Rozhodování spotřebitele

Racionální chování spotřebitele Cíl spotřebitele: S danými zdroji (důchodem) maximalizovat celkový užitek, tzn. maximálně uspokojit své potřeby (kritérium racionálního chování ). Spotřebitel: Disponuje omezeným důchodem, za který statky nakupuje Užitečnost plyne z preferencí spotřebitele

Axiomy racionality Axiom úplnosti srovnání Axiom tranzitivity preference určité varianty Axiom tranzitivity spotřebitel řadí různé spotřební varianty podle celkového užitku Axiom nenasycenosti více je lépe Axiom rozmanitosti (konvexnosti) preference průměrné spotřeby statků a služeb před extrémy

Užitečnost a její měření Nedostatek -> potřeba -> uspokojení (max. užitek) Racionálně jednající spotřebitel sleduje dvě veličiny uspokojení potřeb, které statek přinese - k pojmu uspokojení potřeb se v ekonomie používá pojem užitek náklady na statek - náklady na jednotlivá zboží jsou stanoveny cenami Užitek – subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků (míra uspokojení určité potřeby spotřebou statku)

Celkový a mezní užitek Celkový užitek (total utility - TU) vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby. Potřeby jsou individuální, vždy se vztahuje na někoho konkrétního. Užitek je též závislý na množství a kvalitě statků součet všech mezních užitků s rostoucím spotřebovávaným množstvím roste (do určitého bodu) Mezní užitek (marginal utility - MU) – opakovaná spotřeba vyjadřuje o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku přírůstek užitku spotřebou další jednotky (produkce, výrobku) Mezní užitek je závislý: přímo úměrně na významu a intenzitě potřeby (jsou-li potřeby naléhavé, pak každá další jednotka zboží přinese poměrně velký užitek) na disponibilním množství (čím je zboží vzácnější, tím vyšší je mezní užitek z něho plynoucí)

Měřitelnost užitku Kardinalistické Dvě pojetí Ordinalistické užitek lze přesně měřit (např. v Kč) - lze mu přiřadit konkrétní hodnotu funkci spotřebovávaného množství statků nebo služeb U = f(X1, X2,... Xn), Ordinalistické užitek nelze přesně měřit, lze však porovnat užitek (dvou) produktů spotřebitel je schopen seřadit různé alternativy jednání podle velikosti celkového užitku

Křivky celkového a mezního užitku Q i 1 2 3 4 5 6 7 TU A Q i 1 2 3 4 5 6 7 MU i TU (Total Utility) – celkový užitek MU – (Marginal Utility) – Mezní užitek A – bod nasycení MU A

Zákon klesajícího mezního užitku Platí: s růstem objemu spotřebovávaného zboží klesá mezní užitek. Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam. Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji. 1. Gossenův zákon

Zákon vyrovnání mezních užitků Pokud uvažujeme kardinalistický přístup měření užitku (tzn. užitek je přímo měřitelný), tak platí, že optimální množství jednoho statku (např. statku x) je takové, při kterém se mezní užitek rovná ceně: MUx = Px MUx je mezní užitek z poslední spotřebované jednotky statku x Px je cena jednotky statku x užitek je maximalizován tehdy, jestliže se poměry MU a ceny u všech produktů rovnají Pro množinu statků pak platí, že optimální kombinace statků je taková, pro kterou platí: Racionálně jednající spotřebitel tedy zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se mezní užitek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků. 2. Gossenův zákon

Preference spotřebitele - indiferenční analýza vyjadřuje postoj spotřebitele k různým alternativám spotřeby statků nebo služeb Ordinalistická teorie - předpokládá, že užitečnost není přímo měřitelná Spotřebitel je schopen říci, která spotřební situace je preferovanější, není možné určit velikost užitečnosti těchto kombinací

Preference spotřebitele - indiferenční analýza X Y IC A B C D Indiferenční křivka křivky (IC – Indifference Curve) - množina bodů, které představují různé (dvou druhů zboží) kombinace spotřeby statků nebo služeb, přinášejících spotřebiteli stejnou úroveň celkového užitku. Indiferenční mapa - pro každou dvojici lze zakreslit celou řadu křivek. Jednotlivé křivky se od sebe liší užitkem kombinací. Indiferenční mapa je soubor indiferenčních křivek. X Y IC IC' IC'' IC''' IC''''

Vlastnosti indiferenčních křivek vyplývají z axiomů racionality Klesající (mají negativní sklon) pro zachování konstantní užitečnosti musí při růstu jednoho statku druhý klesnout a naopak (axiom nenasycenosti) Indiferenční křivky se neprotínají, každá vyjadřuje jinou užitečnost, kdyby se protínaly, měly by bod se stejnou užitečností (a na druhé straně průsečíku by měly opačné preference) - axiom tranzitivity Konvexní vůči počátku os souřadnic (tj. není lineární) mění se podél ní její sklon při velkém zastoupení jednoho statku se vzdáme většího množství tohoto statku ve prospěch získání relativně menšího dodatečného množství jiného statku (axiom rozmanitosti) V každém bodu grafu se nachází nějaká indiferenční křivka všechny možné kombinace statků lze porovnat a najít jiné kombinace s toutéž preferencí.

Mezní míra substituce ve spotřebě Mezní míra substituce ve spotřebě (MRSC – Marginal Rate of Substitution in Consumption) - poměr, v němž je spotřebitel ochoten nahrazovat ve spotřebě dva statky mezi sebou, aniž by se změnila velikost celkového užitku (tj. zůstává na stejné indiferenční křivce). je směrnicí indiferenční křivky - určuje její sklon -> konvexní indiferenční křivky (platí axiom rozmanitosti) -> MRSC se podél indiferenční křivky mění (mění se sklon IC) Velikost MRSC v absolutní hodnotě klesá, posouváme-li se po indiferenční křivce směrem vpravo dolů.

Mezní míra substituce ve spotřebě - MRSC Příklad - újma a prospěch dvou statků ∆Y MUX - = ∆X MUY ∆Y - = MRSC ∆X MUX MRSC = MUY

Funkce užitku podle preferencí spotřebitele Cobb-Douglasova užitková funkce klesající konvexní indiferenční křivky splňuje všechny dříve zmíněné axiomy racionality a indiferenční křivky mají všechny z nich vyvozené vlastnosti. matematické vyjádření U = XαYβ U… celkový užitek ze spotřeby statků X a Y X, Y… spotřebovávané statky α, β… kladné konstanty Y IC'''' IC''' IC'' IC' IC X

Funkce užitku podle preferencí spotřebitele Dokonalé substituty extrémy existuje dokonalá nahraditelnost dvou statků ve spotřebě mezní míra substituce ve spotřebě (MRSC)je konstantní - podél indiferenční křivky se její hodnota nemění spotřebitel je ochoten vzájemně dva statky nahrazovat ve stále stejném poměru Y IC pro U=2X+Y IC pro U=X+Y IC pro U=2X+3Y X

Funkce užitku podle preferencí spotřebitele Dokonalé komplementy extrémy dokonalé komplementy jsou spotřebovávány najednou v nějakém fixním poměru. U = min (X,Y) MRSC není definována sklon se nemění plynule, ale ve skocích (0, nekonečno) Y 2   1 IC pro U=min(X,Y) 1 2 X

Funkce užitku podle preferencí spotřebitele Nežádoucí statky s rostoucím nakupovaným množstvím (za jinak stejných okolností) klesá spotřebiteli celkový užitek. Indiferenční křivky jsou v případě nežádoucích statků rostoucí U = Y/X příklad: riziko při nákupu cenných papírů - spotřebitel rozhoduje mezi výnosností (žádoucí statek Y) a rizikem (nežádoucí statek X) Y IC pro U=Y/X2 IC pro U=Y/X X