Dětský svět = svět „tady a teď.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Jak se přiblížit k dětem psychologické poznatky ve výchově.
Advertisements

Dítě v dnešním světě - obrat k dítěti v pedagogice
Co je to logika? KFI/FIL1 Lukáš Košík Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ ,
Jak se děti učí 3 Jak děti poznávají svět – geneze pojetí PROSTORU.
Dětský svět Dětské naivní teorie
Dětský svět Dětské naivní teorie
Dosavadní možnost studia učitelství Mgr. - odborné (s možností učitelské způsobilosti) – FF - učitelství (PdF, FTK, PřF)
Kognitivní vývoj u dětí (vývoj myšlení a chápání světa)
PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY
Seznamuje žáky s procesem lidské socializace a společenským statusem.
Nitro a osobní historie člověka o kterého se staráme Doc. Ing. Aleš Opatrný, Th.D. KTF UK v Praze Sekce spirituální péče Společnosti lékařské etiky ČLS.
Pracovní skupina Pracovní skupinu tvoří určitý počet osob na jednom pracovišti, kteří jsou spjatí společnou činností, vnitřní strukturou sociálních pozic.
Taktická příprava Michal Lehnert.
Emoce (city).
Dítě v dnešním světě - obrat k dítěti v pedagogice
Kritická analýza různých přístupů k vyučování SH
Didaktické testy doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D.
Struktura výuky.
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE
Kognitivní vývoj Jean Piaget viděl vývoj intelektových ( v širším slova smyslu kognitivních) schopností jako 4 etapy, přičemž každá z nich znamená objevení.
Dětský svět = svět „tady a teď.
UČENÍ = PROCES JEHOŽ VÝSLEDKEM JE ZMĚNA PSYCHICKÝCH JEVŮ, DISPOZIC K NIM A JEJICH VNĚJŠÍCH PROJEVŮ.
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
Prace : Alish Sarsenali Kontrol: Ingrid Matošková Praha 2014 Predmet : Psyhologia.
Databázové modelování
Teorie motivace Adéla Furiková.
Psychologie učení.
Geneze pojetí kauzality (jak se u dětí vyvíjí chápání příčinné podmíněnosti, vztahů a souvislostí) (PROČ????) Jak se děti učí 5.
Pedagogika & DIDAKTIKA
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková
(PEDAGOGICKÉ) ZNALOSTI JAKO DYNAMICKY SJEDNOCENÉ POLE Radim Šíp, Vlastimil Švec
Jak se děti učí 2. Podmínky učení
Tento materiál není určen pro jakékoliv další šíření či citování
Profesně pracovní způsobilost člověka a její edukační utváření
Žák. Osobnost určitý člověk, individuum odlišné od ostatních ve vlastnostech, zkušenostech atd.
1.1. Formování veřejného mínění dr.Ján Mišovič, CSc
UČENÍ EVA JEŘÁBKOVÁ.
PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA 1
Metodická východiska pro utváření hodnotových postojů ve školní třídě Bc. Jana Kocourková.
Pedagogická diagnostika
ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY
Jak se děti učí 3 Jak děti poznávají svět – geneze pojetí PROSTORU.
Bidrmanová, Rintelová Učitelství praktického vyučování
Vývojová psychologie Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Výchova jako proces zpracovala: Kateryna Foinetská.
Střední pedagogická škola J.H.Pestalozziho Litoměřice Pedagogika a psychologie 2. ročník HRA JAKO PROSTŘEDEK VÝCHOVY Mgr.Irena Kudláčková.
Učení podmiňováním Učení pokusem a omylem Učení programováním
I n k l u z i v n í v z d ě l á v á n í aneb odvaha dělat věci jinak
Cogito ergo sum. - Myslím, tedy jsem. René Descartes.
Pedagogické zásady. 1. Zásada cílevědomosti Znamená: - jasně stanovit cíle - cíle zdůvodnit a motivovat - přiměřeně cíle objasnit - důležitá je i aktivní.
Tvořivost žáka Tvořivost – vymezení pojmu: Tvořivost je činnost, jejímž výsledkem jsou nové, originální, výtvory. DRUHY TVOŘIVOSTI: Objektivní: přináší.
Osoba a osobnost Pavlína Jordánová, Margita Přikrylová, Eliška Roubalová.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu
Zákony vývoje.
O dborné U čiliště a Z ákladní Š kola praktická Holešov
TYPY VÝUKY výuka produkční výuka regulativní výuka heuristická
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
1. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
VYUČOVÁNÍ A UČENÍ A/ B/ a/ cíle výuky b/ klíčové kompetence
Jak se učíme 7 (Styly učení)
Jak se děti učí 2. Podmínky učení
Dětský svět = svět „tady a teď.
PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA 1
Konstruktivismus Zora Syslová.
Psychologie učení.
Lekce 6: Dítě v procesu socializace výchovy a vzdělávání
Mgr. Helena Hubatková Selucká VIKBB35 Podpora čtenářství – podzim 2013
Sociální psychologie.
Lekce 6: Dítě v procesu socializace výchovy a vzdělávání
Transkript prezentace:

Jak se děti učí (jak poznávají svět) Epistemologická východiska vyučování Přednáška č. 2

Dětský svět = svět „tady a teď. Podmínkou jeho poznávání dítětem mladšího škol. věku je proto „být při tom“. Učení je proto vždy: konkrétní situační vázáno na osobní zkušenost

Co potřebujeme jako učitelé skutečně o dětském poznávání a učení znát? 1.  jak probíhá? 2.  má nějaké zákonitosti? 3.  kdy je nejefektivnější? 4.  jak těchto poznatků využít v naší profesi?

Ad. 1. a 2: Jak se učíme ? J. Piaget: jak učení probíhá? Něco se naučit = UMĚT = rozumět! Jestliže něčemu rozumíme, pak to znamená, že nám to dává smysl a význam, a také že jsme schopni toto poznání (informaci nebo činnost) smysluplně používat.

J. Piaget (“švýcarská škola”): Člověk se učí tak, že si v každodenních kontaktech s realitou získává zkušenosti a ty si ukládá v poznávacích strukturách, které se nazývají asimilační schémata (kognitivní schémata).  Tato asimilační schémata určují naši senzitivitu (citlivost) na podněty z prostředí, naše učení probíhá tak, jak jsou tato schémata “nastavena”.  Spontánní učení (zkušenostní poznávání nebo také situační učení, učení z každodenního života) souvisí s neustálou snahou našeho mozku nacházet v předkládaných zkušenostech (objektech a situacích) smysl a význam.

Schéma reakce individua na novou (neznámou) zkušenost: asimilace rozšíření schématu nové„zapadá“ do konceptu, poznání se prostě rozšiřuje rozumím NOVÁ ZKUŠENOST akomodace „AHA!!!“ nové „nezapadá“, schéma se musí rekonstruovat, přizpůsobit nové informaci nerozumím Asimilace i akomodace jsou přirozenou součástí procesu spontánního učení (zkušenostního učení)

J. Piaget vysvětluje proces učení jako základní mechanismus permanentní (biol. a psych.) adaptace organismu a prostředí: probíhá jako střídání asimilace a akomodace (protichůdnost a zároveň komplementarita)  mezi asimilací a akomodací se vytváří dynamická rovnováha, která je permanentně narušována a vyrovnávána narušení rovnováhy (jakmile nový poznatek nelze zahrnout do stávajícího kognit. schématu) vyvolává potřebu okamžitě ji “vybalancovat” - nastává tzv. kognitivní konflikt (zlom) - psych. tenze, snaha odstranit problém nastupuje akomodace, tj. měníme své kognitivní schéma pod vlivem nové zkušenosti – objevíme řešení: “AHA!!!” – ekvilibrace - rovnováha

Protože zkušenosti jsou individuální, jedinečné, jsou asimilační (kognitivní, poznávací) schémata vytvořená ve zkušenostech subjektivní, tzn.: poznávání (učení) je vždy spojeno s  emocionálními prožitky, každé dítě má specifické způsoby a cesty poznávání (metakognitivní znalosti, zkušenosti z procesu poznávání – vliv tzv. kognitivního stylu jedince, typu inteligence apod.) ve vyučování je třeba k těmto zvláštnostem přihlížet – význam konstruktivistického pojetí výuky!!!

Zvláštnosti dětského učení v ontogenezi (Piaget): Učení je podmíněno vývojovou úrovní myšlení dítěte. Stádia: 1. předoperační stádium (předškolní věk až asi do 6-7 let) - dítě poznává své okolí v  bezprostřední činnosti motorické a senzorické (senzomotorická úroveň poznávání), později zkoumání pomocí představ (dítě je schopno vymanit se z materiální činnosti a uvádět ji do myšlených vztahů); týká se to téměř všech žáků 1. a 2. ročníku primární školy Základní strategie učení = pokus a omyl

2. stádium konkrétně operačního myšlení (od 8-9 let): operační myšlení představuje novou kvalitu – vratnost; teprve teď operační činnosti umožňují dítěti pochopit relace (jako jsou nutné vztahy, např. že A musí být synem B, je-li B otcem A). Konkrétně operační úroveň pak napovídá, že dítě je schopno provádět operace jen na konkrétních předmětech, které může vnímat, konstruovat nebo si je představit.

Stádium konkrétně operačního myšlení – 2 etapy: Stádium raných konkrétních operací (6- 8 let - 1.-2. třída) Typické: seskupování a vylučování předmětů na základě jedné společné vlastnosti dítě je schopno porozumět jednoduchým pravidlům a odvozovat je v činnostech už méně uplatňuje pokus a omyl, přemýšlí a vytváří si mentální struktury těchto činností (ví co dělá, jak a proč) vyvíjí se schopnost myšlenkově postupovat v opačném směru, aniž by se měnil smysl - jako nejvýznamnější mentální kvalita tohoto období (3+2=5; 5-2=3). Stádium rozvinutých konkrétních operací (simultánní myšlení)- 3.- 5. tř. Typické: děti jsou už schopny „ODSTUPU“ – podívat se na věc (jev) z pozice druhého (z jiného úhlu pohledu) mezi 8. a 10. rokem se rozvíjí schopnost mentálně koordinovat dvě nebo více vlastností či představ současně děti jsou schopny porozumět složitějším a věcem a abstraktnějším vztahům v učivu, baví je slovní hříčky opouštějí postupy pokusem a omylem a promýšlejí účinky, když porovnávají dvě nebo více situací za různých okolností uspořádání předmětů je určováno podle průsečíku mnoha vlastností (využití při mentálním mapování)

stádium formálních operací (asi od 12 let) - v primární škole s ním nelze počítat a ve vyšších ročnících je třeba počítat s tím, že vedle sebe existují skupiny s rozdílnou úrovní intelektu a hypoteticky deduktivní úsudek bez vizualizace dosahují jen jedinci s rozvinutým formálně operačním myšlením. Výzkumy ukázaly, že jen 25% patnáctiletých žáků (Austrálie) je schopno řešit úlohy na formálně abstraktní úrovni a až 50 % studentů v 1. ročníku na univerzitě (USA) pracuje na úrovni konkrétních operací (Herron, J.D. 1975 in Held, L.-Pupala, B.: Didaktické aplikácie Piagetovej psychológie. Pedagogická revue, 44, 1992, č. 7, s. 505.).

Pozor! Nepřiměřené úkoly jsou pro děti “nestravitelné”, děti je vzdávají a uchylují se k pamětnímu učení. Když je jich příliš mnoho (převládají ve školní práci), děti se časem naučí nepokoušet se je pochopit a učí se zpaměti, “papouškují” - ničí to radost z učení a podkopává sebedůvěru dětí.

Hana Filová, katedra pedagogiky PdF MU, březen 2008 Děkuji za pozornost. Hana Filová, katedra pedagogiky PdF MU, březen 2008