie Conrad – jako Kretschmer + mezitipy (pyktomorf, metromorf, leptomorf) Viola – normosplanchický, makrosplanchický, mikrosplanchický

Současná typologie Dle Sheldona (1940 - 1954) modifikováno Heathovou a Carterem (1967 - 1975) Názvy komponent odvozeny od zárodečných listů

Somatotypy dle Sheldona Ektomorfní komponenta, endomorfní komponenta, mezomorfní komponenta Každá komponenta je u jedince přítomna Somatotyp je charakterizován 3 čísly

Somatograf

Somatotypy studentů FTVS

Somatotypy vrcholových sportovců

Somatotypy průměrných vysokoškoláků

Vrcholové moderní gymnastky

Vrcholové házenkářky (vlevo) a vrcholové atletky - sprinterky (vpravo)

Estetické hledisko - muži

Estetické hledisko - ženy

Měření somatotypu (podle Heath-Carter, 1967) Endomorfie se vztahuje k relativní tloušťce nebo hubenosti osob. Hodnotí se množstvím podkožního tuku Mezomorfie se vztahuje k relativnímu svalově-kosternímu rozvoji ve vztahu k tělesné výšce Ektomorfie se vztahuje k relativní délce částí těla – tělesná výška/3.odmocniny hmotnosti

Protokol pro stanovení somatotypu str57

Dělení somatotypů vyrovnaní endomorfové (vyrovnaní mezomorfové, vyrovnaní ektomorfové) 1 komponenta převládá, 2 a 3 vyrovnané mezomorfní endomorf (ektomorfní endomorf, endomorfní mezomorf, atd.) 1 komponenta převládá, 2 je vyšší než 3 endomorf - mezomorf (endomorf - ektomorf, ektomorf - mezomorf) 2 komponenta pod 3, 2 a 3 vyrovnané střední somatotypy všechny komponenty mezi 3, 4

Vztah k pohybovým schopnostem Kategorie A nadání pro silové schopnosti Kategorie B nejvšestrannější nadání pro sport Kategorie C nejhorší předpoklady pro sportovní činnost Kategorie D nadání pro vytrvalost a obratnost Kategorie E malé nadání z důvodu nízké mezomorfní komponenty

Některá fakta související se somatotypy Větší endomorfie je přirozeným femininním jevem U studentek TV by endomorfie neměla přesáhnout 3,5 bodu, mezomorfie dominantní a ektomorfie ne větší než 4 body Somatotyp je dán asi ze 70% geneticky Nejvíce ovlivnitelná je endomorfie