Ekologická stechiometrie

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Potravní vztahy v ekosystémech
Advertisements

BIOCHEMIE.
ÚVOD DO EKOLOGIE 1. lekce.
Současný stav rybníků a možné příčiny rozvoje planktonních sinic
Koloběh uhlíku.
Biotické podmínky života
ZNEČIŠŤOVÁNÍ VODY A VYČERPÁNÍ ZDROJŮ PITNÉ VODY
Uhlík - více než 1 mil. uhlíkových sloučenin
Obecná limnologie - 06 koloběh dusíku koloběh fosforu
Ekologie moří, oceánů a oceánobiologie
Obecná biologie.
Populace, společenstva
POTRAVA.
Složení živých soustav
EKOSYSTÉM Základní funkční jednotka přírody
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
VZTAHY ORGANISMŮ.
VZTAHY MEZI ORGANISMY.
TOK LÁTEK A ENERGIE EKOSYSTÉMEM
ZÁKLADY EKOLOGIE Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním.
Saprotrofní potravní řetězec
Základy ekologie Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně.
Ekologie živočišných společenstev a populací
Ekologické aspekty liniových staveb
Charakteristika ekosystému
Populace.
Vesmír v koncích.
Zatápění zbytkové jámy Chabařovice – vývoj mělkého jezera v podmínkách uhelné pánve Ladislav Havel, Petr Vlasák Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka.
Biochemie Úvod do biochemie.
1.ročník šk.r – 2012 Obecná biologie
ŽP – základní pojmy Ekologie … věda o vztazích mezi organismy a jejich životním prostředím a mezi organismy navzájem (Ernest Haeckel 1866) Environmentalistika.
Ekosystém.
Biologie.
Ekosystémy přírodní a umělé
Antropogenní vlivy – human impacts
Metabolismus bakterií
Úvod do ekologie.
Ekosystém.
(Hana Šantrůčková, KEH, B 361)
Bi1BP_ZNP2 Živá a neživá příroda II Biologické vědy
ZDROJ látky, z nichž jsou složena těla, energie která pohání životní činnost a místa nebo prostory k prožívání životních cyklů ESENCIÁLNÍ ZDROJE nejsou.
Ekologie jako věda Obory ekologie.
jako společenstvo a funkční složka ekosystémů
1.Obecné zákonitosti živých soustav
Ekosystémy.
Ekologie živočišných společenstev a populací
Cykly živin koloběh dusíku koloběh fosforu - esenciální živiny
Obecná limnologie - 10 vodní ekosystémy struktura a funkce
Střední odborné učiliště Liběchov Boží Voda Liběchov Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: Biochemie, složení živých organismů.
Příjemce podpory – škola: Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice, Benešovo náměstí 1, p.o. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
Obecná limnologie - 08 vodní organismy adaptace, životní projevy
Alokace asimilátů (Source-sink) Základy růstové analýzy
2014 Výukový materiál EK Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
B IOSFÉRA Magdaléna Vičarová. 1.O RGANISMY A JEJICH ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na zemi žije velké množství různých druhů mikroorganismů, rostlin (flóra) a živočichů.
VY_52-INOVACE_58_Současná biosféra - učební text.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu Pracovní list slouží k zopakování a doplnění učiva. Vyhledávání informací motivuje žáky k zájmu o.
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Andrea Brogowská Název prezentace (DUMu): Potravní (trofické) řetězce Tematická oblast:Ekologie Ročník:1. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
Chemické složení organizmů. Mezi přírodní (organické) látky patří: cukry (sacharidy) tuky (lipidy) bílkoviny (proteiny) nukleové kyseliny.
Základní znaky a rozmanitost života Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka. Dostupné z Metodického portálu
VZÁJEMNÉ VZTAHY ORGANISMŮ V EKOSYSTÉMECH Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslav Navrátil. Dostupné z Metodického.
Chemické složení živých organismů
Název prezentace (DUMu): Společenstva
Ekologie moří, oceánů a oceánobiologie
Ekologie živočišných společenstev a populací
Ekologie živočišných společenstev a populací
Název prezentace (DUMu): Vlastnosti živých soustav
VY_52_INOVACE_66_Savci vod - učební text
Opakování základních ekologických pojmů Ekologie Opakování základních ekologických pojmů.
01b-Chemické složení živé hmoty FRVŠ 1647/2012
VY-52-INOVACE-67_Vodní ekosystém - učební text
Transkript prezentace:

Ekologická stechiometrie Zdroje (živiny) Fyzika a chemie (z. zachování hmoty a energie, prvky) Biochemie a buňka (makromolekuly, organely) Autotrofní růst Heterotrofní homeostáze Nerovnováha zdrojů Regenerace živin Stechiometrie společenstev Stechiometrie ekosystémů

+ stopové prvky + energie Ekologická stechiometrie ? Syntéza produkční ekologie a populační ekologie… 6 CO2 + 6 H2O + 2802 kJ C6H12O6 + 6 O2 10 106 CO2 + 16 NO3– + HPO42– + 122 H2O + 18 H+ + stopové prvky + energie C106H263O110N16P1 + 138 O2 Produkce Respirace (CH2O)106(NH3)16(H3PO4) biomasa řas = H375000000 O1320000000 C85700000 N6430000 Ca1500000 P1020000 S206000 Na183000 K177000 Cl127000 Mg40000 Si38600 Fe2680 Zn2110 Cu76 I14 Mn13 F13 Cr7 Se4 Mo3 Co1 člověk =

Ekologická stechiometrie – počátky Stechiometrie zkoumá zákonité („povolené“) poměry prvků Liebig (1840) – zákon minima Lotka (1925) – stechiometrie v biologii Redfield (1934, 1958) – poměr C:N:P = 106:16:1

uhlík = integrace hmoty a energie Ekologická stechiometrie – východiska Fyzika: zákon zachování hmoty a energie, termodynamika Chemie: stechiometrie, relativní poměry prvků, biochemie Biologie: evoluce živých soustav, homeostáze Ekologie: produkční biologie vs. stechiometrie – uhlík = integrace hmoty a energie biologická diverzita vs. stechiometrie – prvky = „nejmenší společné jmenovatele“

Ekologická stechiometrie – cíle Realistický popis chování populací a ekosystémů Prediktivní ekologické modely

Biogenní prvky: nehomeostatické

Biogenní prvky: nehomeostatické / stopové

Homeostáze – regulace živých soustav Negativní zpětná vazba mezi vnitřními podmínkami a vnějšími podmínkami Stechiometrie konzumenta vs. stechiometrie zdrojů žádná regulace „striktní homeostáze“

Absence homeostáze – autotrofní růst Fytoplankton (Scenedesmus) Žádná homeostatická regulace = „you are what you eat“

Bakterie = rovnovážný růst Striktní homeostáze – heterotrofní růst Bakterie = rovnovážný růst

Silná / striktní homeostáze – Zooplankton

Stechiometrie buňky – buněčná chemie Složení biomolekul – biochemická stechiometrie Selekce C, N a P v biochemické evoluci proteiny = C + N nukl. kyseliny = C + N + P sacharidy a lipidy = C (energie)

Stechiometrie buňky – buněčná chemie Složení organel – vnitrobuněčná stechiometrie

Autotrofní růst (stechiometrie producentů) Nezastupitelný zdroj — buněčné minimum (práh) Droop (1974) – cell quota: Qmin (mol cell–1, když µ = 0) Droopův model: µ = µ’m (1 – Qmin / Q)

Autotrofní růst (stechiometrie producentů) Stechiometrie autotrofů závisí na míře limitace živinami Molární poměry C:N, C:P, N:P RGR (relative growth rate) = µ / µmax

Autotrofní růst (stechiometrie producentů) Vliv světla ? – poměr světlo:živiny Maximální světlo neznamená optimální růst !

Autotrofní růst (stechiometrie producentů) Prediktivní model alokace u řas (Shuter 1979)

Autotrofní růst (stechiometrie producentů) Variabilita v základu potravních sítí (potr. pyramidy) oceány – stabilní stechiometrie hl. živin (C:N:P = Redfieldův poměr) kontinenty (terestrické i vodní ekosystémy) – variabilní C:N:P

Průměrný fytoplankton – stechiometrická fikce ? K-stratégové N2 fixátoři N:P > 40 r-stratégové = ideální fytoplankton

Stechiometrie fytoplanktonu – evoluční rozdíly „Chlorophyta“ – poměr C:N:P ~ 200:27:1 (jezera!) K-stratégové N2 fixátoři N:P > 40 r-stratégové „Rhodophyta“ – poměr C:N:P ~ 70:10:1 (bakterie!) Eutrofizace povrchových vod = změna diverzity!

Multiple resource co-limitation současná limitace producenta více nezastupitelnými zdroji 3 odlišné případy:

Heterotrofní homeostáze (stechiometrie konzumentů) Růst — využití zdrojů = změna stechiometrie

Heterotrofní homeostáze – Zooplankton (stechiometrie bezobratlých)

r-stratégové (perloočky) = vysoká potřeba P ! Heterotrofní homeostáze – Zooplankton (stechiometrie bezobratlých) Growth Rate Hypothesis (GRH) = ribozómy r-stratégové (perloočky) = vysoká potřeba P !

DE ribosome kinetics model (Dobberfuhl a Elser)

Heterotrofní homeostáze – Ryby (stechiometrie obratlovců) Strukturní investice = kostra obrovská potřeba P (+Ca) !

Heterotrofní homeostáze – Ryby (stechiometrie obratlovců) Strukturní investice = kostra

Nerovnováha zdrojů a růst živočichů Zákon zachování hmoty = stechiometrický vztah konzument–zdroj: X biomasa konz. + Y zdroj X biomasa konz. + aY biomasa konz. + (1 – a)Y odpadní produkt INgestion EGestion EXcretion g’ = IN – (EG + EX) [growth rate] GGE = g’/IN = S·NGE [gross growth efficiency] NGE = g’/(IN – EG) [net growth efficiency] S = (IN – EG)/IN [assimilation efficiency] X

Nerovnováha zdrojů – yield (výtěžek) Velká variabilita GGEC – taxonomické rozdíly

Nerovnováha zdrojů – yield (výtěžek) Účinnosti se liší podle kvality zdroje = stechiometrie! – detritivoři, herbivoři, karnivoři:

? Limitovaný růst heterotrofů – hypotéza TER Threshold Element Ratio (prahový poměr prvků/živin) Liebigův zákon minima + stechiometrie (např. Fe, I, Se, Zn…) Zooplankton C:N:P (Urabe & Watanabe, Anderson & Hessen, Sterner & Elser aj.) ? C:N C:P Daphnia = + P Sloppy feeding (Daphnia) !

Limitovaný růst heterotrofů – hypotéza TER Citlivost TER modelů na kvalitu i kvantitu zdroje TER

TER vs. multiple resource co-limitation Bakterie – homeostáze C:N:P (Thingstadt aj.)

TER vs. konkurence o limitující zdroj (P) Revize paradoxu fytoplankton–bakterie (Thingstadt) Heterotrofní růst = homeostáze Autotrofní růst Konkurence = komensalismus nebo nepřímá predace ?

C

P

Nerovnováha zdrojů + homeostáze = CNR Consumer-driven Nutrient Recycling Regenerace N a P = stechiometrie konzumenta N + P N X INgestion EGestion EXcretion

CNR – zooplankton, mikrobiální dekompozice

CNR – obratlovci

Stechiometrie společenstev DOC Bacterio- planktonní C Fyto- Zoo- Detritový Exudation Ingestion Egestion Excretion Assimilation

Stechiometrie společenstev DIP Bacterio- planktonní P Fyto- Zoo- Assimilation Ingestion Egestion Excretion

Stechiometrie společenstev a světlo ? TER perlooček Stechiometrie světlo:živiny (~C:P)

Paradox fytoplankton–bakterie: Stechiometrie společenstev – integrace: dvojí vliv stechiometrie na ekologické interakce kvantitativní ~ energie } niky druhů kvalitativní ~ funkce + informace Paradox fytoplankton–bakterie: komensalismus nebo nepřímá predace?

} niky druhů Stechiometrie společenstev – integrace: dvojí vliv stechiometrie na ekologické interakce kvantitativní ~ energie } niky druhů kvalitativní ~ funkce + informace Mykorhiza: stechiometrie mutualismu

} niky druhů Stechiometrie společenstev – integrace: dvojí vliv stechiometrie na ekologické interakce kvantitativní ~ energie } niky druhů kvalitativní ~ funkce + informace Herbivorní filtrátoři (Daphnia): Paradox of energy enrichment

Stechiometrie vztahu živiny–řasy–zooplankton Paradox of energy enrichment

Stechiometrie pastevního potravního řetězce: Andersenův stechiometrický model

 Stechiometrie potravních sítí aneb stechiometrie (ne/úspěšné) biomanipulace Cascading Trophic Interactions (CTI) 

     Stechiometrie potravních sítí aneb stechiometrie (ne/úspěšné) biomanipulace Cascading Trophic Interactions (CTI)     

Stechiometrie ekosystémů A 106:16:1 5300:80:50

Stechiometrie ekosystémů Trofické úrovně (GGEC) = disipace uhlíku + energie ! Redfield

Stechiometrie ekosystémů Trofie jezer a (stechiometrie) eutrofizace

Stechiometrie ekosystémů Model OECD (Vollenweider): vztah chlorofyl–TP

„Lidská činnost mění krajinu i planetu v jeden velký exktrement…“ Stechiometrie ekosystémů Antropogenní vlivy = hnojení a eutrofizace „Lidská činnost mění krajinu i planetu v jeden velký exktrement…“

Stechiometrie ekosystémů – produktivita ? Rozdíly stechiometrie terestrických a vodních producentů Terestr. ekosystém: vysoký C:N:P = velká (strukturní !) biomasa Vodní ekosystém: nizký C:N:P = malá biomasa, vysoká produkce !

Stechiometrie ekosystémů – produktivita ? Rozdíly stechiometrie terestrických a vodních producentů Terestr. ekosystém: vysoký C:N:P = velká (strukturní !) biomasa Vodní ekosystém: nizký C:N:P = malá biomasa, vysoká produkce !

Stechiometrie ekosystémů – CUE Carbon Use Efficiency – stechiometrie účinnosti produkce vysoká variabilita CUE mezi jezery

Ekologická stechiometrie – syntéza Andersen, stechiometrický model C:N:P makromolekul CNR TER C:N:P organel CUE GRH, Dobberfuhl-Elser model homeostáze C:N:P zdrojů C:N:P producentů

Ekologická stechiometrie – syntéza

Ekologická stechiometrie – syntéza

Ekologická stechiometrie – syntéza Gaia – globální ekosystém = homeostáze oceánů Arrigo K.R.: Marine microorganisms and global nutrient cycles. Nature 437, 349–355, 2005.