Základní škola Jana Noháče VY_32_INOVACE_1 Břeclavsko v ČR Vypracovala: Mgr. Marcela Minaříková Téma: 01 Břeclavsko Vznik: září 2011 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2787

Anotace charakteristika Břeclavska rozloha, poloha, povrch, vodstvo, historie, fauna, flora, kultura, zvyky práce s mapou, rozdělení na mikroregiony, jejich charakteristika

Vítejte v kraji pálavských skal saletů Lednicko-valtického areálu zpívajícího Podluží slunných Novomlýnských nádrží malebného Hustopečska

Břeclav vlajka města Břeclavi znak města Břeclavi

Břeclavsko - charakteristika Převážná část oblasti leží v nivě řeky Dyje. Je to rovinaté území, ve kterém kromě úrodných polí zabírají značnou část i staré lužní lesy, protkané mnoha rameny řek a tůněmi s mimořádně bohatou florou a faunou. Břeclavsko patří k oblíbeným cílům návštěvníků z České republiky i mnoha zemí světa. Na jihu Břeclavska se stékají dvě nejvýznamnější řeky Slovácka - Morava a Dyje.

V blízkosti obou řek se nachází pozoruhodné území Lednicko-valtický areál. Snoubí se zde krásy přírody s bohatou historií, množstvím památek a pestrým kulturním životem. Prostor mezi Lednicí, Valticemi a Břeclaví byl v průběhu 18. a 19. století systematicky proměněn v neobyčejně harmonickou kulturní krajinu, přírodní park s rybníky a drobnými architekturami. Celá oblast se nedávno dostala na seznam kulturního dědictví lidstva UNESCO.

Neobvyklou romantickou krajinou je Pálava, vyrůstající jako mohutná hradba z mírně zvlněné roviny při česko-rakouské hranici, do daleka svítící bílými vápencovými skalami i siluetami hradních zřícenin. Pro zdejší přírodní lokality mimořádného významu bylo celé území vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí.

Část území zaplavila v 70. a 80. letech 20 Část území zaplavila v 70. a 80. letech 20. století voda tří mohutných přehradních jezer - Novomlýnských nádrží – Horní Mušovská, Střední Věstonická a Dolní Novomlýnská. Oblast Novomlýnských nádrží se stala vyhledávaným místem pro letní dovolenou u vody, ale stále více se o ní ví jako o pozoruhodné ornitologické lokalitě. Je rovněž významnou rybářskou lokalitou.

Podluží s centrem v Břeclavi je tradičně spojováno hlavně s živými folklórními tradicemi a cimbálovou muzikou. Tato oblast, na jihu lemovaná Lužním lesem a nivou řeky Moravy, se nachází v nejjihovýchodnějším cípu České republiky v sousedství s Rakouskem a Slovenskou republikou. Lidové tradice jižní Moravy jsou pestré a bohaté a jejich projevy jsou patrné na každém kroku.

Severní část Břeclavska - oblast Hustopečska je proslulá hlavně mezi milovníky dobrého vína, i když to stejnou měrou platí pro celé Břeclavsko Je to krajina plná úrodných sadů a polí, malebné krajiny a dobrých lidí. Najdeme zde hodně templářských a habánských sklepů, jsou zde vinné trhy, burčákové slavnosti

Povrch oblasti: Ukazuj na mapě okresu Břeclav: Dyjsko-svratecký úval Mikulovská vrchovina rozdělená na Pavlovské vrchy (Pálavu) a nižší Milovickou pahorkatinu Dolnomoravský úval Dyjsko-moravská pahorkatina Dyjsko-moravská niva Valtická pahorkatina. Nejvyšší vrcholy: Děvín (550m), Kotel (483m), Obora, Stolová hora, Turold. Nejnižším místem oblasti je soutok Moravy s Dyjí (150m n.m.)

Vodstvo ukazuj na mapě okresu Břeclav: řeka Dyje (mnoho vedlejších ramen, kanálů a tůní) levé přítoky: Svratka, Jevišovka, Litobratřický potok, Trkmanka, Kyjovka, Žižkovský potok. pravé přítoky: Polní potok, Dunajovický potok, Včelínek. Řeka Morava - zasahuje do oblasti jen okrajově. Soustava 3 Novomlýnských nádrží - Horní (Mušovská), Střední (Věstonická), Dolní (Novomlýnská) o celkové rozloze 3227 ha. - největší vodní plocha na Moravě. Přehrady slouží k ochraně před povodněmi, k závlahám, k rekreaci a výrobě elektřiny, jsou i významnou ornitologickou lokalitou. Rybníky: na Včelínku je to soustava rybníků Nesyt (největší moravský rybník), Nový rybník, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský. Skupina rybníků u Pohořelic: Troskotovický dolní, Novoveský, Starý, Vrkoč. Další rybníky: Pouzdřanský, Šibeničník, Františkův rybník (u Poštorné)

Flora Zdejší podnebí je nejteplejší a nejsušší v rámci celé ČR 1) suchomilná a teplomilná květena typická především pro různé typy stepí a lesostepí Pavlovských vrchů, Dunajovických vrchů a Pouzdřanskou step. Některé druhy jsou chráněné a ohrožené - dymnivka nízká, křivatec žlutý, lomikámen vždyživý, kosatec nízký, hvězdnice chlumní, hlaváček jarní, koniklec velkokvětý, lipnice, kostřava, tařice, kavyl, pryšec Segulerův, šalvěj habešská, violka vonná, kakost smrdutý 2) lužní les - lesy při soutoku Moravy a Dyje jsou největším komplexem svého druhu v Evropě (3500ha) Jsou protkané sítí kanálů, slepých ramen a tůní, místy mají pralesovitý charakter. Převažují porosty dubu letního a jasanu úzkolistého, v podrostu se vyskytují sasanka pryskyřníkovitá, sněženka předjarní, rozrazil horský, bledule jarní, orsej jarní, plicník lékařský a další. 3) flóra mokřadů, břehů rybníků, tůní a přehrad s bohatými porosty rákosin i orobinců a výskytem bahenních rostlin - leknín bílý, stulík žlutý, rdest světlý, řezan pilolistý, žabník trávolistý apod. 4) LVA - citlivě upravený a dotvořený přirozený výsek krajiny - původní lužní porosty a uměle vysázené domácí i exotické dřeviny.

Fauna Kromě běžných druhů žije ve zdejších lužních lesích jelení zvěř s neobyčejně silným parožím. V oborách najdeme daňky, jeleny, muflony. Při Novomlýnských nádržích, rybnících a tůních jsou ornitologické lokality evropského významu. Hnízdí tu početné kolonie vodního ptactva, některé druhy tu mají významnou křižovatku a odpočinková místa během tahů. Mezi pravidelně hnízdící ptáky patří racek chechtavý, husa velká, labuť velká, kormorán velký, druhy kachen, potápek, bukač velký, rybák obecný, pochop rákosní, volavka popelavá a kvakoš noční (v Zámeckém rybníku), orel mořský V lužních lesích žije holub doupňák, žluna šedá, ve skalách na Soutěsce výr velký. V mokřadech se vyskytují početné kolonie žab, skokan ostronosý (modrý svatebčan), čolek podunajský. Ze zástupců hmyzu tesařík obrovský, saranče modrokřídlé, kudlanka nábožná, cvrček obecný, kobylka sága, zlatohlávek zlatý ad.

Historie osídlení Pálavy a Břeclavska sahá do pravěku. Nejstarší osídlení spadající do doby 28 - 24 000 let př. n. l. bylo zjištěno celkem v pěti sídlištích lovců mamutů ze starší doby kamenné u Dolních Věstonic a Pavlova, hradiště na Stolové hoře u Klentnice a na Děvíně. V 5. století sem pronikli Slované. Nejvýznamnějším opevněným hradištěm po vzniku Velké Moravy bylo Pohansko u Břeclavi (původně Lovětíngrad), které začátkem 9. století navázalo na starší slovanské osady ze 6.- 8. století. Po rozpadu Velké Moravy se dolní Podyjí dostalo pod vládu českých Přemyslovců, kteří tu po ustálení jižní hranice budovali opevněné pohraniční pevnosti Břeclav, Podivín a Strachotín. Postupně sem přicházejí němečtí osídlenci, kteří získávají převahu nad původním slovanským obyvatelstvem. Vzniká řada nových obcí, nejvýznamnějším byl Mikulov. Vznikají další hrady a pevnosti. Postupně se převážná část majetku a kraje dostává do majetku Lichtenštejnů a Ditrichštejnů, kteří si zde budují pohodlné zámecké rezidence (Valtice, Lednice, Mikulov, Břeclav) a byli majiteli až do roku 1918, kdy vznikla ČSR. Před 2. světovou válkou 1938 byla značná část tohoto kraje připojena k Dolnorakouské župě. Po ukončení 2. světové války v dubnu 1945 bylo z pohraničí vystěhováno německé obyvatelstvo a oblast byla nově osídlena lidmi z Hustopečska a Hodonínska.

Kultura, tradice a zvyky Tento „malovaný kraj“, jak je oblast často nazývána, se vyznačuje rovinatou krajinou a teplým podnebím. Díky těmto podmínkám se zde rozvinulo vyspělé zemědělství. S tím jsou spojeny místní zvyky a tradice, oslavy, kulturní akce a vyžití. Lidové tradice jižní Moravy jsou pestré a bohaté a jejich projevy jsou patrné na každém kroku. Slovácké chalupy, boží muka, malovaná žudra domů nebo vinné sklepy jsou po celém Podluží. Zdejší obyvatelé uchovávají lidové slavnosti a veselí jako jsou fašanky, krojové hody, besedy u cimbálu, košty vína nebo folklórní festivaly, z nichž nejznámější jsou Národopisné slavnosti Podluží v písni a tanci konané každoročně ve Tvrdonicích. Bohatě zdobené kroje jsou zase dokladem zručnosti zdejších vyšívaček, krajkářek a švadlen. Kromě těchto řemesel se tu po generace předávají také umění řezbářská, malířská a hrnčířská.

Čerpáno z těchto zdrojů: MIKULICA, Vladimír, Josef ŠLANCAR a Metoděj ZEMEK. Břeclavsko. Martin: Osveta, 1980. ISBN 70-107-80. BRICHTOVÁ, Dobromila. Podoby kraje a času: kniha okresu Břeclav. 1. vyd. Mikulov: ARC, 1996, 212 s. ISBN 80-902-0921-1. KORDIOVSKÝ, Emil. Lednicko-valtický areál a jeho památky. 1. vyd. Praha: Europrinty, 2003, 212 s. http://www.wineofczechrepublic.cz Foto: Jaroslav Minařík obrázky: znak Břeclavi, vlajka Břeclavi: http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99eclav http://cs.wikipedia.org/wiki/Hustope%C4%8De Mandloně http://www.hustopece-city.cz Věstonická Venuše: http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bstonick%C3%A1_venu%C5%A1e