Typologie zdravotních služeb

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
Advertisements

Přednáška č. 3 Normalizace dat, Datová a funkční analýza
Veřejná správa 5RE901Teorie a management veřejné správy Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název projektu: Kvalitní vzdělání.
Role MZ ČR v souvislosti s veřejnou podporou – financování investic ve zdravotnictví
Facility management ČSN EN
Analýza vnitropodnikového trhu práce
Restrukturalizace akutní lůžkové péče Ing. Petr Nosek náměstek pro zdravotní pojištění
Jaroslava Sýkorová Milena Tomášková Karlovy Vary, 2014
Zdravotnictví V odvětví zdravotnictví v ČR je zaměstnáno pracovníků a výdaje státního rozpočtu do tohoto odvětví představuji asi 9% HDP. Po roce.
Role nelékařů v českém zdravotnictví
Návrh nového zákona o elektronických komunikacích Hradec Králové 30. března 2004.
Tomáš Julínek Reforma zdravotnictví. Základní charakteristiky ideových pohledů na zdravotnictví - duben 2001  Zvýraznění role občana  Zdravotnická zařízení.
NS-LEV 21 pro lepší zdravotnictví prof. MUDr. Ivan Šterzl, CSc „Nenechat nadnárodní vlivy zprivatizovat české.
Proč potřebujeme nákupčí zdravotní péče MUDr. Pavel Hroboň, M.S.
Role ceny zdravotní péče – ekonomický pohled PhDr. Lucie Antošová Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.
Reforma českého zdravotnictví poznámky a připomínky
Databázové modelování
Definice a vlastnosti Typy sociálních institucí Hodnoty a normy
Sociální služby 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost
„Požadavky na jakost a hodnocení jakosti zdravotnických informačních systémů“ Praha Možné přístupy k analýze hospodaření bývalých okresních nemocnic.
Kvalita v českém zdravotnictví
ZDRAVÍZDRAVÍ Stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.
Elektronický identifikátor jako průkaz pojištěnce zdravotního pojištění Ing. Radek Papp vedoucí projektu EI Informace o projektu.
Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb
Výzkumné techniky Neintervenující výzkumné techniky Sekundární analýza
Paragraf Fišerové – dopady na pacienty, pojišťovny a poskytovatele zdravotní péče.
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2008 Ministerstvo zdravotnictví Praha,
Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/ Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou.
Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/ Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/ Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou.
Ošetřovatelská péče v pobytových zařízeních sociálních služeb MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA náměstek pro zdravotní pojištění.
Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/ Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou.
Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/ Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou.
Sociální prostředky rehabilitace zdravotně postižených JUDr. Pavel Ptáčník, MPSV.
Česká koncepce oboru ošetřovatelství.  Vychází z: - Koncepce ošetřovatelství České republiky z roku 1998, - respektuje doporučení: Organizace spojených.
Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/ Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou.
Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/ Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou.
Leoš Heger Konference „Zdraví seniorů“ , PSP ČR Praha programové body TOP 09 zdravotnictví x senioři.
Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/ Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou.
Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/ Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou.
Biomedicíncký výzkum s podporou evropských zdrojů v nemocnicích 2012 Perspektivy elektronizace ve zdravotnictví v ČR 12. dubna 2012.
Milan Šimek Ekonomická fakulta VŠB-TUO Dlouhodobá nezaměstnanost znevýhodněných skupin obyvatel v Moravskoslezském kraji.
STABILIZACE A REFORMA ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Priority ministra zdravotnictví Tomáše Julínka pro funkční období Praha,
Zdravotnické systémy - 1 Zdravotnické systémy Pro zajištění zdravotní péče vytváří státy v oblasti organizace zdravotnictví určitou soustavu zdravotnických.
Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/ Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou.
Transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb - konference MPSV Radka Soukupová Transformace a deinstitucionalizace prizmatem sociálních reforem.
Zdravotní péče v ČR,.
Sdílená katalogizace z pohledu manažera
Rozvoj inovací v kontextu finančních možností českého zdravotnictví
Rozhodování o sortimentu v obchodní firmě
Kvalita-Inkluze-Poradenství-Rozvoj (KIPR)
Úvod do DRG Mgr. David Zlatovský.
Starosti starostů s evropskými fondy, Praha
Standardizace odborné zdravotní péče
Školení v systému ICD-10-PCS
Zdravotní péče, odborné činnosti, zdravotní služby
Školení ve standardu dokumentace
Školení kódování podle MKN-10
Praktický návod při vyhodnocování
Školení v katalozích zdravotních služeb
Poptávka po zdravotní péči
Školení kódování podle MKN-10
Úhrady zdravotní péče v sociálních zařízeních
Vykazování dat v rámci poskytování sociálních služeb
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
Školení ve standardu dokumentace
10. seminář Zdravotnictví.
§ 49 Domovy pro seniory. V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž.
Jaromír Jech Svaz měst a obcí ČR
Transkript prezentace:

Typologie zdravotních služeb Obecné principy Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/518.05.03.02.0002 Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou republiku xxx STAPRO, s.r.o. Ministerstvo zdravotnictví ČR

Co to je typologie služeb Typologie zdravotních služeb se zabývá vlastnostmi zdravotních služeb využitím těchto vlastností pro základní rozlišení typů služeb xxx

Typologie ve vztahu k „novému standardu“ Typologie zdravotních služeb je velmi nesamostatnou disciplínou, kterou je nutné plně zapojit do služeb a do kontextu zdravotnické reformy a z tohoto důvodu je vhodné: • načrtnout hlavní rysy reformy ve vztahu ke službám, • popsat některé principy řešené v jiných částech projektu, a to zejména nároky na katalog služeb a služby jakožto položky tohoto katalogu. xxx

Význam vymezení jednotky „zdravotní služba“ Konzument potřebuje potřebuje diferencovat jednotlivé položky služeb chápat hodnotu jednotlivých služeb Reforma ve svém celku klade důraz na vyšší míru (možností) volby, autonomie a zodpovědnosti všech aktérů systému včetně klientů (konzumentů zdravotní péče). Tyto cíle vedou k nárokům na formální popis péče tak, aby co nejvíce odpovídal vnímání konzumenta. Konzument: vnímá zdravotní péči jako službu (veškerá péče je poskytována prostřednictvím služeb) potřebuje diferencovat jednotlivé položky služeb potřebuje chápat jejich hodnotu Konzument a ostatní aktéři na poli zdravotnictví potřebují ke splnění svých cílů efektivně komunikovat a k tomu musí mít řadu nástrojů. Jedním z nich je systém vhodně zvolených „objektů“ – služeb a jejich sestav a k nim patřících vlastností (atributů).

Smysl Typologie Aby byly služby možným předmětem jednání, kontrahování, vykazování apod. je nutné: vytvořit základní rozčlenění služeb přiřadit službám vhodně zvolené atributy definovat vyšší celky péče, než jsou jednotlivé služby (epizody, případy, event. další) Samostatnou úlohou je definování atributu „Hlavní cíl péče“ (zkráceně Hlavní cíl, původní výraz je „Major Output Category“) a jeho vazeb a uplatnění. Aby byly služby možným předmětem jednání, kontrahování, vykazování apod. je nutné: vytvořit základní rozčlenění služeb přiřadit službám vhodně zvolené atributy; díky nim budou nejen lépe patrné vlastnosti dané služby, ale bude také možné jednat o třídách služeb na základě jejich multidimenzionálního vymezení definovat vyšší celky péče, než jsou jednotlivé služby (epizody, případy, event. další) přiřadit vhodné atributy také k těmto agregátům Samostatnou úlohou je definování atributu „Hlavní cíl péče“ (zkráceně Hlavní cíl, původní výraz je „Major Output Category“) a jeho vazeb a uplatnění

Funkce zdravotnické služby Samostatnou úlohou je definování atributu charakterizujícího „Hlavní cíl péče“ Synonyma: „Major Output Category“ Účel zdravotnických služeb Funkce zdravotnických služeb xxx

Východisko změny - Katalog služeb Katalog služeb má tyto hlavní charakteristiky: položky katalogu jsou založené na agregacích seznamů procedur, nebo diagnóz míra agregací je volena tak, aby položky byly pacientům pokud možno srozumitelné (jednotlivé služby jsou dobře odlišitelné jedna od druhé) Před úvahou o tom, jak by měla typologie vypadat, bude vhodné popsat některé nové prvky zaváděné v rámci tohoto projektu. Takovým prvkem je nový katalog služeb. Bez tohoto popisu by rozbor a popis nároků na typologii byl neúplný. V dosavadním systému byla popisována péče pomocí položek seznamu výkonů, případně pomocí DRG. Zejména z hlediska konzumenta je však popis pomocí výkonů málo vyhovující, protože výkony samy o sobě obvykle nemívají vyhodnotitelný výsledek, a tudíž samy o sobě nepředstavují pro konzumenta hodnotu. Navíc je jich velké množství a konzument má omezenou možnost orientovat se v malých rozdílech, které jednotlivé výkony odlišují. Systém DRG představuje ve většině svých položek opak, neboť sdružuje stavy, které jsou často poměrně nesourodé. To není na závadu při velkoobjemových kontraktech mezi poskytovatelem a plátcem, ale tato granularita nevyhovuje v komunikaci konzumenta s poskytovatelem či plátcem. Katalog (seznam) služeb a jeho položky je tedy nutné v rámci tohoto projektu definovat nově (viz výstupní dokument projektu 5 ‐ Analýza nároků na Seznamy zdravotních služeb).

Služba = nejmenší jednotka produkce Služba (položka Seznamu zdravotních služeb) je nejmenší jednotkou produkce: ke které lze přiřadit výsledek (outcome), která má hodnotu (benefit) pro spotřebitele (tuto hodnotu lze posoudit, vyhodnotit), a tedy, které lze přiřadit cenu a lze ji za tuto cenu prodávat či nakupovat. xxx

Funkce katalogu služeb Standardizační úloha - Katalog zdravotních služeb je třeba chápat jako seznam služeb, které jsou sjednocením a standardizací nabídek služeb všech poskytovatelů zdravotních služeb na trhu. Specifikace (standardizace) oprávnění k poskytování zdravotních služeb Specifikace (standardizace) nároku na čerpání služeb Specifikace nabídky poskytovatele Pomůcka pro výběr/nakupování služeb (především) pacientem Základní struktura k vytvoření ceníku xxx

Vlastnosti služeb Některé z vlastností služeb jsou více vhodné pro potřeby kategorizace, zatímco jiné spíše specifikují dodatečné vlastnosti či okolnosti poskytování zdravotní služby. Z tohoto pohledu můžeme charakteristiky služby rozdělit na klasifikující (v rámci zvolené typologie) a doplňkové, které popisují služby, ale nepoužívají se k jejich vzájemnému vymezení v rámci klasifikace. Popisem služby můžeme myslet její specifikaci při evidenci (že byla poskytnuta) a vykázání (vyúčtování). Uveďme si možné přístupy ke klasifikaci zdravotních služeb, které připadají v úvahu při tvorbě typologie: Rozlišení podle urgentnosti poskytovaných služeb (urgentní či neurgentní, plánovaná či neplánovaná) Rozlišení podle intenzity zdravotní péče (intenzivní, standardní, ošetřovatelská, rehabilitační) Podle formy poskytování (v ambulanci, v nemocnici, doma, …) Podle typu organizačního zabezpečení zdravotních služeb – (státní, nestátní – samosprávné, církevní či, privátní) Dle odbornosti (všeobecná, specializovaná a jejich podkategorie – jednotlivé specializace) Dle finanční náročnosti (náročná, běžná) Dle způsobu financování (hrazená veřejným zdravotním pojištěním, soukromým pojištěním, se spoluúčastí pacienta či bez ní) Dle délky poskytování (běžná, dlouhodobá) Dle použité technologie či procedury Dle klinického cíle léčby - MOC (zabránit bezprostřednímu ohrožení zdraví či života, zabránit zhoršování zdravotního stavu, omezit utrpení či zlepšit kvalitu života, asistovat při porodu apod.) Dle sociálně-demografických charakteristik pacientů (těhotné, vojáci, děti, dorost, dospělí, sociálně slabí, senioři, rizikové skupiny nebo naopak prioritní skupiny apod.)

Vymezení typologie Typologii zdravotních služeb budeme chápat jako soubor zvolených charakteristik služeb (dimenzí), a  pravidel pro jejich aplikaci. xxx

Požadavky na typologii Úplnost (musí zahrnovat všechny stavy, které se v reálném světě vyskytují) Jednoznačnost (jednotlivé stavy lze jednoznačně přiřadit), Přiměřená granularita. Nezávislost hlavních dimenzí Respektování „historických“ dimenzí a požadavků mezinárodní zdravotnické statistiky (OECD, Eurostat, WHO) či možnost mapování do kategorií těchto statistik jednotlivé dimenze typologie by měly být pokud možno úplné (musí zahrnovat všechny stavy, které se v reálném světě vyskytují) a jednoznačné (jednotlivé stavy lze jednoznačně přiřadit), tak aby byla kategorizace jednoznačná a prakticky proveditelná; granularita dimenzí by měla být úměrná naší schopnosti informace prakticky využítTypologii zdravotních služeb budeme chápat jako soubor zvolených charakteristik služeb (dimenzí), a  pravidel pro jejich aplikaci. typologie by měla být univerzální (pro všechny typy zdravotních služeb) a dobře udržovatelná (aby umožnila doplňování a realizaci dalších změn bez nutnosti zasahovat do definice hlavních dimenzí) z výše uvedeného vyplývá požadavek, aby hlavní (klasifikující) dimenze byly pokud možno nezávislé typologie by měla respektovat vhodné historické dimenze, které byly dosud využívány pro potřeby NZIS, nebo umožňovat jejich pokud možno jednoznačné mapování. výsledná typologie by měla buď přímo respektovat požadavky mezinárodní zdravotnické statistiky (OECD, Eurostat, WHO) či umožňovat jednoznačné mapování do kategorií těchto statistik