Pilotní projekt Mobilní specializované paliativní péče (MSPP)

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
O.Sláma, Š. Špinka Projekt „Paliativní péče v ČR“ Senát PČR
Advertisements

ÚHRADOVÁ VYHLÁŠKA PRO ROK 2013 POHLEDEM AMBULANTNÍHO SPECIALISTY
Ekonomika nemocnic Jihomoravského kraje ve vztahu k poskytované péči Analytická studie Nemocnice ve statistických údajích, které zpracovaly krajské.
Kulatý stůl-Paliativní medicína evropské zkušenosti
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
Centrová léčba roku několik poznámek
Poskytování informací krajskými odbory ÚZIS ČR
Zdravotnictví V odvětví zdravotnictví v ČR je zaměstnáno pracovníků a výdaje státního rozpočtu do tohoto odvětví představuji asi 9% HDP. Po roce.
Role nelékařů v českém zdravotnictví
DOMÁCÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE.
Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o. Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Projekt: CZ.1.07/1.5.00/
Proč potřebujeme nákupčí zdravotní péče MUDr. Pavel Hroboň, M.S.
Prosinec 2007 MUDr. Jana Valjentová a kolektiv Cesty domů
Reforma českého zdravotnictví poznámky a připomínky
Bakalářské studium 3. ročník – ošetřovatelství – prezenční 3. ročník – ošetřovatelství – prezenční 912Základy řízení 912Základy řízení 4. ročník – ošetřovatelství.
CHRONICKÁ BOLEST A VYUŽÍVÁNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČE Málek, J., Príkazský, V., Skála, B., Kurzová, A., Dáňová, J.
POJISTNÉ NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ. Prameny práva zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění (ZPZP)
ZDRAVÍZDRAVÍ Stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.
Navyšování platů zdravotníkům MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění.
1 Systém veřejného zdravotního pojištění © Radek Policar.
Martin Gregora.  Podvýživa je stav nerovnováhy mezi potřebami organismu a skutečným příjmem, který vzniká v důsledku nedostatku živin důležitých pro.
DRG ÚHRADOVÉ MECHANISMY ING. ZDENĚK KABÁTEK ŘEDITEL VZP ČR
Domácí ošetřovatelská péče. Domácí ošetřovatelskou péčí je zdravotní péče poskytovaná pacientům v jejich sociálním prostředí. Na základě doporučení: 
LĚČEBNĚ OZDRAVNÉ POBYTY PRO DĚTI MOŘSKÝ KONÍK VZP ČR MUD R. PAVEL HORÁK, CS C., MBA ŘEDITEL VZP ČR.
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2008 Ministerstvo zdravotnictví Praha,
Úhradová vyhláška2016 MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA Náměstek pro zdravotní pojištění, MZ ČR.
Užívání tabákových výrobků v dospělé české populaci (15 let a více) Výsledky studie GATS WHO/CDC 2012 MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Ladislav Csémy Státní.
Organizace Screeningových Programů z Pohledu MZ ČR Josef Vymazal Poslanecká sněmovna září 2015.
Ekonomika ošetřovatelské péče v sociálních službách – rok 2015 Jiří Procházka únor 2015.
Zdravotnické reformní zákony Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví.
Ošetřovatelská péče v pobytových zařízeních sociálních služeb MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA náměstek pro zdravotní pojištění.
Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/ Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou.
Zdravotnické ukazatele v ČR. Kromě zcela obecných ekonomických ukazatelů je měření a hodnocení kvality zdravotní péče typické výskytem zcela specifických.
Kateřina Janovská.  Populace stárne  Rodí se málo dětí  Staří lidé žijí déle  Muži umírají dřív  „ Musím déle pracovat“  „Nebude na důchody“  „Bude.
K 96. schůzi RHSD ČR pracovní skupina MATERIÁL AČMN.
Leoš Heger Konference „Zdraví seniorů“ , PSP ČR Praha programové body TOP 09 zdravotnictví x senioři.
Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/ Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou.
Kvalita očima pacientů Praha , MUDr.Markéta Hellerová.
Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TÁBOR MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci.
Financování hospicové péče. Seznam zdravotních výkonů a úhradová vyhláška Pro zdravotnická zařízení typu hospic je určen ošetřovací den č a jeho.
HOSPICOVÁ A PALIATIVNÍ PÉČE v Libereckém kraji CESTA K VÝSTAVBĚ KAMENNÉHO HOSPICE.
Odlehčovací služby. terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění.
Pilotní projekt Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) Několik poznámek z perspektivy ČSPM MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. Vědecký sekretář ČSPM ČLS JEP.
Srdeční selhání z pohledu pacienta Marie Lazárová I. Interní klinika kardiologická FN Olomouc.
MUDr. Stanislav Wasserbauer
MSPP - péče o terminálně nemocné v domácím prostředí
Paliativní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb
Úskalí úhradové vyhlášky 2017 z pohledu zdravotnického zařízení
Jiří Kabát Domácí péče 2017.
Úvod do DRG Mgr. David Zlatovský.
Koncept poskytování paliativní péče MZČR Konference Kvalita- Bezpečnost- Efektivita MUDr. Martina Novotná ředitelka odboru zdravotních služeb 3. června.
Spolupráce zdravotníků a sociálních pracovníků; možnosti následné péče
SRDEČNÍ SELHÁNÍ NÁKLADY VZP ČR MUDr. JUDr. Petr Honěk
Standardizace odborné zdravotní péče
Ošetřovatelství v primární péči
Školení kódování podle MKN-10
Hodnoty v péči o seniory
Rutinní zdravotnická statistika
Dostupnost návazných seniorských služeb a role PL
Dopady kouření v ČR: epidemiologický pohled
následná lůžková péče Dohodovací řízení pro rok 2019
Akutní lůžková péče Dohodovací řízení pro rok 2019
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
Snídaně s novináři, Účelná a bezpečná farmakoterapie v domovech pro seniory, výsledky tří let realizace projektu PhDr. Ivana Plechatá
Skupina poskytovatelů následné lůžkové péče Dohodovací řízení pro rok 2020 Společný návrh ZP
MOBILNÍ HOSPIC SV. KRYŠTOFA
Demografie vs. zdravotnictví
Budoucnost domácí péče
Skupina poskytovatelů akutní lůžkové péče Dohodovací řízení pro rok 2020 Společný návrh ZP
Pacienti s poruchou autistického spektra v datech NRHZS
Transkript prezentace:

Pilotní projekt Mobilní specializované paliativní péče (MSPP) Předběžné výsledky analýzy Autoři: Švancara J., Dušek L. Oponenti/garanti: Mrázek J., Bartoň P., Sláma O., Kabelka L.

Hlavní závěry studie 1. Mobilní hospic dokáže dochovat pacienta v domácím prostředí až do smrti. Pilotní studie ukázala, že v místě poskytované péče umírá 92 až 97 % pacientů MSPP. 2. MSPP dokáže v závěru života pacientů se zhoršujícími se symptomy účinně tlumit bolest a zachovat kvalitu života pacientů. 3. I když v péči mobilních hospiců dožívají pacienti se značnými potřebami zdravotní péče, nedochází u této skupiny k razantnímu nárůstu vykázaných nákladů v posledních dnech života.

Základní vstupní hypotézy studie Hypotéza: Model MSPP umožní dožít v domácím prostředí významné většině (≥ 80%) pacientů v konečném stádiu nevyléčitelné nemoci, kteří si to přejí. Hypotéza: Formou MSPP je v domácím prostředí možné zajistit bezpečnou paliativní péči na náležité odborné úrovni („lege artis“), s jasným vymezením kompetencí, řádným nakládáním s léčivy a správně vedenou dokumentací. Hypotéza: Náklady na zdravotní péči v rámci MSPP jsou srovnatelné nebo nižší než u jiných způsobů zajištění zdravotní péče v závěru života o nemocné se srovnatelnými diagnostickými a prognostickými charakteristikami.

Náběr pacientů v čase N = 327 Kumulativní počet pacientů Zařazování pacientů do studie probíhalo od dubna 2015 do února 2016. V průměru bylo do studie měsíčně zařazeno 30 nových pacientů v péči mobilního hospice. Kumulativní počet pacientů Měsíc zařazení do pilotní studie

Příčina úmrtí (dle metodiky ČSÚ) Zdrojem údajů o příčině úmrtí je List o prohlídce zemřelého. Příčina úmrtí je tak posuzována dle metodiky ČSÚ jednotně pro pilotní pacienti MSPP i pro kontrolní skupinu. Definice dle MKN 10* Zhoubné novotvary C00-C97 Srdeční onemocnění, včetně cerebrovaskulárních onemocnění I00-I52, I60-I69 Neurodegenerativní onemocnění G10, G20, G35, G122, G903, G231 Respirační onemocnění J06-J18, J20-22, J40-J47, J96 Onemocnění jater K70-K77 Diabetes mellitus E10-E14 Úrazy, otravy S00-S99, T00-T98 Alzheimerova nemoc, demence a senilita F01, F03, G30, R54 Onemocnění ledvin N17, N18, N28, I112, I113 HIV / AIDS B20-B24 Ostatní *Nejedná se o klinickou definici, ale o definici skupin s relevantním významem pro paliativní péči (definice převzata z Murtagh et al. 2014 a doplněna o úrazy a diabetes)

Interval spolehlivosti Ukončení MSPP Ze sledovaných 327 pacientů 310 zemřelo v místě poskytované domácí péče. Mobilní hospic tak dochoval pacienta do smrti v 95 % případů. Celkem 6 sledovaných pacientů bylo přeloženo do lůžkového hospice. Způsob ukončení MSPP N % Interval spolehlivosti úmrtí doma 310 94.8% 92.0% -96.8% překlad do hospice 6 1.8% 0.8% -3.7% překlad do nemocnice 5 1.5% 0.6% -3.3% Žije, předán do péče PL Úmrtí doma (v místě poskytované péče) Překlad do hospice Překlad do nemocnice Žije, předán do péče PL

Edmonton Symptom Assessment Scale

Profil symptomů ESAS * * * Muži (N=128) Onkologičtí pacienti (N=196) Pacienti v péči MSPP se v závěru života nejvíce potýkají s únavou, ospalostí a nechutenstvím. Muži častěji než ženy deklarují problémy psychického rázu. * * * Muži (N=128) Onkologičtí pacienti (N=196) Ženy (N=105) Neonkologičtí pacienti (N=37)

Shluková analýza symptomů dle ESAS Shluková analýza vztahů mezi jednotlivými symptomy ukazuje, že lze rozlišit dvě základní skupiny symptomů. Ty se střední až vyšší intenzitou (únava, ospalost, celková pohoda a nechutenství) a ty jejichž intenzita je spíše nízká. Bolest má v tomto ohledu blíže k symptomům psychického zdraví (úzkost, deprese). Únava [5.98] Ospalost [5.52] Celková nepohoda [4.83] Nechutenství [5.63] Deprese [2.25] Úzkost [2.94] Nevolnost [2.43] Bolest [1.33] Dušnost [1.07] V závorce je uvedena průměrná hodnota daného symptomu pro všechny pacienty za celou dobu sledování

Symptomy ESAS v posledních 14 dnech před smrtí Průměrné hodnoty v jednotlivých časových bodech jsou počítány na odlišných vzorcích pacientů, což je dáno zejména odlišnou délkou péče MSPP a někdy také neúplnou vyplněností dat. Průměrná hodnota ESAS N=70 N=77 N=81 N=86 N=89 N=96 N=101 N=119 N=129 N=139 N=154 N=160 N=181 N=202 N=224 Dny do úmrtí

Symptomy ESAS - lineární trend U všech sledovaných symptomů lze v čase pozorovat signifikantní trend nárůstu závažnosti spolu s klesající dobou do úmrtí (viz tabulka). Pouze bolest je v čase konstantní. Pearsonův korelační koeficient Bolest 0.017 (p=0.411) Únava -0.187 (p<0.001) Ospalost -0.218 (p<0.001) Nevolnost -0.105 (p<0.001) Nechutenství -0.198 (p<0.001) Dušnost -0.098 (p<0.001) Deprese -0.160 (p<0.001) Úzkost -0.147 (p<0.001) Celková nepohoda -0.132 (p<0.001) Průměrná hodnota ESAS Dny do úmrtí

Vykázané náklady

Dostupná data Pro pacienty z pilotní studie i pro osoby z kontrolního vzorku jsou dostupná data Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR o vykázaných nákladech na zdravotní péči v posledních 90 dnech života. Jedná se o následující skupiny výkazů: Vyúčtování výkonů v ambulantní péči (01) Vyúčtování výkonů v ústavní péči (02) Zvlášť účtovaná léčiva a zdravotnické prostředky (03) Poukaz na vyšetření / ošetření (06) Recept (10) Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku (13) Příkaz ke zdravotnímu transportu (34) Vyúčtování výkonů záchranné služby (37)

Vykázané náklady za poslední 3 měsíce života V závěru života dochází obecně k silné eskalaci vykázaných nákladů na zdravotní péči. Toto zvýšení je dáno značným počtem akutních hospitalizací několik dní před smrtí. Jedná se zejména o náklady na ústavní péči (prudký pokles těchto nákladů v posledním dni života je dán způsobem vykazování hospitalizačních dní). V posledních dnech života také silně narůstají vykázané náklady na záchrannou službu. Při srovnávání nákladů na péči je tedy třeba mít na paměti, že poslední dny života jsou obecně nejvíce nákladné. Kontrolní vzorek pojištěnců VZP Průměrná částka (Kč/den) Dnů do úmrtí Vykázané náklady za poslední 90 dnů života u skupiny pojištěnců VZP

Vykázané náklady za poslední 3 měsíce života Pacienti pilotního programu MSPP mají víceméně konstantní náklady na péči po celé tři měsíce, protože u nich nedochází k razantnímu nárůstu vykázaných nákladů na lůžkovou péči či akutní převoz. Průměrná částka (Kč/den) Dnů do úmrtí Vykázané náklady za poslední 90 dnů života u skupiny pacientů v pilotní studii MSPP

Struktura vzorku a metodika tvorby kontrolních skupiny Údaje o pacientech v pilotní studii dodané z VZP N=327 70 335 pojištěnců VZP zemřelých v období od 1. 4. 2015 do 29. 2. 2016 U 3 840 (tj. 5 % záznamů) nebylo možné validovat data pomocí Národního zdravotnického informačního systému nebo není dostupná úmrtní diagnóza (neuzavřené záznamy, apod. U 23 pacientů se nepodařilo validovat údaj o úmrtní diagnóze Vzorek pilotní studie N= 304 Kontrolní vzorek pro srovnání s pilotní studií N= 66 495 Pro srovnání s pilotní studií bylo automatickým algoritmem pomocí náhodného výběru bez opakování vytvořeno 300 kontrolních skupin, tak že ke každému pacientovi pilotního souboru byla náhodně vybrána jedna osoba stejného pohlaví se stejnou úmrtní diagnózou. Tento proces se opakoval shodně pro 300 nezávislých výběrů bez opakování. Výsledkem je 300 kontrolních skupin, kde každá představuje 304 osob s totožnou strukturou dle pohlaví a hlavní úmrtní diagnózy. Jako možná zavádějí proměnná byl brán v potaz věk pacienta.

Vykázané náklady za posledních 30 dní života Průměrné náklady vykázané za jeden den v posledním měsíci života pacientů MSPP jsou 1 316 Kč. Tato hodnota se pohybuje na spodní hranici vykázaných nákladů ve všech náhodně vytvořených kontrolních skupinách. Průměrné náklady na jeden den v závěru života v kontrolních skupinách byly 1 632 Kč. Průměrné náklady (Kč/den) Průměr kontrolních skupin Průměr kontrolních skupin Vzhledem k fungujícímu způsobu úhrad pomocí nákladových paušálů, nepředstavuje rozdíl v nákladech úsporu na straně VZP. 95% interval spolehlivosti Průměr pilotní skupiny 95% interval spolehlivosti

Struktura nákladů vykázaných za posledních 30 dní života Pilotní studie (N = 304) Průměrné hodnoty všech 300 kontrolních skupin Posledních 30 dní (Kč/den) průměr (95% IS) p* ambulantní péče 408.7 (359.9; 457.4) 32.1 (31.2; 32.9) <0.001 ústavní péče 235.7 (173.5; 298.0) 866.8 (854.8; 878.8) zvlášť účtovaná léčiva 121.4 (64.1; 178.6) 242.5 (237.3; 247.8) vyšetření 335.1 (283.8; 386.5) 309.1 (305.4; 312.9) recept 135.8 (108.0; 163.7) 75.6 (74.4; 76.7) léčebné pomůcky 45.0 (30.6; 59.4) 23.5 (22.9; 24.0) transport 7.6 (5.1; 10.1) 18.5 (18.2; 18.8) záchranná služba 26.6 (19.5; 33.7) 64.3 (63.5; 65.0) celkem 1 316.0 (1 169.4; 1 462.5) 1 632.3 (1 615.3; 1 649.3) Signifikantně vyšší náklady Signifikantně nižší náklady *statistická signifikance jedno-výběrového t-testu Pacienti pilotního souboru nemuseli trávit celých 30 dní v péči MSPP

Struktura nákladů vykázaných za posledních 30 dní života Více než polovinu vykázaných nákladů u kontrolních skupin tvoří náklady na ústavní péči (spolu s tím je také vyšší podíl zvlášť účtovaných léčiv). U pilotní skupiny jsou naopak více zastoupeny položky ambulantní péče, vyšetření a receptů. Pilotní skupina pacientů MSPP Kontrolní skupiny Pacienti pilotního souboru nemuseli trávit celých 30 dní v péči MSPP

Závěry I když v péči mobilních hospiců dožívají pacienti se značnými potřebami zdravotní péče, nedochází u této skupiny k razantnímu nárůstu vykázaných nákladů v posledních dnech života. Pacienti, kteří závěr života prožili v péči MSPP mají náklady na posledních 30 dnů o 316 Kč / den nižší než pacienti stejného pohlaví úmrtní diagnózy, kteří péči MSPP nečerpali. Vzhledem k fungujícímu způsobu úhrad pomocí nákladových paušálů, nepředstavuje tato částka úsporu na straně VZP. Ve struktuře vykázaných nákladů existují významné rozdíly dle místa úmrtí. Pacienti MSPP mají celkové vykázané náklady nižší než pacienti umírající na lůžku ZZ. Dalším logickým krokem je pokračování pilotu spolu s rozšířením počtu poskytovatelů, což povede k robustnějšímu vzorku pacientů. Je třeba zlepšit proces komunikace, průběžného nastavování záloh a vyúčtování.