Úloha bodového systému

Proč používat bodové hodnocení? Bodové hodnocení je pomocným nástrojem při systematickém posuzování činnosti organizace v rámci implementace modelu CAF. Jeho výsledkem by mělo být především odhalování příležitostí pro zlepšování v jednotlivých oblastech činnosti organizace a s tím spojené snahy o nepřetržité další zlepšování.

Cíle bodového hodnocení 1)Poskytnout informace a nasměrovat aktivity ke zlepšování. 2)Měřit dosažený pokrok (dosavadní zkušenosti ukazují, že sebehodnocení podle modelu CAF je účinné opakovat každým rokem nebo jednou za dva roky a získat tak přehled o dosaženém pokroku). 3)Identifikovat dobrou praxi na základě bodového ohodnocení předpokladů a výsledků (dobrá praxe v oblasti předpokladů je obvykle prokázána mimo jiné významným bodovým hodnocením výsledků). 4)Napomáhat při hledání partnerů pro realizaci benchmarkingu nebo benchlearningu.

Bodové hodnocení CAF

Druhy bodového hodncení Model CAF rozlišuje dva základní druhy bodového hodnocení: Klasické bodové hodnocení Bodové hodnocení s jemným rozlišením

I. Klasické bodové hodnocení I.1.– kritéria předpokladů I Klasicke bodove hodnoceni.doc pro bodové hodnocení je k dispozici stobodová stupnice; umožňuje specifikovat stupeň fáze cyklu PDCA, který je u posuzované skutečnosti naplněn příklad: Je-li v rámci posuzované skutečnosti hodnocena úroveň Check, je k dispozici bodové hodnocení v rozsahu 51 až 70 bodů. O výši bodového hodnocení v tomto rozsahu se rozhoduje podle toho, jak jsou požadavky na tuto úroveň v organizaci naplňovány pro dosažení určité úrovně bodového hodnocení je nutné naplnit předchozí úrovně cyklu PDCA v celém rozsahu hodnocené skutečnosti a plošně v rámci celé organizace tj. je-li v rámci hodnocené skutečnosti stanovena úroveň Check, je nutné splnit veškeré předchozí úrovně cyklu PDCA , tzn. Plan – Do.

I. Klasické bodové hodnocení I.2.– kritéria výsledků I Klasicke bodove hodnoceni.doc jsou hodnoceny trendy dosahovaných výsledků a/nebo míra plnění stanovených měřitelných cílů; k dispozici je stobodová stupnice rozdělená do šesti úrovní. u každé úrovně je posuzováno, jakým směrem se vyvíjí trendy hodnocených skutečností, nebo dosažení stanoveného cíle, případně obojí. trendy lze hodnotit u skutečností vykázaných za období minimálně 3 let.

II. Bodové hodnocení s jemným rozlišením Bodové hodnocení s „jemným rozlišením“ více reflektuje analýzu hodnocených skutečností. II Bodove hodnoceni s jemnym rozlisenim.doc

II. Bodové hodnocení s jemným rozlišením II.1 – kritéria předpokladů lépe postihuje realitu např. tam, kde řada organizací veřejného sektoru činnosti provádí (fáze Do), ale bez dostatečného plánování (fáze Plan); umožňuje bodovat všechny fáze cyklu PDCA „samostatně“; klade důraz na cyklus PDCA a pokrok si lze představit jako spirálu, kde na každé otáčce může dojít ke zlepšení v kterékoli fázi cyklu PDCA: Plan – Do – Check – Act; poskytuje více údajů o oblastech, ve kterých je potřeba se zlepšit;

výsledné bodové hodnocení posuzované skutečnosti je dosaženo výpočtem průměru (vydělením 4) ze všech přidělených bodů pro jednotlivé fáze; celkové bodové hodnocení posuzované skutečnosti by nemělo přesáhnout 40 bodů, pokud bodové hodnocení některé ze čtyř fází cyklu PDCA je nižší nebo rovno 20 bodů; pokud je bodové hodnocení některé z fází cyklu nižší než 30, nemělo by celkové hodnocení přesáhnout 60 bodů.

II. Bodové hodnocení s jemným rozlišením II.2 – kritéria výsledků umožňuje posuzovat samostatně trendy a samostatně cíle a jejich plnění posuzuje, jak se trendy sledovaných výsledků organizace vyvíjely během minimálně posledních tří let posuzuje, jak byly splněny cíle v posledním (hodnoceném) roce posuzované skutečnosti je stanoveno součtem bodů za hodnocení trendu a dosažení cíle a vydělením 2.

VARIANTY BODOVÉHO HODNOCENÍ Hodnocení po příkladech A Hodnocení po subkritériích B Klasické bodové hodnocení I I A Výhody: - rychlý a přehledný způsob bodového hodnocení - u výsledků lze hodnotit buď pouze na základě vysledovaných trendů bez stanovení cílů nebo na základě dosahovaných cílů bez sledování trendů Nevýhody: - obtížně prokazatelné, málo podrobné posouzení naplnění jednotlivých fází cyklu PDCA - nemotivuje organizaci ke stanovení cílů nebo naopak k dosahování rostoucího trendu I B Výhody: - méně pracné - méně časově náročné Nevýhody: - méně vypovídající - větší nároky na analytický přístup Bodové hodnocení s jemným rozlišením II II A Výhody: - umožňuje provedení detailní analýzy úrovně naplnění jednotlivých fází cyklu PDCA Nevýhody: - velmi pracné - časově náročné II B se seskupováním do bloků Výhody: - méně pracné než hodnocení po příkladech při zachování dostatečné podrobnosti analýzy úrovně naplnění jednotlivých fází cyklu PDCA Nevýhody - obtížné sestavování bloků jako konsenzu členů hodnotícího týmu bez seskupování do bloků Výhody: - méně pracné než seskupování do bloků při dosažení vyšší vypovídací schopnosti oproti bodování klasickým způsobem Nevýhody - relativně velká míra zobecnění Smíšené bodové hodnocení III III AB Výhody: - detailní analýza předpokladů s možností volby hodnocení výsledků buď pouze na základě sledování trendů nebo na základě plnění stanovených cílů Nevýhody: - nejednotný přístup vede k riziku zkreslení výsledků bodového hodnocení _____________________________________________________________________ 12