DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0967 Název projektu Zlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školy Matiční gymnázium Ostrava,Dr. Šmerala 25/2565, 728 04, Ostrava Název materiálu Vymezení předmětu filosofie Autor Jana Trčková Tematický okruh Základy společenských věd – Základy filosofie Ročník 3.ročník Vytvořeno 10.12.2012 Anotace Kapitola Vymezení předmětu filosofie vysvětluje základní filosofické pojmy potřebné ke zvládnutí středoškolské filosofie. Metodický pokyn Kapitolu Vymezení předmětu filosofie lze zvládnout jednoduše z předloženého materiálu jako samostudium potřebných pojmů . Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

Vymezení předmětu filosofie 1.kapitola Vymezení předmětu filosofie

Původ a význam slova Z řeckého slova filein (milovat) a sofia (moudrost). Poprvé ho použil Pýthagorás, vlastní význam dal až Sókratés. Filosofové se tak chtěli oddělit od sofistů (učili za peníze). V minulosti univerzální vědou pro veškeré informace. V současnosti usilují o vidění světa jako celku ve všech souvislostech. Tím chce přispět k řešení krize současného člověka.

Vztah k mýtu a náboženství Filosofie mýtus nahradila. Filosofie je vykládána jako záležitost rozumu, náboženství jako věc víry, příklady názorů: a) Nemají nic společného (novopozitivismus) b) Je mezi nimi rozpor (M. Luther:,,Rozum je děvka ďáblova.“, Nietzsche:,,Bůh je mrtev a to umožňuje nadčlověka.“, K. Marx:,,Náboženství je opium lidstva.“ c) Je mezi nimi jednota (I. Kant – náboženství v mezích rozumu).

Filosofie a věda První třídění poznatků uvnitř samotné filosofie provedl Aristotelés: a) teoretická filosofie (matematika, fyzika, botanika) b) praktická filosofie (politika, rétorika, etika, strategie, taktika) c) poietická filosofie (tvorba a vnímání krásna)

Nejčastěji pak rozdělujeme: 1.reálné vědy (předmětem je popis a výklad) a) přírodní (fyzika, chemie, biologie) b) kulturní (historie, literatura) 2. formální vědy, realizují se v určité metodické abstrakci (matematika, logika) Jednotlivé vědy se vyčleňují z filosofie v 16.století, současný systém věd až v 19.století.

Tři základní zdroje filosofování Údiv (proč vůbec něco existuje). Pochybování (jaký je skutečný svět, v mezních situacích – nemoc, smrt blízkých – se nám svět jeví jinak). Nejistota (bez pevného bodu, bez jistoty zažíváme silný pocit úzkosti).

Základní filosofické otázky Co kolem nás existuje, co to znamená být? Ontologie je nauka o bytí. Bytí je to, co umožňuje, aby věci existovaly, a je zdrojem všech jsoucen. Jednotlivá jsoucna se proměňují, vznikají a zanikají, poznáváme je smysly. Bytí zůstává, jsoucna se proměňují. Jak poznáváme, je vůbec možné poznat a co je poznání ? Gnósis, noesis = poznání. Gnoseologie, noetika je pak nauka o poznání. Kdo poznává je subjektem, předmět poznání pak objektem.

Co jsme, kam směřujeme. Patří zde otázky k člověku (antropos = člověk) Co jsme, kam směřujeme? Patří zde otázky k člověku (antropos = člověk). Antopologie je věda o vzniku a vývoji člověka. Kosmologie je nauka o světě. Axiologie je učení o hodnotách, o jejich povaze a vztazích.

Filosofické směry Vznikají a různí se podle odpovědi na základní otázky: Co je podstatou světa? Jeden počáteční princip = monismus (voda, oheň). Dva počáteční principy = dualismus (Descartes) Více počátečních principů = pluralismus (země, voda, oheň, vzduch).

Co je podstatou bytí, co je prvotní? Prvotní je hmota, věčná a nezničitelná, duch vznikl až na určitém stupni vývoje hmoty = materialismus. Materialismus živelný, mechanický a dialektický. Prvotní je duch, hmota je výtvorem tohoto ducha = idealismus. Duch existuje nezávisle na subjektu – objektivní idealismus. Duch existuje, jen pokud je vnímán – subjektivní idealismus. Duch existuje jen ve vědomí konkrétního jedince, krajní subjektivismus = solipsismus.

Je svět poznatelný? Ano, je poznatelný = gnosticismus. Ne, není poznatelný, není možné dosáhnout objektivního poznání = agnosticismus. Vyvíjí se svět, je možný vývoj jsoucna? Svět je stále ve vývoji, vše je ve vzájemných souvislostech = dialektika. Svět je strnulý, jednou provždy daný = metafyzika (pojem se v čase vyvíjel).

Ovlivníme budoucnost? Neovlivníme, cíl je předem daný = teologie. Následek odvodíme z příčin = determinismus. Vztah bytí a svět? Bytí je v jednotlivých jsoucnech přímo obsaženo, je imanentní (Aristotelés). Bytí svět překračuje, převyšuje, je transcendentní (Platón). Bytí je na svět nějak předáváno, vyzařováno vyšší silou, je emanentní (bůh).

Další důležité pojmy Senzualismus = smyslové poznávání. Racionalismus = rozumové poznávání. Empirismus = zdrojem poznání je zkušenost. Realismus = poznání je nezávislé na subjektu Idealismus = poznání pouze přes vlastní představy subjektu. Pozitivismus = vědecký, objektivní popis faktů.

Fenomenalismus = poznání obsahuje pouze vnější jevy, vnější realitu, tzv. fenomény. Hermeneutika = umění správně vyložit text. Skepticismus = pochybování. Dogmatismus = přijímání daných pravd bez kritického pohledu. Dialektické kategorie – obecné a jednotlivé, celek a část, substance a akcident, kvalita a kvantita, objektivní a subjektivní.

Shrnutí Původ a význam slova filosofie Vztah k mýtu a náboženství Filosofie a věda Tři základní zdroje filosofování Základní filosofické otázky Filosofické směry Další důležité pojmy.

Zdroje STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie: román o dějinách filosofie. 1. vyd. Překlad Jarka Vrbová. Praha: Zvon, 1991, 512 s. ISBN 80-711-3041-9. ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie: román o dějinách filosofie. 2. vyd. Překlad Petr Rezek. Praha: Stát. pedagog. nakl., 1991, 304 s. ISBN 80-042-6038-1. BLECHA, Ivan. Filosofie: (základní problémy). 2. opr. a rozš. vyd. Překlad Petr Rezek. Olomouc: FIN, 1996, 271 s. ISBN 80-718-2032-6. GAARDER, Jostein. Sofiin svět: román o dějinách filosofie. 1. vyd. Překlad Jarka Vrbová. Košice: Knižná dielňa Timotej, 1995, 512 s. ISBN 80-967-2945-4.